Tři scénáře pro Roberta Fica

Avatar
Původní autoři

Michal Brand
12. 3. 2018
Situace na Slovensku už naprosto jednoznačně ukazuje na pečlivě a dávno připravený plán na další barevnou revoluci. S největší pravděpodobností opět se starým známým financiérem převratů – Georgem Sorosem v zákulisí. V popředí pak především neziskové organizace, placené z velké části právě Sorosem, samozřejmě za aktivní účasti slovenské kavárny. Tam lze zařadit rektory „nepolitických“ vysokých škol, kteří dají studentům i zaměstnancům volno, aby mohli jít demonstrovat za slovenský Majdan. 


Média, která prohlásí, že v rámci „slušnosti“ („chceme slušné Slovensko“ přeci zní slogan slovenského Majdanu) nebudou publikovat zcela slušná (jen trochu „nekorektní“) vyjádření premiéra země. Jako například když premiér prohlásí, že do slovenské politiky zasahují některé subjekty ze zahraničí, jmenovitě pan Soros. Ten Soros, který financoval a organizoval přes své „neziskové“ organizace celou řadu státních převratů, tak cudně zvaných „barevná revoluce“.

Jaké scénáře dalších kroků a dalšího vývoje se nabízí Robertu Ficovi?

1. Scénář „ponížím se, pokořím, zaprodám Slovensko a oni mě nechají“ a „The Powers That be“, síly v zákulisí ho na čas nechají

Robert Fico zatím jde po této cestě. Domnívá se zřejmě, že když obětuje ministra vnitra, že se síly v pozadí uklidní a jemu samotnému že bude dovoleno zůstat ve funkci. Že ho nechají ve funkci a on sám bere jako daň, že pak on sám bude muset přijmout Dublin IV, dovézt na Slovensko desetitisíce a statisíce migrantů a prodat celou vlast Slovenského národa cizím migrantům ze zcela nekompatibilních civilizací a kultur.

Myslím, že je minimální šance, že by barevní revolucionáři a jejich šéfové ponechali Roberta Fica ve funkci – ať udělá cokoli, ať slíbí cokoli, zlikvidují ho dříve nebo později. Možná až měsíc po Dublinu IV. A pak to ještě svedou na něj – všechno. Následné no-go zóny, znásilnění a jinou kriminalitu ze strany „kulturních obohacovačů“, terorismus ve slovenských městech atd., to všechno pak ještě s vedou na něj.

Dlouhodobě v tomto scénáři bude Robert Fico zlikvidován, odstraněn z politiky a následně možná jako odstrašující varovný případ kriminalizován pod jakoukoli záminkou.

2. Scénář „ponížím se, pokořím, zaprodám Slovensko a oni mě nechají“ a „The Powers That be“, síly v zákulisí ho nechají jen odstranit jakoukoli vlastní oporu v politické mocenské struktuře a pak ho stejně zlikvidují

Tento scénář je v podstatě druhou fází předchozího scénáře. Pokud bude Robert Fico pokračovat v politice ústupků, skončí jako každá oběť šikany.

Cílem a hlavním důvodem pro právě probíhající barevnou revoluci na Slovensku není korupce. I když bude Ficova vláda nahrazena jakoukoli jinou, ať už pod vedením kterýchkoli politických sil (jiných stran, přeběhlíků a zrádců ze SMER-SD), tato příští vláda bude násobně zkorumpovanější než současná vláda Ficova. Ukrajinský příklad nám dává cennou lekci. Nová vláda bude „pro-evropská“, že jí z bruselské …….e budou čouhat jen špičky bot. Nová vláda přijme Dublin IV – zaprodá Slovensko, jeho budoucnost a dokonce ohrozí i samotnou existenci Slovenského národa. Jako odměnu si vezme mnohem, mnohem více ukradeného majetku a peněz z veřejných zdrojů než kterákoli předchozí mocenská garnitura. EU za odměnu za rozbití V4 a za pomoc s islamizací Evropy pošle mnohem více dotací nové vládě, ale stejně jako na Ukrajině, kde veškeré fondy z EU mizí v kapsách nových mocipánů, tak i v tomto případě veškeré takové zdroje zmizí v kapsách nové „slušné“ vlády. Tento scénář se opakuje ve všech „barevných revolucích“ a převratech – Ukrajina, Libye, Irák, Afghánistán… Každá nová vláda dosazená k prosazení cizích zájmů krade více než vláda předchozí; cítí na to „právo“ jako odměnu za nahrazení předchozí, cizím zájmům nepohodlné vlády.

Scénář orbánovský, nebo thatcherovský, chcete-li

Ústupky nejsou v dané situaci scénáře „barevné revoluce“ k ničemu. Ukázal to příklad Iráku, Libye a nejnověji i Ukrajiny.

Naproti tomu ukazuje historie čerstvá i vzdálenější, že přesně opačný postup než politika ústupků je cestou k ovládnutí pole a jedinou šancí na vítězství té strany, která je původním scénářem určena k nevyhnutelné a drtivé porážce.

Konkrétní příklady z historie? „Sarajevský atentát“ čili snaha havlistické skupiny převzít ODS a vyřadit Václava Klause je typický příklad. Pokud by V. Klaus sáhl k ústupkům, k „účinné lítosti“, byl by havlisty bezpochyby zcela zlikvidován a vyřazen z politiky. Margaret Thatcherová vyhrála proti stávkové vlně tím, že neustoupila, nenabízela výpalné, ale stála na tvrdých a jasných pozicích. Orbán v Maďarsku (zatím) vítězí, protože neustupuje tlaku bruselských islamizátorů Evropy.

Naproti tomu Janukovyč na Ukrajině ustupoval a ustupoval, až musel uprchnout, aby nebyl s velkou pravděpodobností upálen jako těch 50 lidí v Oděse. Slabá vláda v době spacákové privatizace ČT do rukou havlistů a multikulti fanatiků ustupovala a ustupovala, až došlo k paradoxu par excellence – ČT dnes patří skupině havlistů a multikulturalistů a občané České republiky jen platí jejich účty ze své kapsy.

Ústupky nevedou k uklidnění situace, ale vždy jen ke stupňování požadavků ze strany barevných revolucionářů. (Vzpomínáte, že na Ukrajině byla uzavřena DOHODA písemně stvrzená zástupci Francie a Německa, podle které měl Janukovyč zůstat ve funkci až do voleb? Ani písemná dohoda s „garancí“ Francie a Německa neplatila a nezachránila Janukovyče. Tím nechci říci, že Robert Fico je jako Janukovyč. Hovořím výhradně o mechanismu barevných revolucí, který má stejné zákonitosti – ať jde o barevnou revoluci proti Kaddáfímu, Assadovi, Ficovi, Janukovyčovi nebo proti svatému Františku z Assisi. Principy a zákonitosti vývoje barevné revoluce, její „pravidla hry“ jsou vždy stejná.)

Jediná šance pro Roberta Fica je tvrdě stát na své pozici. Vražda novináře Kuciaka a jeho snoubenky musí být a bude řádně vyšetřena. Slovenskými orgány činnými v trestním řízení. Na demonstrace a vyjádření vlastního názoru má každý právo, i dnešní barevní revolucionáři. Ale demonstrace 50 000 lidí prostě a jednoduše není v demokracii ani důvodem ani legitimním hlasem pro demisi premiéra vlády, který vyhrál demokratické volby.

Nebo může Robert Fico podat demisi ihned a potopit sám sebe i všechny své kolegy ze SMER-SD (z nichž se zachrání přeběhnutím odhadem cca patnáctina, víc ne). Za sebe se pak může Robert Fico jen modlit, jak exemplární příklad potrestání pro něj bude zvolen organizátory slovenské „farebné“. A Slováci se mohou těšit na kurzy integrace do islámské no-go zóny, kdysi známé pod názvem Slovensko.

Říká se, že když člověka pronásleduje rozzuřený býk, má odhodit nějakou část oděvu, býk se na ni zaměří a člověku to poskytne čas navíc.

Ale tady, Roberte Fico, tady tě nepronásleduje rozzuřený nemyslící neřízený býk. Tady tě pronásleduje zabiják, zabiják dav, který přesně ví, kdo je jeho naplánovanou a objednanou obětí. To co je v běhu je dobře připravený a skutečnými profesionály na převraty řízený plán „likvidace Roberta Fica aneb Majdan po slovenski“. Snažit se o obranu proti tomuto plánu pokusem obětovat ministra nebo kohokoli jiného na odlákání pozornosti a uklidnění barevných revolucionářů stejně naivní, jako si myslet, že nájemného vraha odvede od úkolu odhozená peněženka oběti.