Pravidlený rozhovor s V.V. Pjakinem 23. 4. 2018:To už je přímý boj…

Otázka je to zajímavá, ale je tam toho zamícháno velmi mnoho, přičemž z různých rovin. Například k tomu kurzu dolaru. Jedná se o jednu z nátlakových metod na elitu. A co nejdůležitějšího je možné říci k dané situaci? Nejvíce vypovídající je to v otázce té takzvané „tajné dohody“ o raketovém útoku na Sýrii. Já jsem řekl a opakuji, že k žádné takové „tajné dohodě“ o Sýrii nedošlo, to v žádném případě.  Bylo to zorganizováno na zcela jiné úrovni. Na takové úrovni, kdy každý obdržel určitý pokyn, co a jak má být uděláno,  a nikdo z jednotlivých vykonavatelů s jinými v kontaktu nebyl. „Tajná dohoda“ předpokládá, že se nějací generálové někde setkají a naplánují co a jak, kudy poletí rakety, co se bude sestřelovat, které objekty mají být skutečně zničeny. Jenže to předpokládá účast ohromného množství lidí, kteří nejsou zasvěceni do tajemství nadnárodního řízení. O moc snadnější a značně efektivnější je zorganizovat takové divadlo z nadnárodní úrovně, kdy každý hráč zná svou roli, kterou také plní, aniž by chápal a věděl, jak budou jednat ostatní hráči účastnící se toho divadla, přičemž existuje jeden loutkovodič, který je všechny řídí.

Co se týká té „tajné dohody“, tak byla principiálně nemožná, absolutně nemožná. Dá se to odvodit z podmínek, ve kterých jsme se tehdy nacházeli. A jaké to tehdy byly podmínky?  19. dubna byl u Trumpa na návštěvě Šinzó Abe, japonský premiér. A na tiskovce po ukončení těchto jednání, která se odehrávala na Floridě, Trump řekl velice zajímavou věc, takové jakoby nechtěné uřeknutí. Já to přímo přečtu: „Už jsme o tom před nějakým časem mluvili, že nedávno, před měsícem došlo v Sýrii k velice, opravdu velice tvrdému střetu mezi naší a ruskou armádou. Je to velice smutné. V tomto střetu zemřelo velmi mnoho lidí.“ To řekl Trump.  O čem to mluvil?

O tom si teď tak trochu promluvíme. Mluvil přesně o tom, o čem 17. března na setkání v Astaně mluvil ruský ministr zahraničí. Také to přečtu: „V Sýrii se nachází pozemní jednotky speciálního určení USA, které to už ani nepopírají, a také Velké Británie, Francie a řady dalších zemí. Takže už se ani tak nejedná o válku v zastoupení, jako o přímou válku.“ To znamená, že 17. března náš ministr zahraničí mluvil o tom, že syrská armáda,  tedy ne syrská, že se armáda západní koalice přímo účastní války v Sýrii. A my dobře víme, že se američtí letci neustále pletli v tom, na koho mají zaútočit. Raketami útočili na vládní syrskou armádu a zbraně, potraviny a vybavení z nějakého důvodu neustále shazovali ISIL.

 A teď došlo na prohlášení, že tam přímo operují i jednotky speciálního určení. A na jakém pozadí to prohlášení bylo učiněno? A zde je třeba se podívat ještě o něco dále dozadu. Co se stalo 6. března 2018? 6. března při havárii An-26 v Sýrii zahynulo 39 našich lidí. Analýza této havárie ukázala, že řízení letadla se někdo zmocnil přinejmenším do té míry, že byl schopen zajistit jeho havárii, pád z výšky. Kdo to mohl udělat? Jen Američané. Jenom jejich prostředky radioelektronického boje. To je k té „tajné dohodě“, s kým jsme se jako měli domluvit. Američané přímo bojují proti nám. Sundali naše letadlo. To ani nemluvím o tom letadle, které sestřelili předtím, jak to Turecko vzalo na sebe a o dalších příkladech. Mluvím o tomto konkrétním případu. Pouze Američané měli prostředky radioelektronického boje schopné způsobit havárii našeho letadla. A co se stalo potom?

Předtím než Lavrov učinil toto velice tvrdé prohlášení v Astaně?  Opakuji, že Lavrov to prohlásil 17. března a předtím 15. března vrtulník, který převážel americký specnaz z Iráku do Sýrie nestihnul doletět nad syrské území a zřítil se.  Vojáci speciálních jednotek samozřejmě zahynuli. Předvedli jsme jim, že také umíme pracovat na této úrovni, a že jim také dokážeme likvidovat odborníky.Nač posíláte ty specnazovce do Sýrie? Aby se tam dopouštěli diverzí. Takže jsme je do Sýrie nepustili.

Zabili jste naše, tak si to teď pořádně vyžerete, a Američany začali likvidovat ve velkém. Podle různých odhadů zemřelo přinejmenším okolo 50 amerických specnazovců na různých místech.  Zasáhlo to i britský specnaz. Například při útoku na jednu kolonu byli zlikvidováni hned dva instruktoři, jeden americký a jeden britský.

V těchto podmínkách je „tajná dohoda“ zásadně nemožná. Představte si Velkou vlasteneckou válku. Bojujeme s hitlerovským Německem. A najednou dohoda: „My jako zaútočíme a vy nic neuděláte, budete postupovat tak a tak.“  To přece není možné, už z principu to není možné. Ale když německý generál Wehrmachtu dostane rozkazy z Berlína zaútočit a on namítne: „Ale to nebude účelný útok…“ „Je to rozkaz!“ Tak to ten generál udělá. A naši generálové, kteří operují na zemi, sovětští generálové dostanou jiné pokyny: „Podle operativních údajů dojde v té a té oblasti k takovému a takovému útoku. Přijměte opatření, aby nedošlo k obětem.“ To znamená, že když na úrovni států každý generál dostane určité rozkazy, tak jsou taková divadélka možná. Pokud předpokládáte, že mezi nimi došlo k „tajné dohodě“, že se mezi sebou domluvili, tak takové divadlo možné není, protože probíhala přímá válka.

A na úrovni šesté priority, kterou chápou všichni, měli Američané provést takový útok, aby… Vždyť jejich specnazovci umírali. Opět se vracíme k těm zajatým Britům, a k těm dvou stům Američanům, kteří měli zahynout podle té zprávy, kterou vypracovali a dali do oběhu Číňané. Já už jsem tehdy říkal, že dvě stě je přehnané. Na Arlingtonský hřbitov se všichni nevejdou a mělo by to příliš velkou odezvu, kdyby šlo o 200 odborníků americké armády, příslušníků zvláštních jednotek.

Situace je tedy následující. zaprvé už všechny nepohřbívají na Arlingtonském hřbitově, ale jinak, protože je třeba tyto počty nějak skrývat. A příslušníky soukromých armád na Arlingtonském hřbitově nepohřbívají už vůbec. Když ti padnou, tak to vůbec není nutné oficiálně ventilovat. Jestliže se tedy jednalo o tyto žoldáky, tak by to možné bylo, a jsou to také odborníci.  Ale my mluvíme o vojácích americké armády. Přičemž nejde o ty, kteří pracují v utajení, nechali si narůst vousy a stali se z nich polní velitelé ISIL. Ti působí v utajení, a také to oficiálně ventilovat není nutné. Ale ti, kteří smluvně slouží v americké armádě, jsou zaměřeni na vykonávání určitých činností, ze kterých se musí zodpovídat před americkým establishmentem, před americkým státem. Ovšem uznejte, že i 50 specnazovců, kteří padli po pádu našeho letadla a před raketovým útokem, je více než důrazná odpověď.  A to nemluvím o vojácích soukromých armád a vousatých ISILovcích, kteří jsou také vojáky americké armády, pracovníky CIA.

Za ty už odpovědní nejsme vůbec, to jsou přece mezinárodní teroristé. A za tu dobu jich také bylo dost vyřazeno. To znamená, že uzavírat dohody v podstatě nebylo s kým. Že k žádné „tajné dohodě“ nedošlo, ukazuje Macronova reakce. Ještě ani neskončil útok a Francie se hned ústy svého ministra zahraničí vyjádřila: „Nic nám nevyčítejte, všechno jsme udělali správně. Včas jsme varovali Rusko…“  Proč to udělal? Protože nevěděli, jak vypadá celkový obrázek. Věděli jen, co mají za úkol, co mají udělat a něco jim v jejich scénáři nevyšlo. Ta účast francouzských ozbrojených sil předvedla jejich plnou nemohoucnost, byla to totální ostuda. Ale oni si uvědomují, že může následovat odveta. Celé státní vedení přece neví, jak mělo to divadlo vypadat. Z nadnárodní úrovně se něco dozvěděli, státní úředníci se něco dozvěděli, také generálové, ale nikdo neví vše. Jak tedy přemýšlí, jak to vidí? „Jedná se o šestou prioritu, měla by následovat odveta za naši účast, ale zač vlastně? Vždyť my ani nemáme čím se ubránit. Jenom jsme podpořili Američany a teď bychom za to měli nést odpovědnost? To tedy ne. My jsme je přece varovali!“ Jakmile to jen trochu klesne na úroveň té údajné dohody, tak hned prosákne: „My vás přece varovali!“ To je oč jde.

Jednalo se o divadélko organizované na úrovni globální politiky prostředky bezstrukturního řízení, kdy každý hráč znal jen svou část role. Jen tu svou, ale nic dalšího. Proto se všichni obávali: „A co když něco nevyjde? Co když se něco zvrtne?“  Ve výsledku teď Trump může útočit na americkou generalitu, která má máslo na hlavě a ona na něj nemůže. Kdyby opravdu šlo o „tajnou dohodu“, měla by americká generalita v rukou všechna esa proti Trumpovi. Teď je naopak jim horko a jen trpně čekají, ze které strany to schytají. Asi tak.

Tak k otázce z jiné strany.  Když Rusko přestane státům NATO pomáhat převážet jejich vojenské náklady, co bude se smlouvou? Přece je to s NATO smluvně upraveno?  Ano, my svými zdroji jakoby plníme jejich úkoly a převážíme řekněme třeba do Mali, Afghánistánu těžké náklady a další. Takže proč z tohoto hlediska vlastně pomáháme svým nepřátelům a děláme jejich práci? Můžeme se na to ale podívat i z jiné stránky. Naše společnost Volga-Dněpr deset let převáží na Ruslanech náklady NATO a NATO je spokojeno.  No a teď v roce 2018 společnost Volga-Dněpr prohlásila, že s touto přepravou skončí.  A Frankfurter Allgemeine Zeitung okamžitě… A mimochodem jedná se o deník, který patří mezi hlásné trouby globálního prediktoru regionální úrovně. Existují takové hlásné trouby globální úrovně a takové, které pracují pro jedno z křídel globálního prediktoru, které řeší dílčí úkoly.

Frankfurter Allgemeine Zeitung působí v oblasti řízení Evropy. Tam hned napsali: „Rusové zasáhli Achillovu patu. My své letectvo tohoto řádu nemáme. To znamená, že přerušení této dopravy ze strany Ruska způsobí, že NATO nebude bojeschopné.“  A teď si vezměte, jak to vypadá. Neustále nás straší válkou s blokem NATO. USA jsou rozptýleny po celém světě, a proto už jim vlastní síly nestačí a zaangažovaly i celý blok NATO, své evropské spojence. USA všude na Zemi svou přítomnost posilují. Například jen v Sýrii mají specnaz, techniku a kdo ví co ještě tam z Evropy dotáhli. Jsou rozptýleni. Aby mohli zaútočit na Rusko, potřebují soustředit nějakou pěst.  Vlastní americké těžké dopravní letouny nemají. Tedy mají, ale v každém případě jich nemají dost, no a my jsme je rozvezli po celém světě.  Chápete? Takže nedokáží soustředit svou pěst.

A v potřebném okamžiku jsme řekli: „Tak a dost, s přepravou je konec.“  Oni jsou rozptýleni po celém světě a vlastní dopravní prostředky nemají. Na této úrovni jsme od sebe odvrátili vojenskou hrozbu na šesté prioritě. Je na tom snad něco špatného?

– Á, já ještě úplně neodpověděl na tu otázku. –

Ta věc se má tak, že Putin měl být podle plánů globálního prediktoru zvolen s minimální legitimitou.  Kdyby se o všechny tyto události postarali před volbami, tak by majdan u nás mohl začít dříve a Putin by nemusel být zvolen. Jenže globalisté pociťují kádrový nedostatek. Mnohé otázky sami vyřešit nemohou. Mnohé takové otázky řeší Rusko, protože v čele s Putinem  je centrem koncentrace řízení, přičemž již zformovaným. Podle plánu státní elity USA zase v Rusku měla začít občanská válka. To ale globální prediktor nemohl potřebovat, proto také od začátku přenášel konfrontace takového druhu a maximálně je odkládal na dobu po volbách. To se hodilo i státní elitě, protože si uvědomovala, že vyhrát nad Putinem je velice, velice složité. Putina podporuje národ. Takže ať už aktivizovali, kolik chtěli dosud spících spáčů a otevřeli dosud uzavřených konzerv, aby prosazovali Grudinina…

Přičemž se našli i údajní „konceptuálové“, kteří agitovali pro Grudinina. Asi si chtěli užít občanské války uvnitř Ruska. A akce bránící rozpoutání občanské války nejspíše vyhodnocují jako Putinovo píár.  To jsou lidé, co naděláte. Oni chápali, že ta válka musí začít v potřebném okamžiku  a v podstatě tedy státní elita souhlasila s Putinovým vítězstvím, ale stejně jako globalisté si přáli, aby dostal co nejméně hlasů, a po Putinově vítězství měl začít majdan. KPRF hned ohlásilo protestní mítink proti zfalšovaným volbám. Volby ještě neproběhly a oni už se chystali proti nim protestovat.  A dále měl být na základě toho všeho majdan eskalován všemi možnými způsoby.  Všemi možnými způsoby.  To proto ten požár v Zimní višni, to proto ten skandál okolo Telegramu. Jen si představte, že probíhá majdan a najednou krvavý Putinův režim  začne bojovat proti svobodnému zdroji šíření informací. Vždyť právě tak je to prezentováno. Je nesmyslné blokovat Telegram. Je třeba srovnat jeho šéfa, Durova.  Jen se podívejte na Zuckerberga, jak seděl před americkým kongresem, rozechvěle pil vodu a kuňkal: „Já jsem váš buržoust, váš americký člověk. Jsem připraven spolupracovat s tajnou službou libovolným způsobem. Všechny informace vám naservíruji.“

Na jakém základě si Durov dovoluje vystupovat proti státu?  Na tom základu, že to tak od začátku bylo naplánováno. Ten, kdo začal s blokováním Telegramu, je aktivním účastníkem protistátního spiknutí a rozněcování občanské války. Mám na mysli Rospotrebnadzor, tedy, jak se přesně jmenuje ten úřad?

Ano, Roskomnadzor. Je to aktivní příprava ještě z doby před volbami, mělo to dál vybičovat majdan.  Lidé by řekli: „Co to má být? Blokují nám náš zdroj informací?!“ Těch zdrojů informací je moře a na jakémkoliv je možné formulovat své myšlenky. Na jakémkoliv z nich je možné se sdružovat. Ten problém je pouze v tom, že jestliže takový zdroj působí uvnitř státu, musí se také řídit jeho právní úpravou. To je to, oč tu jde.  To blokování není nic jiného než rozpoutávání majdanu. Proto je zapotřebí srovnat Durova, a ne zakazovat Telegram.  

Dále teď probíhají ty události v Arménii. Je to majdan, ale jeho vnitřní složka se netýká Arménie. Samotné Arménie se dotýká dost zprostředkovaně. Měl posloužit k destabilizaci vztahů s Ruskem na mezinárodní úrovni, přičemž také v rámci majdanu v Rusku. Aby se to všechno nasčítalo. Tam měly všechny ty události zapadnout, do té destabilizace, aby to šlo ze všech stran. „Jen se podívejte. Sargsjan měl dobré vztahy s Ruskem a vidíte, jak proti němu arménský lid protestuje?“  Není vůbec důležité, že jich je na protestech pět a půl. Sargsjan to řekl správně: „Vaše voličská podpora je na úrovni 7%. Tak jaké máte právo dávat vládě ultimáta?“ Cožpak měl ten Pašinjan vůbec v úmyslu vést nějaký dialog? Ne. Přišel a na první schůzce, která se konala, přece přímo prohlásil: „Tady je naše ultimátum, které musíš splnit!“ Protože Pašinjan není nic jiného než pěšák ve hře. Předepsali mu scénář, podle kterého hraje a řídí ho státní elita USA. A že ten jeho scénář nezapadá do globálních plánů Pašinjan vůbec neví. Měl přijít a říci: „Musíš odstoupit…“ A co dál? To neví. Podle jeho představ měl Sargsjan okamžitě odstoupit. On vůbec nechápe, jaké hry se to účastní. A Sargsjanův pokus s ním promluvit: „Chápete, že je tu nějaká odpovědnost? Vy navrhujete, abych odstoupil a tak dál, ale uvědomujete si možné následky toho všeho?“ Vždyť on ani nenavrhnul…

Ten protestní voličský elektorát přece vůbec nemá žádného člověka, ani výhledově, který by mohl nahradit Sargsjana, aby se řízení nezhroutilo. Může dojít ke zhroucení státnosti a proč? Jenom kvůli dobrým vztahům s Ruskem. Vůbec není důležité, v jakém ohledu jsou dobré, že to odpovídá arménským zájmům.  Problém je už v tom, že jsou dobré.  Jedná se o události, které měly podpořit úspěšnost majdanu v Rusku s tím, že by ty události v Rusku v létě vygradovaly do občanské války. To je to, oč tu jde.

Proto byly všechny ty události na destabilizaci Ruska naplánovány do povolebního Putinova období.  Oni chápali, že zastavit Putina je opravdu velice těžké a maximum čeho mohou dosáhnout, je co nejnižší volební výsledek, který byl cílem jak státní elity USA, tak i té světové globální, globálního prediktoru.  Jenže národní iniciativa se zasloužila o takovou Putinovu volební podporu, že pohořeli i globalisté. V daném případě chtěli jen to nejlepší a dopadlo to jako vždycky.

Rossionská elita sama nic nerozhodla. Nikdo se jí na nic vůbec neptal, a žádných svých plánů se nevzdala. Je to jednoduché, podívejte. To, co se stalo Děripaskovi ze strany USA, to, co se stalo bratřím Magomedovým v Rusku, co se stalo Sulejmanovi Kerimovi ve Francii, to, co se děje okolo Durovova Telegramu, ukazuje, že oni všechny plány dál plní. Jak to potom ale zapadá do toho jejich manifestu? Podstata toho manifestu je následující. Napřed byla rossionská elita metodou cukru a biče zahnána, přičemž bezstrukturně, zahnána do určitého scénáře. Žádný… Je třeba si uvědomit, že bývají spiknutí strukturní a bezstrukturní. Tam žádné domlouvání není možné. Jedná se o vytvoření určitých okolností, kdy se člověk zdánlivě sám rozhodne jednat určitým způsobem. A podívejte se na to. Všechno to začalo Kerimovem. Když ho zatkli ve Francii. Několikrát sem přijel a pokoušel se vysvětlit, co a jak. Potom to zasáhlo bratry Mogamedovy, potom začal mít problémy Děripaska,  problémy s kurzem dolaru, s kapitalizací a kurzem akcií našich společností. To všechno probíhá.

 Všem naznačují, že musí zaujmout určitý postoj, že se nechovají tak, jak by měli. „A co máme dělat? My jsme připraveni být poslušní, ale co vlastně máme dělat?“  A když byla zaznamenána tato jejich připravenost, u veškeré té státní takzvané “elity” Ruska, u té rossionské,  tak se objevil Surkovovův článek o roli a místě Ruska v budoucnu, ten manifest. A teď to té naší státní takzvané „elitě“ vysvětlují a říkají jim: „Když se začleníte do tohoto scénáře a přestanete se podřizovat USA, zmizí vaše problémy.“ Protože Děripaska: „Co se to děje? Já už ani víc proamerický být nemůžu a americký stát mi dělá problémy.“  Aby to pochopil, že to není americký stát, kdo se mu postaral o problémy, ale páníček, který stojí daleko výše, tak mu Surkov dal najevo: „Zařaď se do této řady. Musíš se sám a uvědoměle začlenit do tohoto scénáře. A až ti budou americké zájmy diktovat, aby ses účastnil spiknutí, rozněcování majdanu a občanské války v Rusku, tak se z toho musíš vykroutit. Jak to uděláš, je na tobě. Ale měj na paměti, že budeš-li postupovat jako ti, co blokují Telegram, když bylo jasně dáno najevo, že je to nežádoucí, že mají srovnat Durova a nerozdmýchávat majdan, tak to pro tebe bude mít jedny důsledky, a jestliže se od Američanů úplně odpoutáš, a budeš pracovat, jak máš, tak to bude mít jiný dopad.“ Chápete?

Jenže ke každému dozorce přistavit nemůžete. Je třeba řídit předurčenosti, do jejichž rámce jsou potom zaháněny konkrétní kádry. Proto také bylo rozdáno řízení jednotlivých odvětví těmto chodícím peněženkám, které nic nechápou. Proto okolo nich vytvářejí určité objektivní okolnosti, v jejichž rámci oni potom hájíce své vlastní zájmy, zájmy své klanově-korporativní skupiny jednají předurčeným způsobem.  Jenže on přece nemůže hned poslat někam své americké partnery, se kterými pracoval, své americké páníčky, nemůže to udělat tak najednou. Bude muset manévrovat, až se bude vyhýbat plnění amerických zájmů.  Jestliže bude manévrovat správným způsobem, tak v tom bude nějakým způsobem povzbuzen. Jestliže nebude manévrovat, čeká ho generální prokuratura a další vlivové prostředky, ty tržní, zahraniční, kde mu mohou například ve Velké Británii zabavit majetek. Ty budou aktivovány. Napřed jim vytvořili okolnosti, potom jim předložili manifest, ke kterému se uvědoměle mají připojit.

 Když jsem mluvil o tom, že rossionské „elity“ se trhnou od pindosů,  že už odmítají být podpindosníky s ohledem na ten článek, na ten manifest, tak to znamená, že již prostřednictvím komunikace, přes kontrolní nástroje rossionských „elit“ přišli k závěru, že jsou k tomu připraveny, že je možné zveřejnit ten manifest, pod který je možné je začít začleňovat již strukturně. To je to, o čem mluvím. Vzpomínám, že v roce 2014 jste slíbil, ohlásil materiál o globálních elitách. Bude to do roku 2024 nebo ne? Já nevím, jak to bude, kdy bude možné napsat knihu.  Je třeba chápat jednoduchou věc.  Není to proto, že bych nechtěl mluvit o globálních a státních elitách, ale proto, že jsem to nemohl udělat kvůli existenci objektivních okolností. A ta druhá věc je ještě zásadnější.  Když mluvím o globálních a státních elitách, tak mi někdy namítají, že v Koncepci o tom nic není.

Když to říkají lidé, kteří tlusté knihy vnitřního prediktoru nečetli, tak je to jedna věc, ale jestliže je četli a přesto to prohlašují, tak to znamená jen jedno: „Hledím v knihu, vidím figu.“ Metodologicky se o globálních a státních elitách věcně v knihách vnitřního prediktoru dočtete. Jen není sepsaná samostatná kniha.  O mnoha tématech jsou sepsány jednotlivé knihy, a o globálních a státních elitách je třeba napsat samostatnou knihu. Je potřeba ji napsat, ale ještě napsána nebyla. Metodologicky tam však to téma již obsaženo je. Já vás ani neodkazuji na Dostatečně všeobecnou teorii řízení.

Je jedna pěkná kniha, která se té věci dotýká přímo. Je to například kniha Sad roste sám..?  Metodologicky je tam všechno vyloženo. A člověk, který alespoň trochu umí pracovat s informacemi, který si osvojil metodologii Koncepce sociální bezpečnosti, může v klidu sám začít manévrovat s ohledem na vzájemné vztahy, orientovat se ve vzájemných vztazích globálních a státních elit. Všechno to tam je. Proto neustále říkám, abyste četli knihy vnitřního prediktoru, všechno to tam najdete. O globálních a státních elitách něco najdete prakticky v každé knize a metodologicky to tam všechno je.  A ta kniha Sad roste sám..? vás k tomu velice dokáže přiblížit,  a když si to osvojíte, můžete pokračovat dál. Navíc jsem se otázkám o globálním prediktoru, o státních elitách nikdy nevyhýbal. Po celou tu dobu jsem se tak či onak dotýkal otázek systému, struktury,  přestože je bezstrukturní, ale nesmíme přece zapomínat na virtuální struktury.  

O otázkách struktury globálního prediktoru, způsobech a metodách jeho řízení jsem tak či onak, o jeho genezi tak či onak mluvím neustále. Neustále jsem mluvil o tom, jak se to projevuje v heraldice i v historickém průřezu, jak se stěhovali z Egypta do Itálie – Benátky, Janov, Švýcarsko, Holandsko… Já jsem to v míře potřeby vše vykládal. Jenom není sepsaná tematická kniha. Když si ale dáte dohromady všechno, co už jsem řekl, když to jednoduše složíte dohromady, tak tu knihu můžete sepsat i sami beze mne. Všechno to tedy už je k dispozici. Stačí, když budete mít chuť si to ujasnit.

Ne, to není žádný nesmysl. Obě křídla globálního prediktoru, jak eurasijské, tak euroatlantické pracují tandemovým způsobem. Mezi nimi není s ohledem na budoucnost Země, na cíle globálního prediktoru žádný rozpor. Probíhá mezi nimi tvůrčí konkurz na to, jak dosáhnout těchto svých cílů. Jestliže si některá ze státních elit nebo někdo ze státních činitelů  dovolí svým jednáním překročit meze toho, co je žádoucí pro globální prediktor, je okamžitě použit mechanismus z jedné i druhé strany, a vše je zlikvidováno. Státní elity… Globální prediktor nemůže přistavit všem za záda své lidi. Nemůže ani neustále všude dosazovat své lidi. Státy se rozvíjejí a jsou v nich vychovány vlastní státní elity, v zájmu daných států.  Jestliže chápou…

Ty elity globální politiku nechápou, vrcholem jejich chápání nadnárodního řízení je geopolitika, a jsou orientovány na zájmy svého státu. Ještě tu máme takříkajíc kosmopolitní elity, to jsou globální elity. Globální prediktor řídí předurčenosti, ale řídí prostřednictvím strukturních mechanismů států. A v tom je s ohledem na zákon času globální prediktor stále méně a méně akceschopný. Už nedokáže všude dosáhnout svých cílů. On již ušel dlouhou cestu.  Napřed nemohl ovlivňovat všechno, protože neměl dost sil a teď, když konečně v podstatě dosáhl úplné koncentrace řízení všech procesů na planetě Zemi, se ukázalo, že plnit tuto svou funkci není připraven. Nedokáže všechny ty procesy kontrolovat a všechny je řídit. Nestačí mu síly, jeho metodologická základna řízení procesů na planetě Zemi není dostatečná. A navíc vzhledem k tomu, že v rámci globalizace použil chybné metody řízení pro dosahování svých cílů, přivedl globální prediktor celý svět na hranu ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy. A všechna ta selhání, ke kterým v řízení globálního prediktoru dochází…  Například s cílem snížit krizovost řízení měl být ve Francii podle plánu globálního prediktoru zvolen Fillon, jenže zvolen byl Macron, protože ten státní mechanismus, státní elita USA protlačila Macrona, který jí víc vyhovoval, vyhovoval státní elitě USA.

Bylo nutné provést ten útok proti Sýrii, aby získali velice silnou vlivovou páku na Macrona, a mohli ho podřídit svému řízení. Vezměte si, že ty věci probíhají celé roky. Není to nic, co by šlo vyřešit najednou.  Na šesté prioritě to může jít ráz na ráz, ale co bude dál? Může dojít k selhání řízení.  Globální prediktor ve světě přichází o své řízení. Mezi jeho křídly panuje absolutní konsenzus v tom, co chtějí a jak to udělat. Veškerý ten jejich údajný vzájemný boj… Pokoušeli se mást a použili takový úskok, na který mnohé nachytali, prý boj mezi Rothschildy a Rockefellery, boj nanajských chlapečků (předstíraný boj). Jedná se o tvůrčí konkurz při dosahování jednoho a toho samého cíle. A aby si to dav nedal dohromady, předhodili mu falešnou stopu, prý boj mezi Rothschildy a Rockefellery.

Všichni analytici se toho chytili. Stálo to mnoho práce a dokazování: „O čem to vůbec mluvíte? Diskutujete tu o něčem, co vůbec neexistuje.“

Tak především globální prediktor nezohledňuje takové lídry jako je Vladimir Vladimirovič Putin,  protože Putin je na světě jediný. Proto globální prediktor musí počítat pouze s Putinem a mluví s ním pouze jako rovný s rovným. Jinou možnost nemají. Ten kádrový nedostatek je pro globalisty opravdu velice závažným problémem. Kdyby všude mohli rozestavit své akceschopné lidi, tak by to dávno udělali. A žádná státní elita by neměla šanci svou vlastní inciativou vstupovat, zasahovat do plánů globálního prediktoru. Protože jak to teď vypadá?  Americká státní elita svou vnější politikou zasahuje do globální politiky globálního prediktoru a hodně věcí tím narušuje. Právě jsem zmínil ty volby ve Francii: Fillon/Macron. Následkem toho globalisté musí tyto věci dávat do pořádku. A když se to sečte s nesprávnými, nelidskými metodami řízení, které globální prediktor při svém řízení světa používá, tak to dovedlo celý svět na hranu ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy. To je třeba řešit a Putin dokázal, že tyto konflikty řešit umí.

Proto je globální prediktor nucen s Putinem mluvit jako rovný s rovným. To však vůbec neznamená, že se jim to líbí, a že to přijmou. Pro ně je to výzva, kterou je třeba zlikvidovat. Ale zlikvidovat tak, aby to nepoškodilo jejich vlastní cíle a nevedlo to ke zhroucení řízení na celém světě. A to právě zatím nedokážou. Přesto se globální prediktor v míře možností neustále snaží dělat Rusku špinavosti, přičemž nemalé. 

Postavení jaderné mocnosti KLDR je vůbec velkým otazníkem. Sice se tvrdí, že Severní Korea má rakety a jaderné zbraně, jaderné hlavice pro tyto rakety, ale žádné objektivní údaje, které by to potvrzovaly, nemáme.  Ale velmi dobře se okolo toho rozehrává potřebné divadlo se žádoucím výsledkem.  Co se týká Indie a Pákistánu, tak to reálně jsou jaderné mocnosti.  Na jaké úrovni, to už je otázkou. Ale jadernou základnu a nějaké jaderné hlavice mají, proto se také globální prediktor vyděsil.  Šíření jaderných zbraní probíhá výlučně podle plánů globálního prediktoru, protože při řízení používá zhoubnou technologii vytváření brzd a protivah. Kdy se musí kvůli nátlaku na jeden stát postarat, aby ten, co na něj má tlačit, měl před ním nějakou výhodu, a potom zase naopak, kvůli udržení rovnováhy, musí tomu prvnímu vytvořit podmínky, za kterých bude moci jednat zase jako rovný s rovným. A tak neustále dokola navyšuje možnosti na jedné, potom zase na druhé straně a tímto způsobem dohnal celý svět na pokraj ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofy. A znovu opakuji, že napřed nedokázali technologicky řídit celý svět.

Proto se jednotlivé státy a národy tak či onak z diktátu globálního prediktoru vymaňovali a probíhal v nich určitý technologický rozvoj. Když by se konečně GP mohl takového řízení zmocnit, tak o tuto možnost přišel, neboť ponechal státním elitám, konkrétním státům a státním mechanismům takové mechanismy, které… Oni přece nemají znalosti o řízení sociálních supersystémů, ani znalosti o řízení z nadnárodní úrovně, nevědí nic o globální politice a konceptuální moci. Oni si myslí, že sami sežrali všechnu moudrost světa a tak si vzájemně začínají poměřovat jaderné knoflíky jako Kim Čong-un a Trump. A v důsledku toho stojí svět na hraně globální vojenskopolitické katastrofy.

Tenkrát k tomu reálně došlo i mezi Indií a Pákistánem. Globální prediktor by svým bezstrukturním řízením ten konflikt vyřešil, ale problém byl v tom, že byl natolik prudký, že by to nestihl a dřív by došlo k válce, takže to bylo nutné vyřešit strukturně. Jenže globální prediktor takové mechanismy nemá. No a Putin řekl: „Já to vyřešit dokážu.“ A když došlo na první jednání, tak ty znepřátelené strany Putin ani neposadil k jednomu stolu a sám jezdil z jedné budovy do druhé a vyjednával s nimi. Ten konflikt ale vyřešil. Všichni se tenkrát Putinovi smáli, ale on ten konflikt vyřešil a globální prediktor to ocenil. Uviděli, že Putin je mimořádně akceschopný,  že ho potřebují k odvrácení globálního kataklyzmatu na planetě Zemi. Potřebují ho, aby to řešili, a že státní elity nic nepochopili?

A globální prediktor nepřenechal Rusku přípravu kádrů, on dočasně postoupil systém přípravy profesionálních kádrů. Ale s ohledem na zmocnění se řízení spouští jiné projekty, nadnárodní.  Například projekt SSSR 2.0, který má využít veškerý tvůrčí potenciál obyvatelstva ke stabilizaci situace na planetě Zemi a vyřešení problémů globálního prediktoru. Ale jen to, nemají v úmyslu potom dále pokračovat v budování lidské společnosti v měřítku celé Země, ruského světa v měřítku celé Země, chtějí to potom zase zarazit a nechat zhroutit, rozpadnout v zájmu globálního prediktoru podle principu: rozděl a panuj. Globální prediktor se k tomu připravuje a ve volbách, kde ti prý „konceptuálové“…

Ty prezidentské volby, které teď proběhly, kde se ti údajní „konceptuálové“ postavili za Grudinina, vypovídají o tom, že se připravují. Chtějí Koncepci sociální bezpečnosti překroutit a začlenit ji do svých cílů. Takže globální prediktor… Znovu opakuji, že oni nic jen tak nepřenechávají. Oni chtějí využít tvůrčí potenciál, který mělo Rusko, a který nebyl zcela zničen za existence a pádu SSSR 1.0, ten chtějí využít v projektu SSSR 2.0, a potom Rusko rozprášit.  K tomu se globální prediktor soustředěně připravuje.  My ale musíme chápat, že jde o to, kdo koho převeze.  Globální prediktor má teď maximální zájem o Putina a Rusko  a do určité míry i o šíření konceptuálních znalostí,  přičemž se ze všech sil snaží ty konceptuální znalosti překroutit.  Je spousta vypovídajících příkladů. Přesto to vše postupuje kupředu, a šíří se.  Oni chápou, že teď se toho zmocnit nedokážou, teď to nedokážou, ale připravují se udělat to v budoucnu. My je tedy musíme svou prací o tuto možnost v budoucnu připravit. To znamená, že musíme vytvořit takové podmínky,  za kterých nebude možné zmocnit se řízení Ruska,  v budoucnosti a tím spíše, aby se Koncepce sociální bezpečnosti zmocnili tito imitátoři.

 Mimochodem existuje velmi dobrá práce vnitřního prediktoru o imitačně provokační činnosti, která se teď stává čím dál aktuálnější, abyste se dokázali orientovat  s ohledem na některé…  Když se někdo bije v prsa: „Jaký já jsem kovaný konceptuál!“  Přečtěte si tuto práci vnitřního prediktoru, abyste se zorientovali,  co je zač.

To znamená, že pro udržení postavení USA bylo něco spotřebováváno. Německo samozřejmě řekne: „My si to všechno odvezli“, protože je podřízeno diktátu USA. A co si odvezli Turci, a zda to skutečně odvezli, je otázkou. Musíte chápat jednoduchou věc, do cizí úschovy své zlato nedáváte jen tak pro nic za nic.  Jak se tam ocitlo německé zlato? Jak to nadiktovaly vítězné státy, tak to bylo.  Co kam bude uloženo, jaká ekonomika bude posilována a za jakých podmínek se bude co vracet. Takže to je ještě třeba analyzovat a analyzovat. Ale politické události ještě napoví, zda si Turecko to zlato reálně odvezlo.  

A poslední otázka je od Denise Beljajeva. Zdravím vás Valeriji Viktoroviči. V diskusi s odpůrcem Koncepce zazněl argument proti Koncepci a DVTŘ: Skutečné učení je v rukou úzkého kruhu zasvěcených osob na Zemi a NIKDY (!) nebude ani jeho dílčí část šířena mezi obyčejný lid.  Libovolné výzvy studovat Koncepci/Dostatečně všeobecnou teorii řízení jsou jen pokusem zmást lidi a svést je z cesty ke skutečným znalostem. Člověk musí sám po malých kouscích a zrnkách hledat to důvěryhodné (asi znalosti) a sám si z něho formovat obrázek. Koncepce a DVTŘ jsou pro vytváření si světonázoru nebezpečné,  neboť nabízejí hotové vzory řešení těch či oněch otázek,  takže člověka vyřazují z procesu jeho samostatného rozvoje na základě jeho vnímání a intuice.  Jakou odpověď byste poradil na takový útok jako od řádového bratra-esoteristy?

To je jednoduše pomluva, žádný útok.Jak mohou Koncepce a DVTŘ vyřazovat člověka z tvořivosti? Jak to tam bylo přesně řečeno?  Z procesu jeho samostatného rozvoje na základě jeho vnímání a intuice.  To je ono, když naopak KSB, Koncepce sociální bezpečnosti a její součást DVTŘ, Dostatečně všeobecná teorie řízení, která je součástí Koncepce sociální bezpečnosti, právě poskytují člověku možnost samostatně budovat své vzájemné vztahy se světem? Nejsou tam předepsány žádné šablony.  Je tam poskytována metodologie získávání nových znalostí,  aby člověk byl vždy samostatný ve všech fragmentech, v jakékoliv situaci svého života. Nejsou tam servírovány hotové znalosti, je tam vyložena matematika života. Stejně jako jste se kdysi naučili matematiku, a teď ji používáte třeba při nákupech, v účetnictví, nebo při konstrukci meziplanetárních lodí, tam všude používáte matematiku.

Stejnou funkci má Koncepce sociální bezpečnosti a její součást Dostatečně všeobecná teorie řízení.  Proto já vždy říkám KSB a DVTŘ. Kde jedno nelze odloučit od toho druhého. Nemůžete vyčlenit DVTŘ z Koncepce sociální bezpečnosti. Studium určitých pravidel podle DVTŘ vám neumožní je plně funkčně využít bez osvojení Koncepce sociální bezpečnosti v celém jejím souhrnu.  Proto je třeba ji studovat.  Někteří si totiž myslí, že když se naučí DVTŘ, tak budou plnohodnotnými odborníky. Nebudou. Jestliže si neosvojíte filosofii, neporozumíte Koncepci sociální bezpečnosti a Koncepce je pojetí přístupu k životu, se kterým potom pracujete, tak nikdy nedokážete efektivně aplikovat DVTŘ. Je třeba porozumět jednoduché věci. Ten oponent mluvil pravdu jen o hermetické společnosti, o společnosti z minulosti, která díky zákonu času již odumírá. Tehdy skutečně vše fungovalo na základě zasvěcení.  Žít teď na základě zasvěcení znamená kopat hrob sobě i společnosti, jak to teď můžeme pozorovat v jednání globálního prediktoru, to proto už nejsou akceschopní. Oni již nestíhají přes ta zasvěcení poskytovat potřebné znalosti. Člověk musí být samostatný, tvořivý v jakémkoliv okamžiku. Ale to je v rozporu s koncepcí řízení globálního prediktoru, neboť oni praktikují to zasvěcení.

Koncepce ruského světa, Koncepce sociální bezpečnosti předpokládá poskytovat znalosti všem, aby lidé vždy, v jakémkoliv okamžiku byli akceschopní. To je tou zárukou, že se svět vyhne té globální ekologické, ekonomické a vojenskopolitické katastrofě. Kdyby vedení Indie a Pákistánu na začátku 21. století jednalo v tomto rámci, s vědomím jaké to bude mít následky pro ně osobně i pro celý svět,  tak by do toho konfliktu vůbec nevstoupili. Rozpory by řešili zcela jiným způsobem. Vyřešil by se i konflikt mezi Indií a Čínou a mnohé další konflikty. Všechny konflikty jsou na úrovni esoterismu, na úrovni zasvěcení. Úkolem Koncepce sociální bezpečnosti je, aby matematiku života ovládali všichni.

Chcete-li, použijte ji, nechcete-li, nechte být. Je to vaše volba. Vaše volba. Ta věc se má tak, že nikomu nic nevnucujeme.  To říkám rovnou, tomu kolegovi. Jestliže se to nechce učit, ať to nedělá. Ať to nedělá. My jsme vám ty znalosti předložili, ukázali jsme vám směr, kterým je třeba jít. Jestliže nechcete, myslíte si, že je lepší jít jiným směrem, je to vaše volba, ale za následky odpovědnost neponeseme my. My nikoho nevyzýváme, aby nám věřil. My naopak říkáme: „Nemusíte nám věřit.“ Podívejte se na to, a jestliže si myslíte, že něco věcně říkáme správně, tak na základě svých znalostí získaných z jiných zdrojů, na úrovni svého zasvěcení prověřte to, co říkáme.  Jestliže to považujete za potřebné. Jestliže se vám to prověřovat nechce, nedělejte to. Ale ten, kdo si myslí, že s ohledem na život říkáme něco k věci, tak ať si to prověří na základě svých znalostí. Nemáte-li jich dost, získejte je z jiných zdrojů. Jestliže vám informace z jiných zdrojů nepomohou vyřešit problém našeho prověření,  tak vám možná pomohou naše znalosti. Osvojte si je.  Možná naopak jiné problémy dokážete řešit na základě našich znalostí.  To je to, co nabízíme. Nikomu nic nevnucujeme. To je princip naší práce. My se nezabýváme propagandou, kdy je obcházeno vaše vědomí a na úrovni podvědomí jsou vám vnucovány nějaké způsoby jednání.

My říkáme, že každý člověk si musí uvědomit, kým je v životě,  aby sám získal potřebné znalosti a začal je používat v zájmu svém a v zájmu své rodiny. Aby si tak zajistil mírové nebe nad hlavou. I jeden člověk dokáže koně přivést k napajedlu, ale ani čtyřicet lidí nedonutí toho koně, aby z něj pil. Každý člověk se sám za sebe musí rozhodnout, zda chce nebo nechce pít z tohoto zdroje. A když nám namítají. Pracujete 25 let, a čeho jste dosáhli? Dosáhli jsme toho, že se o tomto zdroji dozvěděli lidé. Lidé se dostali k těmto znalostem a začali je využívat ve svém životě, čímž snížili krizovost ve svém osobním životě. Toho jsme dosáhli. My jsme ty znalosti předali lidem. A když pokračujeme v jejich rozvíjení…

Konkrétně k Fondu konceptuálních technologií.  Velice dlouho jsme poslouchali jedno a to samé:  „Ta koncepce je dobrá, ale do života se vám ji uvést nepovede. Tohle tomu brání, tamto tomu brání.“ A tehdy byl založen Fond konceptuálních technologií. Kdy jsme na základě metodologie Koncepce sociální bezpečnosti začali vyvíjet technologie, které jsme začali předvádět. Takto například vzniknul pořad Otázka-odpověď. Předvádíme, jak metodologie Koncepce sociální bezpečnosti funguje v životě, formují se technologické řady jak rozeznat tu či onu událost, jak na ni reagovat. A ukazuje se, že ty znalosti pracují, že jsou funkční. A zde se dostávám k takové otázce.  Já velice často nepěkně mluvím o našich polithňupech a takzvaných analyticích. O kom to mluvím?

O těch, kteří žvaní o věcech, o kterých nemají ani tu nejmenší představu z televizních obrazovek.  Když se ale podíváme, jak je řízen náš stát a jaká jsou v něm přijímána řídící rozhodnutí, tak kdo je přijímá? Lidé, kterých si hluboce vážím, přestože je neznám. Jsou to velice dobří analytici a profesionálové, kteří na svých místech řeší konkrétní úkoly v oblasti řízení. A náš stát, přestože je v podstatě řízen protiruskou takzvanou „elitou“ nezahynul. Lidé sami pozvedli náš stát. Tak takovým lidem se snažíme poskytnout metodologii, znalosti, filosofii, abychom jim ulehčili práci. A ty, které… Putin všechny nazývá partnery. Já také všechny nazývám partnery, kromě těch, kteří zvyšují míru krvavosti, a oblbují naše lidi. To jsou ti polithňupové a analytici. Analytik jako takový je normální činnost, ale oni lidi oblbují a já si jich nemohu vážit. Protože když žvaní o věcech, o kterých nemají ani tu nejmenší představu, matou lidi, zvyšují krizovost ve společnosti, jak takové mohu nazývat partnery? Oni kladou překážky ze všech stran. Slovo partner. Proč je nepřítele možné nazývat partnerem? Protože se z opačných stran stejně jako při tenisu, nebo při fotbalu,  i když hrajeme jednu a tu samou hru, snažíme dosáhnout svých cílů.  Ale když se snažíte… Řekněme to takto, když proti někomu hrajete tenis nebo fotbal,  a někdo z vašeho týmu vás chytá za nohy, drží vám ruce…

 Jak je možné ho nazývat partnerem? Jak je možné si ho vážit?  Když se cíleně, jen kvůli tomu, aby si udržel své elitářské postavení,  jakési, o kterém si často jen myslí, že ho dosáhl, snaží škodit Rusku,  aniž by si uvědomoval, že ho poškozuje.  Samozřejmě, že si ho nemohu vážit. Proto nemůže být partnerem. Proto jsem o nich mluvil nepěkně a budu to dělat dál. Protože když o takových lidech říkáte, že se sice v něčem mýlí, ale je přece třeba ještě brát ohled na to a ono, tak tím zvyšujete míru krvavosti nastávajících událostí.  Zvyšujete tak pravděpodobnost provedení státního převratu a rozpoutání občanské války. A to si já nepřeji. Proto všechny ty výčitky, že si někoho dost nevážím, které přicházejí… Těch lidí, kteří opravdu pracují, kteří naši zemi posouvají kupředu… Ale o nich se nemluví. Chápete? To jsou lidé, kteří svou práci dělají dobře.

Oni si osvojují teorii řízení, matematiku života, studují Koncepci sociální bezpečnosti. Budiž jim za to čest a chvála, těch si hluboce vážím. Ale těch, kteří se snaží Rusko zadupat, zachovat stávající řád… Když pracujete na tom, aby se stát vyrval zpod toho diktátu a získal suverenitu a oni vám v tom všemožně brání, drží vám ruce a nohy, těch si nevážím a vážit nehodlám. Protože tak uvedu do omylu i všechny ostatní lidi, když budu říkat, že je třeba je pochopit. Jestliže ti lidé nechtějí pochopit zájem svého státu, jestliže se nechtějí učit znalosti, které jim byly poskytnuty, které jsou přístupné, stačí si sednout a nastudovat si je. Tak proč bych…  To je, víte, to je stejné, jako bych se díval, jak hitlerovský kat věší lidi a říkal, že je třeba ho pochopit, prominout mu to. Ne, po válce zase věšeli ty katy. Byl rozkaz věšet vlastizrádce.

Proč bych si měl vážit těch, kteří reálně svou vlast zrazují? Já nevyzývám k tomu, abychom je věšeli. Život si s nimi poradí sám. Když ale zvyšují míru krvavosti nastávajících událostí, tak nebudu klamat lidi a orientovat je na ně. Budu proti nim neustále vystupovat a budu poukazovat na veškerou odpornost jejich činů. A všechny lidi jednoduše nabádám. Jestliže chcete být samostatní, studujte všechno. Nevyhýbejte se žádným informacím a pamatujte na to, že znalosti znamenají moc. Berte tuto moc do svých rukou. A pamatujte si ještě jednu věc. Každý v míře svého chápání pracuje na sebe a v míře svého nepochopení na toho, kdo toho zná a chápe více. Budete-li studovat a chápat toho více, budete samostatní a konceptuálně mocní, snížíte míru krvavosti nadcházejících událostí, zajistíte bezkrizovou budoucnost sobě, své rodině, svému státu a zajistíte si mírové nebe nad hlavou.  Dokážete to však pouze v tom případě, když nebudete nic přijímat jako dogma a to včetně Koncepce sociální bezpečnosti. Koncepce sociální bezpečnosti je METODOLOGIE, žádné dogma. Živá metodologie.  Je třeba si osvojovat metodologii. Potom dokážete na základě jakékoliv znalosti vypracovávat technologie a takové znalosti jsou pouze v Koncepci sociální bezpečnosti, to vám mohu říci hned, jen tak do budoucna. Nemusíte mi věřit. Můžete tu metodologii hledat někde jinde, ale nenajdete ji. Protože ten oponent to řekl správně. Takové znalosti nejsou nikomu poskytovány jen tak pro nic za nic.

To dělá globální prediktor, ten poskytuje takové znalosti o metodologii řízení světa pouze svým vyvoleným, svému kádrovému aparátu, který řídí svět. A my ty znalosti poskytujeme všem.  Můžete se porýt v těch technologiích… Proč je všude takový dogmatismus?  Jakmile je nějaké učení, musíte mu bezvýhradně uvěřit a ani krok stranou. A my říkáme, že věřit nemusíte. Když si můžete na základě této metodologie vypracovat nové znalosti, znamená to tvůrčí přístup. A jestliže si začínáte vypracovávat nové znalosti a přitom se přesvědčíte, že to, co jste chybně považovali za metodologii, je škodlivé, tak se jednalo o technologii řízení světa obcházející vaše vědomí prostřednictvím nevědomých úrovní psychiky. Potom si dokážete poradit s jakoukoliv ideologií na světě. Ale to si napřed musíte nastudovat Koncepci sociální bezpečnosti  a Dostatečně všeobecnou teorii řízení, která je součástí Koncepce sociální bezpečnosti.  

Nu což. Ještě jednou vám chci říci, že každý v míře svého chápání pracuje na sebe a v míře svého nepochopení na toho, kdo toho zná a chápe více. Jak říkal Kozma Prutkov: „Mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý, ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu našich pojmů.“  Proto se snažte získávat znalosti, které budou vždy při rozšíření okruhu vašich pojmů jakýkoliv jev vkládat do vašeho stávajícího mozaikového obrazu světa. Jestliže vám to do něčeho nezapadá, je vaše vnímání a chápání světa kaleidoskopické, vytvářené manipulačními technologiemi, které se teď ve světě používají.  Metodologie koncepce, metodologie vypracovávání nových znalostí  je otevřená všem lidem a je to jen Koncepce sociální bezpečnosti. Studujte, buďte konceptuálně mocní, braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou, do příštích setkání.  

Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz .Knihy vnitřního prediktoru SSSR v češtině i slovenštině naleznete na leva-net.webnode.cz, www.dotu.ru nebo můžete zakoupit na KSBPRESS.cz