Američané vyhlásili nepřátelství Maďarsku. Orbán se prý chová jako Putin a odmítá západní liberální hodnoty: Za co „dobrý přítel“ potrestal Maďarsko

Ljubov Ljulko

10. 11. 2017     Euportal.cz Úředníci maďarské vlády jsou pod sankcemi USA za korupci. Taková opatření přijímají USA jen proti nepřátelským zemím, nyní poprvé proti členu EU a NATO. Vypadá to tak, že Viktor Orbán překročil „červenou čáru“. Ale kdy? O seznamu deseti v USA nežádoucích osob informoval jako první Andre Goodfriend (překlad příjmení- dobrý přítel), chargé d´affaires v Maďarsku, který však odmítl uvést podrobnosti, pouze řekl, že mohou nastat i sankce hospodářské. Ministr zahraničí Maďarska Peter Siyarto odcestoval do USA, aby zjistil co a jak, ale na ministerstvu zahraničí nebyl přijat ministrem. Siyarto žádal předložit fakta. 


Goodfriend je vysvětlil takto: „Společnostem, které by chtěly podnikat v Maďarsku, chybí prostředí bez korupce.“

K takovým řečem jsou Maďaři skeptičtí. Orbán už získal v tomto roce třetí vítězství. Nejprve v parlamentních volbách, poté ve volbách do Evropského parlamentu a nedávno jeho strana zvítězila s velkou převahou ve volbách komunálních. Za ní se umístila strana Jobbik. Ministerský předseda slíbil Maďarům udělat pro ně v příštích čtyřech letech hodně dobrého. Toto prohlášení Západ pochopil jako slib posílit vzdorování Bruselu a evropským hodnotám. Avšak ve skutečnosti se jedná o větší sociální orientaci státu.

Maďarsko „neutahuje opasky“, ale naopak. Snížilo tarify energetických společností o více než 20 % a projednává zákon, který by zakázal komunálním podnikům vyplácet svým akcionářům dividendy, aby se přirozeně vzniklé monopoly vrátily státu. Řekl k tomu: „Musíme jednou pro vždy ukončit energetickým společnostem, ignorujícím zájmy lidí, éru jejich hospodaření.“ Daňové břemeno přesunul na velký finanční kapitál. Koncem září byl přijat zákon o kompenzacích přibližně 3,2 miliardy EUR (4,1 miliardy USD) dlužníkům, kteří utrpěli újmu ze zvýšení úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých před krizí. Nový zákon také zakazuje bankám zvyšovat úroky na jakékoliv nevyrovnané úvěry do 30. 4. 2016. Banky patří především zahraničnímu kapitálu. Německý tisk upozorňuje, že zahraniční investoři v  Maďarsku znervózněli.

Orbán dal podnět k zařazení zákazu prodeje půdy v Maďarsku cizincům do ústavy. Dále významně zkrátil lhůty pro přechod cizích investorů na užívací právo (majitelé nesmějí užívat půdu mimo určení). Podle Evropské komise to brání volnému pohybu kapitálu v eurozóně. FIDES tvrdí, že to pomůže upevnit národní malé a střední podniky a zvýšit jejich počty na 50 až 80 procent vzhledem k zemědělským holdingům.

Západ Orbána kritizuje také za to, že kontroluje činnost neziskových organizací, dále za přijetí zákona o reklamě, což prý bude neziskovky potlačovat a že hodlá zvýšit daně takovým společnostem jako je Facebook, YouTube a Google.

Podle západních moralistů je nejhorší, že Orbán sahá na západní hodnoty, jakými jsou tolerance k homosexuálům a liberálním svobodám. Rakouský Standard přirovnává Orbána k Putinovi a připomíná ukončení dodávek plynu Ukrajině ze strany Maďarska.

Peter Siyarto nedávno řekl, že sankce proti Moskvě nejsou k ničemu, ekonomika Evropy se propadá, nejhůře ze všech jsou na tom země Střední Evropy, přičemž ukrajinská krize stejně trvá. Maďarská ekonomika kvůli sankcím přichází denně o 50 milionů forintů (206 tisíc USD). Maďarsko přišlo o 12 % exportu do Ruska a zemí SNS. Washington se snaží přimět další vzpurné – Slovensko, Finsko, ČR a přesvědčováno musí být dokonce i  Polsko, aby rovněž na nejbližší Orbánovu družinu uvalily sankce.

Petr Iskenderov, jehož články jsou na OM v RO hojně zastoupeny, píše: „Hospodářská krize v Evropě přiměla již dříve maďarskou vládu distancovat se od mnohých kroků Bruselu. Sankce USA a EU proti Rusku utvrdily příklon Budapešti k samostatnější politice. Samozřejmě, že členství v EU a NATO Maďarsko značně omezuje, ale tendence k větší samostatnosti tu je. Právě toto vyvolává nelibost Washingtonu, a nikoliv daňové kontroly některých amerických firem.“

Snaha o ovlivnění Maďarska tak, aby nepokračovalo s Ruskem na jaderné elektrárně Paks, na plynovodu Južnyj potok i jinde, existuje. Jenže Orbán řekl: „Dejte vy nějakou adekvátní variantu!“ Nedočkal se odpovědi ani od USA, ani od EU.

Kde a kdy Orbán překročil červenou čáru? Asi při přechodu kvantity svých „zločinů“ do kvality. K tomu se ještě přidružuje jeho postoj k autonomii Maďarů v Zakarpatí. Jeho přesvědčení je, že „Maďaři žijící v sousedních zemích musí mít plné právo na autonomii a získání dvojího občanství. I na Ukrajině“.
Převzato z Pravda.ru
http://outsidermedia.cz