Ivan David
28. 9. 2018
Bakaloviny Hospodářské noviny přinesly 26. 9. článek Jana Štětky “Komunista Ondráček vítězí i bez pendreku”. Ohrazuje se proti tomu, že Mandátový a imunitní výbor PS “se postavil za poslance KSČM Zdeňka Ondráčka” a doporučil sněmovně, aby ho nevydala k trestnímu stíhání. Soudí, že: “…opět zafungovala „alternativní“ sněmovní koalice, protože předlistopadovou „esenbáckou mlátičku“ podrželi poslanci za ANO, SPD a KSČM. Plus bývalý disident Marek Benda z ODS, což se dá pochopit snad jen jako pozdní výtrysk sametové velkorysosti.” Dodává, že: “Většina členů výboru si prostě opravdu myslí, že poslanec dnes klidně může během prezidentské kampaně dehonestovat jednoho z kandidátů těmi nejhoršími nálepkami, aniž by mu za to měla hrozit sankce…. …mohl být ovlivněn výsledek prezidentských voleb.” Nějak zapomíná, kterak kde kdo dehonestoval nejhoršími nadávkami prezidenta a prezidentského kandidáta Miloše Zemana právě, aby ovlivnil výsledek prezidentských voleb. A činí tak dodnes v přesvědčení, že výsledek demokratické volby je irelevantní.
“Konkrétně že Ondráček mohl koncem loňského roku označit textaře a podnikatele Michala Horáčka za veksláka a spolupracovníka komunistické StB…”, píše Štětka. Hystericky si klade řečnickou otázku: “Tak takhle se dnes řadový občan jako pan Horáček domůže spravedlnosti proti kastě chráněné poslaneckou imunitou? Takovou svobodu projevu má chránit imunita?”
Jako správný presstitut si nevidí do huby, neboť všichni víme, jak presstituti útočí podle objednávky, pokynů zhora či pro vlastní potěšení na kohokoli. A nejde o to, že by nás pravdivě informovali, ale právě o to, aby poškozovali vybrané osoby a znevýhodňovali je v politické či jiné soutěži. Nevím, že by se na novináře vztahovala nějaká imunita. Měli by být za své jednání do důsledků odpovědní, ale tak tomu není. Proti špinění ze strany presstitutů neexistuje reálná obrana. Mám s tím bohaté zkušenosti.
Proč? Protože, když je zažalujete nemusí dokazovat své tvrzení, jen se odkáží na ochranu svého “zdroje”. Svým zdrojem jsou zřejmě skoro vždy oni sami. Dalším problémem je, že jejich advokát placený redakcí poukáže na to, že článek schválil vedoucí vydání, který měl pověření od zaměstnavatele, tedy novinář za sviňárny, pod nimiž je podepsán, není odpovědný, je tředa žalovat redakci. Prokážete-li nepravdivost, protože proti logice presstitut “chránící zdroj” nic prokazovat nemusí, nemáte vůbec vyhráno, protože musíte dokázat, že vás lživé nařčení ekonomicky poškodilo. Máte-li například jako poslanec stálý plat, který vám prokazatelně kvůli novinářské sviňárně nebyl snížen, pak soud žádnou újmu neshledá a poškozený zaplatí soudní výlohy včetně drahého advokáta najatého redakcí.
Tato praxe beztrestnosti lživých tvrzení novinářů je naprosto nepřijatelná a je nutno ji změnit. Je tedy od pisálka Štětky (nomen omen) vrchoná drzost kritizovat poslaneckou imunitu vztahující se na výroky v Parlamentu (při vší její spornosti) a skromě zapomínat na na smrdutý kanál médií.
Nelíbí se mi ani argumentace Stanislava Grospiče (KSČM), který poukázal na stanovisko Ústavního soudu, podle kterého musí “politicky exponované osoby snést větší veřejný tlak”. Lživá nařčení kohokoli nelze označit jako přijatelný “větší veřejný tlak”. Politici nemají mít žádná privilegia, ale není důvod, proč by měli mít postavení beztrestně fackovaných panáků. Je nutno prosadit změnu zákona a trvat na potrestání konkrétního novináře za lež, tedy tvrzení, které nemůže doložit. Trest i za morální újmu musí být tak vysoký, aby odstrašoval. Jestli to za něj zaplatí redakce, to už je lhostejné.
Jak je to s Horáčkem doopravdy, to neumím rozhodnout (viz např. ZDE), ale dobře si pamatuji, že za minulého režimu sice nebyla pracovní povinnost, ale byla povinnost prokázat legální zdroj příjmu. Lidé žijící z nelegálních příjmů tak proto často byli v “invalidním důchodu”, aby měli čas na svoje aktivity. Nový režim, v němž se legální zdroj příjmů prokazovat nemusí, mnohé zázračně uzdravil.
Horáček je mimořádně talentovaný textař. To však pro politika není relevantní kvalifikace. Jeví se mi jako člověk křivý a nemohu sdílet jeho názory. Proto bych ho nevolil. Ať ho volí ti, kterým se líbí.
