10. 7. 2018 PrvniZpravy
Jak se z humanistů stanou xenofobisté a jak se udělá z dobráka hlupák? Tak na tyto dvě otázky dovedou rakouští občané vést přednášky přímo vysokoškolské. Píše v komentáři pro Prvnizpravy.cz naše dopisovatelka z Vídně. Nikdo nemůže říct, že by se Rakousko v dobách poválečných nesnažilo odčinit svoji velikou dějinnou chybu i vinu. Kdekoliv se evropský národ vzbouřil proti svým tyranům, už otevřelo Rakousko své brány pro azyl dokořán. A k utečencům, hledajícím útulek, se chovalo skutečně jako k hostům.
I když se jim někdy neoplácelo stejně, všechno se odehrávalo v rámci lidského chybování, lidských slabostí a lidského snažení zachovat určité hranice, únosné pro všechny strany. Ano, Rakušané jsou pohostinní, lidsky smýšlející a ochotni pomáhat lidem v nouzi.
Jak to, že tato, přímo národní vlastnost, se obrátila na zcela opačné cítění ? Dalo by se to nejlépe objasnit příslovím: „Ryba a host, za tři roky dost…!“
Šokující, neuvěřitelné, někdy otřesné činy a přečiny hostů paní Merkelové, které rozdělila pod mušketýrským heslem „Všichni za jednoho …“ do všech zemí Evropské unie – představitelé kteří byli natolik zbabělí i hloupí, že je přijali , pletouc si nátlak s lojalitou – udělali z občanů Rakouska lidi otrlé, pro které znásilnění nebo přepadení patří k denním zprávám hned vedle předpovědi počasí.
Médiá udělala úžasný pokrok, když po dvou létech „spolužití“ s Allahovými bojovníky, začala uveřejňovat všechny zprávy a informace, červenou partají (rakouská socdem) dříve přísně zakázaných. Nebyl zájem ukázat tu druhou tvář „ubohých válečných obětí“. S nastoupením nové tyrkysově-modré (tyrkysová-ÖVP, modrá FPÖ) vlády se strhla hráz zadržující informace o „skutečném stavu “ v zemi. A tu zaplavila ta navrstvená a stále přibývající špína přímo neskutečně.
Záchranné práce pod vedením nové vlády nabyly sice rozsah a spád v měřítku skutečně vysokém, ale ty navršené vrstvy bláta se odstraňují o to hůř, že hrozí jejich další „přísun“. A nejnovější „historka“ nadzvedla už „na všechno zvyklé“ Rakušany přímo do stavu „a teď je toho dost…!!!!!“
Rakušanka, paní Monika A. patřila k těm naivním „Gutmensch“ – dobrákům – (tento hezký název dostal po zkušenostech v posledních létech tak trochu posměšný nátěr), které bída těchto lidí mohla „srdce rozervat“. Od samého začátku se angažovala jako pomocnice a sympatizantka na všech místech, kam migranti dorazili, „s otevřenou náručí“. Vzala si osobně na starost několik migrantských rodin. Pomáhala jim při všech úředních cestách, vyřizování kursů německého jazyka, umístění dětí ve školkách, získání bytů.
32-letý Syřan, Younes A. měl štěstí – jeho si vzala paní Monika v roce 2016 pod svá křídla. Pronajala mu jeden ze svých bytů, 2-pokojový I. kategorie, s kompletním zařízením za měsíční nájemné 580,- EUR. (Pozn. byt téhle kategorie v centrální čtvrti stojí v Rakousku kolem 1.000,- EUR). Kauci mu odpustila. Zařídila mu veškeré sociální zajištění a pojištění, včetně kurzu němčiny, které je v Rakousku podmínkou k obržení sociálních dávek.
V roce 2017 paní Monika zaplatila – v rámci sloučení rodin – letenku pro jeho manželku a dceru. Jakmile byla rodinka komplet, změnil se Younes A. z doktora Hyde na pana Jekylla.
Přestal chodit do kursu němčiny. Nepracoval. O integraci žádný zájem. Rodina žila jenom ze sociálních dávek a dětských případvků. Apropos: ty byly narozením druhé dcery patřičně zvýšeny.
A PŘESTAL PLATIT NÁJEMNÉ.
Při své poslední – a skutečně poslední – návštěvě zjistila paní Monika, že v koupelně jsou plesnivé zdi, parkety totéž a podnájemník nedodržuje bezpečnostní předpisy, odmítá kontrolu karmy a návštěvu kominíka. Pronájemkyně byla z bytu vykázána poté, co zjistila, že Younes A. „také pronajímá“ a sice její byt, pro „kolegy a přátelé“ ,kterým „pomáhá“ v nouzi, což je „normální lidská povinnost“.(Pozn. ilegálním soukmenovcům).
V prosinci 2017 dala paní Monika svému podnájemníku tříměsíční výpoveď.
A helemese…. pan Younes, který mluví lámanou němčinou a „nerozumí“ rakouským zákonům, projevil nevšední inteligenci a znalost těch rakouských zákonů, které jsou mu ke prospěchu. Obrátil se na tzv. „smiřovací komisi“, která měla paní Monice vysvětlit, že jeho velkorysou nabídku placení JENOM združeného inkasa ve výši 181,91 EUR by měla přijmout, protože více platit není ochoten. Přes všechny argumenty o protizákonném jednání to vypadá, že paní Monika prohraje spor na celé čáře.
V televizním vysílání dal pan Younes, pohodlně rozložený na polštářích, na známost svůj životní princip – a také princip jeho krajanů – že bohatí lidé se mají dělit s chudými. Chlap v nejlepších létech, z kterého síla a energie přímo tryskala, demonstrující svoji převahu posměšnými úšklebky na adresu jeho dřívější „dobré víly“. Která se mu zprotivila tím, že ho „furt chtěla integrovat a sekýrovat “. Žádala od něj tato paní, aby si hledal práci, učil se německy a udržoval byt v pořádku. Vrcholem byl její požadavk na placení nájemného. Takhle si dovolit urážet jeho hrdost!!!!
Mimochodem: pan Younes A. udal, že byl ve své vlasti učitelem francouzštiny. Při “smiřovacím” pohovoru velice často „nerozuměl“ a když mu byl nabídnut francouzský tlumočník, odmítl.
Tak takhle to u nás vypadá s „obětmi teroru“.
Každý je inženýr, doktor, profesor – ale nejdříve se musí zotavit z válečných hrůz a nabýt svou dřívější psychickou rovnováhu. Škoda jen, že čím více se nabývá psychická rovnováha na téhle straně, tím více ji ztrácí rakouští občané. O čemž svědčí jejich komentáře, z velké části xenofobicko-rasistické. Nedá se to už více tajit, co je pravda, to je pravda !
Younes A. se rozhodl jít k soudu bojovat o lidská práva vlastní i svých soukmenovců. Advokát mu bude, samozřejmě, zdarma přidělen.Protože justice zaměstnává ještě stále nejméně 80 % „červeného personálu“ uzavíráme sázky, jestli se najde tak odvážný soudce, který by dokázal vyřešit „co s tím…“ tak, jak bychom si to my, paragrafů neznalí a vlastně už předem zaujati, představovali.
Co ale „S NÍM“ ,je nám všem jasné: YOUNES A. zůstane na „volné noze“ v bytě, který nebude muset platit. Aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“ (tak tohle vystihuje situaci až trochu nezdvořile vůči paní Monice, i když doslovně odpovídá veřejnému mínění), bude mu přidělen sociální byt s přiměřeně nízkým nájemným. A samozřejmě přiměřeně velký pro další přírůstky v rodině. Které budou každým rokem následovat. A když v rámci slučování rodin zaplatí nějaký „Gutmensch“ letenku i jeho druhé ženě, je nám jasné, že při své znovunabyté psychické rovnováze a tělesné kondici, budou rodinné přírůstky i tuplované. A sociální také.
Paní Monika A. může svůj zdevastovaný byt renovovat na vlastní náklady – které jsou už teď odhadnuty na 33.000,- EUR.
Tento případ skutečně není ojedinělý. V době, kdy se kdy se počítá s další migrantskou lavinou. je reakce na něj tak trochu snahou o pochopení i omluvou předem za to, že tenhle nový „nášup“ migrantů se určitě nesetká ani se vstřícností ani se soucitem. A už vůbec ne s nezištnou pomocí, jen tak „z dobrého srdce“. Máme totiž za ta poslední léta příliš mnoho osobních zkušeností z toho
„… ZA DOBROTU NA ŽEBROTU“.
