S Ukrajinou se tak nedomlouvali. Rada přijala zákon, který ve skutečnosti ruší Minské dohody

Avatar
Původní autoři

Maxim Jusin, Sergej Strokaň, Jnina Sokolovská
19. 1. 2018     zdroj
Nejvyšší rada Ukrajiny přijala ve čtvrtek zákon o reintegraci Donbasu, který upravuje vztahy s povstaleckými regiony a který má spustit mechanismus pro jejich návrat do struktury Ukrajiny. Nehledě na původní úmysl prezidenta Petra Porošenka přeměnit dokument v nástroj pro realizaci Minských dohod, zákon ve své konečné podobě ukotvil zřeknutí se Kyjevem dohod, jichž bylo dosaženo na základě zprostředkování Ruska, Francie a Německa. Moskva je v dokumentu nazvána “agresorem” a Kyjevem nekontrolovaná území “okupovanými”. 


Opuštění Minsku může mít za následek změnu priorit zahraniční politiky Kyjeva: odkloněním se od Paříže a Berlína, garantů minského procesu, Ukrajina činí strategickou sázku na Washington.

Dvojaký zákon

Dotázané zdroje Kommersanta (Ъ) v Kyjevě se shodují, že dokument, přijatý pohodlnou většinou hlasů (280 při požadované minimu 226), má dvojaký charakter, když má zároveň uspokojit jak zastánce tvrdé linie v parlamentu, tak i západní partnery Ukrajiny, kteří požadovali, aby se vyhnul nejradikálnějším formulacím.

Prakticky všechny tyto formulace, navržené v podobě změn zástupci vládnoucí koalice Národní fronty, Svépomoci, Baťkivščiny a dalších parlamentních frakcí, jež jsou orientovány na “patriotický” elektorát, byly zamítnuty většinou poslanců. Takže nebyly podpořeny návrhy na zavedení v zemi válečného stavu, přerušení diplomatických vztahů s Ruskem, uznání samozvaných DLR a LLR “teroristickými útvary”, propojení statusu Donbasu a Krymu, zakázání zákonem obchodních a hospodářských vztahů s Moskvou, vypovězení smlouvy o přátelství a spolupráci s Ruskem z roku 1997.

Navíc tento dokument obsahuje některá ustanovení, která by mohla být vykládána jako úleva ve vztahu k obyvatelstvu na územích, která nejsou kontrolována Kyjevem. Ukrajinské orgány se zavazují, že budou uznávat rodné a úmrtní listy, vydané současnými orgány Doněcka a Luganska.

Zároveň se mohou považovat za uspokojené (alespoň částečně) i zástupci “patriotického tábora”. Preambule dokumentu přiznává Rusko “zemí agresorem”. Hovoří se tam o “anexi” Krymu a Sevastopolu. Kyjev také odmítá přímý dialog se zástupci “jednotlivých území Doněcké a Luganské oblasti”, ačkoli to předpokládají Minské dohody, a trvá na řešení sporných otázek výhradně se “zemí agresorem”. Právě na Rusko se od nynějska klade odpovědnost za vše, co se děje na “nekontrolovaném území”. Dalším bodem, který je v rozporu z dohodami z Minsku (a konkrétně s požadavkem přijetí zákona o amnestii, který je v nich obsažen), je zavedení trestní odpovědnosti za “účast na činnosti okupační správy” a “způsobení škody Ukrajině”.

Není divu, že při tomto dvojakém charakteru dokumentu proti němu hlasovali zástupci dvou protikladných táborů v Radě: poslanci Opozičního bloku a ultraradikálové z nacionalistické strany Svoboda. Je příznačné, že zbytek nominální opozice (zejména členové Svépomoci, Radikální strany a Baťkivščiny), který ostře kritizoval dokument během předběžných debat a diskuse o pozměňovacích návrzích, ve výsledku pro něj hlasoval. Podle zdrojů Ъ v Nejvyšší radě byl důvodem bezprecedentně tvrdý tlak “zahraničních partnerů” (hlavně Američanů), kteří trvali na neprodleném přijetí zákona.

“Uznání Ruska za agresora bylo správné rozhodnutí, ujistil Ъ politolog Viktor Ukolov, který má blízko k administrativě prezidenta Ukrajiny. Umožnilo to získat potřebné hlasy v Radě, ba dokonce 22 poslanců z opoziční Svépomoci ve výsledku dokument podpořilo, ačkoli žádný jejich pozměňovací návrh nebyl přijat. Během jednání text přitvrdil ve srovnání s původním prezidentským projektem. Ale zároveň nebyl tak radikální, jak to požadovala Národní fronta”.

Další zdroj “Ъ”, poslanec za Blok Petra Porošenka, který si nepřál být jmenován, soudí, že výsledky hlasování jsou “velkým vítězstvím prezidenta a jeho týmu”. “Do značné míry jsme šli na kompromis s Národní frontou, ale to hlavní se stalo: nekontrolovaná území Donbasu dostala oficiální pozvání vrátit se domů, říká “Ъ” poslanec. Dokumentem je také zaznamenán aspekt, že spontánní antiteroristická operace se od nynějška stává ucelenou obrannou strategií pod kontrolou prezidenta – vrchního velitele”.

Kromě toho zákon rozšiřuje práva pracovníků silových struktur v oblastech, přiléhajících k demarkační linii. Dostávají možnost “použít zbraně a speciální prostředky proti narušitelům zákona, dočasně omezit či zakázat pohyb vozidel a chodců, vstoupit do obytných domů, na soukromé pozemky, do podniků a institucí, pokud je to nezbytné za účelem čelení vnější agresi, služebně použít s povolením majitelů zařízení komunikací a automobily”.

Přijetím zákona o reintegraci Donbasu v jeho současném znění Rada “ve skutečnosti zvolila cestu protikladnou mírovému politickému vyřešení konfliktu”, řekl zástupce Ruska v kontaktní skupině pro urovnání situace na Ukrajině Boris Gryzlov.

“Místo zrušení blokády a normalizace humanitární situace se sází na válečný stav. Místo politického rozhodnutí o zavedení zvláštního statusu Donbasu, amnestie a svobodných voleb – vojenské potlačení. Pro Donbas to je signál, že s Kyjevem se nedá domluvit a je třeba se nuceně připravovat na obranu”, je přesvědčen pan Gryzlov.

Je možnost míru po Minsku?

Nicméně zdroje “Ъ” v Radě a zástupci odborné veřejnosti v Kyjevě nabádají, aby nebyl nový zákon považován za úplný rozchod s Minskými dohodami, kterých bylo dosaženo v únoru 2015 za zprostředkování Ruska, Německa a Francie.

“Po hlasování v Nejvyšší radě je vhodnější hovořit o postminské éře. Aniž by se zřekla základních myšlenek Minsku, ukrajinská strana se zároveň snaží změnit formát mírového procesu, jeho zaměření a priority, a vychází při tom ze skutečnosti, že to je jediný způsob, jak vyvést minský proces ze současné bezvýchodné situace”, řekl “Ъ” ředitel kyjevského Institutu globálních strategií Vadim Karasev.

Podle experta sleduje v novém zákoně definice Ruska jako “agresora” zakotvení nového přístupu Ukrajiny k procesu vyjednávání. Hlavní smysl pro Kyjev spočívá v tom, aby se po třech letech od uzavření dohod v Minsku přiznal konflikt na Donbasu konfliktem mezi Ukrajinou a Ruskem, jež se nyní budou muset domlouvat mezi sebou, zatímco dříve měl Kyjev jednat s DLR a LLR a Moskva nebyla za stranu v konfliktu považována. “V nové situaci po přijetí zákona existují tři možné scénáře: zmrazení konfliktu, jeho rozmrazení nebo rusko-ukrajinské urovnání na dvoustranném základě”, vysvětluje pan Karasev.

Podle experta byla jedním z motivů, které vedly Kyjev k odchodu od Minsku, snaha uniknout od péče EU a učinit krok směrem k USA”. “Z dnešního pohledu ukrajinská strana považuje zprostředkování Němců a Francouzů za neudržitelné vzhledem k tomu, že Berlín a Paříž nebyly s to dosáhnout realizace Minsku. Proto dnes Kyjev strategicky sází na Washington v naději, že pouze tlak USA na Moskvu bude dostatečně tvrdý a efektivní”, říká Karasev.

Poukazuje také na to, že Kyjev sice nazývá Rusko “agresorem”, počítá ale s realizací strategie mírového návratu Donbasu tím, že bude prezentovat vstřícnost Ukrajiny pro občany Doněcka a Luganska. Schválený zákon zjednodušuje postup pro získání obyvateli neuznaných DLR a LLR ukrajinských důchodů, potvrzuje uznávání Kyjevem osobních dokladů občanů, obdržených na území povstaleckých republik, a také usnadňuje pohyb zboží přes demarkační linii.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová