Dříve se udávalo za nenávist k třetí říši, později k socialistickému zřízení, dnes za nenávist k EU nebo africkým/blízkovýchodním násilníkům

Tomáš Vyoral
27.6.2019  SvobodnéNoviny
Studentka žurnalistiky se v článku na iDnes zaměřila na nenávistné komentáře vůči cizinci, který měl v Ústeckém kraji znásilnit šestnáctiletou dívku.


Dotazuje se policie, zda se jimi zabývá a bude je řešit. Některé komentáře i s celými jmény přímo v článku uvádí. Není snad mnohem důležitější násilník coby podstata problému? Zeptala se slečna také policie, zda jde skutečně o Afričana vyhoštěného po výkonu trestu z Německa, zda byly naše úřady o vyhoštění kriminálníka do ČR informovány a pokud ano, proč o tom neinformovaly veřejnost? Neznám konkrétní postup (o čem kdo je a není povinen informovat), ale zkrátka zeptat se na cokoliv, co by vneslo více světla do případu.

Nenávistné reakce vůči násilníkovi. To mu mají lidé vyjadřovat lásku a pochopení?

Podle zatím nepotvrzených informací Litoměřického deníku (nezměnilo-li se něco) měl v úterý kolem poledne na poli u severočeské obce Lukavec znásilnit šestnáctiletou dívku muž afrického původu vyhoštěný z Německa po propuštění z vězení v Drážďanech.

Docela pochopitelně se vůči cizinci – násilníkovi zvedla vlna nespokojených reakcí, některých silně nenávistných, některých vulgárních. Stejně jako by se zvedla proti našinci – násilníkovi. Neobhajuji je, emoce a nenávist k tomu činu jdou vyjádřit i „slušně“. Myslím slušně tím způsobem, že nemusíme hned někoho „posílat do plynu“ a podobně.

Za své činy zodpovídáme my sami. Značnou vinu ale nesou „zlehčovači“ situace

Ačkoliv je za svá slova a činy zcela bez debat zodpovědný každý sám, ministr vnitra Hamáček, uvědomělí politici, umělci či média, kteří se nad zvýšenou nenávistí pohoršují, by si měli uvědomit, že velký díl na tomto stavu nesou oni sami. Markantní díl.

Víte, když lidem do zblbnutí opakujete, že migranti z Afriky a arabských zemí (většinou muslimové) jsou pro nás obohacením a přínosem (demografickým, ekonomickým…), že jde o vděčné válkou zkoušené uprchlíky ze Sýrie, o ženy a děti, inženýry a lékaře, že u nás prakticky žádní nejsou (nebo jen dvanáct či kolik), že k nám ani žádní nechtějí a že my „zaprdění Čecháčci“ poznamenaní komunismem se jen bojíme krásného neznámého… Tak potom, když se objeví jeden takový dáreček, který se rovnou ukáže býti „potížistou“ (terminus technicus toho času jiného uvědomělého novináře Oldřicha Mánerta, který již – coby velký „miláček čtenářů“ – byl zřejmě stažen), je oheň na střeše.

Mladá novinářka se v branži neztratí. Bere to ze správné strany

A zamysleme se sami, jaký dopad může mít článek Lady Řežňákové „Zastřelit, reagují lidé k násilníkovi z ciziny. Komentáře prošetří policie“ a její poukaz na konkrétní případy. Zajímat se v první řadě o nenávistné komentáře, nikoliv o násilníka, co měl znásilnit ještě neplnoletou dívku, je na pováženou. Když do článku ještě nezapomene zahrnout „expertní pohled“ zástupce politické neziskovky „Člověka v tísni“ a zmíní nedávné vzedmutí nenávisti proti Radku Bangovi a Dominiku Ferimu (přičemž bezesporu mnohem více než kvůli původu je lidé nemusejí kvůli jejich charakterům), tak je myslím vymalováno. Tahle slečna se v médiích neztratí!

Mnohé vypovídá, když se studentka žurnalistiky ve svém medailonku na webu „chlubí“, že „neumí psát všemi deseti, zato má slabost pro dobrou kávu“. Desetiprstová metoda samozřejmě není podmínkou pro kvalitního žurnalistu, nicméně dávat to takhle na odiv na mě působí stejně, jako by se dělník chlubil „neumím smíchat maltu, ale za to mám slabost pro dobré pivo“. No nic, hlavně, že jsme „frikulíni“ (free, cool and in), že?