Jaroslav Tichý
15. 3. 2018
V souvislosti se sílícím voláním našich voličů po odchodu z EU, která se mění prakticky den ze dne k horšímu, a to jak z hlediska svých pravidel tak i své podoby, sílí současně strašení našich občanů ze strany našich veřejných propagandistických prostředků a různých „odborníků“ ohledně obrovských negativních dopadů příp. Czexitu na naši zem a na její obyvatele. Protože jde o zavádějící a záměrně zkreslená tvrzení, pojďme si k celé záležitosti říci více.
Hlavním argumentem používaným proti případnému Czexitu je údajná ztráta až poloviny pracovních míst v průmyslu orientovaném převážně na dodávky do EU. Nejprve si připomeňme několik skutečností:
1. část je ZDE http://www.novarepublika.cz/2018/03/czexit-je-jedina-moznost-jak-prestat.html
Efekty shora popsaných strukturálních, vlastnických a dalších změn v ekonomice ČR jsou následující:
· přinášejí naší zemi a drtivé většině jejích obyvatel průběžně ztráty (průběžný odliv zisku a úroků od nás na úrovni několika set miliard Kč, dále kurzové ztráty z titulu záměrně podseknuté koruny, kdy samotný rozdíl mezi směnným kurzem Kč a paritou kupní síly nám ročně vytváří ztrátu přes 1 bilion korun, ceny dodávek od našich subdodavatelů často vynuceně na úrovni nákladů atd.);
· naše zapojení do mezinárodní ekonomické spolupráce se změnilo zásadně k horšímu. Přestali jsme být jako ČR v převažujícím objemu obchodním partnerem pro jiné země. Fungujeme nyní vesměs jen jako pouhá posluha jiným evropským zemím, které mají silnější pozici v EU;
· nemáme již vlastní banky, ani kapitál (což se jeví být velkým problémem nejen z hlediska možnosti podpory činnosti zbytků vlastní české ekonomiky, nýbrž i nastupující průmyslové revoluce 4.0 a s tím související nutnosti modernizovat naši výrobu a služby);
· odešli jsme nuceně od výroby vlastních finálních výrobků s vyšší přidanou hodnotou (a od jejich samostatného exportu do zahraničí) k pouhé výrobě komponentů a k činnosti v montovnách. Tedy k nízké či téměř nulové přidané hodnotě, přešli jsme totiž často na pouhou práci ve mzdě;
· naše mzdy, platy a důchody jsou hluboce podhodnoceny oproti srovnatelným zemím Evropy, a to i po jejich nedávných dílčích navýšeních. (Jejich stav přitom souvisí s problémy uvedenými v předchozím bodě). To se logicky projevuje i návazném nedostatku peněz na zdravotnictví a důchody našich občanů;
· ceny výrobků (vesměs dovážených a často nekvalitních) a služeb jsou přitom na úrovni těch západních, často ještě i vyšší;
· naše potravinová soběstačnost cíleně klesla z více než 100 % stavu v r. 1989, kdy jsme ještě zemědělské přebytky vyváželi na současných cca 45 %, přičemž tento sestupný trend dále pokračuje. Tím se záměrně zvyšuje naše potravinová závislost na zahraničí a současně i klesá možnost krajinotvorby u nás (viz dotace na neosetá pole apod.);
· ztráta kontroly nad vlastními nerostnými zdroji a přírodním bohatstvím;
· došlo k likvidaci pracovních příležitostí v příhraničních krajích, nastává odliv občanů z těchto lokalit do velkých aglomerací v našem vnitrozemí, kde pak chybějí bytové kapacity. O chybějícím seniorském bydlení (obecně) již ani nemluvě.
A v tomto neblahém výčtu by bylo možné dále pokračovat.
Uvedené změny v ekonomice způsobily kdy se teprve postupně dostáváme z hlediska HDP na dřívější úroveň, aniž bychom si sami přiznali, že okolní svět se v mezidobí značně změnil a ekonomicky pokročil. Okolní státy tedy nedoháníme, jak nám bylo slibováno po r. 1989. Právě naopak.
Tyto skutečnosti vyvolaly i změnu klasifikace naší země v mezinárodních srovnáních, a to z kategorie středně rozvinutého průmyslového státu (ještě v r. 1989) do kategorie rozvojové země, do níž jsme byli zařazeni renomovanou americkou bankou Goldman Sachs na jaře 2017. To vše v důsledku aplikace washingtonského konsensu, vstupu ČR do EU a vesměs nevhodných lidí ve vedení našeho státu (až na výjimky) prakticky v průběhu celého polistopadového období.
Přestali jsme sledovat české národní zájmy (které se nám jako ANS podařilo „oprášit“ teprve v souvislosti s loňskými říjnovými volbami), místo jsme automaticky přebírali sebevětší nesmysly z Bruselu.
Nikoliv náhodou jsou proto v našich mainstreamových propagandistických prostředcích neustále omílány výsledky v oblasti tvorby HDP, což je v našich podmínkách zajímavý ukazatel zejména pro zahraniční investory (či spíše spekulanty) ohledně parametrů „krmelce pro ně“ v ČR. Nikoliv však jako informace z hlediska zvyšování životní úrovně pro naše občany.
Redaktoři a různí „odborníci“ přitom omdlévají nadšením nad zprávami o růstu HDP u nás o desetiny procenta, přičemž je nechává ale zcela klidnými, že cca 8 % HDP je následně každým rokem nevratně vyváděno od nás do zahraničí. A nejen to (viz rozdíly mezi směnným kurzem koruny a mezi paritou kupní síly koruny atd.).
O HNP (HRUBÉM NÁRODNÍM PRODUKTU), který ukazuje, kolik peněz z práce našich občanů zůstane k užití v ČR, se cudně mlčí. (ten je logicky o část vyvezeného HDP – HRUBÉHO DOMÁCÍHO PRODUKTU – menší, jeho přírůstek může být jen z dividend z podnikání českých subjektů v zahraničí, pokud je ovšem neponechávají v zahraničí). Tyto případě jsou ale spíše marginálního charakteru.
Oproti tomu např. Německo (podle dostupných zpráv) mělo v r. 2016 o 18 % vyšší HNP než HDP. Tedy vyšší příjmy, než byl souhrn vyrobeného zboží a služeb za uvedený rok v Němec-ku. Toto „přilepšení“ jim přichází právě z kolonií, jako je ČR a další. (A. Merkelová z těchto zdrojů pak uplácela vlastní voliče, aby zamhouřili obě oči nad její imigrační politikou. A po jistou dobu jí to dokonce vycházelo).
A namísto toho, abychom se všichni bez rozdílu snažili tento stav urychleně změnit a postavit se opět ekonomicky i politicky na nohy, najdou se u nás tací jedinci, kteří si v této pozici ČR ještě libují a vydávají ji za bůhví jaký výdobytek a současně možnost naší změny k lepšímu za bůhví jakou ztrátu…. Nejspíše proto, že je samotné fakticky se zhoršující životní podmínky rostoucího počtu našich obyvatel netlačí, neboť jsou sami placeni z jiných zdrojů a za činnost, která není závislá na výsledcích ekonomiky v tomto státě.
(Exekuce vedené na více než 900 tis. našich občanů, jakož i 200 tis. našich občanů/bezdomovců jsou snad čísla více než varovná).
POZNÁMKA:
HNP – Hrubý národní produkt (GNP – Gross National Product) vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toku zboží a služeb vytvořenou výrobními faktory ve vlastnictví subjektů národní ekonomiky za dané období. Tento ukazatel je počítán na národním principu a započítávají se sem i produkty vyrobené v zahraničí výrobními faktory daného státu (např. americké investice v Jižní Americe a jejich produkce se započítají do HNP USA – naopak se sem nezapočítají produkty vyrobené zahraničními firmami na území USA).
HDP – Hrubý domácí produkt (GDP – Gross Domestic Product) vyjadřuje celkovou peněžní hodnotu toku zboží a služeb vytvořenou výrobními faktory umístěnými v domácí ekonomice bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem. Tento ukazatel je počítán na územním principu a je používán především v Evropě.
