„Proboha, nelezme do eurozóny!“ Ekonomka Švihlíková nabízí úplně jiný pohled na Řecko a odhaluje, jak skutečně funguje EU „bez těch všech vlaječek“

Avatar
Původní autoři

21. 10. 2017  ParlamentníListy


„Měnová zóna v Evropské unii je kolos, který stojí jen na jedné noze a na tu ještě kulhá, a je velmi náchylná k různým otřesům. Řecká krize by měla být varováním pro české politiky i veřejnost, zvláště nyní před parlamentními volbami, abychom nepřijímali euro.“ Taková a ještě tvrdší slova na adresu Bruselu padala na besedě v ostravském Knihcentru ze strany známé ekonomické expertky Ilony Švihlíkové, která přijela představit svoji novou publikaci s názvem „Řecké tragédie“. 
V této knížce se spoluautorem, Konstantinosem Tsivosem, vědeckým pracovníkem z Univerzity Karlovy, rozebírají současné příčiny ekonomického úpadku Řecka, za kterým vidí především „silovou“ politiku Evropské unie

„Já se zabývám, jak je všeobecně známo, mezinárodní ekonomikou a problematikou eurozóny a také jejími mnohdy negativními dopady na některé státy. S tím jsem začala už při svém studiu na vysoké. Proto mne zaujal případ řecké dluhové krize, který rezonoval v roce 2010 v celém světě, a také velkou mírou i u nás. Jistě si vzpomínáte, jak tehdy, také před volbami, Miroslav Kalousek i jiní nás strašili, že pokud si nebudeme utahovat opasky a nebude se škrtat, tak dopadneme jako Řekové. Ty nám většina médií líčila jako lenochy, kteří většinu času prospí pod olivovníkem. Jenže, když jsem řeckou ekonomiku začala studovat hlouběji, rozprostřel se přede mnou úplně jiný obrázek. Já jsem tou knížkou chtěla také odhalit, jak skutečně funguje Evropská unie bez všech těch vlaječek a s prominutím keců o hodnotách. Ukázat její mocenské vztahy, a jakými nástroji trestá neposlušné členy, a k čemu to potom vede. Jelikož máme teď také před volbami, tak je to ode mne i varování – proboha, nelezme do eurozóny!“ zahájila besedu docentka Švihlíková.

Ta ve své publikaci, jak na besedě uvedla, i pomocí věrohodných statistik, dokazuje, že Řekové patří v rámci EU mezi ty nejpilnější podle odpracovaných hodin, a že jejich ekonomiku vždy hodně zatěžovalo zejména zbrojení, jelikož leží vedle svého letitého rivala – Turecka. Zbraně pak Řekům dodávají i jejich největší věřitelé, tedy Německo a Francie. „V současné době z těch takzvaných záchranných balíčků, z těch stovek miliard eur, jak se prezentuje v médiích, jde jen pět procent do ekonomiky Řecka, zbytek na blokovaný účet, z něhož se pak vše vrací věřitelům. Tedy nejedná se o záchranu Řecka, ale především německých a francouzských bank. Hrubý domácí produkt (HDP) Řecka poklesl tak o jednu čtvrtinu, což se stává zemím, které jsou ve válce,“ konstatovala známá ekonomická publicistka.

Spoluautor publikace Konstantinos Tsivos pak ještě doplnil, že krize se teď v Řecku týká především velkých měst na pevnině, kde prý nezaměstnanost mladých lidí přesahuje až 50 procent, a že proto vysokoškolští absolventi ve velké míře odcházejí do zahraničí. Jedná se doposud až o 300 tisíc vysokoškoláků, kteří nejvíce míří právě do Německa. „Pokud by tento trend pokračoval, dnešní Řecko s téměř 11 miliony obyvatel by se dostalo v roce 2050 na 8,5 milionů lidí,“ informoval Tsivos.

***V řecké státní správě to ale moc nefungovalo…

Velkou část besedy zabrala i hodně pestrá diskuse s návštěvníky akce. První dotaz tak padl na … … ….