Kalousek zase ,,perlí”; vyplacená náhrada za církevní restituce je prý náhrada za komunisty ukradený majetek a není to příjem; tudíž nemůže být ani daněna. Podle TOP 09 loupež za bílého dne…

Břetislav Olšer
4.11. 2018   Rukojmí

Zkrátka Miroslav Kalousek už zase ,,perlí” nejen za řečnickým pultíkem sotva spatří červené světýlko TV kamery. Dnes už sice ostrouhal šéfovskou mrkvičku, sesadil ho duhový Pospíšil, přesto se fackovací Mirďa jako předseda poslaneckého klubu TOP 09 před několika dny ve své politické bezmoci nechal slyšet se svými fantasmagoriemi…
Znovu připomněl, že zákon o majetkovém vyrovnání mezi státem a církvemi byl schválen v roce 2013 za vlády Petra Nečase. A zákon prý počítal s tím, že církve dostanou od státu nemovitý majetek v hodnotě zhruba 75 miliard korun. Dnes však vláda přichází s tím, aby se “náhrady” zdanily. Podle TOP 09 jde o loupež za bílého dne.

Za nemovitosti, které se podle zákona nevydávaly, mají církve během 30 let získat 59 miliard, navyšovaných o inflaci, a během této doby má dojít k úplně odluce církve od státu. Kalouskovi naskakují žily na spánku; zuří, že současná vládní koalice totiž navrhuje, aby došlo ke zdanění těchto peněžitých náhrad. Pro TOP 09 je taková zákonná úprava naprosto nepřípustná.

“Když vám někdo něco ukradne, což komunisté kdysi ukradli církvím, a už je vyplacená náhrada, tak je to náhrada za ukradený majetek. To není příjem. Tudíž to nemůže být ani daněno,” myslí si Kalousek ve svém promilově ovíněném stavu…

Opilý Kalousek ve Sněmovně: https://www.youtube.com/watch?v=hbt_fM1K960

Je to pořád ten samý Kalousek, co v roce 1984 získal titul inženýra, když už byl členem Československé strany lidové, aby se společně s komunisty stali součástí Národní fronty ČSSR, jež byla řízena ÚV KSČ. Svoje selhání, když v roce 2006 nabídl koalici se socialisty a komunisty, zdůvodnil:

„Udělal jsem něco, co omluvit nelze. Neměl jsem na vybranou. Mohl jsem tiše chcípnout v křoví. Byla to provokace, byla to hra. Kdybych neudělal nic, tak další vývoj byl neskonale dramatičtější…” Není to rovněž „normalizační kariérismus“, když mu hrozilo, že chcípne bez práce v křoví…?

A teď si dovolí dodávat k církevním restitucím z roku 2013, že pokud by něco takového bylo schváleno a prosazeno, tak by to byla jenom další krádež a další křivda. Bída třepe kurníkem, ale ti, co se vždycky zaštiťovali pokryteckým heslem: ”Chudoba, hanba, pokora”, mají dnes zákon, jenž počítá, že církve dostanou zpátky majetek v hodnotě cca 75 miliard korun, plus inflace, které jim bude stát splácet 30 let.

Navíc má stát dále 17 let přispívat na platy duchovních; tři roky 1,4 miliardy, další každý rok se podpora bude o pět procent snižovat. Církev navíc požaduje náhradu i za pozemky, které zmizely pod hladinami všech přehrad, či pod silnicemi. Tyto pozemky byly zabrány ve veřejném zájmu tak jako všem ostatním. Nikdo neobdržel žádné finanční vyrovnání, tedy není důvod, proč by měla obdržet náhradu církev…?

Pokud bude vyplacena náhrada církvi, poté budou následovat oprávněné žaloby na náhradu ze strany všech takto postižených, tedy nejenom fyzických osob, ale všech obcí, spolků, sdružení atd. V takovém případu bude zcela určitě žádat o náhradu za zatopené pozemky kolem hradu Orlík i předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a jeho rodina.

Lesy, pole a další nemovitý majetek by měl stát podle vládou schválené dohody se 17 církvemi a náboženskými společnostmi vydat do pěti let. Celkově se mluví o 150 miliardách, což jistě není poslední číslo. Takže se ani neví, kdy se tedy stane církev takovou, jak ji dojemně líčil bývalý kardinál Miloslav Vlk; církví neprahnoucí po moci a bohatství, pouze po spravedlnosti?

Je tu ale i další složitá otázka; patří pozemky, lesy a budovy skutečně církvím? Nebyly válečnou kořistí už během husitských či křižáckých válek? Z velké části církev rovněž dostávala majetek od bohatých donátorů, od lidí z prostředí aristokracie či bohatého měšťanstva. Je opravdu podle ústavního práva restituce církevního majetku v situaci, kdy polovina českých důchodců tře bídu s nouzí?

Že církve žádný majetek nevlastnily? Církve od roku 1771, tedy od vlády císaře Josefa II., měly majetek propůjčený od státu a s ním nakládaly. Jak to tedy je s církevními restitucemi, co mají vydat komunisty ukradený majetek, jenž nese stopy krve umučených kacířů? Inkvizice byla předchůdcem nejen Goebbelsovské filosofie, ale i StB…Přesto Federální shromáždění ČSFR 1. srpna 1991 schválilo “výčtový zákon, kterým se restituovaly majetky církví (zejména církevních řádů) a náboženských společností.”

Jak to tedy bylo; kolaborovala československá katolická církev s Hitlerem, nebo ne, což se snaží Kalousek ve svém spisku vy(z)vracet…?

Že by vliv exkomunisty na postu předsedy vlády Mariána Čalfy…? Nicméně jako důkaz onoho vstřícného kroku mezi státem a církví bylo prohlášení tehdejšího kardinála Františka Tomáška, že to je poslední nárok, který církev vznáší! Poděkoval a sdělil, že další majetky už katolická církev žádat nebude. Nejen on, ale i další opoziční představitelé se vyslovili pro restituční tečku.

Ozývají se však hlasy, že kardinálova slova nejsou prokazatelná, že tady byl rovněž přece tzv. blokační paragraf, který měl otevřít další restituce… Nicméně v letech 1990 a 1991 bylo do vlastnictví katolické církve zákonem převedeno asi 170 komplexů. Kardinál, arcibiskup pražský, hlava katolické církve v Čechách a na Moravě Tomášek upozornil také na to, že nejde o žádný majetek zabavený komunisty. Úplné vypořádání poměrů s římskokatolickou církví tedy proběhlo 1. 8. 1991…

Snad proto Kalousek, tento velkohubý zběhlík od křesťanů z KDU-ČSL, který v roce 2017 už byl předsedou TOP 09, šel na to přes své falešné city a údajně za své. Spojil vše výše řečené a vlastním nákladem vydal před volbami dílo s názvem „Naši pastýři“. Jde o seznam kněží, kteří byli perzekvováni, vězněni či zavražděni nacisty nebo trpěli za komunistického režimu. je téměř veřejnoprávní, ale poučné. A hlavně nic z jeho hlavy, což knize jistě pomůže ze všeho nejvíc…

Většinu obsahu knihy ovšem tvoří speciální příloha „Kaplani na válečném poli“ od Donalda F. Crosbyho. Ten popsal osudy a příběhy amerických kaplanů sloužících v armádě. Kdoví, jak se svými ovečkami v zeleném probíral zločiny Spojených států – od Koreje, Vietnamu, Iráku až po Afghánistán, Libyi a Sýrii… O humanitárním bombardování Srbska a Černé Hory ani nemluvě… Proto se Kalouskův výtvor tak liší od knižní produkce jiných politiků… 200 let terorismu USA

V první části tohoto Kalouskova seznamu hrdinů jsou jména a kratičké profily 471 kněží, řeholníků i církevních hodnostářů, kteří působili na území bývalého Československa a to v době před, po či po druhé světové války, a nacistický nebo komunistický režim je nějakým způsobem omezoval a likvidoval.

Někteří z nich za svoji statečnost a neochotu kolaborovat s totalitními režimy zaplatili svým životem. Nejedná se pouze o lidi české národnosti, ale také o Němce, Poláky i zástupce dalších národů Československa. Důvod vydání knihy? Kalousek k tomu uvedl: „Kniha vznikla díky rozhořčení. Nebyl jsem sám, koho rozhořčily výroky některých levicových politiků, kteří tvrdili, že klérus za války kolaboroval s nacisty.“

Ale po pořádku, jak to tedy je; kolaborovala československá karotická církev s Hitlerem, nebo ne, což se snaží Kalousek ve svém spisku vyvracet…? Věřím, že ti kněží, jím vybraní pro knižní prezentaci, byli skutečně stateční a mínili zničit nacismus a další ismy, ale každé pro má i své proti. Též o tom by se měl populární český politický přeběhlík zmínit. Bylo to s katolickou církví též poněkud jinak, což se mně jako věřícímu katolíkovi a bývalému ministrantovi neříká snadno…

Náměstí Sv. Petra ve Vatikánu… Snímek Břetislav Olšer

Nějaké poznatky o této zlé době jsem si přivezl přímo z Radia Vatikán. Už Hitler totiž po svém nástupu k moci účelově slíbil, že katolická církev bude mít zvláštní privilegované postavení v nově Říši, pokud by Vatikán použil svůj vliv a zajistil mu hlasy pro jeho stranu NSDAP a Vatikán souhlasil… Papež Pius XI. pak poslal příkazy německým biskupům, kteří se shromáždili ve Fuldě, aby nařídili svým kněžím, že mají podporovat Hitlera.

V nestranném Annual register se píše o „obrovském přesunu katolické střední třídy v západním a středním Německu k nacistické straně zlomil moc starých středostavovských katolických stran.“ Mnozí katolíci váhali, protože nenáviděli židy a socialisty, ale neodvážili se volit nacisty. Z Říma však přišel příkaz, že nepřátelství k nacistům musí zmizet. (To vše podle Catholic Revue de Deux Mondes z ledna 1935: Le Catholicisme et la politique mondiale.)

A pojďme nyní z Německa do Itálie; 11. února 1932 vstoupil šéf italských fašistů Mussolini slavnostně do baziliky sv. Petra ve Vatikánu, a po požehnání se svěcenou vodou si zbožně klekl a pomodlil se. Započaté spojenectví bylo posléze upevněno finančními dohodami v Lateránské smlouvě. Přitom polovina částky placené státem byla ve státních obligacích, které papež přislíbil neprodávat po mnoho let, a tak finanční prosperita Vatikánu závisela do značné míry na zachování fašismu.

Papež Pius XI. a Mussolini…

Ale Mussolini nikdy nedával nic zadarmo, nepoklekl ve sv. Petru kvůli náhlému osvícení. Měl plány na úspěch, které vyžadovaly pomoc katolické církve. A v roce 1935 jako prvou z úspěšných fašistických agresí, které nakonec vedly k vypuknutí Druhé světové války, nelítostně spustil: fašistická Itálie zaútočila a okupovala Ethiopii.

Výkřiky hrůzy se ozývaly po celém světě, jenom ne z Vatikánu, Papež zůstal zticha. A jak napsali jinde političtí autoři, „prakticky bez výjimky celý svět odsuzoval Mussoliniho, celý kromě papeže“ (Teeling, The Pope in Politics).

Počátkem roku 1938 požádalo 60 arcibiskupů a biskupů a 2000 kněží, kteří pomáhali při oslavě spojenou se zemědělstvím, aby je přijal Mussolini. V procesí nesli kněží prapory a šli nejen před pomník neznámého vojína, ale vzdali poctu i památníku vystaveném padlým při fašistické revoluci. Než byli přijati Ducem, biskupové a arcibiskup vedli procesí, a když už byli před ním, začali mu freneticky provolávat slávu.

Arcibiskup z Udine přečetl provolání, ve kterém mimo jiné prohlásil: „Duče, ať vás chrání Bůh! Budeme se za vás všichni modlit, aby On vám pomáhal vítězit ve všech bitvách, které moudře a energicky vedete k prospěchu, velikosti a slávě křesťanského Říma, střediska křesťanství – toho Říma, který byl hlavním městem Římské říše.“ http://jirisoler.wz.cz/worldvatikan11.html

Podle mnohých další papež Pius XII. v období války jako morální autorita zklamal, když před holocaustem zavíral oči. Bývalého pontifika otevřeně kritizoval například židovský spisovatel a nositel Nobelovy ceny za mír Elie Wiesel a řada židovských rabínů. Kontroverze kolem Pia XII. se silně rozhořela za éry předchozího papeže Benedikta XVI., který otevřel cestu k jeho svatořečení. Tento krok židy rozhořčil. Znamenal překážku na cestě sbližování obou náboženství, které prosazoval zejména Jan Pavel II. Ten se jako vůbec první papež v roce 1986 pomodlil v synagoze.

Prolínání katolické a fašistické ideologie bylo rozšířené v českém prostředí ve třicátých letech 20. století. Reprezentuje je Jan Scheinost, šéfredaktor listu Národní politika za Protektorátu, za což byl vyznamenán církevními řády a čestným štítem protektorátu Čechy a Morava s orlicí sv. Václava, řádem, který r. 1944 založil německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank. Podobné propojování katolicismu a fašismu reprezentuje Karel VI. Schwarzenberg. http://denikreferendum.cz/clanek/18235-cirkve-a-nacismus

Papež Pius XI. pak poslal příkazy německým biskupům, kteří se shromáždili ve Fuldě, aby nařídili svým kněžím, že mají podporovali Hitlera.

Tolik o tom, že ne vše bylo během 2. sv. války v katolické církvi “košer“, ovšem jak již bylo uvedeno výše, většinu Kalouskova díla „Naši pastýři“ tvoří příloha „Kaplani na válečném poli“ od Donalda F. Crosbyho. Jde o osudy a příběhy amerických kaplanů sloužících v armádě, aby hlavně poskytovali duchovní útěchu. Zmínění vojenští duchovní pastýři jistě byli též ve Vietnamu. Jak asi reagovali na lži, kterými byli krmeni jeho vojenské ovečky, většinou hoši z farmářských rodin.

Utěšovali je též jako američtí generálové, co jim tvrdili, že jde pouze o tříměsíční policejní akci, během které rozbombardují Vietnam do doby kamenné. Jak poté své ovečky uklidňovali, když válka trvala deset roků a měla na tři milion mrtvých Vietnamců a Laosanů a přes 58 tisíc vojáků US Army…?

Kdoví, zdali zažily tyto zvrhlé zběsilosti i osoby z Kalouskovy knihy, resp. hrdinové z přílohy „Kaplani na válečném poli“ od Donalda F. Crosbyho…? Až se mi knížka dostane do ruky, určitě si to zjistím, kolik v sobě nosili tito kaplani zpovědních tajemství, za které těmto vrahům pak dávali rozhřešení; kolik to asi mohlo být Otčenášů a Zdrávas Marií…?

Přesto pořád budu známého politického masturbátora vidět za řečnickým pultíkem Sněmovny, kde se rozohní ihned, kdykoliv spatří dle Pavlovova reflexu červené světýlko televizní kamery; nezačne sice slintat, ale na řadu přijde jeho rétorické sebeukájení…

Chlapi pili, baby kuřily, fajně u Kalousků bylo: http://www.rukojmi.cz/clanky/6501-kdyz-opily-kalousek-zvanil-ve-snemovne-take-s-piraty-ci-v-ct-pak-v-ramci-demokracie-a-svobody-projevu-zfackoval-studenta-a-navic-tvrdil-ze-kdyby-byl-u-porodu-babise-uskrtil-by-ho-pupecni-snurou

Opilý Kalousek a Piráti: https://www.youtube.com/watch?v=xmc8dMI6Zpo

Opilý Kalousek i bez Pirátů: https://www.youtube.com/watch?v=DTd38Qe-uzo

http://www.rukojmi.cz/clanky/4304-kalousek-verbalne-masturbuje-nejen-za-recnickym-pultikem-sotva-spatri-cervene-svetylko-kamery-ale-tez-pred-volbami-pri-psani-knizky-s-niz-se-marne-snazi-na-ukor-popisovanych-osudu-hrdinu-ziskat-hlasy-volicu