Mladá akademička říká, proč má vážné obavy volit za prezidenta Jiřího Drahoše. Chci vědět, jak dokáže odolávat tlaku na mezinárodní scéně, směřuje své obavy a nejistotu na adresu prezidentského kandidáta Jiřího Drahoše ekonomka z Masarykovy univerzity Hana Lipovská.

Hana Lipovská
26.1. 2018   PL
Pocházím z vesnice, ale je mi naprosto jedno, jestli umí budoucí hlava státu štípat dříví a stahovat králíky. Nezajímá mě, jestli může hrát tenis, jestli zpívá krásně jako český slavík nebo ještě hůře než já. Zajímá mě, zda vydrží tlak při řešení vnitropolitických krizí, zda udrží nestabilní a křehké koaliční vlády, nebo zda budou každou chvíli nové předčasné volby.O jednom z nich víme naprosto všechno. Sledovali jsme jeho politický vývoj posledních dvacet pět let, víme, že Miloš Zeman je schopen ustát prakticky jakýkoli tlak a je schopen dosáhnout svého za všech okolností a za jakoukoli cenu. O druhém nevíme vůbec nic.
Finálový souboj o Hrad začal. S jakými dojmy zatím sledujete vyhrocenou kampaň?

Kampaň nemůže těšit nikoho, snad s výjimkou marketérů a novinářů. V době, kdy potřebujeme být jednotní, kdy čelíme nejvážnějšímu ohrožení v celé naší novodobé pětadvacetileté historii, je náš národ uměle a cíleně rozdělován. Zbytečná kampaň zcela zbytečných voleb vráží klín mezi mladé a staré, mezi město a venkov, mezi lidi studované (a mnohdy, lidově řečeno, přeštudované) a lidi vyučené, mezi ty, kdo platí daně, a kdo jim za tyto daně káží o jejich vlastní špatnosti a nízkosti.

Pokud už byla přímá volba hloupě prosazena, pak nikdy neměla projít jako dvoukolová. Ve druhém kole se logicky vždy bude rozhodovat mezi dvěma kandidáty a samozřejmě je nepravděpodobné, že by jeden dostal 95 % hlasů a druhý 5 %. Dokonce i Marine Le Penová přes svou složitou pozici dostala ve francouzských prezidentských volbách třetinu hlasů. Rozdíl mezi Trumpem a Clintonovou byly dva procentní body a mezi Hoferem a Van der Bellenem jen 0,6 procentního bodu. Taková volba nutně rozděluje společnost, rozděluje rodiny, přátele, kolegy. Přímou volbou jsme nic nezískali, nesmírně mnoho ztrácíme.

Prezident republiky není dekorace, je to člověk, kterému jednou nějací budoucí Göringové mohou vyhrožovat, že „Hradschin i dóm, zkrátka alles, alles“ vyletí do vzduchu. Je to člověk, v jehož rukou může být svoboda a suverenita naší země. Mají naši kandidáti dostatek této síly odolat zlu? Záleží jim vůbec na jejich zemi, nebo jen na své vlastní pověsti a místu v dějinách?


O jednom z nich víme naprosto všechno. Sledovali jsme jeho politický vývoj posledních dvacet pět let, víme, že Miloš Zeman je schopen ustát prakticky jakýkoli tlak a je schopen dosáhnout svého za všech okolností a za jakoukoli cenu. O druhém nevíme vůbec nic. Možná je politický génius, snad je nejlepším možným potenciálním prezidentem ze všech občanů naší země, v každém případě to však během čtvrtstoletí nedal ani v nejmenším najevo.Pokračování zde