„Neomarxisté“, nebo-li přesněji Anti-Marx

Ivo Šebestík 
10.7.2018  !Argument
Ivo Šebestík píše o tom, jak se v dnešní mediální a politické debatě chybně a nesprávně používá pojem „neomarxismus“ jako součást snah zdiskreditovat levici a také Karla Marxe.


Autor Ivao Šebestík si všímá, že v poslední době se stále častěji objevuje snaha označovat současné evropské „elity“, které napomáhají rozředění evropské kultury extrémně pojatým multikulturalismem, jako neomarxistické. Dále konstatuje, že tato snaha prochází napříč celým veřejným mediálním prostorem a začíná sklízet úspěch v tom smyslu, že se pojem „neomarxismus“ již vžil natolik, že se většinou používá bezmyšlenkovitě a nesprávně.

“Hlavním cílem současné distribuce tohoto pojmu je snaha zasáhnout evropskou levici na nechráněném místě a samotného Karla Marxe učinit odpovědným za vývoj, který mu byl nejenom cizí, ale který jde přesně opačným směrem, než jaký tento myslitel 19. století prognózoval.” uvádí autor

A dál v článku, který vyšel na serveru Argument Ivo Šebestík srovnává Karla Marxe a myslitele nebo revolucionáře, kteří na něj navazovali, a kteří považovali sociální nerovnost kapitalismu za zlo, které je třeba překonat, respektive aktivně napomoci při jeho historickém znemožnění, se současnými samozvanými „elitami“ v Evropě a i v ČR. Autor konstatuje že tito usilují o ještě větší prohloubení nerovnosti kapitalismu, jeho nespravedlivé, utlačovatelské a imperiální podstaty.

S Ivao Šebestíkem se shodujeme v tom, že za zaváděním pojmu “neomarxuismus” je snaha zdiskreditovat levici a samotného Marxe.

“Nesporně, naprostá většina lidí, která současným likvidátorům evropské kultury spílá do kulturních marxistů a chce je tímto označovat za levicové, se omylu dopouští nevědomky, ze zvyku opakovat slova, která vnesla do užívání média. Je ale nesporné, že na počátku rozšiřování tohoto nesmyslu stála vědomá snaha na dlouhou dobu zdiskreditovat vše, co jakkoliv souvisí s levicí a v zemích Západu odvést od Karla Marxe jeho stále početnější příznivce dokonce i mezi mladou generací.” – píše Šebestík na stránkách Argumentu.

Šebestík si také všímá osudu myslitelských škol, které vyrostly na základě “odkazu otců-zakladatelů” a které se často zcela vzdálily a odcizily od původní myšlenky. Jmenuje Platona, Aristotela a mnohé další. Následovníci se často vzdálili od svého učitele a mistra až tak daleko, že se původní vazba rozplynula. To postihlo i Karla Marxe. A Šebestík vyjmenovává širokou paletu myslitelů různých směrů a často protichůdných myšlenkových proudů, kteří jsou pod pojem “neomarxista” zahrnováni.

Toto zmatení pojmů a demagogii považuje Ivo Šebestík za cíle dnešních antievropských „elit“.

“Kdo si někdy dal tu práci, aby si od každého ze zmíněných autorů přečetl aspoň jednu jeho knihu, tomu je okamžitě jasné, jak jsou jeden každý a všichni pospolu dalece vzdáleni základní tezi antievropských „elit“, kterou představuje rozředění evropských národů cizími kulturami tak, aby zmizel pojem národa jako takový a s ním i všech konotací, které národnostní smýšlení zahrnuje. Nikde u těchto tak různorodých myslitelů nelze najít myšlenku, podle které by bylo zapotřebí nahradit starý svět národů, kultur a civilizací indiferentní „lidskou hmotou“ schopnou pouze produkovat zboží a služby a obojí následně spotřebovávat a vracet tak vydělané peníze okamžitě do oběhu, tedy zpět na účty velkých hospodářů.” – uvádí Ivo Šebestík

Pro Šebestíka představuje extrémně pojatá forma „multikulturalismu“  snahu o rozředění původní vcelku vzdělané, kritické a sociálně i politicky náročné evropské kultury cizími kulturami, které tyto atributy postrádají nebo je mají jako vedlejší a nepodstatné.

“Obrovská šířka rozpětí osobností, které jsou právem nebo neprávem řazeny k Frankfurtské škole, a tedy považovány za „neomarxistické“, umožňuje využít vzniklého chaosu k tomu, aby se takto derivovanému „neomarxismu“ a zcela deformovanému Marxovi mohly podsunout teze úplně převrácená na hlavu, se kterými Marx neměl nic společného nebo které byly úmyslně pokřiveny.
Levicový (dělnický) internacionalismus není deformovaný multikulturalismus!” – glosuje velmi trefně Ivo Šebestík dnešní snahy podsunout Marxovi a evropské levici postoje, které jsou jim bytostně cizí.

Tak zvaný neomerxismus nemá s Karlem Marxem nic společného. Šebestík uvádí svůj postřeh, že se jedná o přesný opak toho, co Karel Marx hledal a co se snažil odborně dokázat. „Neomarxisté“ v tom smyslu, v jakém je pojem chybně užíván, jsou de facto i de iure Anti-Marx.