Výhledy druhého kola prezidentské volby 2018 (Malověrným)

Avatar
Původní autoři

Aleš Hušák
15. 1. 2018   Analýza a prognóza
Kdybych byl Milošem Zemanem, opřel bych se v druhém kole do témat jako…

Úvod
Před pěti lety jsem předpověděl vítězství Miloše Zemana v prezidentské volbě článku „Proč bude zvolen Zeman.“  Svoji úvahu jsem opřel o matematiku a zároveň předpověděl, že Zeman  bude zvolen především hlasy opuštěného voliče ODS. Tato úvaha se zcela potvrdila. Pro přesnost musím uznat, že jsem se mýlil v odhadu, kdo bude účastníkem druhého kola jako jeho protivník. Útěchou mi budiž, že jsem se nemýlil sám. Podcenil jsem totiž schopnost pražské kavárny  zmobilizovat kampaň tak, že se do té doby spící šlechtic stane akční figurou, která předběhne celý ostatní peloton kandidátů. 


Bylo to skvěle připravené a zorganizované. A to tak dobře, že do té doby jediný kandidát na soupeře Miloše Zemana, Jan Fischer, nevěřil ani tomu, že jeho osobně hanobící bilboardy zadali lidé zpříznění s knížetem, který měl v té době k lidu blíže. Titíž lidé  dnes varují před dezinformačními kampaněmi v druhém kole volby proti kandidátovi z akademických kruhů. Mají s nimi (s dezinformačními aktivitami) totiž bohaté aktivní zkušenosti. 

Před současnou volbou jsem očekával podobný průběh, protože dobrá a vyzkoušená strategie se nemá měnit. Tušil jsem, že jinak vynikající básník a spisovatel je jenom zástěrkou kandidátů jiných, což se potvrdilo. Upřímně řečeno, nemyslel jsem si, že akademik vydrží, sázel jsem se se svým okolím, že vyvoleným je bývalý Havlův úřadník a diplomat, ale začal pozdě a efekt Karlovy volby se nepodařilo vyvolat. Proto zůstal vědec kavárně navzdory k dispozici, a nakonec i obsadil druhé místo volby. Maně jsem si vzpomněl na slova Josefa Smrkovského, v době hledání nového prezidenta po Antonínu Novotném, cituji: „Chtělo by to nějakého profesora.“ Nu nakonec to byl voják a dějiny potvrdily o pár měsíců později, že dobře tak. Svobodovo rozhodné chování v létě roku 1968 zabránilo nejhoršímu, myslím.

Jediné, co zůstalo otevřené, jako problém, po prvním kole prezidentské volby, je financování kandidátů ze zahraničí. Je šílené a neuvěřitelné, že existují kandidáti, kteří zcela otevřeně přijímali finanční pomoc ze zahraničí, s nejasnými kořeny, a procházelo jim to. Ve Spojených státech řeší už přes rok podezření, že prezidentovi, jenž zvítězil, pomáhala cizí mocnost, a to mají k dispozici pouze nejasné a asi i neprůkazné elektronické stopy na internetu. Přijetí finančního daru ze zahraničí by se tam rovnalo velezradě. U nás se neděje nic….. A nikdo ani nemluví o tom, že podobná praxe by měla být zakázána. O to více se příslušný úřad věnuje tomu, jestli na propagačních letácích jsou uvedeny subjekty, které stanoví zákon. Opět vítězí forma nad obsahem, hmota nad duchem. Nu a tak je to pořád, v té naší vesničce malé, střediskové.

Rozbor

Miloš Zeman v prvním kole zvítězil. Výrazně. Více než před pěti lety. S větším rozdílem na druhého na pásce. A nic na tom nezmění strategie kavárny a volebního týmu Jiřího Drahoše, kteří tvrdí, že Miloš Zeman prohrál. Nevěřícím Tomášům radím prostudovat infografiku serveru Aktuálně.cz, která ukazuje, kde všude současný prezident obdržel nové hlasy. Je to poučné a návodné. Ztratil totiž jen na velmi malém území naší země. Vyhrál mimo Prahu a v jejím nejbližším okolí všude, a to dokonce i ve velkých městech. Je to drtivé vítězství a jinak to nejde interpretovat. Miloš Zeman jde do druhého kola s jasným náskokem, a čísla, která v následujícím textu ukáži, to potvrzují. Čísla také ukazují pro toho, kdo si to bude chtít ověřit, že Jiří Drahoš a další kandidáti, získávali hlasy především tam, kde je normálně získává KDU-ČSL, STAN a TO 09. K tomu ale blíže dále.

Interpretovat ale výsledky prvního kola jako predikci výsledků druhého kola, kdy se pouze sečtou hlasy kandidátů na prezidenta, kteří podpořili pro druhé kolo Jiřího Drahoše, a vše je tím pádem jasné, je zavádějící a nepravdivé.

Na předpokládané výsledky druhého kola prezidentské volby je totiž třeba  se podívat filtrem voleb do Poslanecké sněmovny v říjnu roku 2017.

Otázkou totiž je, zda k volbám přišla jiná skupina voličů než na podzim roku 2017, nebo stejná nebo jen se mírně překrývající. To je dle mého názoru grálem interpretace příštích výsledků

Odpověď zní, že jde o stále stejnou skupinu, která se jen velmi málo mění. Volební účast ve volbách do Poslanecké sněmovny v roce 2017 byla 60,84%,v nynějších prezidentských volbách pak 61,92%. Jde v podstatě o stejné číslo s procentním rozdílem. To už delší dobu ukazuje, že zhruba tolik je v republice občanů, kteří chtějí být opravdu politicky aktivními. Jde o nezpochybnitelnou konstantu, byť by bylo číslo alespoň o patnáct procent lepším výsledkem. Jde o smutný důkaz, jak občané České republiky vnímají důležitost věcí obecních.

Pokud souhlasíme s výše stanoveným postulátem, pak už v dalším postupu záleží, jak jemně nastavíme filtr  zkoumání. Pro rychlejší prozkoumání výsledků používám obecně v tisku používané politologické závěry o náchylnosti voličů k podpoře jednotlivých stran. 

Strany ČSSD, KSČM, SPD a ANO dosáhly ve volbách roku 2017 dohromady 55,29%hlasů voličů. Podle obecného výkladu českých politologů, zvláště těch kavárenských, ANO sebralo hlasy především KSČM a ČSSD a všechny strany mají podle nich typově stejného voliče. Extrémy v jednotlivých stranách, jako je liberálně ekologické křídlo v ČSSD a Jiří Dolejš v KSČM nechávám stranou, protože předpokládám, že ve skutečnosti hlasy stranám nepřinesly, ale naopak.

Strany ČSSD, KSČM a SPD dosáhly v parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 25,67%.
ODS dosáhla v parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 11,32% a nespojuji ji ani s kavárnou (ke které se blíží), ale ani s katolickou bigotností jiných stran, které zmíním dále.

Strana Piráti dosáhla v Parlamentních volbách 2017 výsledku ve výši 10,79% .
Strany STAN, TOP 09 a KDU ČSL (neboli tři svatí) dosáhly v Parlamentních volbách 2017 výsledky ve výši 16,29%.

A abych upokojil skupinu politologů, kteří si myslí, že Piráti a tři svatí mají stejnou skupinu voličů, prosím – pak toto uskupení dohromady dosáhlo volebního výsledku ve výši 27,08% . To je ale jen a pouze zbožné přání, neboť praxe v Poslanecké sněmovně ukazuje, že nejde o subjekty, které lze posuzovat dohromady a jejich voliči jsou od sebe velmi, velmi vzdáleni.

A snad ještě jedno číslo – ODS a tři svatí dosáhli v parlamentních volbách výsledku 27,61%.
……………………….
V prvním kole prezidentské volby získali Horáček, Fischer a Hilšer dohromady 28,24% hlasů, což dle mého odhadu odpovídá společným výsledkům STAN, TOP 09, KDU-ČSL a Pirátů ve volbách do Poslanecké sněmovny. Víme, že všichni jsou pravými reprezentanty pražské kavárny, a ta je také volila. Žádné překvapení. Nikdo jiný je nevolil. Je to statistika.

Jiří Drahoš získal 26,6% hlasů. Volili ho pravděpodobně voliči ODS a cca až 18% voličů ANO, možná až 22%, pokud odečteme hlasy ODS pro kandidáta Topolánka. Protože nevím, kdo jiný, než volič ODS, by tuto personu kdy volil. Myslím tím současného voliče ODS. Ne opuštěného voliče ODS.

Přelivy jsou možné a určitě také byly. Generálně si ale myslím, že to bylo takto. Ve výsledku to znamená, že ta část voličů ANO, která přešla k tomuto hnutí od ODS, pravděpodobně volila Jiřího Drahoše.
………………………………..
Konkluze
Prosté počty, jak už jsem naznačil, vycházejí v druhém kole pro Jiřího Drahoše. Tak to ale nebude. Matematicky obnažené výsledky prvního kola totiž vypovídají o tom, že voliči skutečně volili srdcem, jak jim bylo doporučováno, nikoli rozumem.

V druhém kole nelze předpokládat nic jiného, než že pro Jiřího Drahoše budou hlasovat, pokud přijdou k volbám, především voliči třech svatých a Pirátů, a to rozhodně. Takto může Jiří Drahoš získat 27% hlasů.
Počítám s tím, že dále Jiří Drahoš získá rozhodně hlasy voličů současné ODS, pokud přijdou k volbám, tj. dalších 11,32% hlasů.

Jiří Drahoš tedy získá pravděpodobně hlasy třech svatých, Pirátů a ODS, tj. dohromady cca 39 % hlasů.
Miloš Zeman získá hlasy voličů ČSSD, KSČM a SPD, tj., rozhodně 25,65% . V prvním kole však získal celkem 38,56% hlasů a tyto hlasy mu asi zůstanou.

Dohromady tedy mají oba kandidáti před druhým kolem cca stejný počet hlasů zajištěn. Hraje se tedy o cca 17% hlasů voličů hnutí ANO. Jde předpokládat, že hlasy voličů, kteří nepřijdou k druhému kolu voleb, propadnou ve prospěch současného prezidenta, ale sám si myslím, že jich nebude více než 5 %.

Kdybych byl Milošem Zemanem, opřel bych se v druhém kole do témat jako je svoboda slova a slíbil bych, že osoby za svobodný projev trestané budu omilostňovat (tím kavárnu rozčílí do běla), otevřel bych problém migrace a slíbil, že nikdy nepodlehnu v této věci Bruselu (jde o prezidentskou smlouvu), až po vyhlášení neposlušnosti (mimochodem použití termínu, že jsme neposlušní vůči Bruselu, byl nejlépe použitý termín v kampani), spolu s tím je nutné otevřít problém jednotné výše dávek pro migranty (kvůli důchodcům) a kvůli stejné skupině obyvatel odsunutí termínu přijetí Eura. Nic ostatní není téma pro debaty, protože odpor vůči  spolupracovníkům současného prezidenta je jen a pouze argumentem kavárny (co se podívat na spolupracovníky jiných politiků, a to i v minulosti), orientace našeho státu je také hloupým argumentem,  navíc hloupě používaným. A na volání Jiřího Drahoše po zařazení se do pevného jádra unie (které nikdy nikdo neviděl, podobně jako sněžného muže) lze jednoduše opáčit, ať nám laskavě pan akademik definuje toto tvrdé jádro. Jde o jádro poslušných vůči Francii a Německu? Nebo náhodou je to Česká republika, která už dávno pevným jádrem je, na rozdíl od Německa a Francie?

Prezident Zeman tedy, slovy Jaroslava Kubery, musí z druhého kola voleb udělat referendum o Evropské unii. Ne o našem setrvání nebo nesetrvání v ní, ale o její podobě, a o to, zda v ní Česká republika bude představovat, jako mnohokrát v historii Evropy, progresivní a novátorské křídlo nebo jen poslušného člena, který přitakává velkým zemím. Ty nás za to budou nyní chválit a drobně odměňovat, ale za několik let nám sdělí, jako už jednou v nedávné historii, že máme pouze výsostné právo mlčet. Kdo by snad pochyboval, tomu doporučuji studovat stále se opakující fiskální návrhy Francie, nyní aktivně tlačené Macronem, které neznamenají nic jiného, než ručení Německa za dluhy jižního křídla EU. Tím, kdo to má zaplatit, pak jsou, dle představ velení EU, východní kolonie. Stejným směrem pak směřují návrhy na zřízení společné armády EU a společného obranného fondu, což zase znamená, podle představ jejich tvůrců, přinucení členů EU k nákupu vojenské techniky od výrobců vybraných zemí EU. S námi se tam nijak moc nepočítá. Pochopitelně mimo personální stafáže, o kterou se již naši Quislingové hlásí.

To je to pevné jádro, jehož píseň pějí chóry příznivců evrosojuzu.

Boj o odpustky stále ještě neskončil, milí husité.

Tohle vše je ale, a promiňte mi ten výraz, vedlejší. V druhém kole prezidentské volby 2018 rozhodne patnáct až sedmnáct procent voličů hnutí ANO. A ti se musí rozhodnout, zda si přejí, aby ANO realizovalo své předvolební sliby nebo ne. Protože když Miloš Zeman nebude příštím prezidentem České republiky, je nad míru jasné, že politická kariéra Andreje Babiše bude jen zhasínající kometou dvou měsíců po prezidentských volbách a existence hnutí ANO skončí do konce tohoto volebního období. Pak byl hlas voličů ANO v parlamentních volbách ztracený, ztracený a ztracený a budou to mít marné, budou to mít marné, budou to mít marné.

Myslete na chorál malověrní, myslete na chorál, napsal František Halas ve Zpěvu úzkosti. Tato země je naše.

Aleš Hušák, 14. ledna 2018