Radim Hreha
25. 11. 2017 W
Výročí sametového „masakru“ z listopadu 89 a následného předání moci, organizované špičkami STB, skrze své tajné spolupracovníky z řad disidentů, má každoročně své osobité kouzlo. Připadne-li na období mezi parlamentními a prezidentskými volbami, jejichž výsledky, či vyhlídky přirozeně nemohly naplnit očekávání všech voličů, veřejnost se může těšit, na politické happeningy. Ty jsou opakem masopustů, protože jejich protagonisté si své masky strhávají. Elitáři, kteří se celoročně stylizují do rolí demokratů, tak mohou být aspoň jednou v roce sami sebou. Běžný člověk si nedovede představit, co to pro tyto vystresované herce svého života, poslední dobu znamená.
Stylizaci do role ctitelů principů demokracie totiž zvládnou téměř všichni autoritáři, či opinionmakeři, pokud ve volbách uspějí jejich favorité. Je-li tomu naopak, nastává krize ideologické identity. To pak jde do háje jakákoliv úcta k vítězům. Na scénu nastupuje tzv. politická korektnost, která je zejména havlistům přirozeně blízká stejně, jako performerům „stejné krevní skupiny,“ kdekoliv na světě.
Špičkoví reprezentanti elitářů, kteří zdiskreditovali Havlovy myšlenky i jeho zidealizované image, považují výsledky parlamentních voleb za prohru svých ideologických přikázání, resp. za výhru fake news. Tato samozvaná svobodomyslnější část společnosti, reprezentovaná akademiky Martinem Putnou, či Mikulášem Bekem, vnímá výsledky voleb, coby svou prohru. Tedy výhru alternativních médií produkujících dezinformace a současně výhru „lůzy,“ která takové informační výstupy považuje za důvěryhodnější, než „nedezinformace“ veřejnoprávních médií a ostatních novinářských šibalů.
Neskrývaná nenávist havlistů vůči alternativním médiím se jistě projeví v umocnění důrazu havlistického prizmatu při zprostředkování reality veřejnoprávními kolosy. To minimálně do zvolení nového, resp. staronového prezidenta republiky. Relevantní část společnosti, která disponuje kritickým myšlením, se proto má na co těšit. Zejména, když kontext každé vytržené informace ČT a ČRo, najdeme na alternativních webech. Dokonce i o počasí. Třeba i na neobvykle přesném norském webu.
