Ruslan Chubijev
27. 6. 2018 Regnum
Ruská koalice je připravena osvobodit Dar’á: čím odpoví USA?
Jak je známo, v Sýrii zůstaly po dobytí Východní Guty jen dvě klíčové bašty teroristů, jejichž osvobozením může být považována “vojenská” část války v Sýrii za ukončenou. Jsou to provincie Idlib na severu Sýrie a Dar’á na jihozápadě země. Obě tyto zóny byly díky politickému a diplomatickému úsilí Ruska “zmrazeny” po dobu operace ve Východní Gutě a dalších ohniscích lokálního odporu uzavřením smluv o zónách deeskalace.
V Idlibu bezprostředně s Tureckem, jihozápadní oblasti s Jordánskem a USA. … Sýrie je bezmála jedním z klíčů k budoucnosti našeho státu. Proto je třeba našim politikům, vojákům, diplomatům a dalším účastníkům “Velké šachové hry” popřát v tomto směru jen samé úspěchy!
Z řady politických, logistických a jiných důvodů byla za hlavní cíl další operace předem vybrána jižní bašta terorismu – provincie Dar’á. Celou tu dobu tam byla stahována těžká technika, armádní rezervy, formovaly se linie zásobování a další zdroje k zahájení války. Ve skutečnosti bylo všechno připraveno před několika dny a čekalo se pouze na signál z Ruska. Moskva zase vynakládala obrovské úsilí, aby politicky zkoordinovala operaci s příhraničními hráči Dar’á – Jordánskem a Izraelem.
Skutečnost, že sladění se již blíží ke konci, není obtížné pochopit podle obvyklé reakce Spojených států. Washington již zahájil svým typickým způsobem intenzivní “dělostřeleckou přípravu” veřejného mínění prostřednictvím médií, která jsou pod jeho kontrolou, a skutečnost, jak horečnatě to probíhá, nám dokazuje, že USA vnímají vzniklou situaci přinejmenším na takové úrovni, jako tomu bylo s osvobozením Aleppa, Východní Guty a Dajr az-Zauru.
13. června oznámil syrský prezident v rozhovoru s íránským televizním kanálem Al-Alam, že jednání o budoucnosti jižních oblastí Sýrie pokračují prostřednictvím Ruska. Izrael a Spojené státy však dělají vše, aby mírové snahy Damašku a Moskvy zmařily.
17. června vedoucí tiskové služby amerického ministerstva zahraničí nečekaně uvedla, že příměří na jihozápadě je “nesmírně úspěšné” a že “jeho udržení je velmi důležité pro americkou vládu a syrský lid”.
19. června Washington otevřeně varoval syrské úřady před útokem na jihozápadě státu a pohrozil “vážnými důsledky”.
20. června na briefingu v Samaře Marie Zacharová oznámila, že Bílé přilby opět obdržely finanční pomoc ze strany USA. Bylo oznámeno, že Washington přidělil organizaci jednorázově více než 6 milionů dolarů, což vzhledem ke specifické povaze její práce znamená, že již byla přijata objednávka na další provokaci.
21. června ostřelovala teroristická organizace Džabhat an-Nusra (organizace, jejíž činnost je v Rusku zakázána) z minometů obytné čtvrti města Dar’á. Důvod je naprosto jasný – podle pokynu Washingtonu “příruční” teroristé Kataru a Saúdské Arábie demonstrativně trestali umírněnou opozici, která souhlasila s mírovou dohodou s Moskvou.
Faktem je, že pokud bude tento mír skutečně uzavřen, “opozice”, která ovládá asi 40% těchto území, bude moci opustit zónu deeskalace, což znamená, že USA nebudou mít koho postavit proti vstupu syrských sil. Američané sami zahrnuli an-Nusru do seznamu teroristických organizací, a pokud zůstane sama, bude mít Rusko plné právo začít začišťovat tato území. An-Nusra na rozdíl od “opozice” do smlouvy mezi USA a Ruskem o deeskalaci původně nespadala.
V podstatě jediným důvodem, proč USA vůbec přistoupily na uzavření této smlouvy, je totiž to, aby smíchaly s opozicí teroristy a pod touto záminkou neumožňovaly ruské koalici zahájit začišťování povstaleckého území. Moskva však učinila silný tah tím, že zcela obklíčila Dar’á a nezahájila okamžitě rozsáhlou ofenzívu, ale “hrou se svaly” iniciovala jednání z pozice síly. “Umírnění” si dobře uvědomili vzniklou situaci a s vědomím, že Moskva umí dobře přesvědčovat, se začali vzdávat. Pro americkou koalici to bylo velkým překvapením, protože tento scénář od základu boří všechny “logické” plány USA.
Militanti si také uvědomují, že jakmile bude dosaženo dohody Ruska se zúčastněnými stranami a jakmile opozice opustí region, ruská koalice uplatní své obvyklé metody – teroristům bude naposled navržen mír, pak bude přijata částečná kapitulace, potom bude zasazen mohutný rozrážející úder, který rozbije teroristy do kotlů, a poté jim bude nabídnuto konečné ultimátum o bezpodmínečné kapitulaci.
Když si NATO uvědomilo vyhlídky na “tak smutný scénář”, rozhodlo se 21. června urychleně řešit “zničení” sovětských zbraní v zemích Aliance. A to znamená, že v Sýrii a na Ukrajině jsou okamžitě potřebné zbraně pro proamerické bojovníky.
22. června zapojili Američané do problému OSN – organizace se okamžitě začala znepokojovat “humanitárními problémy” v syrské Dar’á. Téhož dne spadl v oblasti izraelský dron, a jak je známo, vždycky padají, protože první věc, kterou Rusko dělá před zahájením operace, je, že nad ní usazují bariéru REB (pozn. překl.: prostředků radioelektronického boje).
V této souvislosti je zřejmé, že čím úspěšnější bude záměr Kremlu, Generálního štábu a Ministerstva zahraničních věcí Ruska, tím intenzivnější bude tok západních dezinformací. Jak řekl svého času slavný Brit: “Za Suezem není žádná morálka” a Sýrie je pro Západ příliš důležitá, proto v blízké budoucnosti uslyšíme o sobě spoustu nepříjemností.
Problémy a vyhlídky
Lze předpokládat, že osvobození provincie Dar’á bude v mnoha ohledech obtížné. Již od 23. června se světový tisk plnil materiály, odkazujícími na Bílé přilby, které uvádějí, že “tisíce civilistů již byly nuceny uprchnout z oblasti Dar’á před syrským dělostřelectvem a ruským bombardováním”. Reuters s odkazem na “mimořádnou” zprávu OSN “vyřvává” o nebezpečí ofenzivy vládních sil, která “ohrožuje 750 tisíc obyvatel regionu”. A podle londýnského Syrského monitorovacího centra pro lidská práva již”z Dar’á uteklo z obav před bombardováním Asada kolem 12 500 civilistů, žen a dětí”. Stručně řečeno, opakuje se kalk předchozích velkých operací. S výjimkou toho, že je zde několik velmi důležitých “ale”.
Z vojenského hlediska je právě tato provincie nejsilněji opevněná po Idlibu. Nehledě na úspěch Asadovy armády při potlačení povstání v oblasti v roce 2010, byla Dar’á jednou z prvních, která se dostala pod kontrolu ozbrojené “opozice”. A důvod byl jednoduchý – oblast přímo hraničí s Izraelem a Jordánskem, odkud pravidelně dostávala dodávky pro potřeby “demokratické revoluce”. Od té doby se tento aspekt nezměnil a počet militantů se zvýšil na 12 000 osob.
Samozřejmě že pro velkou ofenzívu syrská armáda soustředila značné síly a má drtivou převahu v dělostřeleckých a raketových systémech, nemluvě o letectvu, avšak vojenské obtíže jsou jen částí problémů.
USA, které očekávaly tento vývoj, předem iniciovaly v Kongresu podnět k uznání Golanských výšin jako nedílné součásti Izraele. Což není nic jiného než pokus přinutit Tel Aviv k tomu, aby se zřekl plánů na nevměšování se, dohodnutých s Moskvou. Proč je to důležité? Proto, že osvobození jihozápadních oblastí zahrnuje Dar’á, Kunejtru a Suvajdu a ty přímo hraničí s Izraelem a Jordánskem. Západní a arabská média již začala zveřejňovat rozsáhlé dezinformace o tom, že jednotky syrské armády, připravené k ofenzivě, se málem výlučně skládají z “íránských ozbrojených formací”, což je pokus přimět Izrael, aby si vybral americkou stranu.
Na straně Ameriky jsou šance na sabotáž ještě větší. Chemické provokace ve Východní Gutě měly původně zablokovat postup ruské koalice na jih. Ale Moskvě se podařilo vydržet konsolidovaný tlak a Guta byla zcela osvobozena. V tomto ohledu bude spuštěn další nářek o chemickéhom útoku určitě právě ohledně jižní části země a nejpravděpodobněji právě tam bude další rozsáhlá provokace s “biologickými zbraněmi”.
Je třeba také pamatovat na nedaleké město At Tanf, hlavní americkou vojenskou základnu na jihu Sýrie. V očekávání úderu do týlu jednotky syrské armády už zablokovaly tento opěrný bod ze tří směrů. Zároveň Moskva očividně očekává provokace Washingtonu i v jiných oblastech, konkrétně již Američané podnikají pokusy o odsunutí sil ruské koalice v provincii Idlib.
Proč USA tak děsí úspěch Ruska v Dar’á?
Jižní zóna deeskalace v Sýrii je vynikajícím předmostím pro sabotáž proti Rusku. Právě zde mají USA ve svých rukou největší počet “trumfů”. Je to také hra o zájmech Izraele, Íránu a Libanonu, je to i použití Jordánu jako brány pro dodávky teroristům a jejich zásobování, je to i otázka Golanských výšin, vojenské základny v těsné blízkosti a mnoho dalšího. Druhou takovou možnost zastavit nebo alespoň zpomalit Rusko už USA mít nebudou. Kromě roviny čisté geopolitiky a globální strategie však je také důvod na styku Velké a Malé hry – je to otázka o tom, že USA si mohou dovolit všechno.
USA jsou zvyklé sekat a nerozmotávat žádný uzel, a pokud se dříve problém na Blízkém východě nedařilo vyřešit obvyklými metodami – úplatkem, zradou nebo vydíráním, uzel byl rozseknut americkou armádou. Nyní ale, když se Rusku daří v Sýrii, na Donbasu a Krymu, úspěšně odolává konsolidovanému tlaku, svět začal v Rusku vidět paritní alternativu, která může ochránit prakticky všechny. A Blízký východ v první řadě.
Znamená to, že čím více zemí je dnes ohrožováno Amerikou a čím větší jsou úspěchy Ruska při obraně a osvobození Sýrie, tím silnější je autorita Moskvy a tím je méně možností rozpoutávat nové války. Svět si uvědomil, že pokud je Rusko dokonce s minimálními silami schopno ubránit tak slabou a válkou roztrhanou zemi, jako je Sýrie, tak s velkou pravděpodobností je schopno ochránit i kohokoliv jiného s použitím větší kapacity. Pro Anglosasy to znamená fiasko politiky “rozděl a panuj”, což je pro ně překážkou, kterou nelze obejít.
Pro samotné Rusko je Sýrie ještě nezbytnější. Na jedné straně úspěch v tomto směru je kvintesencí řešení většiny našich geopolitických problémů. Jedná se i o fiasko americké strategie řízených teroristických armád, i o zablokování okliky energetických zdrojů do Evropy, i o sbližování rusko-čínského partnerství ve strategickou alianci a mnoho dalšího. Z vojenského hlediska je to neocenitelná zkušenost s vedením současné války, reklama a vyzkoušení vojenského vybavení a zbraní, aktualizace taktiky a strategie a úprava bojových předpisů.
Z hospodářského hlediska to je “právo první noci” na všechny poválečné objednávky Sýrie, dohody s novými partnery, kteří před předvedením ruských možností nebyli přesvědčeni o “síle” Moskvy. A ze strany společnosti jde o obrovský podnět ke zdravému rozumu, o čemž nelze hovořit v případě s Ukrajinou. V obou případech ruští občané viděli na vlastní oči pravou tvář Západu, jeho metody, a také konce plánů,v nichž jsou lidé vždy hlavními poškozenými. Dokonce i v otázce stability našeho hlavního geopolitického konkurenta se Rusko ocitlo ve výhodě, neboť úspěch syrské kampaně přinesl nesoulad v rovnováze amerických elit.
Jinými slovy, Sýrie je bezmála jedním z klíčů k budoucnosti našeho státu. Proto je třeba našim politikům, vojákům, diplomatům a dalším účastníkům “Velké šachové hry” popřát v tomto směru jen samé úspěchy!
Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová
