Lidi u nás se nerozdělují. Ti normální se spojují!

Radim Valenčík
11.12.2017  blog autora

Už delší dobu si kladu otázku: “Kdo rozděluje lidi v naší zemi?” Dost jsem se trápil s odpovědí na ni. Teprve nedávno mně došlo (a ani ne moji zásluhou), že je to trochu jinak. Že otázka je špatně položena. 

Patří totiž mezi obecně oblíbené omyly součkovského typu (tj. podle spisovatele Ludvíka Součka), že lidi v naší zemi jsou rozděleni. Naopak. Vždy – mj. jak ukázaly i výsledky nedávných voleb – v poslední době dochází ke sjednocování lidí v naší zemi. Lidem dochází, o co jde, a z toho jsou někteří, kteří se už dávno od naší země odrodili, kteří udržují svoji pozici jen jako slouhové současné globální moci, velmi nervózní.

Otázka by proto měla znít spíše takto: “Kdo se odštěpuje od naší země?”

To jen někteří se od normálních lidí odštěpují. Přisluhování demonstrativnímu uplatňování politiky dvojího metru v globálním světě i v lokálních poměrech poznamenalo jejich psychiku. Zapouzdřili se a přestávají chápat realitu. To v nich probouzí zlo, které se projevuje např. tím, že se začínají chovat jako tupí, nenávistní kádrováci minulého režimu. Ne všichni tehdy byli takoví. Mnohdy člověk našel pomoc či dokonce podporu, kde ji ani nečekal, když mu bylo úzko. Ale kasta tupých kádrováků existovala a v době normalizace o sobě dala hodně vědět.

Dnes povstali noví kádrováci stejně tupého střihu. Někdy i tam, kde by to člověk rovněž nečekal. Tak třeba Jirka Dienstbier, kterého znám spoustu let a do kterého bych nikdy neřekl, že se zapouzdří, uvedl na svém FB profilu:

“Zeman na konferenci Okamurových extrémistů. Po uši v té nejhorší morální špíně.” (ZDE)

Měl možnost polemizovat s obsáhlým vystoupením Zemana, kde bylo řečeno mnoho zajímavého, viz: zde.

Rozhodně stojí za to si celé Zemanovo vystoupení přečíst. Ne. Místo polemiky, Dienstbier kádruje. Příznivce strany, která získala o polovinu více než ČSSD (o jejíž “úspěch” se mj. on sám osobně zasloužil), nazývá “nejhorší morální špínou” a “extrémisty”. Zpupnost hodná těch nejhorších kádrováků.

Mimo jiné, velmi přesně se na adresu těch, kteří si myslí, že lidi v naší zemi jsou rozděleni na ty “lepší” (na ty, kteří vědí, kdo je extrémista, fašista, xenofób, zkrátka “nejhorší morální špína”) a ty horší (z jejichž daní jsou placeny různé celebrity a různé neziskovky) vystihl Petr Štěpánek:

“Těm namyšleným idiotům nestačí, že jich většina žije z peněz obyčejných lidí, že jejich astronomické příjmy namnoze pocházejí ze státních, městských či obecních dotací, to znamená z našich daní, že filmy jsou z podstatné části financovány Českou televizí, tzn. z televizních poplatků, které opět neplatí nikdo jiný než české domácnosti, že ze stejného zdroje jdou do jejich kapes honoráře z mnoha dabingů, estrád, inscenací a seriálů, přičemž kdyby hodně oněch filmů a seriálů vůbec nevzniklo úroveň české kultury by spíše stoupla, nestačí jim, že jejich divadla, včetně mnoha soukromých, by bez dotací a peněz z kapes obyčejných lidí vůbec nemohla existovat, nestačí jim, že žijí ze vstupného, to znamená opět z peněz běžných občanů, panu Bartoškovi nestačí, že “jeho” karlovarský filmový festival je bohatě dotovaný ze státních prostředků, rozuměj opět z peněz nás daňových poplatníků, panu Bartoškovi nestačí, že mejdany a chlastačky na “jeho” festivalu sponzoruje mimo jiných také většinově státní ČEZ, tedy jeden každý daňový poplatník téhle ze mě, všechno tohle jim nestačí, pan Bartoška a další; povedení umělci včetně Jana Buriana, bývalého komunisty a normalizačního kádru, dnes ředitele Národního divadla, jehož provoz opět neplatí nikdo jiný, než my, občané České republiky, ještě potřebují lidem z venkova, z Moravy i odjinud vzkazovat, že jsou hloupí, protože mají jiné politické preference, než pražská a jiná (j)elita, a že je potřeba uspořádat týdny občanského neklidu, a to proto, aby si na Hrad – volby nevolby – posadili nějakého svého pana Horáčka, a pak se spolu s ním mohli ještě hlouběji zavrtat do bruselské, či jiné řiti. Tak víte co, vy neklidní šašci? Tady je naše “venkovská” odpověď: Nasrat! Velmi se mi zalíbila reakce herce Jiřího Suchého na dopis, kterým ho skupina “umělců” vyzvala k veřejné podpoře jejich protizemanovské iniciativy s tím, že pokud by je nepodpořil, přestali by si ho prý vážit. Jiří Suchý jim odpověděl, že “nevěděl, že si ho váží, a proto mu ani nebude vadit, když už si ho vážit nebudou…”

Současné sjednocování lidí se velmi podobá tomu, co se dělo před Listopadem 1989. Papaláši zpapaláštěli a přestali vnímat realitu. Lidé přes to, že na spoustu věcí měli odlišné názory, se začali sjednocovat ještě dlouho před událostmi, které nastaly 17. listopadu 1989. Dost tomu napomohl Gorbačov, ale nebylo to závislé jen na něm. Lidi začala spojovat nedůvěra v to, že “ti tam nahoře” jim pomohou, že chápou, o co jde. Pochopili, že musí dojít ke změně a musí si změnu vybojovat. “Něžná” či “sametová” revoluce, jak se jí tehdy říkalo, proběhla právě proto tak snadno, protože minulý režim ztratil oporu normálních lidí, ať již tito byli v KSČ nebo ne.

To, že se historie opakuje, je dáno i tím, že normální lidé si vždy dokázali uhájit moc jen po poměrně krátkou dobu. Po čase jim noví papaláši zase přerostou přes hlavu. Ještě nějakou dobu se normální lidi budou muset učit, jak tomu zabránit, jak vytvořit společnost, ve které nebudou ti, co místo argumentů kádrují, co používají dvojí metr, co jsou ochotni k naplnění svých ambicí přisluhovat zlu, těmi, kteří rozdávají moudra. Ale při každé nápravě selhání “mocných” se tomu naučí o trochu víc. Chce to trochu paměti a ne jenom té, která se omezuje jednou generací.

– – –