O vítězství nad Islámským státem

Putin blahopřeje ruským vojákům v Sýrii

Colonel Cassad
13.12.2017 překlad mbi – Eurasia24

Vlna sporů o to, kdo vlastně v Sýrii zvítězil nad Islámským státem, se zklidnila jak vodní hladina. Kromě vítězství v Sýrii Trump veřejně vyhlásil také vítězství ve dvou světových válkách a vítězství nad komunismem.


Pokud jde o Sýrii, bylo již dříve zřejmé, že USA se zpočátku s pomocí IS a dalších obdobných organizací snažily svrhnout Asada – a poté předstíraly, že od počátku bojovaly proti IS. I v takovém případě byly a jsou úspěchy USA menší než úspěchy Ruska.

Nemluvě už o tom, že ve skutečnosti koalice vedená Američany syrskou válku prohrála, neboť cílem zapojení USA do války nebylo zničení IS, ale svržení Asada. Tvrzení Američanů je typickým příkladem toho, kdy se někdo svoji potupu snaží vydávat za úspěch.

Tak tedy:

V případě 1. světové války patří USA bezesporu mezi vítěze, jejich podíl na výsledku války však nelze srovnávat s podílem Francie nebo Británie; jde pouze o ukazatel bezchybné americké strategie.

V případě 2. světové války měl rozhodující podíl na zničení Třetí říše Sovětský svaz, když ve válečné mlýnici semlel tři čtvrtiny pozemních sil Německa. To se ve svém důsledku odrazilo i na poválečném světě, kdy se SSSR stal druhou supervelmocí.

A co se týká „vítězství nad komunismem“, tam se Trump silně plete: USA během studené války zničily SSSR, ve kterém komunismus dosud nebyl vybudován. A komunismus jako ideologie se nikam neztratil ani po zániku Sovětského svazu. Stejně tak nezmizel ani socialismus. Je totiž možné zničit stát, je možné způsobit smrt milionů lidí, ale zničit myšlenku je mnohem složitější.

Obecně je poněkud k smíchu slyšet od hlavy státu, který se považuje za světového hegemona, prohlášení, z nichž čiší frustrace z toho, že USA ztrácí své bývalé vedoucí postavení – a musí buď připomínat své dávné zásluhy, nebo si přisvojovat cizí vavříny.

Dokonce i v dobách Bushe juniora, kdy USA již překročily svůj zenit, se vláda USA neuchylovala k odkazům na staré úspěchy, ale dávala přednost přímým akcím a demonstraci svých vojensko-politických a ekonomických možností.

Ty časy jsou ale už dávno pryč, a USA se proto poněkud úsměvně snaží dokázat a připomínat svému okolí historické zásluhy, třebaže nikdo nemá v úmyslu je z řad vítězů světových válek vyřazovat.

Důvody, proč se tak děje, jsou zcela triviální: dříve byly historické nároky USA podpořeny jejich existující všestrannou převahou. Ta dnes ovšem už zdaleka není tak zřejmá, a tak se objevují stále nové otázky a problémy, na které USA reagují značně nervózně a s lehkými příznaky hysterie.

A tak po všech těch halasných prohlášeních Trumpa skromně vystoupil Irák a oznámil své vítězství nad IS v Iráku. Že prý – nezapomeňte také na nás!

Stejně jako v Sýrii tam oddíly IS sice ještě existují, ale žádné větší sídlo již nemají pod kontrolou. A tak je možno oficiálně poblahopřát i Iráčanům.

 
 
– – –