Michal Brand
3. 10. 2018
V britské podřadné estrádě „Skripal, morče a nejedovatý jed“ nemine týden, aby nás britští šaškové neoblažili dalším pokračováním. Nejprve jsme byli v prvních dílech této mexické telenovely „informováni“ o tom, že Skripal se otrávil nejjedovatější bojovou otravnou látkou na světě, když ji snědl s pohankou, když se na něj vyvalila z kufru jeho neteře, když sáhl na jedem namazanou kliku u auta, pak jed vdechl z klimatizace auta, pak mu jed někdo stříkl do obličeje v parku a pak ještě se otrávil jedem z kliky u dveří svého bytu. Pak jsem se „dozvěděli“, že poplenice ve Velké Británii se nevyváží častěji než jednou za čtyři měsíce, protože flakon s jedem Novičok ležel na vrchu popelnice více než tři měsíce, než ho našli dva houmlesáci.
A to ještě navíc ve městě vzdáleném od Salisbury více než 10 km, kam ovšem údajní ruští agenti, pachatelé údajného ruského útoku na Skripala podle britského scénáře sitcomu vůbec nikdy nedojeli. Zatím. Možná se to v dalších dílech změní. Třeba geniální britští pozorovatelé desetitisíců hodin záběrů z městských kamer objeví Rusa, který od ruských atentátníků převzal kontaminovaný flakon Nina Ricci, jen tak lážo plážo si ho dal do kapsy a odjel s ním deset kilometrů, kde ho pohodil do popelnice, která se téměř nikdy nevyváží.
Houmlesáci, kteří našli flakon s Novičokem v nikdy nevyvážené popelnici se otrávili. A to přesto, že se Novičok velice rychle rozpadá, podle britských scénáristů z první série. Hlavně britská mlha prý ohromně urychluje rozpad Novičoku. Podle scénáristů druhé série se pak Novičok vlastně vůbec nerozpadá a proto vydržel v perfektní formě téměř čtyři měsíce v sousedním městě. Britská mlha je zřejmě lokální záležitost – v Salisbury je mlhy tolik, že se tam nejjedovatější bojová látka na světě rozpadne během několika minut, zatímco v sousedním Amsbury se vlivem místního klimatu znovu složí i Novičok již před třemi měsíci rozpadlý v Salisbury. No fakt. Říká to britská vláda, americký establišment, vedení Eurosojuzu i agitátoři z našich „svobodných“ „médií“.
Mimochodem, Novičok byl vyvinut speciálně tak, aby „rozežral“ gumové a plastové materiály na „plynových maskách“. Dát tedy Novičok do falešného flakonu Nina Ricci se speciálním plastovým nebo gumovým těsněním, no, to chce přímo holyvůdského škrabálka, který nic neví o reálném světě. To je skoro jako McGywer, báječný seriál emerické „kultury“. V jednom jediném díle tohoto seroše, který jsem viděl, hlavní hrdina, emerický super-super-super agent McGywer je poslán do Sověty okupovaného Afghánistánu, aby tam zachránil super-super-super čip z přísně tajné emerické družice, která spadla přesně na Afghánistán a – zázrak – neshořela v atmosféře ani se nerozmlátila na kousíčky. Emerický agent družici hravě najde. Ale objeví ho Sověti a Afghánci (ti špatní Afghánci, tedy nikoli džihádisté a islámští teroristé a jiní bojovníci za svobodu placení a vyzbrojení USA). V následující přestřelce emerický super-agent McGywer postřílí z pistole asi tak 100 Afghánských vojáků a asi tak 30 sovětských vojáků. Bez výměny zásobníku. No borec. A pak – když už je beznadějně obklíčen – uprostřed přestřelky – PŘESTAVÍ VESMÍRNOU ŠPIONÁŽNÍ DRUŽICI NA ROGALO A ULETÍ DO BEZPEČÍ! Scénáristé McGywera a scénáristé Skripala jsou stejně inteligentní – a pohybují se na hranici debility (ve smyslu lékařském), stejně jako fanoušci McGywera a fanoušci britského sitcomu Skripal.
V dalším pokračování britské frašky jsme byli informováni, že britští geniální hltači serošů zírali na desetitisíce hodin video-záznamů z kamer v celé Británii, až našli dva borce, jejichž obličej byl na první pohled ruský. A tak tedy našli údajné atentátníky. Británie sice neznala jejich pravé jméno, ale naprosto přesně věděla, co dělali jejich prarodiče. No fakt. Poslali na to McGywera a ten to zjistil. Půjčili si ho z jůesej. Předělal Skripalovo morče na mluvícího papouška a ten mu to vykecal.
Oba ruští agenti prochází úplně stejným místem na úplně stejném letišti v úplně stejném čase. Chybka post-produkce.
Pak se do věci vložil pověstný Bellingcat. Ten proslul padělanými fotkami s „ruským BUKem jezdícím po Ukrajině“, podvrženými „ruskými tanky na Ukrajině“ z výzbroje výhradně ukrajinské armády a dalšími perličkami. A nyní Bellingcat – mimochodem kdo tuhle partičku platí? – tvrdí, že jeden z údajných atentátníků byl v Čečensku. Některá „ruská“ média, která s nostalgií vzpomínají na zlaté časy Jelcinovy éry destrukce, rozvratu a vykrádání, se do věci taktéž vložila. Například navštívila vesnici, kde se jeden z údajných atentátníků narodil. Možná. Kdo ví. Tam si prý promluvili s několika lidmi, kteří ovšem nemohou být jmenováni, a ti potvrdili, že jde o místního rodáka. Což je důkaz, že Skripala otrávili na Putinův rozkaz.
Dále jsme se dozvěděli, že Skripal prý i deset let po odhalení pomáhal odhalovat ruské špiony v Evropě. A to by prý mohlo být důvodem, proč prý na něj byl spáchán atentát. Skripal byl odhalen a odsouzen v roce 2004. Do roku 2010 byl v base. V roce 2010 byl vyměněn a usadil se ve Velké Británii. A 14 let poté, co skončil v tajné službě, měl tak perfektní přehled o AKTIVNÍCH A AKTUÁLNÍCH AGENTECH, že je mohl napráskat. 14 let! No fakt. Ještě v roce 2067 bude Skripal odhalovat ruské agenty v Evropě. Dobře si je pamatuje, jen mu trvá, než se rozpomene. Jen Estonsko tuto část britské frašky trochu kazí. Podle agitace britských politruků odhalil Skripal několik ruských agentů mj. i v Estonsku. Ale estonská vláda se nějak prokecla a označila to za nesmysl. Jak je odhalil? 14 let mimo službu. 14 let poté, co každá tajná služba prověřila všechny informace, se kterými mohl přijít Skripal do styku před svým prozrazením, a jistě přijala adekvátní opatření. Jak to, že tak dlouho vzpomínal? 14 let. Jak ty ruské agenty mohl odhalit po takové době mimo „byznys“? Uvařil pohanku a věštil? Nebo se poradil s morčetem?
To je jako v tom vtipu o Juliu Fučíkovi. Gestapo zatkne Fučíka, vyslýchají ho. „Jak se jmenujete?“ A Fučík stále jen „doktor Horák“. Mučí ho, mlátí ho, a on pořád jen „jsem doktor Horák“. Večer jde bachař okolo jeho cely a zevnitř se ozývají strašné rány. Bachař nakoukne dovnitř, tam stojí Fučík, tluče hlavou do zdi a říká pořád dokola „Ježíšmarjá, jestli já si nevzpomenu, voni mě snad zabijou“.
Tak tak nějak to mohlo být se vzpomínáním Skripala na ruské agenty v Evropě.
V dalším díle britské frašky jsme se dozvěděli, že „Skripal předával tajné zprávy neviditelným inkoustem“. No páni!!! Hlavní je udržet dementní publikum této frašky v napětí! To je drasťák! Běžím pro pop-corn!
