Rozsudek v kauze H-System oživil vzpomínky na divoká 90. léta, Česko vezme poctivým lidem “fšecko” a jako náplast přes hubu dostanou 50 tisíc Kč a nájemní garsonku nebo Unimo buňku! Někteří uvažují o sebevraždě a můžou za to prý i lidé z okolí Miloše Zemana! Jenže, co ty stovky lidí, kteří za domy zaplatili, ale mají je jenom nakreslené na papírech? Ty nikdo nelituje? Výzva Aeronetu české vládě!

Avatar
Původní autoři

– VK –
26.7.2018 AE News
Českou republikou otřásá už od včerejšího dne skandální rozsudek Nejvyššího soudu ČR, který v pondělí padl v projednávané kauze likvidace konkurzní podstaty po zkrachovalém projektu H-System. Téměř 60 rodin musí do 30 dnů vyklidit domky, které si sami postavili a zaplatili [1]. Nejprve si krátce připomeňme celou kauzu, na kterou mnozí už zapomněli a mladší čtenáři možná vůbec netuší, o co se jedná.


Celá kauza začala vlastně už v roce 1990, kdy po pádu komunismu došlo k prudkému zastavení veškeré bytové výstavby v tehdejším ještě Československu, později ČSFR. Nedostatek bytových jednotek a příchod zahraničních bank a nových bankovních produktů jako jsou hypotéky spustilo lavinu výstaveb rodinných domů na zelené louce, protože život v panelácích byl v té době zdiskreditovaný slavným výrokem Václava Havla, že občané v Československu jsou odsouzeni žít v králíkárnách. A právě tady se začal odehrávat příběh, který tak neslavně vstoupil do dějin naší země.

Zdeněk Krčmář, souce Nejvyššího soudu, vysvětluje pro média rozsudek v kauze H-System.

V roce 1993 založil Ing. Petr Smetka akciovou společnost s názvem H-System. Společnost nabízela levné bydlení ve vlastním a spustila v České republice rozsáhlou marketingovou kampaň. Společnost fungovala v roli a pozici developera, kterému klienti předali peníze a developer jim měl postavit rodinné domy v satelitních obcích nedaleko od Prahy. Doba dodání domku se pohybovala od 2 do 3 let a klienti dostali kalkulační cenu předem, která se v letech 1993 až 1995 pohybovala okolo 1.3 až 1.8 milionu korun. Na tehdejší dobu a tehdejší poměry rozhodně nešlo o levné domky, ale to bylo způsobeno hlavně tím, že v té době v ČR platila ještě regulace bytového fondu a trh s byty se týkal pouze novostaveb. První problém, který zazněl na straně obhajoby u soudu během pozdějšího projednávání trestní kauzy, byl nekontrolovaný růst cen stavebních nákladů H-Systemu.

H-System vznikl na troskách kolektivní socialistické výstavby a základech divokého tržního kapitalismu první poloviny 90. let

Projekt vznikl už v roce 1992 a propočtové náklady na výstavbu vycházely z kalkulací setrvalého stavu cen, což ovšem bylo krátkozraké, protože v polovině 90. let jenom ceny stavebního materiálu vzrostly u některých komodit o desítky procent, mnozí si možná vzpomínají na to, jak ze dne na den zdražily pálené cihly a tvárnice, jak nebyla okna a dovážela se za ukrutné peníze z Německa atd. Tady někde začaly problémy H-Systemu. Už v roce 1995 bylo jasné, že smlouvy podepsané s lidmi v roce 1993 nelze splnit za ty smluvní ceny, které byly sjednány.

Tady na tomto místě mělo přijít jednání s investory a měly být podepsány dodatky ke smlouvě a rekalkulace nákladů. Jenže v té době už běžela mohutná reklama v ČR na levné bydlení a navyšování cen výstavby nebylo prostě možné s ohledem na sliby v reklamách. Petr Smetka se proto pokusil chybějící peníze vydělat jinde a peníze investorů z H-Systemu použil na pokus o rozjezd tzv. Třetího trhu s cennými papíry, ale třeba i na rozjezd finanční loterie Loto, která brzy zkrachovala. V ní Smetka utopil 300 milionů korun, z velké části peníze pocházely z H-Systemu [2]. A tady se začala největší tragédie polistopadové divoké ekonomické transformace.

Poškození z H-Systemu u soudu.
Manažeři H-Systemu už ve druhé polovině roku 1995 používali peníze od nových klientů, kterým měli být dodány domky v letech 1997 až 1998 na to, aby z nich zaplatili náklady na stále se prodražující výstavbu domků klientů z první vlny, tedy z roku 1993. Tím se roztočila dluhová spirála, kterou ve světě znají pod názvem “Ponzi scheme”. Je to systém, kdy nově příchozí klienti hradí závazky, které firma má vůči klientům, kteří do firmy nebo do projektu přišli dříve. A nově příchozí jsou motivováni, aby sháněli další klienty, kteří až přijdou, tak uhradí náklady opět těm před nimi. Toto finanční letadlo se obvykle realizuje v oblasti investic, tedy s hotovými penězi a nic jiného v těchto operacích není zahrnuto. Jenže manažeři H-Systemu použili Ponziho schéma na projekt výstavby rodinných domů. A dnes pouze sledujeme důsledek a tragédii, která po tomto systému zůstala.

Klienty pro H-System sháněli i politici z ČSSD

Velmi klíčovým momentem byl rok 1996, kdy H-System nabídl několika politikům ČSSD placené manažerské pozice za to, že budou shánět pro H-System nové klienty, nové zájemce o výstavbu rodinného domku. Václav Erben, bývalý tiskový mluvčí premiéra Miloše Zemana, byl na výplatní pásce H-Systemu jako realitní makléř nabízející domky H-Systemu a nenapadlo ho nic jiného, než přivést do H-Systemu svoji vlastní dceru. Ta tam utopila podle jeho slov stovky tisíc korun. ČSSD před volbami 1996 neměla peníze, v té době se soudila s českým státem o Lidový dům a nebylo jasné, kdo uhradí straně volební kampaň. Jednotliví placení funkcionáři ČSSD tak byli vyzváni, aby se načas vzdali svých stranických platů a zajistili si jiný příjem. A právě nabídka na placené pozice realitních agentů pro H-System jim v té době vytrhla trn z paty. Je neuvěřitelné, že český mainstream používá kauzu H-System jako munici proti Miloši Zemanovi.

Ing. Petr Smetka u soudu.

H-System věděl, že politici v ČSSD jsou bez peněz a Miloš Zeman jim ze stranické pokladny nic nepustil. V tomto ohledu se Miloš Zeman zachoval jako tvrdý a správný manažer. Problém je v tom, že placené aparátčíky v ČSSD nenapadlo nic jiného, než si najít náhradní příjem ze zdrojů H-Systému. Mezi nimi byl i Miroslav Šlouf, bývalý poradce Miloše Zemana, který si od H-Systemu odnášel svůj plat ve výši 24.000,- Kč každý měsíc, více v článku na PL zde. A právě Šloufa nyní mainstream předhazuje veřejnosti v kauze H-System jako pojítko na Miloše Zemana. Jako kdyby snad Miroslav Šlouf vytuneloval H-System, když pouze důvěřivě sháněl další klienty do H-Systemu v roli najatého realitního agenta, stejně jako desítky dalších osobností, které Smetka oslovil.

Z kolektivní Akce Z na výstavbu domků na klíč se stalo nejprve Ponziho schéma a potom Český tunel. Peníze na domky byly utopeny v rozjezdu loterie a v projektu nové burzy cenných papírů

Už od roku 1996 bylo manažerům okolo Petra Smetky v H-Systemu jasné, že jde o finanční letadlo, které nabírá nové klienty jen kvůli tomu, aby z jejich peněz mohly být uhrazeny a dostavěny domky. Těch bylo nakonec dostavěno jen 35, zatímco klientů H-Systemu v roce 1997 bylo více než 1200. A právě tento nesoulad naznačuje, že už minimálně od roku 1996 nešlo v kauze H-System o tradiční americké “Ponzi schéma”, ale o obyčejný “Český tunel”.

Ceny stavebnin a pozemků vskutku v okolí Prahy, kde H-System chtěl stavět, rostly raketovou rychlostí, ale ne tak rychle, aby z peněz od jednoho tisíce klientů šlo postavit jenom 30 domků a několik dalších základových desek. Peníze z projektu byly vyvedeny, vytunelovány a utopeny. Dalo by se říct, že kauza je jasná a české soudy mohly rozhodnout rychle už v roce 1998, když H-System spadl do konkurzu. Jenže to se nestalo. Českým soudům trval finální rozsudek, který padl toto pondělí u Nejvyššího soudu, celých 21 let. A co se dělo od roku 1997, to by nebylo možné v žádné zemi, to je možné jenom v Česku.

Kolikrát klienti H-Systemu zaplatili za své domy.
Z více než tisícovky klientů H-Systemu bylo uspokojeno jen cca. 60 klientů. Celkem 35 domků bylo dokončeno do roku 1997, dalších zhruba 30 domků bylo vybudováno [3] vlastním nákladem členů H-Systému. Jenže, co se nestalo? Všechny tyto domy stojí na pozemcích, které stále patří H-Systemu. Z neznámého důvodu se klienti H-Systemu rozhodli stavět na pozemcích konkurzní podstaty s odůvodněním, že přece za pozemky už zaplatili.

Jenže taková argumentace je u soudu bezpředmětná. Pokud stavíte na pozemcích, které vám nepatří, protože jsou předmětem konkurzní podstaty, potom se nemůžete divit, že Nejvyšší soud nařídí vystěhování ze staveb na nich vybudovaných. Chápu lidskou stránku věci, lidé za ty pozemky zaplatili, z morálního hlediska jsou jejich, ale pokud v katastru nemovitostí je vlastníkem pozemků stále uvedený úpadce, tzn. H-System, můžete se stavět na hlavu, ale pouze to znamená to, že jste za pozemek zaplatili někomu jinému, za někoho jiného a váš dům stojí na jeho pozemku.

Rozebrat zděný dům a odvézt na jiný pozemek je velmi drahou variantou

Tady v Německu jsou firmy, které se zabývají rozebíráním staveb a jejich přesunem na jiné místo. Finančně je to ukrutně náročné, firma rozebere zděný dům od střechy až po základy a postaví znovu na jiném místě a jiném pozemku. Ovšem cena odpovídá skoro výstavbě úplně nového domu, protože jediné, na čem ušetříte 100% z ceny je stavební materiál s výjimkou malty, omítek, základů, klempířských a malířských prací, podlah atd. Zaplatíte tak jenom rozborku a sborku domu, plus výkop nových základů na novém pozemku a napojení na inženýrské sítě.

Tohle řešení je možné jen u domů postavených určitými metodami, domy postavené z prefabrikátů a tvárnic typu YTONG se rozebírají celkem snadno a rychle, naproti tomu rozborka cihlových domů je prakticky vyloučená, protože nové porotherm cihly jsou zalité betonem a velmi křehké. Klienti H-Systemu, kteří si postavili za vlastní peníze domky a pouze pozemek patří H-Systemu, by tedy mohli stavby odstranit a přesunout jinam. Samozřejmě, že to platí pouze v teoretické rovině, protože by na takovou akci museli mít peníze a není mi jasné, jakou technologií ty domky v Horoměřicích byly stavěny, jestli nejde náhodou o klasické porotherm cihlovky, ty se prakticky rozebírat nedají.

Lidé se dovolávají spravedlnosti u soudu.

Co mně však zaráží, to je postoj médií, která litují majitele dostavěných domků, ale už vůbec nemluví o stovkách a stovkách klientů H-Systemu, kteří nemají ani domky, ani pozemky, ale přitom za domky i pozemky zaplatili. A co oni? Proč je nikdo nelituje? Je to snad kvůli tomu, že se dostali až na samotný konec Ponziho schématu, kde už nebylo z čeho brát, a tudíž o nic nepřijdou, protože ani nic nedostali za své peníze?

Tahle úchylná logika mně děsí, protože se v ní zrcadlí hrozivé myšlení, že lze dělit okradené lidi na bázi kastovního systému, tzn. na ty, kteří to stihli včas a postavili si domky a na ty, kteří to už nestihli a přišli “jako blbci” pozdě. A už vůbec nechápu, jak je možné, že někdo se rozhodl, že bude stavět anebo dokončovat stavbu na pozemku, který je předmětem konkurzu a pohledávky za zkrachovalou firmou. Vy byste šli stavět dům na pozemek, který je předmětem konkurzní bitvy u soudů? Pokud máte hlavu v pořádku, tak byste určitě nešli.

Z vlastního 3x zaplaceného domu na ulici nebo do nájemní garsonky a 50 tisíc korun držhubného? Výzva redakce vládě České republiky

Dnes pronikla na veřejnost informace, že zmíněných 60 rodin, které se mají vystěhovat ze svých domů, za které zaplatili v některých případech dokonce 3x po sobě (jednou zaplatili H-Systemu, podruhé družstvu Svatopluk za dostavbu domu a potřetí bance za odkup domů v dražbě od konkurzního správce), bude mít nárok od státu na dávku jednorázové sociální dávky ve výši 50.000,- Kč [4]. Jistý podnikatel z Kokořínska, Zdeněk Babka, nabízí lidem celkem 8 garsoniér na dobu 6 měsíců za přijatelné nájemné, ale to prakticky nic neřeší pro 60 rodin, ty se těžko vejdou do 8 garsónek. Uvažuje se proto o Unimo buňkách postavených na louce nebo na poli. Stejně tak se uvažuje o vypsání peněžní sbírky, ale tu musí nejprve schválit Krajský úřad, a ten na to má celkem 30 dnů. Tady se ovšem musím pozastavit, protože jestli by měl někdo tuto situaci finančně pokrýt, je to český stát, který dopustil v rámci divoké ekonomické transformace v 90. letech tunelování peněz poctivých českých občanů.

Objem soudních spisů v kauze H-Systemu.
Server Aeronet proto vyzývá vládu České republiky, aby na svém nejbližším zasedání projednala a schválila intervenční záměr odkupu pohledávek za zkrachovalou firmou H-System, aby lidé v domech, které si zaplatili (mnozí z nich několikrát po sobě), mohli nadále bydlet a nemuseli být děsivým a otřesným příkladem bezdomovců, kteří byli okradeni na svých právech a majetku. Český stát bez mrknutí oka sanoval v minulosti zkrachovalou firmu OKD, kterou vytuneloval a posléze opustil Zdeněk Bakala. Český státní rozpočet vynakládá každý rok peníze stovkám neziskových organizací v ČR, které škodí zájmům a lidu České republiky.

Stejně tak stát vynakládá peníze do sportu a dalších aktivit, které v zahraničí jsou zcela a běžně financovány jen z komerční sféry a ne z veřejných rozpočtů. A stejně tak chce vynakládat miliardy korun do nákupu nových zbraní, amerických vojenských vrtulníků a dalších misí českých vojáků v zahraničí. Vyzýváme vládu České republiky, aby výše uvedené příklady výdajů státního rozpočtu přesměrovala a pomohla sanovat pohledávky okradených občanů a věřitelů H-Systemu, kteří kvůli chybným krokům soudů a konkurzních správců v posledních 20 letech přišli o své veškeré životní úspory. Náprava křivd musí přijít ze shora, protože zezdola již není možná. Vláda Andreje Babiše má příležitost udělat tlustou čáru za bezprávím na obyčejných lidech, které se táhne českou historií už přes 20 let.

Nezávislá žurnalistika je v jedné věci zcela závislá: na podpoře čtenářů

Závěrem ještě jedna prosba jménem redakce: Pokud se Vám líbí naše práce a informace, které přinášíme, zvažte prosím jakýkoliv finanční příspěvek na zachování provozu našeho serveru. Pět dní před koncem měsíce máme vybráno zatím jen necelých 50% z cílové sumy. Náš server se nemůže spoléhat na nadnárodní instituce a fondy, ani na dotace a mecenáše, stojíme a padáme s podporou našich čtenářů. Přispět nám můžete na naší obvyklé darovací stránce zde, a to bezhotovostně převodem na účet v ČR (a SEPA převodem v eurech ze SR), PayPalem, Bitcoinem anebo složenkou na účet. A samozřejmě děkujeme všem, kteří již přispěli!

-VK-
Šéfredaktor AE News