Fejk – obranná reakce umírajícího globalismu. Fejk jako alternativní pravda. Jsou to všechno globalizátoři. Planetu obchází virus fejku. Lež není “verzí pravdy”

Avatar
Původní autoři

Rostislav Iščenko
3. 1. 2018     sputniknews
To, co nazýváme fejkem, není “kachna” nebo lživá zpráva. Současný fejk není prostě lež, je to lež, která je pravdou pro naše politické oponenty, píše politolog Rostislav Iščenko. “Lidové povstání v Libyi”, “krvavý diktátor” Asad, “demokracie, která zvítězila” na Ukrajině, “kocour Skripalových”, “ruský doping”, “Petrov a Boširov”, “novičok”, chemické útoky v Sýrii – můžeme vyjmenovávat do nekonečna.


V mezinárodní politice se vždycky lhalo, lež je jedním z jejích legálních nástrojů. Konec konců, přijímáme přece Clausewitzovo prohlášení, že “válka je pokračováním politiky jinými prostředky”, a maximu Sun Tzu, že “válka je cestou podvodu”. Když uplatníme logiku k těmto prohlášením, vyplývá nám, že “politika je cestou podvodu”.

Avšak až donedávna bylo považováno za nezbytné dávat lži za pravdu, tvrzení alespoň nějakým způsobem opodstatňovat, ale lépe nezvratně dokazovat. Pokud si vybavíte sovětské či americké filmy o konfrontaci výzvědných, speciálních a diplomatických služeb, které byly natočeny do konce 90. let, zjistíte, že všechny zpracovávají stejný scénář – odhalení lži, která se vydává za pravdu. Fakt odhalení stačil k tomu, aby se zamezilo událostem, inspirovaným lží.

Fejk jako alternativní pravda

Dnes se nikdo nepokouší nic dokazovat. Je možné říci, že obloha nad našimi hlavami je zelená a tráva pod našima nohama modrá, dále se chovat tak, jako by to tak bylo, a vyžadovat od oponentů omluvy za to, že oni si myslí, že je tomu naopak, nebo je obviňovat z úmyslného překreslování okolního prostředí.

Ve skutečnosti byl do západní politické praxe v posledních patnácti letech zaveden pojem vlastní (alternativní) pravdy, a tato pravda se může radikálně lišit od té obecně přijaté.

Můžete ji tak dlouho, jak budete chtít, průkazně odhalovat, podle příkladu Trumpa, který vytrvale bojuje s fejkovými zprávami už rok. Ale ta sociální nebo politická skupina, která tuto vlastní fejkovou pravdu vytváří, stejně bude vycházet z její pravdivosti. Dokonce i když se rozhodne tvrdit, že 2 + 2 = 7.

Chci zdůraznit, že to, co nazýváme fejkem, není “kachna” nebo lživá zpráva, jak to nazývají bojovníci za čistotu jazyka. Dnešní fejk není jenom lež. Je to lež, která je pravdou pro naše politické oponenty.

Tento fenomén je charakteristický nejen pro mezinárodní západní politiku, ale také pro informační činnost politických skupin v nezápadních zemích, které jsou orientovány na Západ a snaží se westernizovat svou společnost. Mezi těmi, kteří jsou v Rusku nazýváni liberály, je relativně málo lidí, kteří prostě lžou pro peníze. Většina lidí upřímně soudí, že říkají pravdu a bojují za spravedlivou věc.

Stejně tak je si většina západních diplomatů a politiků, kteří vystupují s pomatenými invektivami proti Rusku (nebo třeba Číně), naprosto jista, že má pravdu. Pokud by tomu bylo jinak, tito politici by nebyli s to získat podporu obyvatel svých zemí.

Trump se potýká s falešnými zprávami, ale neskrývá skutečnost, že by chtěl obnovit hegemonii USA ve vší její parádě před dvaceti lety, když si podřídily zájmům Washingtonu i Rusko, i Čínu, i EU.

Politika Merkelové, a to nejen v ruském směru, ale také ve vztazích s partnery z EU, a dokonce i vnitřní (migrace v Německu), je založena na absolutně fejkovém základě. Ale Merkelová ze všech sil prosazuje Severní proud 2 a celkově, možná dokonce aniž by si to uvědomovala, vede Německo, možná i značnou část EU, zpočátku k ekonomické, pak finanční, později i k politické alianci s Ruskem. A udělala na této cestě víc než kterýkoli jiný západní politik.

Jsou to všechno globalizátoři

Sociální a politické vrstvy, které se orientují na fejkovou informační politiku na Západě i v Rusku, se skládají z chudých a bohatých lidí celého spektra názorů a přesvědčení. Jedna věc je spojuje – jsou to globalizátoři.

Jejich globalismus je rozličný. Mohou to být globalizátoři liberálové, globalizátoři konzervativci, globalizátoři fašisté a dokonce i globalizátoři neokomunisté. Ale ti všichni kladou zájem abstraktního lidstva sjednoceného tolerancí nad zájmy jednotlivého státu. I když jde o jejich vlastní stát.

Chci upozornit na ještě jeden důležitý moment. Až do přelomu století byli globalizátoři všech směrů a odstínů ve své informační politice zcela tradiční. Fejk se stal základem jejich činnosti mezi lety 2000 a 2005. Mimochodem, v tomto ohledu by Rusové měli poděkovat osudu, protože pokud by transformace globalistické informační a politické praxe nastala o pět až sedm let dříve, pak by se výměna Jelcina uskutečnila podle zcela odlišné šablony (třebaže, možná, podle podobného scénáře) a my bychom nyní žili v jiné zemi a v jiném světě.

Proč se však transformace globalistických informačních a politických praktik uskutečnila právě na počátku 21. století, když hegemonie globalismu nastala o deset let dřív?

Ze stejného důvodu, kvůli němuž každoročně odtrženost této informační a politické praxe od skutečnosti postupuje a dochází až ke groteskním modelům, které jsou pro nezaujatého pozorovatele zcela jasné, které však nevyvolávají žádné pochybnosti u globalizátorů, kteří jsou nakaženi virem fejku.

Ze stejného důvodu mnoho lidí nostalgických po SSSR (lidé, kteří žili v SSSR v dospělosti a nyní nevydělávají na nostalgii, ale právě ti, kteří jsou nostalgičtí) pokrytecky tvrdí, že v SSSR bylo všechno, jak je tomu nyní, pouze byty byly rozdávány zdarma a koupěschopnost byla u průměrné mzdy vyšší.

Toto je také fejkové vnímání, ale fejkové vnímání minulosti, a ještě ke všemu sociální skupinou, která nemá podstatný vliv na současnou politiku. Proto je mnohem méně pozornosti věnováno tomuto typu fejkového myšlení, než je tomu u globalistického typu.

Planetu obchází virus fejku

Důvod hromadného nakažení lidí virem fejku je banální a nachází se v oblasti psychologie člověka. Není možné, aby si člověk (a tím spíš lidé, sjednocení do velké sociální skupiny), aniž by zničil svou vlastní psychiku, uvědomil, že život je prožitý nadarmo, že ideály nejsou realizovatelné a že je štěstí, že vynaložená úsilí nevedla k účasti na zločinech.

Na přelomu tisíciletí bylo vnímavým pozorovatelům jasné, že globalistický projekt nebude realizován, když se deset let předtím svět zřekl projektu komunistického. A úplně stejně, jako bylo v předvečer kolapsu SSSR cítit ve vzduchu uvědomování si nevyhnutelnosti velkých otřesů, již začátkem prvního desetiletí tohoto století lidé, aniž si uvědomovali důvody, podvědomě cítili, že zhroucení globalistického projektu je nevyhnutelné.

Reakce byla rovněž identická. Všechno, co se nevešlo do rámce myšlenky velké globalistické budoucnosti celého lidstva, začali přesvědčení globalizátoři ignorovat, popírat nebo hanobit. Přičemž to činili upřímně.

Prohlášení o tom, že kvůli svobodě projevu je třeba omezovat svobodu projevu nebo že pro dobro ruského národa je třeba 85% obyvatel Ruska zbavit hlasovacího práva (v nejhorším případě je zcela likvidovat), byla naprosto upřímná. Člověk, který záměrně lže, by se zdržel takových sebe usvědčujících prohlášení.

Navíc, jakmile se globalismus, který donedávna nepociťoval hrozbu pro svou nadvládu v USA, střetl s vítězstvím izolacionistů (nyní se často nazývají nacionalisty) vedených Trumpem, jakmile byl zapomenut mezinárodní mír a svornost, normy tolerance byly odhozeny a globalizátoři se nejdříve pokusili uspořádat majdan, pak začali demolovat pomníky konfederátům (které nikomu půldruhého století nezavazely), a nyní se již dostali k pomníkům Kolumbovi. Přičemž je vůbec neděsí varování, že rozpoutávají občanskou válku v USA.

Obecně, stejně jako teror je obrana slabé státní moci před vlastním lidem, fejkové myšlení je psychologická obrana a reakce části společnosti, integrované do určité ideologie, na zhroucení postulátů této ideologie.

To neznamená, že tendence západní společnosti a na Západ orientovaných elit v postsovětském prostoru k fejkovému myšlení nejsou záměrně používány jednotlivými podnikavci v politice nebo dokonce jednotlivými zvláštními službami.

Je však třeba pochopit, že pokud by neměl tento fenomén pevné vnitřní kořeny, kdyby nebyl opravdu masový, nikdo by ho nemohl za jakýmkoli účelem použít. A není možné uměle vytvořit tak masovou psychickou odchylku. Kdyby to bylo možné, vytvořili by ji pro celé lidstvo (nejen pro opravdové globalizátory) a neměli by problémy.

Lež není “verzí pravdy”

Můžeme a musíme odhalovat konkrétní fejky, bojovat s jejich roznašeči v zemi i v zahraničí, ale musíme si uvědomit, že není možné odstranit důsledky bez odstranění příčiny.

Fejková informační a politická praxe zmizí jako faktor v mezinárodní politice (i když nebude vykořeněna úplně) teprve poté, co bude definitivně zničena informační a politická moc globalismu.

Globalismus měl trochu štěstí ve srovnání s komunismem. Když se rozpadl SSSR, společnost, která odmítla komunismus, okamžitě obdržela globalistickou náhradu, založenou na myšlence “konce historie” a civilizačního poslání Západu, což ospravedlňovalo její nadvládu.

Dnes, když myšlenka globalismu umírá, lidé, kteří ji ztrácejí, nevidí žádnou alternativu. Globalismus, založený na nadvládě Západu, znamená pro ně pohodlí a pořádek, zničení globalismu – úplnou ztrátu cílů života. Proto globalistické fejkové vědomí není zatím věcí minulosti, ale zůstává faktorem současné politiky. Proces jeho marginalizace skončí až tehdy, když se USA a země EU, orientované na nadvládu výlučně globalistické ideologie, vrátí ke standardní demokracii.

Teprve pak se lež znovu stane lží a ne “jinou verzí pravdy”, jako je tomu nyní.

Pro Novou republiku vybrala a přeložila PhDr. Vladimíra Grulichová