Kosačov: Kauzy opozičníků se staly superprioritou ESLP

20. 10. 2017       zdroj
V Radě federace RF bylo konstatováno, že tento soud jeví v poslední době rostoucí zájem o Rusko. V souvislosti s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva senátor Kosačov poukázal na problematiku politizace působení a rozhodnutí ESLP, když se jedná o Rusko. Ruští právníci a nejvyšší soudní orgány se ještě musí probrat tím, do jaké míry rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) ve věci “Navalní proti Rusku” o zpronevěře majetku společnosti Iv Roshe koreluje s verdikty soudů Ruské federace, poznamenal předseda výboru Rady federace pro mezinárodní záležitosti Konstantin Kosačov.


V souvislosti s rozhodnutími Evropského soudu pro lidská práva senátor poukázal na problematiku politizace působení a rozhodnutí ESLP, když se jedná o Rusko.

“Pochopitelně, soudci jsou také jenom lidé a mohou být zaujatí, ale to vše zpochybňuje důvěru k ESLP jako ke spravedlivé soudní instanci”, napsal senátor v sociální síti.

Zapojení se soudu do současných ne příliš čistých politických her v Evropě zasahuje více ne pověst Ruska, ale autoritu ESLP, který se svým urychleným a předvídatelným rozhodováním o čistě procedurálních otázkách ve prospěch jedné a téže strany v podstatě začíná zabývat politikou, a ne spravedlností, což se nemůže neprojevit, a už se projevilo, na vztahu k ESLP v Rusku, poznamenal Kosačov.

Soud v poslední době jeví rostoucí zájem o Rusko, téměř třetina všech rozhodnutí za rok 2016 byla učiněna proti jedné zemi ze 47, které jsou v Radě Evropy, uvedl senátor. A to i přesto, že z Ruska přišlo asi 5500 žalob za rok, a pro srovnání, z Turecka a z Ukrajiny kolem 8300 a 8600. V ruských případech bylo přijato 222 rozhodnutí, v tureckých a ukrajinských třikrát méně, 77 a 70.

Kosačov také upozornil na skutečnost, že “zvláštní “city” Strasbourg chová k případům s účastí našich opozičníků, řeší je, můžeme říci, v “superpřednostním” pořadí”. Zatím co stovky žalob od obyvatel Donbasu proti Ukrajině od samého počátku konfliktu zůstávají nezodpovězeny (za tři roky bylo zasláno 840 žádostí, přijato k řešení bylo 560, ale nebylo učiněno ani jedno rozhodnutí) a celé roky jsou “odloženy na neurčito” žaloby od “neobčanů” v pobaltských zemích.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová