Financial Times: “Líbánky” Francie a Německa skončily

Avatar
Původní autoři

18. 4. 2018        zdroj
Německo již nepodporuje myšlenku reformy eurozóny, kterou navrhl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jak píše novinář Financial Times, ačkoli francouzský vůdce mluví o evropské integraci, ve skutečnosti Francie a Německo přestaly být samozřejmými spojenci. “Líbánky Francie a Německa skončily”, píše Wolfgang Münchau v článku pro Financial Times. Začátkem tohoto roku se kancléřka Angela Merkelová a bývalý vůdce Sociálně demokratické strany Martin Schultz dohodli, že Německo bude jednat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem o reformě eurozóny.


Jakmile však Schultz opustil svůj post, jeho strana o to ztratila zájem. A strana Merkelové je nyní více než kdy jindy skeptická ohledně této reformy: nechtějí ani jednotný rozpočet eurozóny, ani posilování evropského stabilizačního mechanismu, ani systém pojištění vkladů, dokud se italské banky nezbaví nesplacených úvěrů na svých účtech. Jediný z návrhů Macrona, s nímž nyní souhlasí vládní koalice v Německu, je podpora fondu pro sanaci bank, což bylo podle autora tohoto článku třeba udělat již dávno.

Takže ve skutečnosti Německo odmítá návrh Macrona na reformu eurozóny. A aby se přidalo soli do rány, Merkelová odmítla účast v útoku na Sýrii. Podle vyjádření autora článku je nyní Francie v situaci, kterou předpovídala Marin Le Pen: v měnové unii má její hlas malý význam a v geopolitice se nejspolehlivějším partnerem stala velká Británie.

“Podpora, kterou Macron nadšeně projevuje k evropské integraci, je v kontrastu s nezměnitelnou politickou realitou: Francie a Německo přestaly být samozřejmými spojenci”, píše Wolfgang Münchau. Na rozdíl od Francie jsou proevropské strany v Německu nyní v úpadku.

Avšak to podle autora článku nečiní reformu eurozóny nemožnou. Doporučuje nedodržení termínů, které stanovil Macron, ale taktický ústup. Podle něj je lepší počkat na vhodný okamžik k vyřešení dvou skutečně důležitých otázek: vytvoření jednotného bezpečného aktiva (eurobondů) a rozdělení národních vlád a bank. Jinak je podle jeho vyjádření možné utratit už tak nevelký politický kapitál na slabé reformy.

“Pokud je alternativou velký skok špatným směrem, pak zůstat na místě bude znamenat relativní pokrok”, napsal Wolfgang Münchau ve Financial Times.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová