Co týden dal a Hampl napsal: KORPORACE

Avatar
Původní autoři

Petr Hampl
15.10.2018   PravýProstor
Konzervativní ekonom a vášnivý obhájce kapitalismu Joseph Schumpeter už před 80 lety napsal, že pokud v ekonomice začnou hrát klíčovou roli korporace (používal označení „velké podniky“), přestane se jednat o kapitalismus. Mohou být nadále udržovány některé formální znaky, nicméně chování ekonomiky ztratí ty základní rysy, které byly pro kapitalismus typické. To nejdůležitější je, že zmizí postava podnikatele (s tím psychologické charakteristiky), a bude nahrazena korporátním úředníkem. 


Ekonomický systém, ve kterém dominují korporace, skutečně vyvolává rozpaky. Není divu, místo slibovaného růstu životní úrovně dochází k jejímu poklesu a místo slibované svobody čelíme formujícímu se totalitnímu systému v různé fázi vývoje – v českých zemích vám „jen“ zablokují komunikační platformu, ve Velké Británii už zabíjení disidentů patří k životu. Je tedy logické, že se ke korporacím nikdo nehlásí.

Lidé z pravice většinou tvrdí, že se jedná o formu socialismu. A volají po jakémsi utopickém uspořádání, kde budou korporace natolik hodné a odpovědné, že přestanou ovlivňovat chování vlád.
Lidé z levice naopak tvrdí, že se jedná o formu kapitalismu. A volají po jakémsi utopickém uspořádání, kde budou korporace natolik regulovány státem, že s ním fakticky splynou a doufají, že to nepovede k úplné likvidaci občanských svobod.

Hampl v knize Prolomení hradeb ukázal, že korporace hrají naprosto zásadní roli v islamizaci Západu. Vytvářejí poddajné, ubožácké a intrikánské typy lidí, pro které je představa otevřeného střetu s islámem natolik nepřijatelná, že se raději dobrovolně poddají, a kteří nejsou spojeni s žádnou konkrétní zemí (a nejsou tudíž motivováni žádnou konkrétní zemi bránit). A žádnou alternativu nenavrhl, o tom bude až jeho další kniha.

Minulý týden jsem to téma naplno otevřel v rozhovoru pro Parlamentní listy. A ukázalo se, že je pořád ještě hodně nové. I pro ty čtenáře, kteří se mnou obvykle sympatizují. Bude to tedy chtít víc času. Pamatuji si, jak si všichni ťukali na čelo, když jsem před nějakými 10 lety začal psát o třídním konfliktu mezi elitami a obyčejnými pracujícími. Tentokrát to nebude jiné.

Ostatně, když Steve Bannon před pár měsíci ve svém pražském vystoupení prohlásil, že vrcholoví manažeři bank představují větší zlo než Adolf Hitler, novináři tu větu raději přeslechli. Jen časopis Šifra přinesl Bannonovu řeč bez cenzury.

Shrnuji tedy to klíčové, co jsem do parlamentek napsal.

JAKÁ JE ALTERNATIVA K DOMINANCI KORPORACÍ

Především je zapotřebí porozumět tomu, že protikladem k vládě nadnárodních korporací není vláda českých korporací, a už vůbec ne státních podniků. Vláda státní byrokracie vede ke stejným problémům jako korporátní.

Potřebujeme dosáhnout stavu, kdy české ekonomice budou znovu dominovat menší místní firmy. To je žádoucí nejen z hlediska ekonomického, ale především z hlediska bezpečnosti a sociální soudržnosti. Úspěšnost hospodářské politiky by měla být posuzována především z hlediska toho, kolik místní lidé zakládají podniků. Skutečných podniků, ne poradenských firem.

Jak postupovat

Musí okamžitě skončit veškeré zvýhodňování korporací a musí být vystavěny ostré bariéry, které zabrání ovlivňování politického života ze strany korporací. Ale to jsou jen teoretické úvahy. Dnes mají korporace dostatečnou moc, aby jakékoliv změně jdoucí tímto směrem zabránily. Rád bych se mýlil, ale obávám se, že dřív či později bude muset dojít na vyvlastňování korporátních majetků, razie v centrálách, nucenou správu a podobně. V každém případě platí, že obyvatelé České republiky by odchodem investorů nic neztratili.

DOPAD KORPORACÍ NA ŽIVOTNÍ ÚROVEŇ

Více by ale měly varovat statistiky o rostoucích příjmových nerovnostech. Reálná kupní síla amerického dělníka vzrostla od roku 1978 o 11 %, což je, mimochodem, nižší nárůst životní úrovně, než jakého dosahovaly socialistické ekonomiky založené na centrálním plánování. Reálná kupní síla vrcholového manažera se ve stejném období zvýšila 10násobně. Přitom manažeři – na rozdíl od dělníků – nenesou odpovědnost za svá rozhodnutí a jejich rozhodování podle toho mnohdy vypadá. Hospodářství, kde začnou příliš převládat příliš velké organizace, je ekonomicky iracionální a vede k nespravedlnostem.

Co nám zahraniční investice přinesly

Když máte chudou a zaostalou zemi, může být výhodné, že do té země přijdou investoři, postaví silnice, vodovody, školy, továrny, vštípí lidem pracovní návyky a tak dále. Mohou neskutečně urychlit vývoj a jejich pozdější zisky jsou zasloužené.

Jenomže do českých zemí zahraniční investoři přišli, když už neměli co dát. Infrastruktura byla vybudována, místní zaměstnanci byli schopnější a vzdělanější než jejich zaměstnanci. A že přivezli modernější stroje nebo pokročilejší organizaci výroby? To si dokázaly české firmy pořídit zrovna tak.
Je pro nás těžké si to uvědomovat, protože jsme mechanicky naučeni chápat zahraniční investice jako něco jednoznačně pozitivního. Ve skutečnosti bychom je měli brát spíš jako něco, co nás ohrožuje, pečlivě třídit, pouštět sem jenom ty nejvýhodnější nabídky a místo podpory investic řešit obranu před zahraničními investicemi.

KORPORÁTNÍ KNOW-HOW A ROZVOJ DOVEDNOSTÍ

Obecně je podceňováno, jak obrovsky korporace poškozují schopnosti místních lidí. Pamětníci potvrdí, že po roce 1990 byli naši partneři ze západní Evropy až šokováni, kolik toho čeští technici umí. Je to vlastně pochopitelné a logické. Zatímco oni měli za sebou řadu let, kdy neřešili nic těžšího než z jakého korporátního manuálu přečíst instrukce, jejich kolegové v českých zemích museli zajistit chod velmi složitých zařízení bez jakékoliv podpory. K tomu potřebujete zvládnout řadu technologií opravdu do hloubky a často i pořádně pochopit fyzikální principy. Když k tomu přidáme velmi dobré technické školství a 200letou silnou průmyslovou tradici, byly tady naprosto unikátní technické schopnosti. Jak se říkalo v korporaci, kde jsem tehdy působil, „Češi, to jsou ti excelentní technici, co neumí pořádně anglicky“. I proto dnes v desítkách nebo dokonce stovkách zemí najdete dosud fungující česká zařízení.

Dnes Češi vyrábějí většinou jednoduché komponenty a až odejdou do důchodu dnešní padesátníci, 200letá tradice zmizí. To nám přinesly zahraniční investice.

– – – 

Foto: Hans Štembera – Parlamentní listy