25.3. 2018 Hrad.cz
Nemám připravenou žádnou úřednickou vládu. V takovém případě bych doporučil Andreji Babišovi podle bonmotu Jana Wericha, když tu není ta, kterou mám rád, mám rád tu, která tu je, aby uzavřel onu dohodu na 115 hlasech ve Sněmovně.
Váš poradce a šéf skupiny CEFC Ye Jianming je v Číně vyšetřován. Víte přesně, kvůli čemu?
Nevím, kvůli čemu. Je to záležitost čínských institucí, nikoli moje. Vůbec se nechci vměšovat do čínských vnitřních záležitostí. Byl jsem informován, že tento muž opustil vedení CEFC, a důvod, proč jsem poslal do Číny své tři emisary, se týkal toho, aby zjistili, zda CEFC bude i nadále vlajkovou lodí čínských investic v České republice. Dostalo se mi ujištění, že ano. Ale co více, CEFC Europe bude posíleno čtyřiceti devíti procenty minoritního podílu státní firmou CITIC Group, což je jedna z nejvýraznějších firem na světě. A já doufám, že to pomůže čínské expanzi. Mimochodem, jste slávisti?
Ne.
Já také ne. Ale v každém případě je Slavia krásný příklad, jak fotbalový klub, který byl dole, se díky čínským investicím dostal až na mistra ligy. Moje přání je dosáhnout toho, aby došlo k dalším Slaviím v české ekonomice.
Nicméně zrovna Slavia nepředstavuje typ investic, které mají Číňané rádi. Raději investují do síťových odvětví, energetiky, telekomunikací. Nepromění se vstupem společnosti CITIC do CEFC způsob, jakým budou o investicích uvažovat?
Myslím, že především je třeba dokončit rozpracované investice, z nichž nejdůležitější je vstup CEFC Europe do J&T. Tam měla deset procent, aspiruje na padesát. Díky problémům, kvůli kterým jsem poslal do Číny své emisary, se to všechno opozdilo. Ale teď mohu doufat, že ten proces bude pokračovat. Mluvil jsem o tom s guvernérem Jiřím Rusnokem. Česká národní banka naprosto logicky požádala o doplnění údajů, pokud jde o vlastnickou strukturu CEFC. Ta s tím souhlasila. A doufám, že když se nyní vyřešily tyto problémy, tak CEFC podá novou žádost a záleží jen na J&T, zda k dohodě dojde, nebo ne.
Kdy jste se poprvé dozvěděl o problémech šéfa CEFC?
Je to tak zhruba měsíc zpátky plus minus. Byl jsem tím trochu překvapen, protože prezident Xi Jinping byl přítomen dohodě o kapitálovém vstupu CEFC do ruské Rosněfti. Tato skutečnost mě rozhodně nevedla k obavám. Nicméně prezident Xi vede boj proti korupci, je klidně možné, i když u mě platí v zahraničí i doma presumpce neviny, že tam k něčemu došlo. Ale chtěl bych upozornit, že, jak jsme si ověřili v Šanghaji, druhý muž CEFC normálně pracuje a normálně tuto firmu řídí.
Tresty v Číně jsou velice tvrdé. Pokud je prokázáno, že někdo okradl stát anebo se zúčastnil korupce, hrozí mu i trest smrti. Jste připraven na to, že by Vašeho poradce mohli v Číně popravit?
Tak já myslím, že nemáte přehánět. Vyčkejme výsledků vyšetřování. Jenom z mediálních zdrojů jsem slyšel cosi o tom, že šlo o korupční aktivity v Africe, nikoli tedy v České republice. A protože se nechci vměšovat do čínských vnitřních záležitostí, počkám, jak toto vyšetřování dopadne.
Bude mít tato věc dopad na pověst čínských investorů v Česku?
Naprosto ne. Když si vzpomenete, jak jsem ve svém inauguračním projevu mluvil o Zdeňku Bakalovi, tak zjistíte, že každý z potenciálních investorů může být – ať už právem, nebo neprávem, v Bakalově případu právem – napaden z tunelování nebo z neetického jednání. To je bohužel součást ekonomiky a já jsem vděčný každému politikovi, který proti těmto jevům bojuje.
Myslíte, že si čínská státní společnost CITIC ponechá Jaroslava Tvrdíka ve funkci svého reprezentanta v Česku?
To se zeptejte jich, proboha. Proč zrovna já bych o tom měl rozhodovat?
Mohl byste o tom mít nějaké informace, když jste poslal Vratislava Mynáře, Martina Nejedlého a Jaroslava Tvrdíka do Číny, ne?
Neposlal jsem je tam kvůli tomu, aby nominovali prezidenta této společnosti, ale kvůli tomu, aby zjistili, zda má tato společnost nadále zájem investovat v České republice. Pokud máte pocit, že bych se měl stát prezidentem této společnosti, děkuji Vám za nabídku, ale já jsem úplně spokojen s funkcí, kterou zastávám.
Kdo cestu Vašich vyslanců do Číny platil?
To je tak stupidní otázka, že byste se měl stydět. Tuto otázku klade také nějaký poslanec ze zahraničního výboru, který podniká řadu zahraničních cest. Samozřejmě, že šlo o služební cestu. Samozřejmě, že byla hrazena z rozpočtu mé kanceláře. Samozřejmě, že byla uskutečněna na můj příkaz, což byl mimochodem asi druhý nebo třetí příkaz za pět let, který jsem dal, pokud jde o služební cesty. Mám pocit, že ta trojice udělala velký kus práce. Samozřejmě jí to ale nikdo neuzná, naopak.
Znamená to, že prezidentská kancelář platila cestu i šéfovi CEFC Europe Jaroslavu Tvrdíkovi? To byl na tuto cestu najatý do služeb státu, přestože se problémy týkají hlavně jeho společnosti?
Upřímně řečeno, vůbec nevím. Vím, že jsme to zcela určitě platili kancléři Mynářovi. A pokud jde o ty zbývající dva, nemám tušení. Pokládám tuto otázku za poněkud povrchní. Je to, jako když se zachrání továrna, která hořela, ale hasičovi uhoří uniforma. No a Vy byste se chtěl bavit o nákladech na tu uniformu.
Pojďme k tuzemské politice. Nedávno jste řekl, že jste z počínání Andreje Babiše při sestavování vlády “nepatrně nervózní”. Od té doby Babiš několikrát změnil strategii a mluvil o několika variantách. Jaký je aktuální stav Vaší nervozity?
Dlouhodobě jsem vyjádřil přání – nikoli příkaz, ale přání – aby vznikla vláda na půdorysu ANO, ČSSD a komunistů. Jak dobře víte, tento půdorys se skutečně rýsuje. Budu rád, když se k němu připojí i strana SPD. Ostatně i Andrej Babiš řekl, že to u této strany vidí jako takzvaná zadní vrátka. Ale to už je věc druhá, protože i kombinace ANO, ČSSD a komunistů by měla 108 hlasů. Ovšem za předpokladu, že zejména sociální demokraté a jejich poslanci budou opravdu pro tuto vládu hlasovat.
Právě. Řada z nich naznačuje, že by mohla být proti. Například bývalý předseda Bohuslav Sobotka. Dokáže si vedoucí tandem ČSSD Jan Hamáček s Jiřím Zimolou situaci srovnat?
Pokládám za neobyčejnou drzost, jestliže člověk, který ČSSD dovedl k sedmi procentům, dnes rozdává knížecí rady. To zaprvé. Zadruhé bych chtěl věřit, že ona dvojice vedoucích představitelů sociální demokracie bude natolik silná, aby toto dokázala.
Jak si podle Vás Hamáček se Zimolou zatím počínají?
Já jsem se s nimi na jejich žádost sešel. Měl jsem z tohoto setkání velmi pozitivní dojem. Samozřejmě vycházím z toho, že jednání o vládě vede premiér, jeho partnery jsou tito lidé a prezident má pro toto jednání vytvořit dostatečný časový prostor, což jsem také udělal.
Babišovi jste dal čas do začátku prázdnin. Sjezd ČSSD je na začátku dubna, Hamáček se Zimolou slíbili vnitrostranické referendum o účasti ve vládě. Podle nálady řadových socialistů to nebude nic jasného, také se může stát, že účast v kabinetu zamítnou. Pak by měl šéf ANO docela málo času a do konce prázdnin by to nemusel stihnout, ne? Jaké byste pak viděl řešení?
Zaprvé jsem nedal žádný limit, vyjádřil jsem subjektivní pocit, že si myslím, že by se toto vše dalo zvládnout do konce června. To není limit, jen subjektivní pocit. Nic víc, nic méně. No, nechci samozřejmě vycházet z analogií, ale tzv. GroKo neboli Grosse Koalition v Německu je inspirací i pro nás. Víte, že tam to v referendu u SPD dopadlo 66 procent pro. Přičemž tzv. mladí sociální demokraté byli ostře proti. U nás jsou dnes Mladí sociální demokraté, pokud vím, také ostře proti. Ale chtěl bych věřit, že převládne zdravý rozum, a nikoli pubertální exhibice. A že nakonec v referendu ČSSD tuto dohodu akceptuje.
Sám jste před chvílí zmínil SPD Tomia Okamury. Ta se ovšem nyní dostala úplně mimo hru. Pokládáte to ze strany Andreje Babiše za chybu?
Především jsem zaznamenal prohlášení pana Okamury, že nebude podporovat Babišovu vládu, pokud bude založena na spolupráci se sociální demokracií. Ale i když jsem až dosud vůči SPD udělal několik gest, tak musím říci, že mě to v poslední době přestává bavit. Víte proč? Protože tato strana hlasovala pro návrh hnutí STAN, aby kancléř prezidenta republiky musel mít nejvyšší prověrku, to znamená prověrku na přísně tajné. Takhle se nechová strana, které jsem poskytl svoje, byť omezené, sympatie. Pan Okamura se tedy nemůže divit, že do doby, než toto stanovisko změní, tyto mé sympatie už nebudou.
Premiér Babiš také v poslední době několikrát zmínil možnost předčasných voleb. Vy jste je opakovaně ostře odmítl. Co však v případě, že dají sociální demokraté Babišovi v referendu opravdu košem?
Když ty hlasy Andrej Babiš mít nebude, tak klidně počkáme dál. Jestli se třeba nerozhodne pro tu kombinaci, která je takříkajíc záložní a obsahuje 115 hlasů ve Sněmovně. Jasně jsem řekl, že předčasné volby nevypíšu, protože bych to ani ne rok po řádných volbách pokládal za urážku voličů a jejich inteligence. Samozřejmě že Sněmovna má možnost si vynutit předčasné volby tím, že o tom rozhodne alespoň 120 a více hlasy. Ale nepředpokládám, že by se to stalo. Mimo jiné proto, že pětiprocentní trpaslíci nebudou riskovat, že zmizí z politické scény.
Zajímalo nás spíš, zda byste v případě, že by ČSSD v referendu vstup do vlády odmítla a Babiš se nedokázal dohodnout s okamurovci, proti nimž je i řada politiků ANO, vůbec připustil třetí pokus šéfa Sněmovny Radka Vondráčka. Babiše jste totiž premiérem nejmenoval a klidně byste ve druhém pokusu ještě mohl jmenovat někoho úplně jiného. I řada vlivných sociálních demokratů vykládá, že máte v záloze připravenou úřednickou vládu.
Nemám připravenou žádnou úřednickou vládu. V takovém případě bych doporučil Andreji Babišovi podle bonmotu Jana Wericha, když tu není ta, kterou mám rád, mám rád tu, která tu je, aby uzavřel onu dohodu na 115 hlasech ve Sněmovně.
Nepokládáte dosavadní působení Babišovy menšinové vlády za poněkud rozpačité?
Myslím si, že vláda funguje normálním způsobem a nevidím v jejím počínání nic nenormálního.
Hodně se probírají třeba její personální zásahy. Jak vnímáte například urputnou snahu Andreje Babiše odvolat šéfa Generální inspekce bezpečnostních sborů Michala Murína?
Tak zaprvé je to v kompetenci vlády, respektive jejího předsedy. Zadruhé jsem zaregistroval, že se proti panu Murínovi výrazně postavil i nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. A já nevidím důvod, proč by vláda neměla odvolat pana Murína, pokud k tomu má dostatečné důvody.
Ty, které uvádí Babiš, za dostatečné pokládáte?
Tak především je za dostatečné uvádí Pavel Zeman. A myslím si, že to jsou důvody, nad kterými minimálně stojí za to přemýšlet.
Bezprostředně po svém zvolení jste tvrdil, že chcete být pokornější a méně arogantní. Od té doby se několik Vašich projevů hemžilo tu “blbci” či “chudáčky”, jindy jste svým příznivcům vzkázal, že “budoucnost je na pět let naše”. To přece za projevy větší pokory a menší arogance považovat nelze, ne?
Rád Vám odpovím, protože jsem si připravoval dvě varianty inauguračního projevu. Ta první byla se jmény, druhá beze jmen. A protože jsem se rozhodl, že budu pokornější, tak až na pana Bakalu jsem uvedl pokornější variantu beze jmen. Ale Vám na závěr našeho rozhovoru ta jména mohu říct. Takže Honzejk nebo Tabery jsou placeni Zdeňkem Bakalou a podle mého názoru si každý, kdo bere peníze od Zdeňka Bakaly, zaslouží opovržení. Zadruhé, Mitrofanov, který rozděluje lidi na občany a obyvatele, si rovněž zasluhuje opovržení. A měl by si uvědomit, že rodák z Rostova na Donu by neměl příliš zasahovat do českých politických struktur. A zatřetí, jestliže má Jiří Pehe pocit, že zemře půl milionu mých voličů a situace bude jiná, tak je to tak trošku hyenismus. Líbil se mi výrok Jana Kellera, který řekl, že nebude komentovat lejno hyeny. Úplně na závěr Vám řeknu ještě jednu věc. To Pche, jak říkal Miroslav Šimek, tak to Pche napsalo další článek, kde vyjadřuje názor, že demonstrace by ještě mohly změnit politickou strukturu České republiky oproti výsledkům demokratických voleb. Ať už prezidentských, nebo parlamentních. Chtěl bych konstatovat, že dokud budu prezidentem, nikdy nepřipustím Majdan, barevnou revoluci. Ať demonstranti v ulicích vyjadřují jakékoli názory, vždy se budu řídit větou, kterou Klementu Gottwaldovi řekl, ale bohužel nedotáhnul do konce Edvard Beneš. Nikdy nepřipustím, aby o osudu republiky rozhodovala ulice.
Ironicky řečeno, tím jste tu svoji “větší pokoru a méně arogance” právě podtrhl…
Byl jsem pokornějším právě proto, že jsem ve svém inauguračním projevu tato jména neuvedl.
Přesto Vás za něj velice strhal i institut jednoho z Vašich obvyklých největších zastánců, jakým je Váš předchůdce Václav Klaus. Čím jste si to vysvětloval?
Třeba má rád Zdeňka Bakalu, to je první varianta. Druhou variantou je, že má rád česká média. Protože v mém inauguračním projevu zazněly dva útoky. Útok na Bakalu a útok na česká média včetně České televize. A Václav Klaus má svaté právo milovat Zdeňka Bakalu a svaté právo milovat ať už Českou televizi, nebo jiná česká média.
Když už jsme u České televize, je kolem ní teď obrovský povyk. Co podle Vás bude výsledkem této vřavy?
V mém inauguračním projevu je o ČT jedna jediná věta. Ta říká, že existuje studie Fakulty sociálních věd UK, podle níž ČT ve své publicistice protežovala TOP 09. Tečka. Jestliže tato jediná věta vyvolala pochodové cvičení topkařů Vladislavským sálem, je to jejich problém. Mě spíš zajímá to, že dochází při demonstracích ke zneužívání mladých lidí, z nichž řada si ani tuto jedinou větu nepřečetla. Typickým příkladem je dvanáctiletá holčička, která vyzývala ke svržení Babiše, Zemana a Okamury. To pokládám za obludné zneužívání dětí. Stejně jako pokládám za obludné, že podle Blesku tam, kde jakýsi režisér měsíc po prezidentských volbách vyzýval, aby mě lidi nevolili, se po schodech váleli opilí účastníci naší umělecké obce. Zatímco ve Španělském sále jsem seděl s jinými členy umělecké obce, vypili jsme skleničku vína, dobře jsme si popovídali a šli spát. To je asi ten rozdíl mezi hysteriky pražské kavárny a normálním chodem prezidentské kanceláře.
Zůstaňme u ČT a Vašeho tvrzení, že není objektivní. Co by se podle Vás mělo v ČT změnit?
Navrhl jsem, ale samozřejmě to nemám právo sám uskutečnit, aby podle minulého příkladu byla dvakrát zamítnuta zpráva o hospodaření ČT. Podle platných zákonů pak dochází k personálním změnám. Záleží ale nikoli na mně, nýbrž na politicích, kteří k tomu mají vztah, aby rozhodli, jaké vedení ČT si vlastně přejí.
Vidíte ve Sněmovně vůli dostatečného počtu politiků, aby se ta změna odehrála?
Myslím si, že ano.
Angažujete se v tom nějak?
Já se v tom nijak neangažuji, pouze jsem upozornil, že už jednou byla dvakrát zamítnuta zpráva o hospodaření ČT a následovala personální změna. To je vše.
Jak hodnotíte události na Slovensku, kde podala demisi vláda Roberta Fica? Prezident Andrej Kiska ale odmítl jmenovat kabinet Petera Pellegriniho navržený dosavadní koalicí. Postupuje podle Vás Kiska správně?
Tak vláda v demisi vykonává svoji funkci po celou dobu, než je jmenována vláda nová. To je ostatně i u nás, to není nic nového. Vláda v demisi je podle ústavy vládou plnohodnotnou. Takže nechť tato vláda vládne a nechť se diskutuje o tom, kdo má a kdo nemá být jejím členem. Já bych pokládal za nešťastné, kdybych se jakkoli vměšoval do slovenských vnitřních záležitostí. Ale teď pojedu na Slovensko do Tater, předpokládám, že se tam setkám se slovenskými politiky a zeptám se jich, o co jde.
V tuhle chvíli si netroufáte říct, o co na Slovensku jde?
Mohu se domnívat, že jde o pokus o další barevnou revoluci. Ale to je zatím jenom moje domněnka, a rád si tuto domněnku ověřím právě těmito rozhovory.
Nedávno zemřel Váš dlouholetý přítel a spolupracovník Miroslav Šlouf, s nímž jste se po svém prvním zvolení prezidentem rozešel. S jakými pocity jste se s ním loučil?
Poslal jsem tam kytičku. Teď si myslím, že není dobré připomínat i to, co bylo zlé. Všichni, kdo se o to zajímají, tak vědí, že můj důvod pro náš rozchod byla jeho komunikace s Františkem Mrázkem, šéfem podsvětí. Nicméně to jsem zapomněl, udělal jsem za tím tlustou čáru. A budu rád vzpomínat na naše společné cesty v autobusu Zemák. On to sice byl původně návrh Saši Kwasniewského, který Mirek Šlouf okopíroval, ale to nevadí. Okopíroval to skvěle a fungovalo to. Říká se, že člověk má z minulosti vždycky vzpomínat na to dobré a zapomenout na to špatné.
Miloš Zeman, prezident republiky, MF Dnes, 22. března 2018
