Proč se v Praze nesetkává česká mládež?

Avatar
Původní autoři
J. Kovář
České menšiny žijí v řadě evropských i  v dalších státech. Česká mládež, narozená mimo Českou republiku, dosud nemá možnost se organizovaně scházet a vzájemně poznávat, navazovat bližší styky. A že by takovéto kontakty byly pro ní nesmírně významné, nelze ani na chvíli pochybovat. Jsou důležité i pro udržení a upevnění jejího národního povědomí.

Mladých Čechů a Češek žije zejména na Slovensku, Podkarpatské Rusi, v Rusku, v Rakousku, Srbsku, Chorvatsku i Německu jistě hodně. Jejich zájem o původní vlast, ČR, je jistě u mnohých živý a silný. Možnost návštěvy republiky, třeba každoroční, by u české mládeže jistě vzbudila zájem. Zkusme uspořádat takovéto první setkání. Bylo by zvlášť příhodné v letošním roce, kdy slavíme 100 let výročí vzniku republiky.

Pan poslanec M. Benda zakládá v současnosti jakousi společnost přátel Tibetu. Tak až sem jsme došli. Jen nevíme, zda nějaký poslanec se zabývá systematicky, nikoliv náhodně, kdy se mu to hodí, českou mládeží, žijící mimo republiku. Zřejmě nikdo, což je ovšem velká chyba. Je nutné ji napravit.

Vláda neustále někam posílá peníze po milionech. Jistě by se našel i nějaký z nich, který by takovou první větší akci materiálně zabezpečil. Máme dokonce funkci zmocněnec pro krajanské záležitosti ministerstva zahraničních věc, který zejména podporuje Čechy žijících v zahraničí, tradiční krajanské komunity. Ty v posledních dvaceti letech byly posíleny Čechy, kteří z různých důvodů odešli z republiky do zahraničí. Kdo z nás však zná činnost takovéhoto zmocněnce? Téměř žádné informace o jeho aktivitách z médií se nedozvídáme. Téměř to vypadá, jako by téměř pracoval v ilegalitě.

Abychom nemuseli zřizovat další úřad a jeho sekretariát, mohl by se tohoto úkolu ujmout zmíněný zmocněnec, pokud v rámci reorganizace tato funkce nebyla zrušena. Doufáme, že nikoliv. Takže je zde někdo, kdo by zorganizováním setkání české mládeže, žijící mimo republiku, se mohl zabývat. Samozřejmě mohl by to být i někdo jiný. Podstatné je, aby někdo z vlády, z parlamentu takovéto sekání české mládeže zastřešoval a pomáhal při jeho realizaci.

Strašně moc si přejeme, aby takováto setkání české mládeže se ještě letos konalo v Praze. A  aby v příštích letech mohla pokračovat. Žádáme něco mimořádného? Nikoliv! Jde o samozřejmost, bohužel, dosud přehlíženou.Naše mladé krajany bychom měli vést k lásce české vlasti. Dej, Bože, nechť se naše dílo podaří!

J. Kovář