Jiří Baťa
29. 12. 2017
V rozhovoru Parlamentních listů.cz s poslankyní paní Janou Černochovou (ODS) byla mj. také položena otázka, zda si myslí, že je u nás ohrožena „západní liberální demokracie“, zda pro nás může být Západ vzorem? Paní Černochová je jistě zdatná, velmi výmluvná pravicová rétorička, bohužel smýšlející v duchu ultraprovicového konzervatismu, což jí v tzv. demokracii nelze mít za zlé, nicméně je také pravda, že s jejími názory ve většině případů nesouhlasím, přesto jako demokrat jí právo na vyjádření názoru nemohu upírat. Ostatně, máme-li už tu demokracii je nám také umožněno jak s paní Černochovou, tak s ostaními lidmi stejného názoru, vést diskuzi. Výsledky diskuzí jsou však často tristní.
Paní Černochová na výše zmíněnou otázku odpověděla přibližně v tom duchu, že ačkoliv západní demokracie dostává v poslední době pořádně „na frak“, přesto se domnívá, že demokracii považuje za stále nejlepší politický režim, který prý nemá alternativu. V tomto případě si dovolím s paní Černochovou nesouhlasit, ale vést zde na toto téma debatu bych si s dovolením odpustil. Poslankyně Černochová říká, že si je vědoma rizik přehnané politické korektnosti, multikulturalismu, rozvolnění a relativizace mnoha hodnot, na kterých stojí naše civilizace. Tyto jevy prý také sama kritizuje a také říká, že mnohé z nich navíc do liberální demokracie ani nepatří. V tomto případě dělám vzácnou výjimku, když s tímto názorem souhlasím.
Jenže paní Černochová byla ke své odpověď poněkud neúmyslně zatlačena do kouta, což jí neumožnilo až tak snadno tuto otázku, jak je u ní také zvykem zlehčit a bagatelizovat. Otázka totiž byla totiž podložena doložitelnými a nevyvratitelnými fakty, podlamující existenci evropské liberální demokracie jako např., že Marine Le Penová je stíhána za to, že na Twitteru zveřejnila fotografie amerického novináře Jamese Foleyho, poprafveného Islámským státem, včetně jeho uříznuté hlavy, dále že ve Spojeném království byl pokutován muž, který veřejně četl vyjádření Winstona Churchilla o islámu, v SRN byl tamní žurnalista M. Stürzenberger odsouzen k šestiměsíčnímu podmínečnému vězení za zveřejnění (i jinak z veřejných zdrojů dostupné) fotografie, na níž si jeruzalémský Muftí Hadž Amin al-Hussejní podává ruku s Adolfem Hitlerem. K těmto faktům bylo poznamenáno, že od 1. října 2017 platí v Německu zákon, podle nějž jsou sociální sítě jako Facebook, YouTube nebo Twitter povinny do 24 hodin odstranit ze svých stránek články „kriminálního obsahu“ a to bez ohledu na to, zda jsou zveřejněná fakta pravdivá, či ne. Popravdě řečeno, na základě takových faktů se dá jen stěží vycouvat. To jsou však příklady, kdy je na věci či skutky pohlíženo s hodně přitaženými opratěmi liberalismu, ještě navíc v podmínkách klasické „západní“ demokracie!
Jakkoli si je paní Černochová vědoma značné rozkolísanosti uplatňování liberání demokracie, se svými pravicovými kolegy a kolegyněmi nezaujímá stejné názory na restriktivní opatření, které činí západní státy (viz výše v uvedených případech.) Přístup našich pravicových politiků v otázce liberální demokracie či liberalismu jako takovému je neskonale tolerantní a předčí i ty státy, které nás demokracii učí (!) nebo bychom se od nich učit měli.
Tak např. známá akce s rudými trenýrkami na Pražském hradě by v podmínkách toho kterého státu byla naprosto neakceptovatelná, pachatelé by byli bez jakýchkoli pardonů žalováni a hnáni k soudu. U nás byl tento čin pravicovými politiky brán jako výraz uměleckého protestu, projev nesouhlasu s aktivitami prezidenta Zemana a v neposlední řadě, snad jako hlavní účel a cíl, sesměšnit a poškodit pověst hlavy státu, ale i organisační struktury prezidenta (ochranku, zabezpečení Pražského hradu) atd. Aktéři tohoto činu byli považováni za hrdiny, sami se považovali za výjimečné, celou záležitost brali jako recesi a s naprostou lhostejností a s úsměvem se stavěli ke znevážení prezidentské standarty jako takové. Podle verdiktu soudu se dopustili pouhého výtržnictví, poškozování cizí věci a krádeže, za což jim soud uložil směšnou šestiměsíční podmínku s ročním odkladem, proti čemuž se odvolali. Všem hrozilo až tříleté vězení a Správě Pražského hradu také musí zaplatit přes 60 tisíc korun. Jakkoli je tento dosud nepravomocný trest neadekvátní povaze jednání skupiny Ztohoven může se ještě stát, že budou zcela osvobozeni.
Zatímco pravicoví politici na tuto událost přihlíželi s úsměvem a „pochopením“ pak část politiků a většina veřejnosti, kteří s tímto nesouhlasili, byli pravicovými politiky okřikováni a umlčováni. Vždyť aktivita skupiny Ztohoven jim překrásně hrála do karet. Paradoxně na druhé straně před několika málo lety byli všichni pravicoví politici přímo zděšeni, ne-li traumatizování neskonalou drzostí jistého řidiče MHD, který si dovolil na portréty kandidujících politiků přimalovat tykadla. To bylo pozdvižení! A kde, na rozdíl od „umělců“ ze Ztohoven skončil tento člověk, „nebezpečný pachatel“ tak „opovrženíhodného“ činu? Ano, skončil v teplácích. Protože tak se přece nemůže nikdo chovat k našim (ne)váženým, demokraticky (sic) zvoleným politikům!
V zrcadle výše zmíněné západní liberální demokracie bychom měli vyhodnotit a považovat i tzv. „umělecké dílo“ sousoší tří mužských postav, které močí na plastický reliéf České republiky, nebo loď na Vltavě s mohutným, vztyčeným prostředníkem směřující k Pražskému hradu, rovněž stovky vulgárních, hanebných, anarchistických a nacistických nápisů a emblémů, stejně jako množství hrubých, urážlivých výroků na osobu prezidenta Zemana. Každý průměrně vzdělaný a slušný člověk musí takové jednání lidí odsoudit, protože to nemá s uměním, resp. s uměleckým protestem, natož s liberální demokracií naprosto nic společného.
Jestliže jsou strážci liberální demokracie v západních zemích pobouřeni činy proti samé podstatě demokracie vládní politiky schopni takto reagovat znamená, že si hodnoty liberalismu chrání před jeho zneužíváním, jakkoli projevy nebo činy nemusí být pro liberální demokracii zrovna nebezpečné. Je to přirozená reakce, či spíše prevence proti dalším podobným aktivitám, které mohou ohrozit samotnou demokracii v zemi. Chápou, že libereliasmu končí tam, kde je začíná být ohrožena samotná demokracie.
To se bohužel právě dnes děje u nás. Mnozí pravicoví politici se ohražují proti postihování nebo dokonce stíhání činů, sami často poukazují na omezování osobní svobody projevu, odkazují na lidská práva atd., zatímco stejné, mnohdy i méně závažné činy nebo jednání v západních demokraciích jsou tvrdě postihovány. Ostatně o tom svědčí výše vzpomenuté postihy Marie Le Pen a dalších. Zvláště neúnosné jsou slovní či písemné urážky a projevy vulgarity vůči hlavě státu. Snad
žádný představitel západního demokratického státu (např. V. Británie, Francie, USA aj.) by nestrpěl to, co musí strpět prezident České republiky. Jen mimochodem pokud by šlo o Havla, případně o Schwarzenberga, to by si nikdo a nikdy tímto způsobem nedovolil urážet jejich majestát.
Srovnáme-li následky, které postihly „nebezpečného pachatele“ přimalovaných tykadel s nepříčetnou reakcí jednoho z politiků těmito tykadly postiženéh tzv. pana “Íčka“ a s desítkami či stovkami vulgárních urážek hlavy státu prezidenta Zemana, jde nejen o morální úpadek aktérů a autorů, ale hlavně o hrubý výsměch liberální demokracii, protože ta je v tomto případě ohrožována, znásilňována a degradována s požehnáním a nemalým potěšením pravicových politiků.
Na druhé straně jistá uvědomělá část politiků i velká část občanská veřejnosti, odsuzující toto rádoby umělecké nebo recesistické jednání, jsou kritizováni za nesolidárnost s demokratickým režimem, nedoceňující význam získané svobody projevu slova a lidských práv vůbec. V tomto si nezadá ani paní Černochová, když se sama osobně nijak nezasazuje proti těmto hrubým vystoupením lidí, protože zatím se vše odehrává v pozici pro pravicovou politickou scénu jako vyhovující. Pokud jde ovšem o něco, co se pravice dotýká, kdy to „poškozuje, oslabuje a podkopává její pozici a autoritu“, to už je však oheň na střeše a paní Černochová je slyšet mezi prvními. Jinými slovy, západní a hlavně ta naše liberální demokracie může být z pohledu paní Černochové a ODS ohrožena jen tehdy, je-li tím ohroženo postavení politiků pravice, tedy ODS, TOP 09 a dalších. Že i klasické demokratické státy si významným, často až malicherným způsobem chrání své liberální hodnoty jako tomu je v případě postihů Le Penové, Jamese Foleyho aj., jim přijde jako přehnané a snad i nepodstatné. Prostě, všechno ostatní je jim v podstatě šuma fuk, mnohdy dokonce k jejich vlastnímu potěšení zvláště, jde-li např. o prezidenta M. Zemana. Zkrátka, demokrati přímo k pohledání.
