Hororový příběh od zlínského soudu IX

Zdeněk Jemelík 
1.2.2018 blog autora
Po přestávce, vynucené onemocněním pí. obžalované Jarmily Novotné, pokračovalo dne 29.ledna 2018 u zlínské pobočky Krajského soudu v Brně, před senátem předsedy Radomíra Koudely, dokazování v trestní věci proti manželům Novotným & spol., obžalovaným kvůli únosu a vydírání poškozeného Pavla Buráně. Bledost paní obžalované svědčilo o tom, že návrat k soudu uspěchala. Řídíc se zásadou, že svoboda je správně pochopená nutnost, vyšla zřejmě vstříc zájmu předsedy senátu o rychlé ukončení řízení.

Z obecného hlediska snaha předsedy senátu dovést hlavní líčení k rozsudku bez zbytečných průtahů je sympatická a bohužel nikoli běžná. Neměla by ale obžalovaným přinášet utrpení a neměla by jít na úkor úplnosti dokazování.

Náplní dne bylo přehrávání vybraných hlasových a obrazových záznamů. Mezi odposlechy telefonních rozhovorů zaujaly záznamy komunikace mezi pošk. Pavlem Buráněm a původním vyšetřovatelem Liborem Zapletalem, naznačující možnost jejich blízkého vztahu.

Zajímavější byly odposlechy spontánních telefonických rozhovorů členů rodiny obžalovaných, reagujícících na návštěvu Pavla Buráně v jejich domě v kritický den 7. října 2014 a na některé události z vyšetřování. Jejich účastníci samozřejmě o odposlouchávání nevěděli, proto se bavili zcela bezstarostně. Ani slůvko nenaznačuje, že by věděli o údajném násilí, spáchaném na panu poškozeném, ač by o něm vědět museli, pokud k němu skutečně došlo.

Poněkud trapně působily nahrávky z pitky pana obžalovaného Jaroslava Novotného s Pavlem Buráněm po podpisu smluv, které bez vědomí společníků pořídila dcera paní obžalované Novotné. Nicméně jsou dokladem o události, která se mi zdá až neuvěřitelná: o nestřídmém zapíjení podpisu smluv, vynuceném na Pavlu Buráňovi hrozbou zastřelením, zdvojeném injekcí neznámé tekutiny do krku. Pavel Buráň se nikdy nezmínil, že by pozvání k pitce přijal pod nátlakem nebo ze strachu z dalšího násilí.

Na tomto místě se rozčílil zmocněnec pana poškozeného. Upozornil, že Jaroslav Novotný na nahrávce tvrdí, že nechce nic navíc proti majetku Pavla Buráně, ale ve skutečnosti dnes již hodnota pohledávky obžalovaného dosáhla částky 774 milionů Kč. Poznamenávám, že to je obrovská suma, která jistě motivuje pana poškozeného, aby se bránil všemi dostupnými prostředky.

Pan soudce v souladu s jedenáctým přikázáním „mne neoblafneš“ přijal s nedůvěrou nahrávku rozhovoru pana obžalovaného s údajným vyjednávačem Pavla Buráně o snížení pohledávky. Pořídil ji bez vědomí a souhlasu účastníků svědek J.K., zmiňovaný již dříve. Podle jeho vysvětlení měl vyjednávač navrhnout panu obžalovanému, aby jeho mandantovi prominul část dluhu a měl tvrdit, že odměnou za vyhovění by bylo zastavení trestního stíhání. Jednající údajně seděli u stolu sami. Nahrávka zaujala předsedu senátu natolik, že si ji opakovaně přehrál přes sluchátka a při jejím poslechu uslyšel další hlas. Mimo to si všiml, že nabídka na zastavení trestního stíhání na ní výslovně nezazněla. To ovšem její hodnotu pro obhajobu snižuje. Předložení nabídky zastavení trestního stíhání by totiž bylo možno hodnotit jako pokus o podvod, neboť poškozený nemá zákonný nástroj k zastavení trestního stíhání. Nahrávka poputuje k policejním specialistům k přezkoumání, zda není zmanipulovaná.

Mezi soudcem a obhajobou zajiskřilo při předvedení utajeně pořízené videonahrávky rozhovoru výše zmíněného svědka J.K. s pošk. Pavlem Buráněm. Svědek na ní vyslovil domněnku, že vyvolání vyšetřování proti manželům Novotným jej stálo hodně peněz. Poškozený mu to vyvrací s tím, že dal policistům „pouze tři melouny“, což upřesňuje, že to bylo k Vánocům a každý meloun měl jinou barvu. Pak dodává, že policistům pouze nosil „balíčky klobásek“ a motivoval je ke spolupráci příslibem dobrého zaměstnání po odchodu ze služby u PČR. Obhajoba vykládá obsah videozáznamu tak, že pan poškozený korumpoval policisty, kteří prováděli vyšetřování k jeho trestnímu oznámení. Pan předseda naproti tomu namítá, že z nahrávky nikterak nevyplývá, že klobásky dostávali právě policisté, vyšetřující tento případ – jako kdyby obdarovávání jakýchkoli jiných policistů bylo v souladu s etikou a právem. Nemohu si odpustit poznámku, že žádný z účastníků sporu si nevšiml drobného slůvka „tým“ (spisovně „těm“): Pavel Buráň uvádí, že klobásky nosil „tým policistům“. Protože před tím mluvil výslovně o vyšetřovateli Liboru Zapletalovi a vyšetřování proti manželům Novotným, slůvko „tým“ nasvědčuje tomu, že klobásky dostávali také policisté, kteří se podíleli na prověřování Buráňova trestního oznámení.

V každém případě soudím, že obdarovávání policistů klobáskami a jejich motivování příslibem dobrého zaměstnání se vymyká z představy o standardním vztahu účastníka trestního řízení k policistům. Je proto v rozporu s výpovědí pana obžalovaného před tímto soudem, v které na přímou otázku předsedy senátu prohlásil, že nemá nestandardní vztahy k policistům. V této věci údajně probíhá pod dozorem Okresního státního zastupitelství ve Zlíně prověřování podezření, že Pavel Buráň poskytl soudu nepravdivou výpověď. Nevšiml jsem si, že by se obhajoba důrazně dožadovala, aby si soud vyžádal zprávu OSZ o stavu vyšetřování.

K oběma výše uvedeným důkazům dodávám laický závěr, že sice poškozují důvěryhodnost pana poškozeného, ale současně i svědka J.K.

V závěru jednání pan předseda oznámil, že počítá s možností, že při pokračování hlavního líčení dne 23.února 2018 může dojít k ukončení dokazování a vyzval strany, aby si připravily závěrečné řeči v písemné podobě. Předjímám, že v této souvislosti může dojít k nedohodě mezi předsedou senátu a obhajobou, pokud by měl být soudem zmařen výslech svědka-znalce z oboru zdravotnictví, kterého soud původně přijal, ale z organizačních důvodů zastavil jeho příjezd dne 22.ledna 2018. Z judikatury Ústavního soudu vyplývá povinnost obecného soudu v případě zásadního nesouhlasu mezi znaleckými posudky obstarat revizní posudek. Domnívám se, že nestranný soudce by měl vyhovět obhajobě, pokud by trvala na výslechu jeho autora.

V každém případě tento bizarní proces spěje k blízkému závěru, jenž bude zkouškou účinnosti zásady in dubio pro reo, které prvostupňoví soudci podle mé omezené zkušenosti dbají jen zřídka.

– – –