Demonstranti v USA i v Evropě měli transparenty s hesly: „Chraňte děti, ne zbraně“ či „My jsme změna“, Někteří z nich v naději zvedali své dlaně s nápisem: „Nestřílejte“… a Trump si v klídku hrál golf na Floridě…

Avatar
Původní autoři

Břetislav Olšer

26.3. 2018   Rukojmí
Po více než půl století od amerického masakru ve Vietnamu se o březnovém víkendu 2018 znovu stejně jako tenkrát masově protestovalo, opět proti americkým vražedným zbraním… Všichni měli na mysli jediné; demonstrovaly za zpřísnění kontroly prodeje zbraní. Chtěli jen přesvědčit zákonodárce, aby přijali tvrdší zbraňové zákony v reakci na únorový masakr na floridské škole… Vůbec nejvíce protestujících se sešlo v centru Washingtonu, kde téměř zaplnili více než kilometr dlouhou Pensylvánskou třídu mezi Kapitolem a Bílým domem
Mluvčí na demonstraci byli studenti, kteří 15. února 2018 přežili vražedný útok automatickou střelnou zbraní v Parklands na Floridě, kteří se stali novou silou požadující reformu vlastnictví zbraní v USA, a mladé oběti násilí páchaného střelnými zbraněmi z celé Ameriky.

„Lidé chtějí zákaz prodeje útočných zbraní, lidé chtějí zákaz velkokapacitních zásobníků. Lidé chtějí přísnější prověrky lidí kupujících zbraně. Buď stůjte na naší straně, nebo se mějte na pozoru. Voliči přicházejí,“ vzkázal z pódia politikům za aplausu davu sedmnáctiletý Cameron Kasky, který krátce po floridském masakru proslul ostrou televizní konfrontací s republikánským senátorem Markem Rubiem.

Jak jinak jednat s parťákem prezidenta Trumpa…? Na jeho adresu putovala i slova: „Je slyšet, jak se lidé, kteří jsou u moci, třesou,“ řekl shromážděným další z parklandských studentů David Hogg, který vyzval lidi, aby v listopadu do Kongresu zvolili nové zákonodárce, pokud ti současní odmítnou změny zákonů. Opět a znovu řeší USA druhý dodatek ústavy o možnosti držet zbraně…

O patrně nejemotivnější vystoupení se postarala jiná parklandská studentka Emma Gonzalesová, která přečetla jména obětí a pak několik minut mlčky v slzách stála u řečnického pultíku před ztichlým davem. Nakonec vysvětlila, že právě uplynulo šest minut a dvacet sekund, po které střelec na její škole zabíjel.

Přestože se ještě Amíci nevzpamatovali z další tragédie, kdy v polovině letošního února vyloučený student postřílel v areálu střední školy ve městě Parkland na Floridě 17 lidí, a už americká policie opět zasahuje, tentokrát na univerzitě v michiganském městě Mount Pleasant. V sobotu 2. března 2018 tam totiž zatkla devatenáctiletého Jamese Erica Davise, studenta druhého ročníku, když na koleji zastřelil své rodiče.

Tvrdohlavost většiny zákonodárců je přímo nestoudná; pod vlivem mocné lobby majitelů zbraní staví k těmto opatřením vytrvale odmítavě – na prvním místě je druhý dodatek Ústavy Spojených států mimo jiné říká: „Dobře organizovaná milice je nezbytná v zájmu bezpečnosti svobodného státu. Právo lidu držet a nosit zbraně nesmí být proto omezováno…”

(A přes to zkrátka nejede vlak… Nejvíce zbraní na světě za uplynulý rok totiž prodaly americké zbrojařské firmy Boeing za 28 050 milionů USD, Northrop Grumman za 27 590 milionů USD a Lockheed Martin za 26 460 milionů USD…)

Několik desítek protestujících s Trumpovým inauguračním sloganem „Vraťme Americe její velikost“ na tričku, se shromáždilo poblíž washingtonské demonstrace, aby dalo najevo podporu volnému prodeji zbraní. „Zbraně nezabíjejí lidi. Lidé zabíjejí lidi,“ řekl agentuře Reuters šestnáctiletý Connor Humprey, podle něhož by měli být kvůli lepší bezpečnosti na školách vyzbrojeni učitelé. Střelba na školách v USA…

Statisíce lidí se sešly v New Yorku, v Los Angeles, Chicagu, Bostonu či Houstonu. Více než 10 tisíc lidí dorazilo podle organizátorů i na shromáždění v samotném Parklandu, kde bylo v davu mnoho příbuzných obětí střídajících se v emotivních proslovech.

Podpořit americké studentské hnutí se rozhodli i lidé ve Francii, Německu či Británii. Poblíž Eiffelovy věže se shromáždila asi stovka lidí, desítky jich přišly v Londýně či Kodani, skupina lidí se shromáždila i v Madridu.

A v USA právě proto nyní řeší poněkud ošidné dilema: Dobrý pistolník, dobrý učitel? Na pořadu dne navíc nejsou dvě zákeřné vraždy za posledních několik let v Bratislavě, nýbrž zbraně v amerických školách po nedávném masakru 59 lidí v Las Vegas.

Ten den byl totiž 273. hromadnou střelbou v USA za posledních 275 dnů… Jakou vražednou střelbou dnes mohou ve srovnání s USA argumentovat Georgem Sorosem zmanipulovaní Slováci…?

Nepokoj proti válce ve Vietnamu začaly také ve Švédsku. Bylo 21. února 1968, kdy se Olof Palme ve Stockholmu, tehdy jako ministr školství, zapojil spolu se severovietnamským velvyslancem v Moskvě Nguyenem Tho Chanem do protestní akce proti americké účasti ve vietnamské válce. Palme a Nguyen Tho Chan zde vystupovali jako řečníci. Výsledkem toho bylo, že Spojené státy odvolaly svého velvyslance ve Švédsku a Palme byl za svou účast na protestní akci opozicí ostře kritizován.

Na mezinárodní scéně byl Palme znám především díky tvrdé kritice Spojených států během války ve Vietnamu. Poté 23. prosince 1972, tehdy již jako předseda vlády, měl Palme proslov v rádiu SR (Sveriges Radio), kde srovnával pokračující bombardování Hanoje např. s masakrem v Katyni, v Lidicích či s vyhlazování Židů a jiných skupin v Treblince.

Místo na chodníku na rohu ulic Tunnelgatan a Sveavägen, kde padl smrtící výstřel, co zabil Olofa Palmeho… Snímek Břetislav OIšer

Vláda USA nazvala toto srovnání „hrubou urážkou” a znovu byly přerušeny diplomatické vztahy se Švédskem – na jeden rok. Když šel pak Palme se svoji ženou Lisbet z kina, byl 28. února 1986 na ulici Sveavägen ve Stockholmu zblízka zasažen kulkou, 1. března 1986 byla konstatována jeho smrt. Vrah ani jeho zbraň nebyly dodnes objeveny… http://www.rukojmi.cz/clanky/1198-doplatil-palme-na-to-ze-verejne-protestoval-proti-zbrojarum-i-americke-ucasti-ve-vietnamske-valce

A pak se demonstrovalo v roce 1968 ve Francii. Vše začalo nenápadně; Univerzita Nanterre v Paříži vyloučila kvůli organizované stávce pařížských studentů proti válce ve Vietnamu několik anarchistů. Ti vzápětí svolali protestní demonstraci. Příjezd osmdesáti policistů rozlítil mnoho studentů, jež nechali výuky a přidali se k bitce. Pokračující policejní represe a zatčení více než pěti set lidí vyvolaly další hněv, jenž skončil mnohahodinovou pouliční bitvou, během níž policie obušky a slzným plynem útočila i na náhodné kolemjdoucí.

Protesty po celé Francii pak vyvrcholily 13. května 1968 milionovým shromážděním v ulicích Paříže. Tváří v tvář takovému masivnímu protestu se policie rozhodla opustit latinskou čtvrť a studenti obsadili Sorbonnu. O den později uzamkli dělníci ze Sua-Aviation management v jejich kancelářích a obsadili továrnu.

Továrny Cleon-Renault, Lockhead-Beauvais a Mucel-Orleans je následovaly druhý den. Tu noc bylo také obsazeno pařížské Národní divadlo, které se stalo stálým shromážděním pro masové debaty a emotivní diskuze.

V této době odjel president de Gaulle do Rumunska. Když se vrátil, byla Francie ve stávce. Stávkovalo 7 milionů lidí. Tanečnice ve Folies Bergere si na protest zakryla svá ňadra… Jako další byla obsazena největší francouzská továrna Renault-Billancourt a 17. května byla v rukou dělníků již stovka pařížských továren. Brzy jich bylo už přes sto dvacet a 20. května se pak stávka stala generální a účastnilo se jí šest milionů lidí.

Byl podniknut útok na oceláře ve Flinsu, po kterém následovala čtyřdenní bitva. Na jejím konci zůstal jeden mrtvý dělník. V tom zasáhl de Gaulle. Rozpustil národní shromáždění a vypsal nové volby. V nich zvítězili gaullisté. První co udělala nová vláda, byl zákaz levicových organizací a vyasfaltování všech bulvárů a chodníků – byly odstraněny kostky – to pro případ nových nepokojů.

Jak se do lesa volá, tak se z něho ozývá; podle agentury AP šlo včera o spontánní a jeden z největších amerických protestů od dob války ve Vietnamu. Rád bych nyní připomenul jednu z nejbestiálnějších akcí US Army, která se navíc uskutečnila o vánočních svátcích, když při bombardování Hanoje počátkem 70. let nechal prezident Richard Nixon shodit větší množství bomb, než kolik bylo svrženo na Drážďany během druhé světové války.

Nixon také nařídil bombardování tajných komunistických základen na území v té době neutrálního Laosu a Kambodže, na něž na jaře 1970 zaútočily americké a jihovietnamské jednotky. Tato akce sklidila ve Spojených státech obrovskou vlnu kritiky. Šlo bezpochyby o nejbrutálnější nálet v historii. Mezi 18. a 29. prosincem 1972 upravili Američané pro tzv. vánoční bombardování nejprve čtyřicet dva letounů B-52D v úpravě Big Belly, tj. velké břicho.

Za dvanáct dnů operace Linebacker II. se uskutečnilo 729 vzletů letounů B-52 verzí D a G, během nichž bylo svrženo více než patnáct tisíc tun bomb na města Hanoj, Haiphong a řadu dalších cílů v Severním Vietnamu. Američané přiznali ztrátu patnácti B-52, dalších pět strojů bylo těžce poškozeno, stejný počet letounů byl poškozen lehce, pětadvacet členů jejich posádek zahynulo.

Novináři označili válku za taktiku doby kamenné a Nixona za nepříčetného tyrana. Kobercové nálety a 12 milionů tun bomb, mezi nimi i ty tříštivé, zakázané Ženevskou konvencí, napalm a život jihovietnamských obyvatel se přestěhoval do podzemních tunelů s nemocnicemi i operačními sály.

Proti vládě USA a Nixonovi demonstrovali v USA statisíce lidí. Největší protivládní odpor organizovali studenti, odpovědí vlády USA bylo uzavření stovky vysokých škol v USA. V této bouřlivé atmosféře byla na 4. května 1970 zorganizovaná studentská demonstrace na státní univerzitě v Kentu ve státě Ohio. V areálu univerzity se na akademické půdě sešlo v ten den asi tři tisíce protestujících studentů. Šlo v ten den o pokojný studentský protest, proti němuž však byla vyslána Národní garda.

Sedmdesát jejích příslušníků zaútočilo v poledne na studentskou demonstraci se zbraněmi s nasazenými bajonety a slzným plynem. Pár studentů posbíralo kanystry se slzným plynem a hodili je zpět k postavení Národní gardy.

Výsledkem byla salva kolem osmdesáti výstřelů proti těmto neozbrojeným mladíkům a dívkám. Touto palbou Národní gardy na akademické půdě byli zabiti čtyři studenti a devět jich střely, většinou do zad, vážně zranily. Po tomto masakru byla Kentská univerzita na šest týdnů uzavřena.

Až mohutná stotisícová protiválečná a protivládní demonstrace ve Washigtonu donutila prezidenta Nixona alespoň pozvat několik kentských studentů do Bílého domu a vyjádřit jim politování nad touto tragédií. Omluva od člověka, který musel být brzy poté odvolán z funkce prezidenta pro svůj podvod při odposlechu v sídle demokratů, byla čirým pokrytectvím.

Při jejím výročí bylo v roce 1990 rozhodnuto postavit na místě střelby v areálu univerzity památník k této události. Nyní je památník zrealizován pouze z deseti procent a nebudou na něm ani uvedena jména zastřelených…

Všichni přitom byli studenti kentské Univerzity. Zároveň však Nixon zakázal kdykoliv jakékoliv demonstrace na půdě všech amerických škol… https://audiklub.cz/forum/tema/183201-strelba-do-studentu-v-usa-zifcak-by-tise-zavidel-hluboke-zkusenosti-demokracia

Inu, marně měly v neděli 25. března 2018 miliony demonstrantů v městech v USA i Evropě v rukách transparenty s hesly jako „Chraňte děti, ne zbraně“ či „My jsme změna“. Někteří z nich zvedali dlaně, na nichž měli nápis „Nestřílejte“ a 45. šéf Bílého domu Donald Trump si přitom klidně hrál golf na Floridě; přestože zrovna tam si nedávno v gay klubu v Orlandu střelba vyžádala 50 mrtvých včetně útočníka a 53 zraněných…