Zavřít ruského špiona Kissingera: Poslední krok k občanské válce

Henry Kissinger

Ivan Danilov
19.8.2018 RIA a Outsidermedia
Patriarcha americké zahraniční politiky, „stratég a mudrc“ Henry Kissinger se dostal pod trestající ruku protitrumpovské mediální kampaně. Teď je právě Kissinger, kterého dosud nebylo možné veřejně špinit v solidních amerických médiích, obviňován málem z autorství nejhroznějšího zločinu americké politiky – spiknutí mezi Kremlem a Donaldem Trumpem.

Agentura Bloomberg zveřejnila skandální průzkum, ve kterém se v podstatě tvrdí, že právě šedý kardinál americké politiky byl právě tím centrem, kolem kterého se točili účastníci „ruského spiknutí“: Donald Trump, Jarred Kushner (prezidentův zeť), ruský velvyslanec Kisljak, ale také nedávno v Americe zatčená Maria Butina. Nebylo možné si představit, že se kdosi rozhodl zatáhnout do tohoto skandálu člověka Kissingerovy úrovně. To se ale stalo, a je to velmi závažný signál o tom, že americká společnost a politická elita jsou na hranici občanské války, a žádná nepsaná pravidla už neplatí. Nedotknutelní už neexistují, a pokud se po této publikaci Bloombergu začnou o Kissingera oficiálně zajímat v týmu zvláštního prokurátora Muellera, který vyšetřuje „Trumpovo ruské spiknutí“, bude to znamenat, že v Americe je nyní už možné úplně všechno. Až po skutečný násilný konflikt mezi přívrženci establishmentu a Trumpovými stoupenci.

Po všechny časy existovaly figury mimo kritiku – stařešinové rodu, mudrci, rádci, kterých se nedotkli dokonce ani ve velmi vážných vnitropolitických a skupinových konfliktech. Ale pokud bude vyhlášen hon na uznávané neutrální autority a zasloužilé stařešiny, znamená to, že bude zle.

Je důležité vědět, že Kissinger sám je postavou, která (teoreticky) musí stát vždycky nad zápasem, protože všichni účastníci politického souboje chápou cennost existence nějakých sil, které si mohou dovolit myslet na desítky let dopředu a kašlat na momentální politickou nebo elektorátní konjunkturu. Právě díky takové moudré konfiguraci americké politické elity mohl tandem vzájemně věčně konfliktních Brzezinského a Kissingera zajistit například stabilitu americké zahraniční politiky ve vztahu k Číně, počínaje Nixonem a konče Obamou. Vladimír Putin dokonce evropským novinářům vysvětloval, že američtí prezidenti se mění, ale politika ne – protože ji určují „lidé s kufříky a v tmavých oblecích“, kteří se s volbami nemění.

Publikace Bloombergu se opírá o několik závažných obvinění na adresu Kissingera, který už předtím rozčílil mnohé v USA svými setkáními s Putinem a Trumpem, ale také předpokládanými pokusy organizovat za pomoci amerického prezidenta protikrizovou alianci s účastí Ruska. „Vztahy Kushnera se skupinou spojenou s Ruskem, začaly Kissingerovým obědem,“ sdělují američtí novináři. V dnešní době je toto už samo o sobě velmi vážným důvodem k mediální skandalizaci (a dokonce k návštěvě FBI). Bloomberg s odvoláním na vlastní zdroje informuje, že v březnu 2016 obdržel Trumpův zeť pozvání na oběd od Center for the National Interest (CNI), analytického centra, vystupujícího za pragmaticko-konstruktivní vztahy s Ruskem. Na tomto setkání, proběhlém v manhattanském „Time Warner Centre“, údajně Kushnera seznámili s Kissingerem, který byl na této světské akci přítomen z titulu čestného předsedy CNI.

Tam se také Kushner seznámil s Dmitri Simesem – vedoucím centra, se kterým následně bude organizovat programové zahraničně-politické vystoupení kandidáta Donalda Trumpa. Za inkriminující okolnosti organizace, nad kterou drží Kissinger ochrannou ruku a kterou vede Simes, označuje Bloomberg to, že právě ona měla kontakt s nedávno v Americe zatčenou Marií Butinou, obviňovanou z pokusů o „proniknutí a ovlivnění“ důležitých amerických nekomerčních organizací. A nejen to: Bez ohledu na to, že Simes nabízel i dalším kandidátům na prezidenta vystoupení na akcích CNI, ani jeden z nich (kromě Trumpa) nesouhlasil – nejspíš proto, že nechtěli být spojováni s organizací, kterou Bloomberg označuje za „proruskou“.

Zvlášť je třeba zdůraznit, že věta o tom, že organizace vytvořená Kissingerem (jedním z hlavních stratégů USA v období studené války a spoluautorem Nixonovy antisovětské aliance s ČLR), je „proruskou organizací“, může být logická snad jen v románě Franze Kafky. To, mimochodem, nebrání americkým novinářům v šíření právě takových obvinění. Za přitěžující okolnost se uvádí, že právě Kissingerovo centrum organizovalo Trumpovo vystoupení, na jehož půdě se Jarred Kushner údajně seznámil s velvyslancem RF v USA Kisljakem. A měl ho údajně požádat o následující službu: – využít ruského velvyslanectví ve Washingtonu jako neoficiální (mimo kontrolu amerických tajných služeb a diplomatů) kanál přímé komunikace Trumpa s Kremlem.

Na zvláštní pikantnosti této situaci přidává fakt, že pokud už obviní Kissingera z vytvoření podmínek pro „spiknutí Trumpa s Kremlem“, pak by k výslechu na FBI měli předvolat i Hillary Clinton a jejího manžela. Jde o Kissingerovo zvláštní postavení – není ani republikánem, ani demokratem, je právě patriarchou americké politiky. Po mnoho let trávila Clintonovic rodina zimní prázdniny společně s Kissingerem a jeho ženou ve vile v Dominikánské republice. Sama Clintonová během volební kampaně nejenže prohlašovala, že jeho názor je pro ni „důležitý“, ale velmi se pyšnila tím, že při jisté příležitosti chválil její činnost ve funkci ministryně zahraničí USA. Kissinger dokonce přeložil oslavu svých devadesátin, aby se jí Clintonovi mohli zúčastnit. A tak je tento člověk s obrovskými styky, neochvějným statusem a obrovskými zásluhami o USA předhozen k mediálnímu roztrhání. Fakticky ho obviňují z vlastizrady (anebo přinejmenším napomáhání k ní).

Svět americké politiky se zbláznil. Kvůli tomu, aby „dostali Trumpa“ a neposkytli ani šanci na normalizaci americko-ruských vztahů, je vlivná část amerického establishmentu ochotna položit Kissingerovu politickou mrtvolu na oltář boje s „ruskou hrozbou“. Na jedné straně nám to může lichotit. Na druhé straně ale, jestliže se jaderná mocnost řítí do autodestrukce a hroutí se v ní dávno založený politický systém, neskončí to ničím dobrým. Vnitřní konflikt v případě svého přechodu do režimu občanské války samozřejmě obrovsky poškodí samotné USA. Tím se ovšem rizika pro ostatní země nesnižují, ale rostou. Světový hegemon utrpěl rozpolcení osobnosti, chová se divoce a je velmi nebezpečný. Mírnit ho bude nutné kolektivním úsilím. Ovšem, jednání na toto téma ještě ani nezačala.

Ivan Danilov, blog Crimson Alter

Zdroj: RIA Novosti

Překlad: st.hroch 180816