Jako svou „antizemanovskou hymnu“ si vybrali Modlitbu pro Martu, čímž opět ukázali naprosté nepochopení nás, voličů Zemana! Ve skutečnosti by spíš tahle píseň měla být „hymnou zemanovců“.:
„Teď když tvá ztracená vláda věcí tvých zpět se k tobě navrátí, lide, navrátí,“ zpívala tehdy v srpnu 1968 Marta Kubišová. A přesně o to nám, kteří jsme volili Zemana, celou dobu jde. Chceme, aby nám západ ani východ nekecal do našich vnitřních věcí, aby „vláda věcí našich“ zůstala v rukou našeho lidu.
Chceme se emancipovat vůči poručnickému západu, podobně jako jsme se chtěli v roce 1968 emancipovat vůči poručnickému Sovětskému Svazu. Tehdy jsme volali po vlastním československém typu socializmu (socializmus s lidskou tváří), dnes voláme po vlastní české „liberální demokracii s lidskou tváří“. Tehdy se volalo po obnovení diplomatických styků např. s Izraelem, dnes zase nechceme být „na kordy“ s Ruskem, což ovšem ani náhodou neznamená nějakou touhu po nastolení režimu ruského střihu v České republice! Ovšem kavárna je hysterická a přání vlastní cesty považuje za „kontrarevoluci“ proti naší „západní příslušnosti“, vydobyté v listopadu 1989, stejně jako Biľak, Indra, Jakeš a další komunisté probrežněvovské linie viděli v demokratizačním procesu roku 1968 „kontrarevoluci“ proti „vymoženostem socializmu, které dělnické třídě vydobyli v únoru 1948“.
Dokonce si troufnu pronést ještě kacířštější myšlenku: ten spor v jádru ani tak není � Havel versus antihavel…, ale spíš předrevoluční Havel, který napsal Moc bezmocných (tábor voličů Zemana…) a porevoluční Havel, který schvaloval bombardování Jugoslávie v roce 1999 (pražská kavárna). Bývalí „bezmocní“ nepochopili, že jako „mocní“ selhali, a proto ztratili důvěru větší poloviny národa, která včera právě ukázala onu „moc bezmocných“, když dokázala navzdory antizemanovské propagandě ne jen České televize právě toho „nenáviděného“ Zemana udržet na Hradě pro další pětileté období!
To není „vítězství Kremlu“, to je prohra těch, kteří, dříve „bezmocní“, ztratili kontakt s „lidmi dole“, jakmile se z nich po listopadu 1989 stali „mocní“! Zatím je to rozdělení zhruba půl na půl, takže „kavárna“ není v situaci „kůlu v plotě“, ovšem pokud se nám konečně nezačne snažit rozumět, byť s námi nemusí souhlasit, a bude každou snahu po „vlastní české cestě“, resp. po „vlastní visegrádské cestě“, dezinterpretovat jako „obrat na východ“, tedy jako „kontrarevoluci proti liberální demokracii…“, ztratí i mnoho z té půlky, která včera ještě těmto lidem věřila a volila profesora Drahoše, čímž se dostane do situace Jakešova „kůlu v plotě“, protože lidi už mají povýšenecké arogance moci tak akorát dost.
A může to dopadnout tak, že proti nim již nebude stát „revizionista“ Zeman, který v podstatě vzešel z porevolučního establishmentu, nevolá po našem odchodu z NATO ani EU, jen důrazně prosazuje naši vlastní cestu a říká „zblbnutému západu“ pravdu na rovinu, ale že proti nim povstane někdo „mimo establishment“, jenž nad „západem“ dávno zlomil hůl a bude volat po skutečně zásadní změně, třeba po co nejrychlejším odchodu z EU a NATO, po širokých změnách ústavy…, a „kavárna“ ještě bude vzpomínat na „starého dobrého Miloše“.
