Český rozhlas Plus a jeho připomenutí výročí Mnichova

– vlkp –
28. 9. 2018 KosaZostra čili vlkovobloguje.wordpress.com
V nedělním vydání Kosy, konkrétně v článku Výstava o které nás nikdo informovat nebude a zejména ne Míra Karas jste mohli, také, číst následující věty:

Zatím jako by ani snad žádný Mnichov nebyl.. A  ti, co včera do nejmenšího detailu popisovali /právem/ komunistickou proradnost/, jsou, v lepším případě, strůjci toho márničního klidu, co zažíváme… V tom horším… no počkejte si na středu. To budete valit oči, co je v době tragického výročí zlomení národní páteře, v současné České republice nejen možné, ale nejspíš i  žádoucí neboť to podporuje slovutná domácí instituce. Dokonce ta, jež se těší největší důvěře veřejnosti mezi sobě rovnými… Ale na to opravdu budete muset ještě pár dnů počkat a já sebrat dost sil, abych ten hnus, na který jsem v rešerši narazil, sepsal dohromady. Zatím se mi u toho příliš zvedá žaludek. Ale do středy to nějak zvládnu.

Přišel tedy čas, abych dokázal poručit svému žaludku natolik, abych vám předložil, jak lze v  dnešní České republice také pojmout výročí 80 let Mnichovské tragedie. Historické datum, které pro mne osobně, spolu s bitvami na Moravském poli, u Lipan, na Bílé Hoře a 15. březnem 1939 patří k těm vůbec nejosudovějším ba přímo pekelným datům v celé historii našeho státu a národa. Událostem , s nimiž se nějaký Únor 48 nebo Srpen 68 nemohou srovnávat ani v  nějakém totálním rauši při hodně velkém sjetí návikovou látkou. Bohužel, nikoli v nějakém obskurním spolku sebemrskačských intelektuálských vymaštěnců, kteří chtějí ohromit svět svým originálním pohledem a překroucením historie kohosi zejména v zahraničí a jednoduše černou odprezentovat co by zářivě bílou, kolečko nám vnutit jako trojúhelník a  vraha jako oběť, nýbrž v  instituci, která se ze všech informačních medií těší dlouhodobě největší důvěře společnosti. Pokud průzkumy nelžou.

CVVM: Důvěra k vybraným institucím veřejného života – březen 2018

Správně jste usoudili, že mám na mysli rozhlas. V tomto případě, bez ironie, ten nejdůvěryhodnější – veřejnoprávní Český. A konkrétně jeho, na celodenní zpravodajství specializovanou stanici, Český rozhlas Plus!

Dne 19.září, v  rámci pravidelné programové řady Česká kronika, byl odvysílán její díl s  názvem
Rok 1945: Vyrovnávání účtů.

Prosím, podívejte se zpět na datum odvysílání toho pořadu – 19. září 2018!!

A nyní co je obsahem, toho, co mne doslova do písmene umrtvilo a na několik dnů poslalo můj „žaludek z  ringu“. Jde o  masakr v Postoloprtech. Na internovaných sudetských Němcích!!!!

Potřetí musím zmínit datum odvysílání 19.září 2018.

Ve stejný den před 80-ti roky se konkrétně uskutečnilo jednání předsedů britské a francouzské vlády. Jak se později ukázalo, tyto rozhovory zásadním způsobem ovlivnily průběh budoucích událostí. Obě vlády tehdy dospěly k názoru, že po povstání německého obyvatelstva v Sudetech již není možné uvažovat o setrvání těchto oblastí v ČSR a je nutné je neprodleně odstoupit Německu. Prodlužování krize by přitom mohlo, dle jejich názoru, ohrozit nejen evropský mír, ale také samotnou existenci Československa. Podle závěrečného komuniké měly být Německu předána ta území, kde žilo více, než 50 % obyvatelstva německé národnosti. Současně měla být organizována výměna obyvatel pod záštitou mezinárodních organizací. Pokud by československá vláda na toto řešení přistoupila, mělo se jí dostat vícestranných záruk bezpečnosti a garance nových hranic. Pokud ne… půjde do války sama. Bez spojenců.

Britové a  Francouzi ten den definitivně uznali za oficiální a  nezvratný akt teror, který v  Sudetech rozpoutaly ordneři a  Freikorps ke kterému je 12.9. vyzval z Norimberku Vůdce, a odepsaly Československo jako takové a  Český rozhlas si to připomene tragédií a nebudu váhat napsat, zločinem několika pomatených a pomstychtivých zhovadilců v Postoloprtech!!!!!

Snad bych to v  záchvatu nějakého momentálního pološílenství uměl pochopit, kdyby se ty Postoloprty staly v roce 1945 také 19. září. Jenže ono se tam střílelo 4. června 1945!!!!! 4. června.

Tedy ani ne celý měsíc po skončení nejhorší a největší války v lidských dějinách a  zločiny Němců, v  celé Evropě i v  tuzemsku jako Oradour, Babij Jar, Daruvar, masakr v Ardeatinských jeskyních, Varšava, Rotterdam, abych připomenul alespoň některé a  nejznámější. Z mnoha tisíc podobných po celé Evropě. Přidejte k tomu Osvětim, Treblinku, Mauthausen. A u nás speciálně v  bývalém Československu Lidice, Ležáky, Ploština, Tokajík…, Heydrichiáda, Terezín. Tohle je konkrétní tehdejší rámec, do kterého jsou zasazeny Postoloprty!!!

Ale o to nejde. Jde o neuvěřitelnou sprostotu a neúctu k  historii vlastního národa, když v  době týden před Mnichovem je, zcela mimo časovou osu, na zpravodajské stanici ČRo Plus nasazen nečasový štěk o Postoloprtech.

Už tohle mne totálně naštvalo, stejně jako deklasovalo! To má být ono připomenutí historie, historických reálií a  souvislostí a  z toho se má cosi vyvozovat pro současnost a budoucnost? Ta míra hnusu, hlouposti, sebemrskačství a vnitronárodní nenávisti a zaprodanectví a podlosti je sotva uvěřitelná. A  napsal bych – a  dodávám rád, nepřekonatelná….

Bohužel nemohu protože hned za tím ani ne 5-ti minutovým nechutným stěkem následoval další úder – totiž rozhovor s historikem Petrem Hlaváčkem, moderovaný jakýmsi Pavlem Hlavatým. Soudím, že redaktorem ČRo Plus. Jak už konstatováno, ten původní štěk o Postoloprtech byl megahnus. Nikoli ovšem dosažitelný vrchol hnusu. Ten úspěšně dobyli, a hned na první pokus na něm stanuli, pánové Hlaváček a  Hlavatý!

Je čas dát link, abyste si nemysleli, že si cucám z prstu. Oba ty duševně historické klystýry najdete zde.

Ten rádoby historický výlevík je audio hned v  začátku odkazu, následné „historické“ mudrování“ dua Hlaváček – Hlavatý pak na jeho konci. Stopáž je obdobná – vždy asi 4 minuty.

Jestliže české dějiny mají v ruce lidé jako Hlaváček (docent na Karlovce, přednášející dějiny na Jihočeské a  Západočeské univerzitě, koordinátor Collegium Europaeum – Výzkumné skupinu pro dějiny evropského myšlení FF UK & FLÚ AV ČR v Praze, tzv. fellows Centra medievistických studií AV ČR a UK, abych jmenoval alespoň jeho nejdůležitější funkce) pak tahle země nemá minulost a nemůže mít žádnou budoucnost! Totéž platí o intervjůkovi Hlavatém, ale i editorovi, dramaturgovi a  dalších, co s  tímhle pořadem v  tento den měli cokoli společného. Včetně šéfredaktora stanice – Petra Šabaty, ředitele zpravodajství Českého rozhlasu – Jana Pokorného a generálního ředitele celé instituce René Zavorala!

Takhle si představují připomenutí historického výročí, jeho kořenů, podhoubí, průběhu a dopadů v konkrétním čase i budoucnosti? Zejména po té kanonádě, která nás provázela v podstatě celé léto s výročím Srpna? Že ještě netušíte, co ten Hlaváček s  tím Hlavatým vypouštěli do mikrofonů, že to tak vlka nadzvedlo?

Inu, jste dost vnitřně silní, abyste si vyslechli, že vlastně po válce byl český národ spolkem krvelačných bestií (jakkoli to takhle explicitně řečeno není), v  jejich čele,  udávaje tón protiněmeckého krvelačnění, stál sám Edvard Beneš. S  celou řadou ostatních tehdejších politiků, univerzitních profesorů, atd. atd., kteří konsenzuálně schvalovali a nechali provozovat český gestapismus. Vedle toho se dozvíte, že poválečná demokracie vlastně nebyla demokratická, protože zde došlo k odsunu Němců, na rozdíl od demokratických západních států…..

Ta ignorance a  v podstatě záměrné překrucování historie jsou stejně děsivé, jako nasazení těch dvou pořadů týden před výročím Mnichovského diktátu!

Zcela vědomě a úmyslně byla na Kose na včerejšek zařazena recenze knihy VÁLKA PŘED VÁLKOU – Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě od kolegy Řezníčka. Tématicky, vzhledem k datu jednak ideální, ale především jsme cítili potřebu v  detailu připomenout alespoň trochu to, co se odehrávalo v  českém a moravském pohraničí před 80-ti roky. Co TAKÉ nepochybně provozovali někteří z těch, jež byli internováni v Postoloprtech. A nejspíš byl leckdo z nich i mezi 763 zastřelenými.

Oni totiž nejsou v  žádném případě obětí nějakého českého barbarství, nýbrž pouze a jedině pozdními obětmi Mnichovské zrady. Pan Leo jistě rád promine, že si vypůjčím citát z jeho článku, který vyjde pozítří. Slova, která po Mnichovu napsala o  jeho okamžitých a budoucích dopadech velká české novinářka spisovatelka a intimně mimořádně blízká duše TGM – Milena Jesenská:

Ale tento lid je současně hluboce zkrušen, podrážděn a rozbolestněn. Od bolesti a přeúnavy, od velkého břemene a zklamání je k pocitům touhy po pomstě maličký, nebezpečně maličký krok. Odjakživa byla pomsta výrazem zmučeného bezpráví, a nikdy se nevybila tam, kde měla, nýbrž tam, kde mohla. Pomsta je akt slabých vůči slabším.

Prorocká slova do posledního puntíku. Obdoba biblického – kdo seje vítr, sklidí bouři! Stalo se. Jesenská to trefila přesně. Ano, český národ toužil po Mnichovu po pomstě. Za své ponížení, zneuctění a ohrožení existence. Což bylo ještě zmnohonásobeno tím, co u nás i jinde napáchali Němci za války. Nikdo nemohl počítat s tím, že dojde po jejím skončení k biblickému nastavení druhé tváře!

Znovu – neomlouvám zvířecký exces. Jakkoli umím pochopit vliv a dopad dobové atmosféry. Ale jedno vím zcela jistě – kdyby nebylo září 38, respektive soustavného rozbíjení Republiky Československé henleinovci a  jejich sympatizanty, nebyl by Mnichov a následně po prohrané válce žádný odsun. Stejně jako nebyl z Francie, Belgie, Holandska. Kde sice tamním německojazyčným menšinám byla na dost dlouhý čas omezena jejich občanská práva, ale k odsunu nedošlo. Jakkoli k  násilným excesům, podobným tomu postoloprtskému ano. Z  jednoduchého důvodu – nepokusili se rozvrátit státní strukturu žádné ze jmenovaných zemí. Na rozdíl od Československa. A jak jsme si již v historickém kalendáři našli – právě 19. září tento násilný rozvrat naší republiky posvětili naši tehdejší spojenci a  garanti. A  Hlaváčkovi s  Hlavatým chci sdělit, že bez Mnichova by nebyl ten odsun a tím pádem ani žádné Postoloprty. Mimochodem, intervjůk Hlavatý asi netuší, to co by, rádoby historik, Hlaváček vědět měl – tohle:

Že Hitler osobně vymyslel a okamžitě zrealizoval

Medaili v upomínku na 1. říjen 1938 se sponou Pražský hrad (Medaille zur Erinnerung an den 1. Oktober 1938 mit Spange „Prager Burg“)

O vzniku této dekorace vypovídá výnos Vůdce a Říšského kancléře z 18. října 1938 a 1. května 1939:

„Dnešním dnem bude zřízena medaile v upomínku na 1. říjen 1938, tj. odstoupení čs. pohraničí Německu na základě Mnichovské dohody. Bude vyhotovena v bronzu. Přední strana bude identická jako medaile k 13. březnu 1938. Rubní strana nese datum 1. října 1938. Stuha bude mít sudetoněmecké barvy, tj. černá-červená-černá s bílým okrajem. Medaile bude udělována těm osobám, které se v Sudetech nebo na říšském území zasazovali a připravovali návrat území do Říše. Zvláště přicházejí do úvahy členové NSDAP a SdP v Čechách, kteří v boji za připojení k Říši obětovali svůj majetek či krev, byli zavřeni či vyhnáni. Dále to jsou vdovy a sirotci po padlých bojovnících za sjednocení, příslušníci Wehrmachtu, policie, SS, NSKK a NSFK, kteří se na vstupu podíleli. Stejně tak i vyšší straničtí funkcionáři, členové, úředníci, zaměstnanci a dělníci ve veřejných službách, kteří ve dnech připojení byli služebně činní ve vnitrozemí Sudet“.

Výnosem z 1. května 1939 nařídil Vůdce, že medaile za 1. říjen 1938 bude udělována též za zásluhy o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Zejména těm osobám, které již medaili 1. říjen 1938 obdržely a nyní se zasloužily o vytvoření Protektorátu Čechy a Morava, byla udělena spona, připevněná na stuze medaile, nesoucí reliéfní pohled na Pražský hrad.

Za dobu udělování bylo vydáno 1.162.617 ks medailí a 134.563 spon. Udělování bylo ukončeno 31. prosince 1940…..

Při udělení téměř 1,3 milionu medailí a spon za rozbití Československa zřízení Protektorátu Němcům z původního Československa kupeckými počty lze dovodit, že ji teoreticky získala téměř polovina z počtu odsunutých osob!!!! Nebo exaktněji – celých 36% z počtu těch, kteří se při posledním sčítání lidu v Republice Československé v  roce 1930 hlásilo k německé národnosti! A umím to ještě přesněji – ty 3 231 688 sečtených Němců je včetně dětí. Ty ten řád za rozbití Československa, až na naprosté výjimky bez statistického významu, nedostaly. Tehdy dospělých Němců s  volebním právem bylo kolem 1,8 milionu. Antifašistů pak z nich asi 150 000. Na 1,65 milionu členů a voličů Henleinovy SdP tak připadá 1,162 milionů rozbíječských metálů. Za prokazatelně aktivní podíl na zničení Československa! Takže z oněch původních 36% máme najednou 64% z počtu plnoletých československých Němců a 70% z těch, co volili SdP!!!! Musím psát, že tedy i 70% těch z Postoloprt? Co byli nositeli Hitlerovy medaile za zničení ČSR a vytvoření Protektorátu?

Ale opravdu nejde o postoloprtské vraždění. Jde o tu sprosťárnu, co si dovolila dramaturgie ČRo-Plus. Jednak tohle vyrobit a předložit koncesionářům, ale především o přístup k výročí Mnichova!!!! Je to do, nikoli nebe, nýbrž do Habartova, Krajkové, Nového Boru, Liptani na Bruntálsku a následně Lidic, Ležáků, Ploštiny, Tokajíku, Terzína, Kobylis, atd. volající!!!

Ovšem ze všeho nejostudnější je zařazení tohoto pořadu do informačního proudu týdne před datem Mnichova!!! Tohle je, minimálně pro mne a moje blízké stejná potupa jako výsledek jednání těch pánů v  Bavorsku před 80-ti roky!!!! To už jsou všichni v Českém rozhlase, co mají odpovědnost za obsah vysílání zcela bez ztráty soudnosti a bez pocitu elementární slušnosti a odpovědnosti za svou práci?

Zejména v kontrastu s tím srpnovým vyšilovaním! Osmičková výročí… Jeden by řekl, že si připomeneme buď všechna stejně nebo podle významu. Obojí má logiku. Jenže nikoli v  současné České republice! Tady je to podle zaklínačů hadů – vlastně vykladačů historie podle momentálně poplatné módy! Takže místo toho, abychom se zabývali tím, jak a proč k Mnichovu došlo a  co z toho platí pro náš dnešek a zejména budoucnost, tak provádíme sebetrýznění, že by nám flagelanti záviděli. Prostřednictvím všelijakých Hlaváčků, Hlavatých, a  dalších, ale především Českého rozhlasu a konkrétně jeho stanice Plus. Děsné a  děsivé. Ne, nás nemá zajímat ani druhá světová válka, ani zánik demokratického předválečného Československa! My se máme soustavně pojímat jen tím, co jsme provedli těm našim „milým krajanům“, když oni prohráli válku, kterou vyvolali a rozpoutali. A  jakého zločinu jsme se na nich dopustili uplatněním principu kolektivní viny…

A propos kolektivní vina…. Tohle si nemohu odpustit:

Československo právně zastoupené generálem Ečerem u Norimberského soudu podalo kolektivní žalobu na sudetské Němce. A tento soud ji přijal. Navíc tento soud konstatoval kolektivní vinu i individuální viny sudetských a čs. Němců na zničení demokratického československého státu,“ Zdroj

Nečekám, že by nám to někdy Hlaváček, Hlavatý a  dnes už ani Český rozhlas, včetně jeho zpravodajské stanice Plus, připomenuli. Trapas nad trapas, hnus nad hnus.

Takhle si připomínáme osudové jubileum státu a národa! Co je Mnichov proti 21. srpnu?!

Ovšem jako občan a koncesionář mám minimálně právo očekávat, že veřejnoprávní rozhlas dostojí tomu, co mu ukládá jeho statut. Zejména při osudových výročích!

– – –