Jak to tedy bylo s H-systémem? Otázka pro právníky

Avatar
Původní autoři

Jiří Jírovec
5. 8. 2018
Občan kupuje dům s pozemkem. Podepíše smlouvu s dodavatelem a složí požadovanou částku. Pak se stane, že dodavatel použije pozemky, které mu de facto nepatří, jako zástavu pro půjčku na podnikání, které může, ale nemusí souviset s původním závazkem dodat byty a pozemky. Peníze doputovaly kamsi do bezpečí a byl vyhlášen konkurs. A došlo k pozoruhodné věci: Pohledávky občana i banky byly hozeny na jednu hromadu, aby byly urovnány z toho, co se podaří sehnat jako konkursní podstata.


V tomto momentu se nabízejí následující otázky:

(1) Pokud měla být půjčka od banky použita pro financování H-Systému, byl vyžádán souhlas stávajících klientů, že budou muset půjčku jednou splatit?

(2) Pokud půjčka souvisela s jinou obchodní činností majitelů H-Systému, neměla banka odmítnout záruku pozemky, protože ty již byly smluvně vázány jinak?

(3) Pokud platí (2), nemělo být konkursní řízení proti dlužníkům banky vedeno nezávisle na H-Systému?

(4) Pokud platí (2) a (3), proč nebyly pozemky H-Systému jednoduše přepsány na klienty, kteří na ně měli smlouvy?

Odpověď na (4) je nejspíš taková, že nebyl zájem, aby ze hry vypadli spekulanti, jimž, jak prohlásil semátor Čunek, konkursní správce část pozemků levně prodal a noví vlastníci obratem prodali s obrovským ziskem.

Celá záležitost připomíná Pyšnou pronceznu: Královi rádcové přinášejí vybrané daně. Cestou nějaký ten váček se zlaťáky odkloní pro sebe a zbytek začnou dělit. “Na pana krále zbylo opravdu velmi málo”, řeknou, “tak mu raději nedáme nic”.

Se značnou pravděpodobností lze očekávat, že se takového pohádkového výsledku dočkají klienti H-Systému.