Drahoš se chlubil před lidmi, jak setřel Zemanovy voliče. Pak čelil věcnému dotazu z historie a skončilo to nejistým usmíváním

REPORTÁŽ
19. 1. 2018  ParlamentníListy
Za humanitární bombardování Srbska je zodpovědná bývalá vláda pod vedením Miloše Zemana. „Co bychom ve třech či čtyřech televizních debatách s Milošem Zemanem tlachali? To radši pojedu na setkání s voliči.“ I to zaznělo v Plzni, v krajské metropoli. V zákulisí šly dokonce zvěsti o tom, že židovská náboženská obec prý bude současnou hlavu státu vehementně podporovat.
Zcela zaplněný malý sál Měšťanské besedy v Plzni, několik set lidí v chodbách a před budovou, kteří se z bezpečnostních důvodů nedostali dovnitř. Taková byla účast na předvolebním mítinku Jiřího Drahoše. Před samotnou diskusí se za ochrankou střežený paravan prodral například senátor Václav Chaloupek (Patrioti ČR), aby prezidentskému kandidátu potřásl rukou spolu s některými krajskými a plzeňskými „šedými eminencemi“. V první řadě na čestném místě seděl Martin Baxa, čerstvý místopředseda ODS, bývalý plzeňský primátor, nyní živě diskutující a neúnavně tleskající; a také nová poslankyně, bývalá rektorka Západočeské univerzity Ilona Mauritzová (rovněž ODS).

Zeman byl a Drahoš bude (?)

„Já jsem ze zákulisí neviděl, kolik vás tu je. A Plzeň nezklamala!“ přivítal nadšeně přítomné Jiří Drahoš, který v úvodu mj. řekl: „Vstupuji do finále jako kandidát, který se dívá dopředu, do budoucnosti. Při všem respektu vůči Miloši Zemanovi jej považuji za politika té minulé éry, která trvala skoro třicet let. Miloš Zeman v ní zažil vzestupy i pády, ale pro mě je to éra, která je minulostí, a je potřeba se dívat do budoucna. A já jsem přesvědčen o tom, že jsem kandidát a člověk, který je schopen Českou republiku vést v tom komplikovaném světě kupředu. Aby Česká republika byla demokratický, moderní, bezpečný stát, který se stará o lidi, o sociálně slabší, o životní prostředí a bude se snažit předat jej svým potomkům v lepším stavu, než v jakém jsme jej přebrali. Stát, který bude klást důraz na moderní vzdělávání, protože to je budoucnost. Stát, který nebude slyšet od politiků strašení. Chci být prezidentem, který bude u lidí povzbuzovat národní hrdost, ne nacionalismus. Nemáme se zač stydět a společně všechno zvládneme. Jsem kandidátem, který se dívá dopředu a který nemá nic společného s tím, co se na politické scéně odehrávalo v minulosti. Tam už hledět nechci,“ prohlásil sebejistě Drahoš.

A k tomu prezidentování a předsedování dodal: „Od té doby, co zrušili JZD, tak předsedů výrazně ubylo, avšak prezidentem je dnes kdekdo,“ pokusil se o bonmot za všeobecného veselí Drahoš. „Každá společnost má v čele prezidenta. Byl jsem čtyři roky prezidentem Evropské federace chemického inženýrství, což je velmi prestižní instituce,“ pochlubil se před místními.

(Ne)významný Martin Schulz…

„Tady je pět set lidí před vchodem do sálu, kteří vás chtějí vidět. Pět set lidí, kteří by se sem chtěli dostat, ale kapacita sálu není,“ zaznělo od pořadatelů. A už tu byl první dotaz staršího muže: „Slyšel jste někdy od německého sociálního demokrata Schulze pojem Spojené státy evropské? Víte, kdo to navrhl a prohlásil? Prvně, před mnoha a mnoha desítkami let?“ „Já vím, že o sjednocené Evropě hovořil již Masaryk. Ten řekl, že Evropa má být sjednocená, ale ne jednotvárná. Ale tam asi nemíříte..“ znejistěl kandidát. Tazatel opáčil: „Ne, nemířím. První tuto myšlenku řekl Hitler. A ten jednou prohlásil, že ‚až skončí ta válka, my tomu budeme vládnout a Francie nám k tomu bude dopomáhat‘,“ citoval za posměšků přítomné omladiny muž. „Podívejte se na Evropskou unii. Kdo tomu vládne, kdo tomu nejvíce pomáhá. Když jel Sobotka do Bruselu k Merkelové a přijel odtamtud, byl celý vystrašený. Slyšel jsem, že jste proevropský. Odpovězte mi, jakým způsobem, když budeme mít to euro, když nám to přepočtou, dají 500 až maximálně 700 euro, když nám dají v poměru 1 ku 25, jak za to máme tady v této demokratické republice žít?“

Drahoš na to uvedl: „Martin Schulz je předseda jedné německé strany a mluvil ke svým voličům. Můžeme citovat různé jiné politiky. Nevím, na základě čeho jste tak svižně přepočetl euro. V dohledné době jej mít nebudeme, protože je-li 80 procent lidí proti euru, tak každá vláda, která by je chtěla přijmout, páchá legitimní sebevraždu. To, že naši politici jezdili do Bruselu a nebyli tam slyšet – teď nemluvím o premiéru Sobotkovi, ale mluvím obecně o našich politicích. Nesnažili se tam prosadit, co chceme – my to mnohdy ani nevíme, co chceme prosadit v Bruselu. Nikdy jsme tam systémově nehledali spojence. To je velká vada a to je důvod, proč si lidé na ten takzvaný Brusel stěžují. Budu-li prezidentem, budu chtít, abychom posílali do Bruselu lidi, kteří umí anglicky…“ přerušil jej smích a potlesk v sále, „…jsou sebevědomí, vědí, s čím tam pojedou, a já věřím, že to tak špatné nebude,“ dokončil za bouřlivého potlesku host podvečera.

Dezinformacím navzdory

Následoval dotaz mladíka: „Pomineme-li veškeré dezinformační snahy o vaší osobě, většině lidí vadí vaše akademická minulost. Protože v politickém prostředí mezi sprostými demagogy, jako je Tomio Okamura nebo Andrej Babiš. neobstojíte. Že jste příliš hodný…,“ řekl student za ryčného potlesku svého širokého okolí. „Já jsem kluk z Beskyd, dostatečně tvrdohlavý. Osm let jako předseda Akademie věd jsem válčil s politiky,“ na to bojovně opáčil Drahoš. „Po mém nástupu do funkce byla snaha zlikvidovat Akademii ekonomicky. Šel jsem do boje jako šéf armády vědců, podporovatelů a studentů a vyhráli jsme. Já nejsem někdo, koho si Tomio Okamura namaže na chleba. Já mám osm let zkušeností debat s politiky, přežil jsem pět vlád. Nemějte obavy!“

„Co si myslíte o panu Babišovi?“ položila mladá dívka další dotaz. „Pan prezident jeho demisi ještě nepřijal, bude to příští týden, možná se také připravuje na debaty,“ musel chvilku posečkat Jiří Drahoš, protože sál bouřil smíchem. „Pan Babiš je šéf hnutí, které vyhrálo volby. Neplatí mne, to se také objevilo na internetu, že jsem placen Babišem. Andrej Babiš mi nedal ani korunu, a kdyby mi ji dal, tak bych si ji nevzal, jako od žádného politika. Respektuji ho jako šéfa vítězného hnutí. To ještě neznamená, že je člověk, který je v současné době trestně stíhán, respektive bude se hlasovat o vydání jeho a pana Faltýnka. Nedovedu si představit, ani dovnitř, ani ven,“ uvedl poměrně zkratkovitě kandidát na Hrad.

Dotaz muže středního věku značil hluboký obdiv „Jak vy jako člověk snášíte tu dezinformační kampaň?“ „Já už jsem se vůči lecčemu obrnil. Samozřejmě, když jsem se rozhodoval, jestli do toho jít, a podíval jsem se na sestavu na Hradě, tak mi bylo jasné, že pokud to budu já, kdo se dostane do toho užšího finále, tak že mohu čekat všechno. Ale člověk, když jde do takového dobrodružství, tak s tím musí počítat. Samozřejmě mně to vadí, vadí mi označování estébák, pedofil, zednář,“ přerušil jej smích přítomných, „Stop migraci, stop Drahošovi, ale člověk s tím musí nějak počítat. Pořád sázím na zdravý rozum spousty lidí, kteří tomu nebudou věřit. Samozřejmě přestože mám lustrační osvědčení na webu, další dokumenty už někdy od léta, tak se pořád ke mně dostávají – tady pán mává rukou, asi lustrační osvědčení nebere jako důležité,“ pokračoval Drahoš a v první řadě se na to usmíval poslanec Baxa. „Když tomu někdo uvěří, tak je to holt jeho problém. Já se to snažím vyvracet.“

Další mladík nato: „Jak se díváte na rovné manželství? A pokud projde Parlamentem, jestli jej podepíšete nebo budete vetovat…“ „Každý zákon který má prezident podepsat, by si měl prostudovat, poradit se s poradci. Nechci dávat nějaké bianco šeky. Určitě bych se tím zákonem vážně zabýval, konzultoval jej a podle toho se zachoval,“ odpověděl Jiří Drahoš.

A zase uprchlíci…

Mladá dívka se zhrozila: „Já jsem bohužel s hrůzou zjistila, že spousta lidí, která volila třeba pana Horáčka nebo pana Topolánka, nepůjdou do druhého kola nebo se rozhodli pro pana Zemana. Vždycky je argument uprchlíci. Co by vaše voliče mohlo oslovit, aby ti, kteří nejsou úplně zaslepeni, to ještě jednou slyšeli z vašich úst?“ dotazovala se angažovaně. „Ve stručných větách: Kvóty ne. Nefungují od samého začátku. Chraňme hranici schengenského prostoru tak, aby sem nemohli pronikat lidé, které tady nechceme. O tom, kdo bude v ČR přijat do tohoto společenství třeba na základě azylu, rozhodujeme my sami. Nikdo by k nám, do České republiky, neměl přesouvat nějaké migranty zejména v této bezpečnostní situaci. A za poslední – pomozme lidem tam, odkud se migrace na nás hrne. Zejména v subsaharské Africe. Samozřejmě, pomozme i v oblasti válečných konfliktů tím, že budeme pomáhat dobrovolníky, zdravotníky, materiálem, finančně, ale snažme se stabilizovat situaci v těch zemích, aby to ty lidi nenutilo vydávat se směrem, kde je ta vysněná Evropa. Jsem přesvědčen, že společně v rámci Evropy se nám to může podařit,“ odpověděl Drahoš za opětovného potlesku auditoria.

Tachovsko a další vyděděnci

Bývalý aktivní činovník Hospodářské komory Mužík se pak zeptal: „Po prvním kole se ukázaly regiony, které skoro nechaly vyhrát pana Zemana v prvním kole. Jedním z těch regionů je okres Tachov. Z hlediska podpory komunistů a levicových socialistů. Podle čeho jste vybíral, když jste jezdil do regionů? Podle těch regionů, kde je třeba udělat osvětu, nebo jste spíš volil tam, kde je nějaká šance srovnat výsledky?“

„V rámci kontaktní kampaně jsem navštívil řadu míst. Byli jsme například v Tachově. Měli jsme debatu v místním kině, bylo hnusné počasí, vyšlo to na pátek odpoledne, pršelo… Bylo tam podle odhadu 60, 70 lidí, což bylo na tu dobu na Tachov velmi dobrý výsledek. Debata byla skvělá,“ pochválil všechny včetně sebe a svého týmu Drahoš. „Byl jsem v Sokolově, v Chomutově, ve Šluknovském výběžku, byl jsem v Jirkově. Navštívil jsem řadu míst, i těch spojených s takzvanými vyloučenými komunitami. I tady bych řekl, že vy nejste žádný statistický vzorek Plzně. Většinou si troufám říci, že jste tady lidé, kteří buď ještě chtěli slyšet Drahoše naživo, asi vás tady nebude tolik, kteří by ze zásady řekli: nebudeme ho volit. Na těch debatách, kterých jsem měl nespočet, to samozřejmě nebyl vzorek obyvatel z toho místa. Doufal jsem, že ta informace, že Jiří Drahoš je použitelný kandidát, se dostane i dál.“ … … … … …  (celý text reportáže najdete zde)