Okázalé oslavy 99. výročí vzniku Československa. A co 100. výročí, to teprve bude paráda!

Avatar
Původní autoři

Jiří Baťa
2. 10. 2017
Zcela jistě je na místě si připomínat vznik Československé republiky, jehož 99. výročí si v těchto dnech připomínáme. Pravda, nejsme již tím, co v roce 1918 vzniklo, tedy repoublikou dvou národností Čechů a Slováků, nicméně dnešní, současná Česká republika, přes všechny státoprávní peripetie ve vývoji republiky má své kořeny v oné Československé republice, za kterou nemálo vlastenců, v čele s T.G.Masarykem a R. Štefánikem nebojácně usilovalo.


Jak se stalo zvykem a tradicí, v den připomínající si výročí vzniku samostatné Československé republiky, prezident republiky při této slavnostní příležitosti uděluje řadě významných osobností politického, uměleckého, sportovního a veřejného života státní vyznamenání. Zda oprávněně či ne, jak někteří spekulují, ponechme stranou, protože výběr kandidátů na udělení vyznamenání i na základě návrhů z řad občanů, organizací a institucí, je výlučně v kompetenci prezidenta.

Protože se jedná o mimořádný den významného výročí a ještě významnější události v dějinách našeho státu, předávání státních vyznamenání se za účasti několika stovek účastníků koná ve významných prostorách Pražského hradu. Až potud to lze kvitovat jako počin, odpovídající svému významu. Jiná věc je, že po udělení státních vyznamenání se jako doprovodná část oslav koná tzv. raut, při kterém jsou pro účasrníky obřadu připraveny stoly, prohýbající se pod množstvím jídla a pití. Mohli bychom to považovat za akt, kterým přítomní svou účastí na rautu jakoby chtěli vyjádřit poctu k 99. výročí vzniku samostatného Československa. Opravdu lze této domněnce věřit, nebo spíše platí to „jakoby“?

. Z pohledu všeobecného významu oslav tohoto výročí na Pražském hradě jako státního svátku si však lze položit otázku, jak dalece tyto oslavy a především „raut“ na Pražském hradě korespondují také s naší občanskou veřejností, která se těchto oslav sama nezúčastňuje přesto, že se jich oslavy dotýkají stejnou mírou, jako účastníků zmíněného slavnostního aktu a následného rautu. Jakkoli jsou náklady na raut hrazeny z hradního rozpočtu, pochází tyto peníze především z daní pracujících občanů České republiky.Jinými slovy občané se oslav 99. výročí vzniku samostatného Československa (ale stejně tak v případech jiných podobných příležitostí) zúčastňují tím, že ze svých kapes a peněženek dotují s prominutím „žranici a chlastačku“, které pod hlavičkou oslav tohoto výročí rádi „obětují“ představitelé nejen politického, ale i veřejného či uměleckého života.

A co řadoví občané? Těch se snad oslavy netýkají? Ti nejsou příslušníci státu, který oslavuje své významné výročí? Nebo se toho zúčastňují jen tím, jak už výše zmíněno, že svými penězi dotují tyto oslavy, nebo že mají v tento sváteční den pracovní volno, které jako naschvál připadá na sobotu, tedy první víkendový den volna? Vůbec nejde o to, že by se snad občané měli zúčastnit této „žranice“, ale oslavy by měly být sice na úrovni, ale proporcionální, přiměřené, spíše jen formální, bez okázalých a drahých rautů, kterých se jen zúčastňuje výlučně tzv. „společenská třída alias smetánka“, bez přítomnosti byť alespoň několika zástupců občanské veřejnosti, kterých se oslavy týkají stejně, jako těch ze společenské smetánky.

Je-li řeč o  vzniku samostatné, notabene „demokratické republiky Československé“ pak je na místě otázka, kde je z pohledu absence občanů nějaká „demokracie“ při těchto oslavách? A navíc, v případě politiků, tedy poslanců, alias volených zástupců občanů, lze jejich účast na těchto oslavách a rautech považovat za relevantní jako zástupci občanů? Mají k takovému „zastupování“ (obžerství) mandát občanů? Sotva!

Dnes oslavujeme 99. výročí vzniku samostatného Československa a jak je patrné, jsou více než okázalé. Nic proti tomu, kdyby oslavy byly jen na úrovni oficiálních formalit, tedy formou slavnostního předání vyznamenání, jednorázového přípitku bez oněch zažitých či tradičních rohů hojnosti, tedy bohatých rautů, které sice rovnocenné, ale upozaděné občany demokratické České republiky, stojí statisíce, ne-li více korun. Pokud bychom parafrázovali známé přísloví Tomáše Bati, pak by platilo, že „ nejsme tak bohatí, abychom si mohli dovolit pořádat levné oslavy“!

Napřesrok nás čekají oslavy jubilejního, tedy stého výročí vzniku samostaného Českoslonenska. Byly-li dnešní oslavy do jisté míry neskromné, jaké asi budou v případě těchto jubilejních oslav? O kolik budou peněženky nás občanů zase v rámci demokratických, tentokrát jubilejních oslav, prázdnější?

PS: Letošní, vzhledem k většímu počtu vyznamenaných, byly oslavy 99. výročí vzniku samostatného Československa poněkud více okázalé, což lze jednak přičíst k neobvyklé politické povolební situaci, ale možná také snahou prezidenta republiky, projevit větší nebo mimořádné uznání většímu počtu osob, než bývalo zvykem, tedy kromě V. Havla, který vyznamenáními opravdu nešetřil. Prezident republiky sice na jedné straně prokázal větší sympatie, pochopení a demokratické cítění pro ocenění některých občanů naší společnosti, které považoval a také uznal za hodné k vyznamenání, na straně druhé však také platí, že průběh a obsah oslav (nejen tohoto) 99. výročí bez přítomnosti zástupců obyčejných, rovnoprávných občanů této země, lze považovat za narušení statutu tolik proklamované demokracie, stejně jako lidských práv a rovnoprávného postavení občanů ve státě. Bohužel.