Ivan David
13. 4. 2019
Podle informace Euroskopu (ZDE) generální advokátka Soudního dvora Evropské unie Sharpstonová doporučila tomuto soudu, aby zamítl žalobu České republiky na unijní směrnici zavádějící přísnější pravidla pro nabývání a držení palných zbraní, kterou schválily země EU i europarlament předloni. Návrh získal podporu většiny unijních zemí a drtivé většiny europoslanců. Názor generálních advokátů pro soud není závazný, soudci však často doporučení potvrdí.
Sharpstonová rovněž zdůraznila, že po teroristických útocích v Evropě v roce 2015 bylo pravděpodobné, že členské státy přijmou rozdílná vnitrostátní ochranná opatření ohledně palných zbraní. Podle ní bylo proto nutné, aby EU přijala jednotnou legislativu, která na unijní úrovni zvýší bezpečnost. V unijním právu podle ní navíc neexistuje žádné základní právo držet zbraň.
ČR podporované v tomto sporu Maďarskem a Polskem, se u soudu domáhá zrušení směrnice zakazující některé poloautomatické zbraně či zásobníky. ČR měla směrnici EU zpřísňující kontrolu nad palnými zbraněmi zavést do svého právního řádu do loňského září, což ale podobně jako řada dalších členských států unie nestihla. V ČR by se změny dotkly téměř všech asi 300.000 držitelů zbrojních průkazů a také držitelů znehodnocených zbraní nebo zásobníků, které zatím nepodléhají evidenci. Brusel zdůvodňuje novou právní úpravu snahou znemožnit či znesnadnit teroristům získávat zbraně. Tolik stručně ze zprávy Euroskopu.
Osobně trvám na tom, že bezpečnost svých občanů musí zajišťovat stát, a to prostřednictvím policie, ve výjimečných případech armády. Pokud to ovšem není schopen zvládnout, musí umožnit občanům, aby zajišťovali svoji sebeobranu sami. Občané, kteří jsou více ohroženi a současně splňují přiměřené podmínky, aby střelnými zbraněmi neohrožovali sebe nebo osoby, které nikoho neohrožují na životě, musejí mít možnost držet potřebné zbraně.
Argumentace “znesnadněním získání zbraní teroristy” je zjevně nesmyslná, neboť potenciální teroristé jistě nesplní podmínky pro legální držení zbraní, pokud budou rozumně nastaveny. Opatří si zbraně nelegálně mimo “evropské” regulace. Pokud navrhovatelé a schvalovatelé směrnice své argumentaci sami věří, tím hůř. Nelze si o nich myslet nic lichotivého. Rostoucí neschopnost policie celé “vyspělé” Evropy zajistit bezpečnost životů, zdraví a majetku občanů je evidentní.
Ozbrojování obyvatelstva je především reakcí na rostoucí pocit ohrožení. Jako lékař jsem naučen hledat a řešit příčiny nezajímat se jen o následky. Rostoucí bezohlednost, agresivita a ignorování předpisů i nepsaných norem chování ve společnosti nemůže přehlédnout nikdo, kdo svět pozoruje déle než pár let. Moji bývalí spolužáci na nedávném setkání desítky let po ukončení školy mluvili o tom, že zatímco naše generace měla ve věku kolem deseti let od rodičů dovoleno volně cestovat po Praze, svým vnukům by to dnes nedovolili, je to příliš nebezpečné. Ženy a staří lidé se nebáli chodit po setmění po ulici, protože rizko ohrožení bylo velmi nízké.
Praha patří rozhodně i dnes k relativně bezpečnějším městům Evropy. Nejsou v ní dosud no-go zóny, i když některá místa nelze doporučit. Směrnice omezující legální držení zbraní má platit i pro země s no-go zónami a daleko horší úrovní zajištění bezpečnosti občanů. Míním tím hlavně onen “Západ”, kam podle předsedy ODS Petra Fialy patříme. Je věcí občanů, zda jsou ochotni se vzdát sebeobrany nebo ne, nelze přijmout, že o tom má rozhodovat někdo ve vzdálené zemi, kdo naši bezpečnost rozhodně nezajišťuje. Právě naopak, zajišťuje ohrožení. Naši občané sice respektují zákony i nepsané zásady slušného chování stále méně, ale přece jen vyrostli zde, a vědí co si mohou dovolit.
Imigranti z Afriky a Blízkého východu pocházejí ze zemí, kde každý denně v drsných podmínkách bojuje sám o sebe, lidský život má malou cenu a lidská důstojnost a respekt k ostatním sotva koho zajímají. Nelze od nich očekávat, že se zde budou chovat jinak, než jak si osvojili doma. Můžeme je litovat, ale pokud nás přepadnou nebo ohrozí teroristickým činem, těžko se budeme zajímat o jejich krušné dětství.
Je známo, že nejčastějšími oběťmi trestných činů jsou osoby z komunit z nichž pochází také pachatelé. Nelze na našem území strpět existenci komunit, které jsou asociální a současně zaměstnávají neúměrně většinovou společnost nutnou ochranou jejich členů. Je prvořadým zájmem společnosti, aby všichni její členové nalezli (případně byli nuceni nalézt) jiné uplatnění než je trestná činnost nebo čistě parazitní existence. A už vůbec nelze připustit příchod dalších osob, které evidentně nemají předpoklady pro uplatnění a nutně budou asociální komunity vytvářet.
Příčinou zhoršení bezpečnosti je snížení respektu k normám chování. Můžeme dál analyzovat řetězec příčin a následků a hledat opatření k zajištění bezpečnosti, na kterou mají občané právo. Jisté je, že zvýšené riziko teroristických útoků způsobují především sami teroristé a teprve potom jejich zbraně. Evropská unie se stará o dovoz a distribuci nelegálních imigrantů. O takovou péči nemáme zájem. Odpor proti přijímání nelegálních imigrantů míní řešit jejich “legalizací” a sankcemi proti zemím, jejichž občané se protiví její vůli. EU se má starat o nepřítomnost ilegálních imigrantů – potenciálních teroristů a nikoli o nepřítomnost legálně držených zbraní. Protože postupuje opačně, dokazuje svoji nekompetenci. Jestliže je nekompetentní, je nutné odmítat její rozhodnutí. Pokud naši společnost EU ohrožuje a dohoda na podstatných otázkách nemožná, je nutné EU opustit.
