16 8. 2018 Taz.de
Nevinna, ale schizofrenní…
EU nenese vinu na zřícení mostu v Janově. Schizofrenní politiku Bruselu je však třeba podrobit kritice. Po zřícení mostu v Janově vyjádřil předseda EK Jean – Claude Juncker svou soustrast obětem. Jinak však v Bruselu panuje ticho. Kritiku, že svou politikou škrtů nese EU na katastrofě spoluvinu, nechávají dojít doztracena. Z dobrého důvodu: EU konečně vůbec není zodpovědná za údržbu silnic a mostů, to je úkol místních úřadů v Itálii. Brusel má však dlouhé prsty. Ale k mostu Morandiho v Janově nesahají.
I co se týče investic, odmítá EK jakoukoliv zodpovědnost. Neboť ty prý nebyly kráceny, ale dokonce záměrně podporovány. Plný hrdosti oznámil Juncker v polovině července, že jeho investiční program z roku 2015 naplánované úkoly překonal. Místo očekávaných 315 miliard EUR prý Junckerův plán podnítil investice ve výši 335 miliard EUR. Z toho těží i Itálie: Se soukromými investicemi ve výši 46 miliard EUR je země v žebříčku EK na desátém místě.
Řecko / první místo/ nebo Španělsko však profitovaly zřetelně víc. Nabízí se otázka, zda miliardy, ohlášené Bruselem, opravdu do Říma dorazily. Již u podpor, které plynou z regulérního rozpočtu EK do Itálie, se opakovaně vyskytují problémy.
Utáhnout si více opasek
V Bruselu vidí vinu „ ve špatném vedení vlády.“ Jinými slovy: Italští politikové nesou vinu, když nečerpají peníze, nebo je neinvestují tam, kam byly původně určeny. Přisoudit Černého Petra Bruselu by prý bylo příliš laciné.
A co kurz škrtů, který EU nařídila Itálii ? Jsou to stabilizační a dluhová opatření, podporovaná Německem, která „nám brání, aby se na bezpečnost našich autostrád vydaly potřebné peníze?“, stěžuje si ministr vnitra Matteo Salvini.
Dosud je to tvrzení bez důkazů. Teprve po ukončení vyšetřování se dá říci, zda neštěstí v Janově souvisí s tvrdým kurzem škrtů. Je však nesporné, že Brusel nutí vládu v Římě, aby si těsněji utahovala opasek.
Italský rozpočtový deficit sice leží pod prahem EU 3%. Ovšem EK pravidelně požaduje snižování „ strukturálního, od konjunktury očištěného deficitu“ a žádá stále nová opatření za účelem škrtů.
Zároveň Brusel i doporučuje více investic do infrastruktury – schizofrenní politika, která po Janovu musí být podrobena kritice.
Pozn. Autor je bruselský korespondent.
Pro Novou republiku vybrala a přeložila Mgr. Zdeňka Holešová
