Radim Valenčík
6. 12. 2018 RadimValenčíkPíše
Letošní zpráva BIS spíše pobavila lid obecný svým břídilstvím a patolízalstvím. Celá viz: www.bis.cz/vyrocni-zpravy
V určitém smyslu je však dosud nejnebezpečnějším výkonem, který proti naší zemi i naším spojencům BIS předvedla. A to zejména na poli ochrany ekonomických zájmů, kterým věnovala nebývalou pozornost. To, že BIS věnovala pozornost ekonomickým zájmům je v pořádku, ukládá jí to Zákon o zpravodajských službách České republiky z roku 1994, na který se ve svém úvodu zpráva odvolává, konkrétně pak § 5 odstavec d): “Bezpečnostní informační služba zabezpečuje informace o činnostech, jejichž důsledky mohou ohrozit bezpečnost nebo významné ekonomické zájmy České republiky” zakonyprolidi
Pokud by si BIS chtěla plnit tuto funkci řádně, musela by reagovat na skutečnost nerovnoprávného postavení naší země vůči silnějším partnerům, kteří různým způsobem (přesto, že jsou to partneři, ale tak to už v dnešním světě chodí) svého silnějšího postavení zneužívají. Nedávno jsem popsal cesty, kterými k poškozování ekonomických zájmů ČR dochází, takto:
“Odhadem každou druhou korunu, kterou vyděláme, na Západ odvádíme. Několika způsoby. Přes dividendy, přes vnitrokoncernové obchodní, resp. cenové vztahy, přes reexporty, přes rozpouštění toxických aktiv v investičních fondech našich bank, přes tvorbu rezerv centrální banky, přes umožnění spekulativních výdělků zahraničních bank přes českou korunu…”
Vůči tomuto poškozování ekonomických zájmů od svého počátku dělá BIS mrtvého brouka. Na to už jsme si zvykli. Přitom třeba problém reexportů BIS umí sledovat, jak vyplývá z jedné části její zprávy věnované specifické problematice. Uvádím záměrně celé, aby bylo zřejmé, jací jsou na BIS chlapíci, kteří rozumějí svému řemeslu a zaslouží si pochvalu (komu se to nechce číst, může to přeskočit, je to jen o tom, jak dobře BIS dokáže sledovat reexporty, když chce):
“Jako člen všech Mezinárodních kontrolních režimů (MKR)4 se ČR zavázala nepodílet se na šíření (proliferaci) zbraní hromadného ničení a jejich nosičů (ZHN) a minimalizovat rizika spojená 4 Wassenaarské ujednání (Wassenaar Arrangement on Export Controls for Conventional Arms and Dual-Use Goods and Technologies, WA), Australská skupina (Australia Group, AG), Kontrolní režim raketových technologií (Missile Technology Control Regime, MTCR) posílený o Haagský kodex (The Haague Code of Conduct, HCOC), 14 s mezinárodním obchodem s konvenčními zbraněmi, vojenským materiálem, výbušninami a zbožím dvojího použití. Jaderné, chemické a biologické (bakteriologické a toxinové) ZHN jsou v ČR z obchodu vyloučeny, další mezinárodně kontrolované položky podléhají v ČR zákonným předpisům5 . Přesto se proliferačně nejrizikovější země (i nadále mezi ně patří KLDR, Sýrie a Írán) zajímaly o konkrétní strojírenská zařízení, speciální materiály, technologie a know-how použitelné k výzkumu a vývoji vlastních ZHN. Pro získání zboží s potřebnými technickými parametry připravovaly složité obchodní cesty přes třetí země. Do reexportů zboží zapojovaly krycí firmy nebo subjekty, jimž často nebyl skutečný účel obchodu a rozsah zapojení dalších firem znám. Složitým obchodním cestám uzpůsobovaly i platby za zboží s cílem znemožnit identifikaci obchodních tras a zapojených firem. Mezinárodní společenství proti takovým snahám proliferačně rizikových zemí uplatňují sankční opatření, která zakazují přímé dodávky kontrolovaných položek a přijímání plateb za takové obchody. Rada bezpečnosti OSN zesílila v roce 2017 ve čtyřech rezolucích sankční opatření proti KLDR za její raketové a jaderné testy. Trvaly sankce proti Sýrii a přes uvolnění sankcí proti Íránu v jaderné oblasti zůstala v platnosti opatření zakazující dodávky konvenčních zbraní a zboží pro íránský raketový program. Sankce EU se od srpna 2014 týkají i dodávek ruským zbrojovkám a subjektům se zbrojními programy, řada sankčních zbrojních opatření směřovala proti některým zemím Blízkého a Středního východu, jihovýchodní Asie a kavkazským nebo africkým zemím. Zbrojní embarga podle rezolucí Rady bezpečnosti OSN, Nařízení Rady (EU) nebo Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) však obchody do takových zemí zásadně limitují, popř. úplně zakazují. O vojenský materiál, zbraně a výbušniny nebo o speciální komponenty využitelné k vývoji a výrobě např. bezpilotních prostředků pro vojenské účely projevily zájem i země s nestabilním či represivním režimem a země, ve kterých probíhají ozbrojené konflikty. Porušení nebo obcházení sankčních opatření by na mezinárodní úrovni poškodilo dobré jméno ČR. Poptávky po proliferačně zneužitelném zboží se nevyhýbaly ani ČR, která si na mezinárodní úrovni udržuje postavení tradičního výrobce strojírenských zařízení, materiálů a technologií. Postupy proti obcházení kontrolních režimů využívaly průběžné vyhodnocování i dílčích poznatků o změnách ve společnostech a jejich obchodních partnerech, způsobech příprav a realizaci obchodů a výměny informací, a to i v mezinárodním měřítku. Přesto se někteří obchodníci domnívali, že zakrývání skutečného účelu obchodu, např. argumentací civilním využitím vyváženého zboží, jim usnadní získání vývozních povolení. Takové a podobné postupy poškozovaly proexportní aktivity ČR a její dobré jméno. BIS včas informovala oprávněné adresáty o konkrétních událostech, jevech nebo trendech spojených se zahraničním obchodem s kontrolovanými položkami, včetně obcházení nebo nedodržování dalších závazků ČR ze sankčních opatření proti konkrétním zemím, subjektům nebo entitám tak, jak jí určuje zákon.”
Pokud BIS umí takto dobře sledovat záměrně kamuflované a několikastupňové reexporty, nemůže pro ni být problém zmapovat reexporty standardního zboží z naší země, které jsou realizovány za účelem převedení ziskové marže z našich firem či firem působících u nás do zahraničních firem. Jedná se o značný únik finančních prostředků, které by bez těchto reexportních praktik umožnily zvýšit platy našich zaměstnanců a podstatným způsobem zvýšily daňové příjmy. Mj. součástí těchto reexportních praktik je i zneužívání různého typu sankcí vůči třetím zemím, kterým se naše země musí podřídit, zatímco silnější země je mohou díky své větší váze obcházet. – Nikdo nechce po BIS žádné zázraky. Vůči silnějšímu je třeba vždy postupovat obezřetně. Nicméně zejména v oblasti zneužití sankcí už by určitá aktivita byla na místě.
BIS ovšem na výše uvedený problém nejenže nereaguje, ale působí doslova jako kazišuk v oblasti řádných ekonomických transakcí. Využívá přitom fabulace (spřádání spikleneckých nitek) buď převzaté z vysílání ČT, nebo (co hůř) ze stejného “řídícího zdroje”. Uvedu několik příkladů z její zprávy:
“O významné projekty v české energetice se setrvale zajímaly i zahraniční společnosti ze zemí, kde bylo nutné počítat s jejich silnou vazbou na tamní státní administrativu. Vyvstávala tím rizika spojená s jejich případnou účastí na takových projektech, neboť mohla být zneužita pro prosazování zahraničně-politických cílů zemí jejich původu, a to v rozporu se zájmy ČR.”
“V souladu se stanovenými prioritami, mírou rizik pro zájmy České republiky a vlastními kapacitami a možnostmi BIS byly prioritními cíli aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy České republiky. Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání. BIS nezaznamenala žádné, z hlediska působnosti, relevantní aktivity zpravodajských služeb dalších států. Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický sbor zůstává pro české občany nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a nátlakovou pákou na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. na disproporčně menší českou misi v Rusku. Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká “promořenost” osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím. Je vhodné akceptovat skutečnost, že pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém. Česká republika byla cílem ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti NATO a EU. Českým problémem však je, že “pro stromy nevidíme les”. Koncept hybridního konfliktu je založen na komplexním (kombinace v rozsahu od přísné hierarchie/struktury k chaotickému stavu) využití všech vlastních dostupných vojenských a nevojenských nástrojů1 (historie, špionáž, vojenské akce, guerilla, ekonomika, organizovaný zločin, korupce, politika, informační boj atp.), ale i nástrojů či možností, které nabízí protistrana (např. svoboda slova). Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos, tj. odvést pozornost od jiných, zásadních komponentů hybridní strategie. Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí. Klíčový je cíl ruské hybridní strategie, kterým je především vnitřní oslabení NATO a EU, a to např. cestou oslabení jednotlivých členských států. – Proto BIS nerozpracovávala tzv. proruské dezinformační weby jako samostatný problém, ale věnuje se zpravodajskému rozpracování ruských vlivových operací proti ČR a jejím zájmům jako komplexnímu problému. Snaží se odfiltrovat balast (onu kouřovou clonu) a identifikovat (významný je zpravodajský kontext, ne to, jak mnoho propagandy či dezinformací objekt produkuje či distribuuje) klíčové linie ruských vlivových či infiltračních operací (vedených v kontextu politiky, ekonomiky, jaderné energetiky, ukrajinské krize atp.), za nimiž stojí ruská státní moc či na ni napojené klientské struktury.”
Co je skutečným smyslem těchto fabulací? Naše firmy si postupně nacházejí cestu na ruské a další trhy přímo. BIS místo toho, aby tam, kde je to v souladu s našimi ekonomickými zájmy, tyto aktivity podpořila (chránila naši ekonomiku před okrádáním formou reexportů) spřádá fabulace, které mají naše exportní postavení oslabit. Proč raději nevěnuje pozornost tomu, jak je vůči naší zemi zneužíván dvojí metr sankcí (pro nás platí, pro silnější partnery ne)?
Nejzajímavější pasáž, které si povšimla většina komentátorů, je v návaznosti na předešlé, tato:
“Z pohledu BIS je právě segment tzv. dezinformačních webů jen jednou ze součástí systému ruské hybridní strategie a v drtivé většině případů je součástí oné krycí kouřové clony, v níž a za níž se kryjí jiné zásadnější aktivity s vazbou na Rusko a jeho zájmy. Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé. Jejich činnost je věcí diskuse a kritiky v rámci svobody slova a případně občansko-právních sporů, čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie.”
Co vlastně BIS říká a co z toho vyplývá:
1. Drtivá většina tzv. dezinformačních webů je dílem českých občanů, kteří nemají žádné napojení na ruskou stranu. – K tomu dodám: Ano, toto si BIS špiclováním příslušných osob ověřila. Tyto osoby to dělají bez jakékoli podpory a bez jakékoli vazby na vnější síly. A ještě dodám: Na rozdíl od řady neziskovek a vlivových agentur, které jsou masívně podporovány ze strany našich silnějších zahraničních partnerů.
2. Teď stála BIS před odpovědí na otázku, proč to ti lidé dělají a proč to má takový efekt? A dala si odpověď – je to proto, že tito lidé jsou ideologicky motivováni svým přesvědčením o škodlivosti NATO, EU, USA, tj. liberálních demokracií, šíří to, co považují za pravdivé. – K tomu dodávám: BIS si dokonce netroufne říci, zda to je či není v převážné většině případů pravdivé! No to už se zašlo hodně daleko. Averzí k “liberální demokracii” to určitě není. Mj. to, co BIS ve zprávě předvádí, má s liberální demokracií málo společného.
Normálně uvažující člověk by si řekl, že pokud lidí, kteří bez podpory zvenčí šíři zprávy, které považují za pravdivé, je tolik a pokud jejich hlas je natolik silný, že ani veřejnoprávní propaganda nezabírá, tak je asi potřeba se zamyslet nad tím, zda není něco v nepořádku právě s tou liberální demokracií či fungováním EU. Ale to po “naší” BIS přece chtít nemůžeme. Takovou míru inteligence, takovou schopnost vytvořit si vlastní názor, takovou loajalitu vůči vlastní zemi… – to je nad síly “naší” BIS.
Jenže tím BIS škodí nejen naší zemi, ale i našim spojencům. Naši silnější partneři si zvykli využívat různými způsoby podstatnou část našeho ekonomického potenciálu. My jsme to přežili a přežijeme i do budoucna. Svým způsobem nás to, že o každou druhou korunu jsme obráni, posílilo. Ale jak se ukazuje na příkladu současné Francie, ti kteří si zvykli na privilegované postavení silnějších, schopnost postarat se o lidi ve své vlastní zemi ztrácejí. Svůj díl viny na tom nese i BIS, která se v prohlubování nerovnoprávného postavení zemí angažuje, přitom letošní zprávou překročila míru únosnosti.
Vůbec by nebylo na škodu, pokud by se Sněmovna zprávou zabývala. BIS je tu od toho, aby sloužila naší zemi, a ne aby byla služkou silnějších, kteří se dostávají do velkých potíží právě proto, že si až příliš zvykli zneužívat výsad, které si vytvořili. Pokud se včas nevrátíme k principu “já pán, ty pán” (na který se vždy tak rád odvolával Zdeněk Mahler), budeme (a nejen my a ani ne především my) procházet mnohem většími turbulencemi, než si mnozí dovedou představit. A ani já si je nechci představovat.
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6441-bis-skodi-zajmum-cr-a-nasich-spojencu.html
Zdroj: http://radimvalencik.pise.cz/6441-bis-skodi-zajmum-cr-a-nasich-spojencu.html
