Libye – z doby kamenné zpět do civilizace

Avatar
Původní autoři

Petr Vavruška
30. 6. 2018
Apel k politikům širokého politického spektra, jak vrátit vyspělou Libyi, barbarsky vybombardovanou do doby kamenné, zpět k civilizaci, a smysluplně tak omezit příliv milionů imigrantů do bezradné EU.

Barbarský nájezd 12 zemí, dokonce bez vyhlášení války, z nichž 8 bylo z EU, po němž Libye jako stát přestala existovat, otevřel cestu masivní imigraci do Evropy. Je burcující, jak dnes evropští a tudíž i čeští politici a média řeší jen její důsledky a zbaběle ignorují základní příčinu, kterou jasně definoval těsně před svou sadistickou smrtí v r. 2011 expředseda Africké unie Muammar Kaddáfí: “A nyní poslouchejte, vy lidé z NATO. Bombardujete zeď, která nepropouští migranty z celé Afriky do Evropy. Bombardujete zeď, která zadržuje teroristy AL-Kajdy. Tou zdí bývala Libye“.

Migrační krizi nelze zastavit jen porážkou Islámského státu, ale rekonstrukcí zničených zemí. K tomu neexistuje, kromě planých řečí žádný plán přesto, že přežití Evropy je nedělitelné s obnovenou stabilitou Libye. Útlá publikace „Libye – z doby kamenné zpět do civilizace“ zcela převrací povrchní a mainstreamem řízený pohled na migrační krizi. Burcuje veřejnost a politiky k emancipované a smysluplné akci a definuje dosud nepředstavitelný způsob uvedení zničené země do stavu před agresí.

K tomu slouží návrh třístupňového Projektu rekonstrukce Libye s cílem, už v jeho prvním stupni, vytvořit rozsáhlou „Dokumentaci destrukce“, jako výchozího podkladu k plánování obnovy země. Ta poslouží i jako nesporné důkazy obžaloby z válečných zločinů, podané u Mezinárodního trestního tribunálu v Haagu, a k určení kvalifikované výše válečných reparací za zničení Libye. Bez takovéto dokumentace nemá totiž smysl žalobu vůbec podávat. Zde platí, že výplata reparací je klíčem k rekonstrukci Libye a významným vkladem do obnovy bezpečnosti Evropy, kterou zajišťovala Kaddáfího Libye.

Vzhledem k mimořádnému rozsahu, který si dnes lze jen těžko představit, bude celý projekt vyžadovat, kromě přeživších Libyjců, spolupráci množství specialistů nejen z  Evropy. Ti nesmí být ale nijak dotčeni účastí na destrukcí Libye, což je třeba dát Libyjcům i Afričanům zřetelně najevo. To by totiž celý projekt degradovalo a stal by se naprosto nedůvěryhodným. Přesvědčit je o tom, že zničení Libye nebyla akcí EU, ale pouze zemí zúčastněných na vojenském zásahu majících z něho prospěch, bude mimořádně obtížné.

Jaká může být role ČR?

Dnes je zřejmé, že bez trvalého přerušení toku imigrantů především přes Libyi jsou všechna opatření, snažící se pouze snižovat důsledky humanitární krize, krátkodobá a neúčinná. Řešení je, jak v současnosti zatím jen deklaruje česká zahraniční politika, v realizaci aktivit stabilizujících osoby co nejblíže k zemím jejich původu. To je i plně v souladu s cíli předkládaného projektu Rekonstrukce Libye. Současná skromná „pomoc“ je bohužel cílena téměř výhradně na posilování ochrany hranic a zcela ignoruje obnovu zničené země. Potom je nutné navrhnout jiné funkční a smysluplné řešení rychle se prohlubující krize. O to se pokouší tato, snad inspirativní publikace, kterou mj. v předstihu obdržely nejen všechny parlamentní kluby. Otázkou je, kdo se ujme inicializace takovéhoto projektu a může-li to být Česká republika. K rozhodnutí je zapotřebí si zodpovědět celou řadu otázek.

Zde jsou jen některé z nich:

? Považujete za reálné aby, nejméně na úrovni zemí Višegradu, ČR inicializovala vytvoření třístupňového Projektu rekonstrukce Libye do stavu před jejím zničením? A aby se pak sama ujmula zpracování jeho prvního a startovního stupně – Zadání projektu rekonstrukce Libye, které definuje strukturu celého projektu /v publikaci popsaném od str. 38/?  

? Je v technických možnostech ČR manažersky zajistit v publikaci popsaný „sběr dat destrukce“ a jeho nezávislé zpracování ve dvou dokumentačních centrech, z nichž jedno bude situované v ČR a druhé v některém nezainteresovaném státu?

? Domníváte se, že jako nejvhodnější garant Projektu rekonstrukce Libye se se jeví, bez ohledu na politickou stranu, která ho povede, Ministerstvo zahraničních věcí ČR, a že k tomu může s výhodou využít stávající diplomatická zastoupení České republiky ve světě?

? Česká ambasáda v Sýrii odvádí ve světě  mimořádně oceňovanou práci. Nemyslíte si, že by bylo podobně přínosné obnovení funkce ambasády ČR v Libyi, opuštěné v r.2014, která by navazovala kontakty nezbytné pro realizace projektu?

? Je velmi pravděpodobné, že by celý projekt uvítala Africká unie. Domníváte se také, že Projekt Rekonstrukce Libye uvítá jakákoliv budoucí vláda této země?

?  Souhlasíte s návrhem financování Zadání projektu rekonstrukce Libye a vytvoření Týmů dokumentaristů destrukce, pomocí evropských dotací s dofinancováním z národních prostředků ČR. V případě nepřidělení dotací, z národních prostředků financovat vše. Velmi hrubý odhad nákladů je desítky milionů eur.

? Vzhledem k  významu znovuzůrodňování Sahary pro Libyi a celý Sahel se stává obnovení výstavby „Velké umělé řeky“ proritou celé rekonstrukce Libye, která může zaměstnat, spolu s dalšími investičními aktivitami opět až 3 miliony Afričanů. Myslíte si, že se česká diplomacie může pokusit o restart a napomoci razantnímu rozšíření spolupráce UNESCO a Libye? Ta byla zmařena nálety USA a spojenců /po nichž později USA z UNESCO dokonce vystoupily/.

? Ukázkou politické impotence EU je i poslední noční usnesení jejich představitelů o „vyloďovacích platformách”, tedy střediscích nejspíš v severní Africe, kam by byli z moře zachránění migranti převáženi místo toho, aby mířili do evropských přístavů. To by prý mohlo migrační proud do Evropy rychle a výrazně omezit. Nikdo ale vůbec neřeší co pak s miliony „neúspěšných žadatelů o azyl“ a jak je dostat zpět odkud přišli! Nicméně všechny oslovené africké země, včetně Libye, už tento nesmysl předem rezolutně odmítly. Myslíte si, že by odmítly i Projekt rekonstrukce Libye a obnovu výstavby její poničené Velké umělé řeky?

? Myslíte si také, že projekt v české režii může otevřít široké pole pro skutečně emancipovanou a v nejširším zahraničí respektovanou českou zahraniční politiku?

? Myslíte si, že akceptace a důvěryhodnost této nabídky ČR může být podpořena historicky dobrými vztahy už z časů bývalého Československa?

? Sdílíte s autorem názor, že hodnota takovéto smysluplné solidarity je o několik pater vyšší než nesvéprávné přijímání přidělených imigrantů? A že se současně může stát razantní odpovědí zemí nezatížených agresí, na arogantní „rozhořčení“ viníků exodu, nad „nesolidárním“ přístupem východoevropských zemí?

? Není namístě připomenout hlasateli „evropských hodnot“, fr. prezidentu Makronovi konstatování exprezidenta Chiracka, že jen francouzská pokladna přijímá každoročně přibližně 500 miliard eur ze splátek prý „afrických koloniálních dluhů“, že velká část peněz ve francouzských bankách pochází z vykořisťování afrického kontinentu, a že bez Afriky by se Francie propadla na úroveň krajin třetího světa“ ?

? Myslíte si, že si ČR dovolí takovýto projekt předložit, nebo musíme, jak se trefně ptá Tereza Spencerová,  opět sledovat porušování všech myslitelných ustanovení mezinárodního práva našich morálně nadřazených spojenců, s oprávněním k čemukoli, kteří nesmí být kritizováni, se kterým je povinné vždy a ve všem souhlasit a které je povinné ve všem slepě následovat?

? A není tedy lepší nedělat raději vůbec nic, trpně mlčet a neobávat se toho, že nám někdo za naše názory „zkroutí ruce“?  A pro vlastní klid si k tomu přehodnot i smysl evroatlantských hodnot a solidarity?



          ? Definici zásadních kroků pro inventuru škod, alokaci potřebných zdrojů pro obnovu země, rozbor možností financování projektu a návrh způsobu podání obžaloby agresorů z válečných zločinů, lze nalézt v publikaci Powerprintu: Libye – z doby kamenné zpět k civilizaci. Tu vzhledem k rozsahu nabízející rešerši i řadu dalších podkladů pro tvorbu vlastního názoru nelze celou na NR uveřejnit. Distribuce viz: www.knizky24.cz