Zajoch 
13.5.2018  Outsidermedia
O neformálním setkání Si Ťin-pchinga s Naréndrou Módí ve Wuhanu *** Český prezident se nebojí následků svého jednání *** Nové potvrzení nezpůsobilosti Washingtonu dohodnout se. Dnes vidíme, které země nectí mezinárodní závazky

Peking a Dillí vysílají světu pozitivní signál

Viktor Piroženko
4. května 2018

Ve dnech 27. a 28. dubna navštívil indický ministerský předseda Módí čínský Wuhan (administrativní centrum provincie Hubei), kde se setkal s  prezidentem Si Ťin-pchingem. Šlo o první „neformální setkání“ na nejvyšší úrovni v historii na pozadí velmi komplikovaných vztahů mezi Čínou a Indií.

Čínský prezident řekl v uvítacím proslovu, že v posledních třech letech došlo mezi oběma státníky k dobrým pracovním kontaktům a setkání vyslalo světu „pozitivní signál o čínsko-indickém přátelství“. Podobně se vyjádřil i indický premiér. Pro budoucnost znamená atmosféra setkání možnost principiálně dobrého posunu ohledně sblížení dvou největších asijských mocností. Nové faktory sblížení obou zemí představuje vstup Indie (spolu s Pákistánem) do ŠOS (Šanghajská organizace pro spolupráci), jmenování představitele Indie šéfem banky BRICS, zvyšující se obchodní a hospodářský obrat mezi Indií a Čínou, intenzívní kulturní výměny a setkávání lídrů na mezinárodních akcích. To všechno přes veškeré politické a diplomatické třenice.

Čína vystupuje proti připojení Indie ke skupině jaderných dodavatelů, jednoho z hlavních mezinárodních  mechanismů kontroly šíření jaderných technologií. Indie se zase nepřipojila k čínské iniciativě spolupráce Jeden pás, jedna cesta a odmítla účast na summitu členů tohoto projektu v květnu 2017 v Pekingu.
Projekt Jeden pás, jedna cesta vyvolal složitou situace s  ohledem na konkurenci Číny a Indie při úsilí o vedoucí pozici v regionu Jihovýchodní a Jižní Asie. Opět vyvstaly pohraniční spory. Pro Čínu i  Indii je vojensky strategická náhorní planina Dokham na hranici ČLR a  Bhútánu. Stavba silnice na sporném území Čínou vyvolala prudkou reakci Indie. Konflikt se vyřešil po sérii konzultací. Další kolo konzultací bylo 22. a 23. března v Dillí. Na setkání ve Wuhanu se oba státníci dohodli na upevnění použitého mechanismu a na rozpracování „strategického řízení“ pohraničních vojsk při realizaci opatření k  posílení důvěry.

V rámci strategie Jeden pás, jedna cesta se objevil ještě další nesoulad. Jedná se o ekonomický koridor budovaný spolu s  Pákistánem přes území Kašmíru. Indie v tom vidí snahu Číny rozšířit svůj vliv na sousedy. V rámci uvedeného projektu s Čínou aktivně kooperují Pákistán, Bangladéš, Srí Lanka, Myanmar a Maledivy. Nájem přístavu Hambantota na Srí Lance čínskou obchodní společností vyvolává v Dillí obavy, že jej Čína využije pro vojenské účely, i když Srí Lanka toto kategoricky zakázala. Indie začala posilovat peněžní pomoc Nepálu a  pokračuje ve sbližování s místními konkurenty Číny – Japonskem a  Vietnamem.
Čínsko-indickým vztahům házejí do cesty překážky především USA. Mají snahu přetáhnout Indii do čtyřčlenného seskupení, vedle USA ještě s  Austrálií a Japonskem. Přitom Čína i Indie jsou světoví ekonomičtí giganti a potřebují vyvážené obchodní a hospodářské vztahy. Jejich vzájemný obchod roste, za první dva měsíce 2018 se meziročně zvýšil o  26,1 %. Většímu pokroku překáží velká obchodní nerovnováha ve prospěch Číny a obtížné pronikání indického zboží na čínský trh.

K vyrovnání obchodní disbalance spolu země uzavřely obchodní smlouvu na částku 2,37 miliard USD, zahrnující obchod se zemědělskou produkcí, ve kterém je Indie ve výhodě (například černý čaj), jinak Indie nevýhodně exportuje, především suroviny s nízkou přidanou hodnotou, naopak z Číny jdou do Indie dražší produkty zpracovatelského průmyslu. Číňané se nikterak neobávají indické konkurence. Peking navrhuje Indii připojit se k projektu Jeden pás, jedna cesta pro její rychlejší průmyslový i vědecko-technický rozvoj.
Na setkání ve Wuhanu se ukázal vzájemný zájem dvou nejlidnatějších zemí na plodných vztazích. Si Ťin-pching a Nárendra Módí neposuzovali konkrétní otázky, ale ohromný potenciál oboustranné spolupráce. Vypovídá to o soustředění se dvou asijských gigantů na budoucnost.

Převzato z Fondsk.ru

Neočekávané: kdo nedovolí Bruselu vypořádat se s Českou republikou

4. května 2018

Proč Zeman rozbil solidaritu Západu prohlášením o tom, že byl v ČR vyroben novičok a proč se nebojí, o tom promluvili odborníci. (Pozn. překl.: vystupování Zemana ohledně novičoku a jeho rozhovor na TV Barrandov je v našem povědomí, proto tento odstavec vynechávám.)

Stevan Gajič z bělehradského institutu pro evropské studie řekl, že Zemanova motivace je spojena s oznámením, že těžké váhy EU – Francie a  Německo – budou odebírat finanční dotace zemím Střední a Východní Evropy, pokud tyto nebudou respektovat kvóty pro migranty, zákon o  homosexuálech, atd.
Konzervativní smýšlení členů Visegrádské skupiny silně alarmuje západní země Evropské unie. Francie s Macronem a Německo s Merkelovou oslabily pod nátlakem konzervativních sil a odpovídají odvetnými údery. Ty se jim nezdaří. Na peněžním trhu Evropy se objevila Čína, ta má mnoho peněz a přeje si, aby pracovaly. Proto vytvořila formát 16+1 o  spolupráci se Střední a Východní Evropou, kde sází na ČR a Srbsko. Gajič k tomu řekl: „Částečně je tato iniciativa proruská, protože do ní vstupují tytéž země jako do iniciativy Balt – Jadran (starý sanitární koridor Evropy, utvořený pro oddělení Ruska od severu k jihu, od Baltu po Jadran). Možná je to nepřímé přání a motivace Číny a ukazuje se cíl – snížit tlak na Rusko.“

Podle experta se český prezident nebojí následků. Za prvé je ve druhém mandátu své funkce a dostal jej v přímé volbě, a ne od parlamentu, za druhé je zkušeným politikem, „který může svoji reputaci silnými a prudkými prohlášeními jen upevnit“.

Svoji úvahu Gajič uzavírá: Když ČR uznala Kosovo, řekl Zeman, že pokud on bude prezidentem, velvyslanec ČR v Prištině nebude. To je jedno z hlavních mezinárodních témat – jak se postavit ke kosovskému případu – jako k porušení mezinárodního práva, nebo na něj pohlížet jako na dílčí záležitost. Zeman se od té doby nepokrytě staví do rozumného postoje a to vypovídá o kontinuitě jeho politiky.

Zástupce ředitele Národního institutu rozvoje současné ideologie Igor Šatrov uvedl, že Zeman potvrdil slova Lavrova, že „vzorec plynu není tajný, je všem známý a kterýkoliv stát, který má chemickou výrobu a chemické laboratoře, je schopen ho připravit. Nikdo Rusko nepodpořil, ale Zeman to udělal tím, že jen objektivně popsal situaci a  poukázal na to, že Mayová lže. Nyní jej v Bruselu začnou trhat, ale pes vyje a karavana jede dál. Za co je možno jej soudit? Za to, že řekl pravdu? Dnes se na Západě pravda nectí.“ Postoj Zemana všichni dávno znají. Je proti migrační i protiruské politice Bruselu. „Není to tedy senzace, ale přístup čestného politika.“

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Zacharovová označila tři hlavní lži britské vlády v případu Skripala. Za prvé určili britští odborníci zemi výroby chemické látky údajně použité k otravě a oficiálně to nakonec popřeli samotní britští experti  v osobě vedoucího laboratoře z  Porton Downu. Za druhou lež označila tvrzení, že má Rusko důvod k  otrávení Skripala. Britská vláda se odvolávala na „historicky špatné jednání“ Ruska a uvedla argumenty, které Rusko snadno vyvrátilo. Kromě toho sdělila, že Moskva předložila řadu jasných motivů k provokacím, které měl Londýn a byly pro něj výhodné. Třetí lží bylo přesvědčování britské vlády o tom, že novičok k otrávení Skripala a jeho dcery byl připravován jen na území Ruska. Právě toto vyvrátil Zeman.

Převzato z Pravda.ru

Tajení informací o politických účtech: Jak ve světě reagovali na odstoupení USA od jaderné dohody s Íránem

Vladimir Smirnov
9. května 2018

Trumpovo rozhodnutí o vypovězení Společného komplexního akčního plánu (angl. zkratka JCPA, dále jen SKAP) o jaderném programu Íránu vyvolalo po celém světě kritiku. Ruské ministerstvo zahraničí tento krok nazvalo potvrzením  nezpůsobilosti Washingtonu domluvit se, Macron vyjádřil lítost jménem celé eurotrojky. Mogheriniová řekla, že SKAP není dvoustranná dohoda a vyzvala Írán pokračovat v jejím plnění. Obama považuje Trumpovo rozhodnutí za vážnou chybu. Íránský prezident Rúhání upozornil, že Teherán vždy své závazky plnil, což nečinil Washington. Izrael a Saúdská Arábie Trumpovo rozhodnutí přivítaly, podle nich je to krok ke stabilitě regionu.

Trump odůvodnil rozhodnutí tím, že dohoda byla „vylhaná“ a íránské sliby „lživé“. Prý byla „jen v zájmu jedné země a nebylo ji potřeba uzavírat.“ Dále prý umožnila Íránu pokračovat v obohacování uranu. a „nakonec mu umožňovala dosáhnout jaderný průlom“. Washington se prý neodříká hledání jak vyřešit problém íránské jaderné hrozby. To zahrnuje i boj s íránským raketovým programem. K tomu Trump oznámil: „Jakmile odstoupíme od íránské dohody, budeme pracovat s  našimi spojenci k nalezení opravdového komplexního a dlouhodobého řešení problému íránské jaderné hrozby“.

Šéf Bílého domu rovněž ohlásil návrat sankcí „nejvyšší úrovně“ na Teherán. Poté uveřejnil seznam požadavků na Írán, mezi nimiž je zastavení přípravy mezikontinentálních balistických střel, ukončení podpory Hizballáhu a Hamásu, Talibánu a al-Kájdy, distancování se od veřejně oznámeného cíle zničit Izrael, ukončení eskalace konfliktu v  Jemenu a ukončení kybernetických útoků proti USA a jejich spojencům a  ještě další požadavky.

Nové potvrzení nezpůsobilosti Washingtonu dohodnout se

Ruské ministerstvo zahraničí je velmi zklamáno Trumpovým rozhodnutím o  vypovězení smlouvy s Íránem a o plánovaných protiíránských sankcích. Oznámilo: „Jsme krajně znepokojeni, že navzdory názorům většiny států, USA ve vlastních kořistnických a konjunkturálních zájmech hrubě popřely normy mezinárodního práva.“ Podle ministerstva zahraničí Ruska je SKAP nejdůležitější mnohostranná dohoda, uzavřená „v zájmu upevnění mezinárodního a regionálního míru, bezpečnosti a nešíření jaderných zbraní“. Nejsou žádné důvody k podrazu na SKAP, Írán se přísně řídí svými závazky, což potvrzuje MAAE. Ministerstvo uvádí: „K naší hluboké lítosti podkopávají činy Washingtonu důvěru zahraničí k  MAAE, která při realizaci SKAP soustavně dokazuje svoji vysokou profesionalitu.“

 „Washington svým rozhodnutím dokazuje, že jeho požadavky na zcela zákonnou činnost Íránu v jaderných záležitostech jsou pouhou zástěrkou k vyřizování si s ním politických účtů“ – uvádí ministerstvo zahraničí a dále tvrdí, že Společná komise účastníků SKAP musí operativně situaci posoudit. Rusko je ochotno k další spolupráci s  ostatními účastníky dohody a s Íránem bude dále aktivně spolupracovat.

Dohoda neznamená dvoustranné ujednání a nepatří do rukou jen některé jedné země

Lítost kvůli rozhodnutí USA vyjádřil za eurotrojku Macron. Podle jeho slov taková situace staví amerického prezidenta do nebezpečí pro mezinárodní režim nešíření jaderných zbraní. Řekl: „Společně budeme pracovat na širší platformě, která bude zahrnovat jadernou činnost v  období po roce 2025, balistické aktivity a rovněž stabilitu na Blízkém východě, zejména v Sýrii, Jemenu a Iráku.“

Mogheriniová na speciální tiskové konferenci podtrhla, že EU bude dbát o plnění SKAP ze své strany dotud, dokud bude Írán plnit své závazky v jaderné oblasti tak jako dosud. Uvedla k tomu: „EU lituje rozhodnutí Trumpa o jaderné dohodě s Íránem. Pokud USA přehodnotí svůj postoj, přivítáme to. Zůstávají naším partnerem a přítelem a samozřejmě budeme pokračovat ve společné práci na dalších problémech. Jaderná dohoda není dvoustranná a není v rukou jen jedné země. Byla jednohlasně schválena RB OSN a je klíčovým prvkem globálního úsilí o nešíření jaderných zbraní. Je významná sama o sobě, ale stala se také povzbudivým signálem pro výhled na denuklearizaci Korejského poloostrova.“ Nakonec šéfka evropské diplomacie požádala íránské vedení i lid o dodržování smlouvy.

Krajně nespokojený s rozhodnutím Trumpa je také generální tajemník OSN Guterres, který vyzval ostatní strany dohody k dodržování svých závazků. Řekl: „Jsem krajně znepokojen oznámením o odstoupení z dohody SKAP a z úmyslu zesilovat sankce.“

Turecké ministerstvo zahraničí nazvalo odstoupení od smlouvy neúspěšným krokem a turecký ministr ekonomiky řekl, že Ankara bude s  Teheránem obchodovat stejně jako doposud.

Obracíme se zády k nejbližším spolupracovníkům Ameriky

Za vážnou chybu považuje Trumpovo rozhodnutí Obama. Podle něho se nakonec USA mohou dostat do slepé uličky. Uvedl: „Odchodem ze SKAP se obracíme zády k nejbližším spolupracovníkům Ameriky a k  dohodě, na které pracovali přední diplomaté, vědci a zpravodajci naší země. V demokracii budou vždy změny v politice a v prioritách od jedné administrativy ke druhé, ale soustavné nedodržování dohod …. přináší riziko ztráty důvěry k Americe a staví nás do opozice k velkým světovým mocnostem.“ Dále řekl: „Myslím, že ohrozit SKAP, aniž by ji Írán jakkoliv porušoval, je hrubá chyba. Může se stát, že nakonec USA zbyde jen prohraná volba mezi jadernými zbraněmi Íránu a ještě jednou válkou na Blízkém východě.“
Ministr financí USA oznámil, že Washington hodlá zavést do 5. listopadu opakované sankce za spolupráci s Teheránem.

Recept na katastrofu pro svět v celém světě

Hlavní z mála vůdců, kteří přivítali rozhodnutí Trumpa odejít z dohody s Íránem, byl Netanjahu. Pravil: „Izrael zcela podporuje odvážné rozhodnutí Trumpa odmítnout katastrofální jadernou dohodu s teroristickým režimem v Teheránu. Dohoda neoddálila válku. Ona ji přiblížila. Neomezila íránskou agresi, ale dramaticky ji zaktivizovala. Vidíme to na celém Blízkém východě. Od chvíle uzavření dohody vidíme nárůst íránské agrese každý den . V Iráku, v Libanonu, v  Jemenu, v Gaze a co je nejpodstatnější, v Sýrii, kde se Írán snaží vybudovat vojenské základny k napadení Izraele.“ Teherán prý bez ohledu na SKAP pokračuje ve výrobě balistických střel, schopných nést jaderné hlavice na různá místa ve světě a rovněž utajuje svůj tajný válečný jaderný program.

Ministr zpravodajství Izraele označil rozhodnutí Trumpa za událost historického významu a vyzval evropské země k následování. Nemají prý být stálým článkem koalice a mají se připojit k USA. Podle něho je jediná cesta k zastavení diktátorských režimů v zavedení tvrdých sankcí a demonstrace možnosti použití síly. Podobně se vyjádřil izraelský ministr obrany.

Rozhodnutí Trumpa podpořila také Saúdská Arábie, přičemž podpořila i  tvrdé sankce. Ministerstvo zahraničí tohoto království obvinilo Írán z  podkopávání stability v regionu a z podpory teroristických skupin v  regionu, včetně podpory Bašára Asada v Sýrii.

Pokud to bude nezbytné, zahájíme průmyslové obohacování

Prezident Rúhání se obrátil k národu a řekl, že po odstoupení USA od SKAP je nyní dohoda mezi Íránem a pěti zeměmi (Rusko, Čína, Británie, Francie a Německo). Podtrhl, že Teherán své závazky plynoucí z dohody vždy plnil, a to i před jejím uzavřením, zatímco USA to nikdy nedělaly. Uvedl: „Dnes vidíme, které země nectí mezinárodní závazky.“ Sdělil, že bez ohledu na odstoupení USA z dohody pokračuje hospodářský růst Íránu a trh bude stabilní. Dal pokyn ministru zahraničí v nejbližší době provésti se zeměmi Evropy, Ruskem a Čínou konzultace ohledně SKAP. Dále dal pokyn íránským specialistům, aby byli připraveni v případě nezbytnosti obnovit průmyslové obohacování uranu, a to bez jakýchkoliv omezení.

Převzato z RT.com