Ivan David
26. 8. 2018
Po skončení druhé světové války bylo Německo rozděleno na okupační zóny, britskou na severu, francouzskou na jihozápadě, americkou na jihu a sovětskou na severovýchodě. Sovětská skončila v devadesátých letech, ale americké, britské a francouzské vojenské základny jsou v Německu stále. O “okupačních zónách” se už nemluví, ale fakticky je Německo stále okupováno. Tímto konstatováním nechci bagatelizovat sovětskou okupaci, jen poukazuji na prapagandou všeobecně oblíbený dvojí metr.
Někdo jistě namítne, že všechny okupující země jsou členy NATO, ta jakápak okupace. Dobrá, i Československo v roce 1968 bylo členem Varšavské smlouvy. Mnozí namítnou, že vojenské základny těchto zemí jsou v Německu proto, aby Německou chránily. To je jistě pravda. I okupační sovětská armáda byla v Československu, aby ho chránila. Ochránci chrání svoje zájmy proti zájmům jiných a chránění do toho nemají co mluvit, jsou kořistí. Je-li chráněný slabý, nemůže se ochraně vzepřít tak jako Vasilij II. (*1415), který, když zjistil, že Zlatá horda slábne, přestal projevovat loajalitu.
A ještě jiní namítnou, že Němci jsou rádi chráněni a neprotestují. Samozřejmě, po osmašedesátem se tomu říkalo “chápání reality”. A rádi jsou ti, kteří vládnou podrobeni cizí moci, která chrání také jejich zájmy, zájmy loutkových představitelů. Vzepřít se, znamená skončit ve funkci – to přinejmenším.
Takže loutky a část zmanipulované veřejnosti protestují proti Ruské federaci, která neokupovala Československou a neokupuje Českou republiku. Ale nejak jim nezbývá čas na protesty proti Američanům, Britům a Francouzům, kteří okupovali a okupují 73 let Německo. No a samozřejmě jsem zvědav na protesty proti Německu v den výročí německé okupace Československa či Protektorátu (takže jaká okupace, že?). Ano, není to totéž Německo, tak jako Ruská federace není Sovětský svaz. Samozřejmě jde o “pochopení reality” stále znovu se opakujícího “Drang nach osten”, které oni potřebují propagandisticky připravit.
Má být Rusko obchodní příležitostí nebo zónou volné loupeže jako v devadesátých letech? Naši představitelé jistě “chápou realitu”. Chceme být součástí “vedlejších ztrát” nebo chceme vyvážet a dovážet?
