Ruská past pro Trumpa. Závažné důsledky odstoupení od INF

Avatar
Původní autoři

24. 10. 2018     topwar
Opravdu polem neoraným pro analytickou činnost vojenských expertů a také politologů a novinářů se nedávno stala zpráva o možném odstoupení USA od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF), což 20. října oznámila hlava Bílého domu Donald Trump. Pravděpodobnost takového rozhodnutí byla nekompromisně prezentována západním médiím jako objektivní protiopatření Washingtonu za “mnohaleté porušování smlouvy Ruskou federací”. A to i přesto, že v oblasti rumunského města Deveselu a polské vesnice Redzikowo byly v posledních letech v rámci evropského systému protiraketové obrany vybudovány stacionární protiraketové systémy Aegis Ashore, které jsou vybaveny pozemními modifikacemi modulárních univerzálních odpalovacích zařízení Mk 41 VLS, schopných používat nejen superdalekonosné protiletadlové řízené střely RAM-174ERAM (SM-6) a exoatmosferické střely RIM-161C (SM-3 Block IB), ale také úderné modifikace těchto raket s indexem SM-4 (RGM-165) a také podzvukové protilodní střely AGM-158C LRASM a taktické rakety dlouhého doletu AGM-158B JASSM-ER.


A pokud v současné době nemáme informace o uvedení do výzbroje a křestu ohněm (oficiálně byl projekt uzavřen v roce 2003) SM-4 nebo modernějších lodních balistických raket středního doletu ArcLight jako součásti lodních vertikální odpalovacích zařízení Mk 41 VLS námořních sil USA, pak o testování LRASM z loďních vertikální odpalovacích zařízení Mk 41 víme již dlouho. Znamená to, že specialisté Lockheed Martin a Raytheon budou schopni snadno adaptovat LRASM a konstrukčně totožný JASSM-ER pro použití z ​​pozemních modifikací Mk 41, které jsou součástí komplexu Aegis Ashor. Vyzbrojeni mapou a pravítkem velmi snadno zjistíme, že rádius výše uvedených taktických křídlatých raket, vypuštěných z objektu v Deveselu, zasáhne: povrchové lodě Černomořské flotily ruského námořnictva v Černém moři, většinu strategicky důležitých objektů Krasnodarského kraje, Krymské republiky a také východních okresů Rostovské, Bělgorodské a Kurské oblasti. V případě s Ashorem v polském Redzikově je situace ještě “veselejší”: v okruhu působnosti těchto raket se ocitají Leningradská, Pskovská, Novgorodská a Tverská oblast.

Závěr: pouhá výstavba komplexů Aegis Ashor ve východní Evropě, které jsou schopny se v mžiku přeměnit z protiraketových na úderné (díky raketám AGM-158B/C), zcela odporuje ustanovením Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, podepsané Michailem Gorbačovem a Ronaldem Reaganem 8. prosince 1987. Takže porušování smlouvy INF se týkají výlučně americké strany, zatímco Kinžaly, Iskandry a další střely, které nasazuje Generální štáb Ozbrojených sil Ruska v Jižním a Západním vojenském okruhu, nejsou nic jiného než odpověď na konání Pentagonu.

Je zcela jasné, že vystoupení USA z rámce smlouvy INF výrazně zvýší míru geostrategického napětí, přitvrdí rétoriku stran ohledně rozdělení kontrolních zón v předoasijské oblasti a v asijsko-pacifickém regionu a výrazně urychlí již existující závody ve zbrojení. Washington se ze všech sil snaží polohovat se do role vedoucí strany, která je bez ohledu na úspěchy obranného průmyslu Ruska a Číny připravena převzít iniciativu na globálním bojišti a opětovně dokázat světovému společenství neotřesitelnost unipolárního systému. Na první pohled lze právě tento plán vysledovat v předvčerejším prohlášení Donalda Trumpa na setkání s novináři v Bílém domě, kde americký vůdce prohlásil, že “USA jsou připraveny zvyšovat svůj jaderný potenciál, dokud nebudou všechny ostatní jaderné mocnosti vyděšeny”.

To je ale smůla! Nehledě na neobyčejně bojovnou protiruskou patetiku Trumpa během setkání s novináři ve Washingtonu a podobný vzorec vyjádřování poradce pro národní bezpečnost amerického prezidenta Johna Boltona během setkání s ministrem zahraničí RF Sergejem Lavrovem a tajemníkem Rady bezpečnosti RF Nikolajem Patruševem, v otázce odchodu ze smlouvy INF naši američtí “kolegové” hledají podporu u Velké Británie, Japonska a dalších “lokajských států”. A ani samotný Trump nespěchá s vyloučením státu z INF a konzultuje s kompetentními specialisty v Pentagonu. Ve výsledku jsme se 23. října večer dozvěděli, že příští jednání mezi Donaldem Trumpem a Vladimírem Putinem se uskuteční 11. listopadu 2018 v Paříži při oslavě 100. výročí konce první světové války. Je zřejmé, že otázky, týkající se smlouvy INF se ukázaly být mnohem důležitější než smyšlený “hon na čarodějnice”, pomocí něhož se americký vůdce pokusil zdůvodnit odložení jednání na rok 2019. O co ale jde? Proč Bílý dům začal náhle couvat a čeká na další rozhovory s Vladimírem Putinem?

Odpověď je zřejmá: USA prostě nejsou připraveny na závody ve zbrojení současně s Ruskem a Říší středu. Zatímco boeingovský projekt hypersonické křídlaté rakety X-51A Waverider je pouze v mezietapě letových zkoušek, která spočívá v testování hypersonického náporového motoru Pratt & Whitney SJX-61 při rychlostech vyšších než 5,1 M, ruské hypersonické aerobalistické střely X-47M2 Kinžal s rychlostí 10 Machů, vybavené osvědčenými a spolehlivými raketovými motory s pevným pohonem, jsou již na experimentální bojové službě (na závěsech modernizovaných těžkých stíhacích letounů MiG-31K ). V důsledku toho VKS Ruska, dokonce nehledě na skrovnější financování korporace Taktické raketové vybavení a Konstrukční kanceláře pro strojírenství (Kolomna) ve srovnání se společnostmi ve Státech, budou moci zvýšit počet Kinžalů, které jsou ve výzbroji VKS Ruska, mnohem rychleji. A to je reálný problém pro velení Ozbrojených sil USA v Evropě.

Letecká složka amerického námořnictva navíc stále postrádá protiletadlové řízené střely, schopné poskytnout alespoň 50% pravděpodobnost zachycení aerobalistických raket dlouhého doletu X-47M2 Kinžal. Protiletadlové řízené rakety s velmi dlouhým dosahem RIM-174ERAM s konstrukčním omezením přetížení 25-30 jednotek nedokážou zničit Kinžal, který manévruje s přetížením nad 30G. “Manévrovatelnější” rakety RIM-162A/B ESSM Blok 2, …, také nemají možnost zachytit Kinžal z důvodu omezení rychlosti zasahovaného cíle.

A pouze francouzské protirakety středního a dálkového dosahu Aster-30, které mají ve svém arzenálu systému řízení plynové motory s křížovou kontrolou (двигатели поперечного управления), mohou jen částečně čelit nejnovějším ruským Kinžalům. Ale pro to Američané budou muset zaprvé, přizpůsobit Astery ke startu z dopravních a spouštěcích kontejnerů Mk 13 (buňky odpalovacího zařízení Mk 41), a za druhé, softwarově a hardwarově synchronizovat jejich inerční a navigační systémy a aktivní radiolokační samonaváděcí hlavice s bojovým informačním a řídícím systémem Aegis, což bude vyžadovat značnou dobu, během níž může počet Kinžalů ve výzbroji našich VKS překročit tisíce jednotek.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová