Musím říci, že už začínám být silně alergický na neustálé mediální připomínání – obětí komunismu

Jaroslav Loudil
22. 6. 2018
Musím říci, že už začínám být silně alergický na neustálé mediální připomínání –  obětí komunismu – generála Heliodora Píky a političky Milady Horákové. Ne proto, že bych jejich oběť nějak  bagatelizoval či zlehčoval, i já tvrdím, že šlo o  naprosto zbytečné politické  vraždy. Tvrdím ovšem, že je jejich smrt dnes ideologicky využívána novým režimem k očerňování bývalého režimu socialistického , byli vybráni , aby se s jejich pomocí neustále  mohutně kopalo do mrtvoly socialismui 30 let po jeho pádu. Režimní média dnes umně využívají případu těchto dvou lidí  k masáži mozků celého národa.


 Horáková je ve školních učebnicích, točí se o ní filmy  i seriály, medituje o ní český rozhlas, má své pomníčky i pomníky, studenti o ní píší eseje  a balady, těžko dnes někdo spočítá ,kolik máme dnes  v ČR Náměstí Milady Horákové, ulic Milady Horákové, Knihoven Milady Horákové, zastávek Milady Horákové, laviček Milady Horákové a snad už brzy i  rozhleden, letišť, nádraží  a dálnic Milady Horákové. Prostě bývalé kulty osobnosti : Stalin či Kim Čong – il, můžou jenom trapně závidět takovou – “mediální popularitu”.

    Mám jedno vážné  srovnání . V období 1914-18 byly nahnány vládou ve Vídni do jatek První světové miliony mladých mužů  z území budoucí ČSR, Čechů ,Moravanů, Slováků, Němců, Maďarů,…. zhruba 500 000 !!! jich tam zahynulo. Každý jednotlivý  mrtvý z těchto 500 000 !!! má svůj velmi velmi  smutný příběh ! Rodiče přišli o svého syna, bratr  o bratra, sestra o bratra, žena o svého muže, děti o tátu, rodiny  o hospodáře. Staří rodičové či  mladé ženy s malými dětmi zůstávali poté sami na vedení hospodářství, která následně krachovala. Obrovitá smutná tragédie !! Mají tito mrtví z  První světové  u nás také  své ulice, náměstí, knihovny ?? A přitom ani jejich smrt nebyla zrovna jednoduchá, propíchnuti bajonetem po měsících strávených v bahně  zákopů, smrt na tyfus v ruském zajeteckém lágru, průstřel břicha, …. nic moc. Jediné co dnes mají ,jsou letité pomníčky na návsi vesnic, ze kterých mrtví pocházejí. Lidé kolem nich chodí bez povšimnutí, mají své dnešní starosti a problémy. Jména na pomnících pomalu blednou a ztrácejí se.

P.S. Proč potřebuje náš dnešní režim nafukovat smrt dvou lidí /jistě také nezaslouženou !/ do astronomických rozměrů  a na smrt 500 000 jiných zcela zapomene ?? Důvod je nasnadě ! Tady vůbec nejde o ty mrtvé, jde o to ” KDO” –  jejich smrt zavinil ! Rok 1951 přestávají dnes pamatovat i tehdejší  kojenci  ,uplynulo 70 let , od roku 1918 uplynulo 100 let. To je takový rozdíl ?? Na 500 000 !! našich mrtvých spoluobčanů máme zapomenout, ze dvou !! jiných udělal dnešní režim ovšem doslova  : “Národní modlu”.

Doporučuji shlédnout film Stanley Kubricka : “Stezky slávy”. Drsně pravdivý a  realistický film z První světové ! Ano, přesně tak to tehdá chodilo, když jsme za pouhé čtyři roky přišli o 500 000 spoluobčanů ! Vážení “ideologičtí mediální masážníci současného režimu” ,byli  i jiní nevinní  mrtví, než Píka a Horáková.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Stezky_sl%C3%A1vy

https://www.youtube.com/watch?v=pJH8hO7VlWE