Tereza Spencerová: Ve srovnání s prázdnými frázemi pana Drahoše mně výsledek prezidentské volby uspokojuje.

Avatar
Původní autoři

1.2.2018 PL,část článku
Trochu mě překvapují časté spekulace o tom, jak se Zeman ve druhém volebním „odváže“, protože už nemůže znovu kandidovat, a tak mu bude všechno jedno… Nevím, co tím četné „mluvící hlavy“ konkrétně myslí, ale většinou se tato teze používá v souvislosti s americkými prezidenty a jejich druhými mandáty. Nicméně, rozdíl mezi politickými systémy USA a ČR je natolik zásadní, že přemýšlet o Zemanově „odvazování“ je zcela mimo mísu.

Jste ráda, že vyhrál Miloš Zeman? Jakou „globální“ politiku od něj očekáváte? Zatím o něm na Západě smýšlejí jako o nějakém divném dědkovi, který má rád Rusko a Čínu a pořád varuje před imigrací. Dostane se mu během druhého mandátu alespoň částečné satisfakce a vývoj světa mu v něčem dá zapravdu?

Ve srovnání s prázdnými frázemi pana Drahoše mně výsledek prezidentské volby uspokojuje. A nic moc nového od Miloše Zemana neočekávám, natožpak nějakou globální politiku. Nevím, jak o něm na Západě smýšlejí; připadá mi důležité rozlišovat mezi novináři, kteří píší bláboly, jejich čtenáři, kteří těm blábolům mohou, ale také nemusejí věřit, a mezi politiky, natožpak skutečnými tvůrci politik jednotlivých zemí. Ti asi budou realitu opravdu znát, nebo by ji alespoň znát měli. Vždyť výsledek voleb v Česku není první svého druhu – podobně dopadly volby kolem brexitu, s Trumpem, v Polsku či Rakousku, částečně v Holandsku nebo Německu, podle všeho velmi podobně dopadnou za pár týdnů i volby v Itálii. To není o jednom českém „divném dědkovi“, ale o trendu, který sílí nejen v Evropě.

Trochu mě překvapují časté spekulace o tom, jak se Zeman ve druhém volebním „odváže“, protože už nemůže znovu kandidovat, a tak mu bude všechno jedno… Nevím, co tím četné „mluvící hlavy“ konkrétně myslí, ale většinou se tato teze používá v souvislosti s americkými prezidenty a jejich druhými mandáty. Nicméně, rozdíl mezi politickými systémy USA a ČR je natolik zásadní, že přemýšlet o Zemanově „odvazování“ je zcela mimo mísu. Myslím, že jestli se fakt „odváže“, tak si zase střihne nějaké to obchodní Rusko nebo Čínu nebo Střední Asii. Tam ale obchoduje celý Západ, takže zas tak velký „odvaz“ to nebude, natož aby to budilo vášně někde jinde než v některých čtvrtích Prahy.

A jestli se mu dostane satisfakce?
Netuším. Když si odmyslím jeho obchodní diplomacii, jejíž odmítání tady u nás fakt nechápu, tak tu stojí proti sobě dva tábory a oba šermují virtuálnem. Migrací, která na nás zatím ve větším měřítku nedopadla. Jedni se migraci brání a poukazují na realitu v evropských zemích, druzí ji vítají a poukazují na vyšší ideály. Střet je to vyhrocený, ale jeho hlavní potíž spočívá v tom, že rozseknout, kdo má pravdu, v teorii nelze. Jen v praxi. Čili až poté, co sem případně začnou proudit první tisícovky migrantů. A to už se pak samozřejmě může jasně prokázat, na čí straně byla pravda, ale současně už může být pozdě honit bycha…

Mimochodem, včera mě zaujala zpráva, že v Německu akceptovali v případě syrského uprchlíka bigamii, aby si mohl odkudsi přivézt svou druhou ženu. Jasně, je normální, že si třeba saúdský král na své návštěvě zámků na Loiře nebo obecně na dovolené na Západě vozí celý svůj harém, ale to je vždy jen na pár dní, takže všichni – výměnou za haldy petrodolarů – na tu chvíli zavřou oči. Ale nyní se nově nějak vtírá otázka, jaké jiné zákony budeme s to kvůli migraci vlastně ohnout nebo rovnou zrušit. Otevírá se snad Pandořina skříňka?

Jak vnímáte zjitřenou náladu té části našich občanů, kteří opravdu nemají rádi Zemana? Někteří chtějí dokonce emigrovat. Jiří Pehe se těší, až do pěti let (má to spočítané) umře 500 tisíc voličů Zemana a přibyde 500 tisíc nových, mladých voličů, kteří už zvolí správně. Těšíte se na to taky?

Slova „slušnost“ už mám plné kecky – kvůli názorům „slušných“ lidí, kteří stáli za „slušným“ Drahošem a dál stojí na té „slušné“ straně lidstva, ale přitom jsou jako kanál, který sami tolik přece chtějí vyčistit… A pan Pehe prostě jen zapadá do řady „sjednocovačů“ národa, kteří opovrhují všemi, kdo si troufnou mít jiný názor. Buďto s námi, nebo proti nám! Smím podotknout, že je to takové hodně bolševické?

Na druhou stranu mi ale připadá divné, že pan Pehe – při jeho vzdělání a backgroundu – aplikuje dnešní situaci na dobu za pět let. Už před čtvrt stoletím přece sliboval vymření voličů komunistů – a furt nic. A dneska si pro změnu myslí, že se tady, potažmo v celé Evropě, za oněch pět let nic nezmění? Tedy, že bude k řešení ta samá otázka a ve stejně rozložené situaci jako dnes? Svět běží strašně rychle a netroufla bych si vsadit, že za pět let ještě bude existovat Evropská unie, přinejmenším ve své současné podobě. A předpokládám, že bude mít na své věrné zcela jiné požadavky než dnes. Nevím, jak dopadne Dublin IV, ale pokud k nám dorazí tisíce – a za pět let klidně i desítky tisíc – migrantů, tak opravdu bude půl milionu mladých hlasovat pro tu nynější „slušnost“ a tančit kvůli tomu na půl milionu hrobů? Nechme toho! Kromě morbidnosti je ta úvaha pana Pehe prostě krajně podivná.

Velmi jednoduše řečeno: Co naše země v příštích letech potřebuje od pravděpodobného vládnoucího tandemu Zeman–Babiš? Co se musí udělat, abychom se tu měli dobře a bezpečně? Má se odněkud vystupovat a někam jinam vstupovat?

Mně by bohatě stačilo, kdyby „tandem“ sledoval trendy a reagoval na ně, protože svět kolem je v pohybu. Kam se vydá Evropská unie? Kam země Visegrádu? Opravdu EU vydrží bez zásadních proměn? Co v případě dalších různých „exitů“? Co všechno změní přibývající trasy Nové Hedvábné stezky vedoucí do západní Evropy? Kolik toho ještě Číňané skoupí v Evropě a co nám tu ještě vlastně zbude? Pokud se USA nějak „srovnají“ s Ruskem a Čínou, jaký bude prostor pro nás? Těch otazníků před námi jsou tuny.

Vést malou zemi v procesech, které do značné míry připomínají masomlejn, bude nesmírně složité, obzvlášť za situace, kdy by asi nebylo od věci, abychom si uchovali ještě něco svého…

Co důležitého bychom měli v příštích dnech sledovat?

Osobně budu dál sledovat vývoj po syrské konferenci v Soči. Čím víc bude Západ odmítat její závěry, tím déle válka potrvá, se vším, co z toho pro nás vyplývá.