Kdo ubytovává na statku, nebude podle Evropské komise zemědělec, i když chová dobytek a pěstuje obilí – a přijde o dotace

Avatar
Původní autoři

Jana Kunšteková
26. 8. 2019   iPrima
Po celou dobu od našeho vstupu do EU přesvědčoval Brusel zemědělce, že si musí opatřit další zdroje příjmů. Sedláci investovali desítky miliard například do agroturistiky. Nyní Evropská komise v předložené reformě Společné zemědělské politiky EU navrhuje, aby provozovatelům jakékoli nezemědělské činnosti byly odebrány zemědělské dotace.


V pátek 23. 8. 2019 se na agrosalonu Země živitelka v Českých Budějovicích uskutečnil odborný seminář o reformě Společné zemědělské politiky EU. Akci pro zemědělce uspořádala Agrární komora ČR. Po úvodních zdvořilostních zdravicích ministra zemědělství Miroslava Tomana (ČSSD) a zástupců sesterské slovenské organizace Pol’nohospodárská a potravinárska komora SR šokoval stovky přítomných zástupců zemědělských podniků ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) Štěpán Kala. „Na žádost ministerstva zemědělství jsme provedli modelaci dopadů návrhu na omezení vyplácení dotaci zemědělským firmám, které kromě chovu dobytka a pěstování zemědělských plodin provozují i jiné ekonomické činnosti. Vyšlo nám, že o zemědělské dotace by podle návrhu Evropské komise mohlo přijít až 80 % zemědělských podniků,“ varoval Kala. Ústav podle jeho slov prováděl analýzu na reprezentativním vzorku více než 6 tisíc zemědělských firem ze současných zhruba 32 tisíc příjemců zemědělských dotací.

V Evropském parlamentu a v Evropské radě již více než rok probíhají ostrá jednání o Víceletém fiskálním rámci, který má stanovit ročním rozpočtům EU výdajové limity pro léta 2021 až 2027. Evropská komise by v těchto letech chtěla omezit evropské dotace do zemědělství.

Návrh zemědělské reformy obsahuje řadu úsporných opatření. Zatím nejznámějším je návrh na zastropování plateb, které by omezilo dotace pro větší zemědělské podniky. V první variantě Komise navrhuje jedné firmě vyplatit na dotacích maximálně 100 tisíc eur (asi 2,5 milionu Kč). V další variantě je strop stanoven maximální výměrou. Firmy, které hospodaří na více než 500 hektarech půdy, by podle Komise neměly dotace dostávat.

Kolem tohoto návrhu se u nás rozpoutala ostrá politická debata. Vláda premiéra Andreje Babiše návrh odmítá, stejně jako KSČM, která vládu toleruje. Část opozice, konkrétně strany tzv. Demokratického bloku (ODS, TOP 09, Starostové a KDU-ČSL), stejně jako Piráti, jej naopak podporují. Poukazují přitom na to, že největším příjemcem zemědělských dotací je firma Agrofert, jejímž beneficiářem je premiér Andrej Babiš (ANO). Podle Demokratického bloku by zemědělské dotace neměly být dávány velkým firmám vůbec. Piráti by chtěli dotačně podporovat jen drobné samostatně hospodařící farmáře. SPD snižování dotací do zemědělství odmítá úplně a nepovažuje za dobré v zájmu vystrnadění Babiše z politiky obětovat tisíce větších zemědělských firem, které zaměstnávají desítky tisíc lidí.

Kdo je zemědělec?

Kromě návrhu na zastropování plateb se však doposud bez informování veřejnosti jednalo na Radě v rámci tzv. expertních komisí i o návrhu na omezení vyplácení dotací pouze na čistě zemědělské firmy. V ČR byl obsah návrhu Komise poprvé zveřejněn právě v minulý pátek na odborném semináři na výstavě Země živitelka. Celý problém se točí kolem nové definice zemědělce. Tedy osoby, která má nárok na zemědělské dotace.

„Komise navrhuje omezení v různých variantách. Je tam možnost počítat podíl tržeb ze zemědělské produkce na celkovém obratu firmy a krátit zemědělské dotace poměrným dílem. Návrh obsahuje i možnost úplného odebrání zemědělských dotací firmám, které mají i jiné ekonomické aktivity,“ řekl zemědělcům ředitel ÚZEI. V jedné variantě podle něj Komise plánuje kvůli větším škrtům dotací počítat společně i holdingové firmy nebo firmy se stejným vlastníkem. „A dokonce hodlají pátrat i po stejných osobách ve statutárních orgánech majetkově oddělených zemědělských a nezemědělských firem,“ konstatoval Kala.

Proti představenému návrhu z Bruselu se v diskusi zvedla bouře nevole od přítomných zástupců zemědělských firem. Za „skandální“ a „šílený“ jej označila Agrární komora i Zemědělský svaz. „Celých 15 let od našeho vstupu do EU nás Komise nabádá, abychom si hledali i jiné zdroje příjmů než jen čistě zemědělskou produkci. Chtěli, abychom začali dělat agroturistiku nebo jiné návazné činnosti spojené se zemědělstvím. A toho, kdo je poslechl, chtějí nyní trestat odebráním dotací,“ křičel rozhořčeně předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha. Podle něj zemědělci vždy dělali i nezemědělské činnosti. „Už od středověku řada sedláků mimo sezónu polních prací jezdila s povozem jako formani. Přidružené výroby z dob JZD si velká část z nás ještě pamatuje. Nebylo to nic špatného a vznikla tak řada firem, které se později uplatnily na trhu například se softwarem,“ připomněl Pýcha.

Prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek upozornil na to, že návrh má řadu na první pohled skrytých min. „Řada zemědělských firem provozuje v obci čerpací stanici. Část nafty používá pro své stroje a část prodává ostatním zákazníkům. Jenže při tom jsou realizovány velké obraty. I když větší část ceny jde státu ve formě spotřební daně a DPH a zemědělcům zůstane jen malá část. Pokud by se to krácení dotací počítalo podle obratu, tak by to pro ně byla katastrofa,“ varoval Jandejsek. Bez čerpacích stanic provozovaných zemědělci by podle něj lidé na venkově museli za pohonnými hmotami zbytečně jezdit velké vzdálenosti.

„Problém je v definici. Sedlák, který prodává své vypěstované brambory nebo maso ze svých chovů přímo konečnému spotřebiteli, vlastně provozuje maloobchodní činnost. Pokud větší část své produkce neprodá za horší ceny přes velkoobchod nebo zpracovatelské firmy, tak by mu za prodeje přímo zákazníkům byly kráceny dotace,“ upozornil Marin Pýcha. Návrh podle něj jde přímo proti všemu, co doposud EU i stát prosazovali i podporovali.

Podle prezidenta Agrární komory s návrhem nesouhlasí ani zemědělci z jiných členských států EU. „Jednali jsme o tom už s Rakušany, Němci, Italy a Finy. Všichni jsou zásadně proti krácení dotací tomu, kdo kromě zemědělství dělá i přidružené činnosti,“ konstatoval Jandejsek. I v dalších zemích podle něj mají přidružené činnosti velkou tradici.

Návrh Komise odsoudil na semináři i ministr zemědělství Miroslav Toman. „Připadá mi šílené posílat každý rok všem 32 tisícům zemědělských firem dotazník s otázkou: Jste zemědělec? Už jenom na zpracování těchto papírů bychom museli na ministerstvu přijmout desítky dalších zaměstnanců, kteří by do počítače ládovali odpovědi,“ konstatoval Toman.

Generální ředitel Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) Martin Šebestyán se domnívá, že by to mohlo znamenat i nutnost nabrat až tisíce nových státních úředníků. „Pokud by SZIF, který v ČR rozděluje zemědělské dotace EU, měl zkoumat majetková a personální propojení zemědělských firem s nezemědělskými podniky, tak by to znamenalo obří nárůst byrokracie,“ konstatoval Šebestyán.

Proč?

„Majetková struktura firem a jejich vzájemné propojení není dáno jednou provždy. Mění se to v čase – a rovněž v průběhu roku. Není absolutně v silách žádné státní organizace to neustále sledovat. Permanentně by z toho České republice hrozilo riziko vracení části dotací,“ varoval bývalý náměstek ministra zemědělství a dnes člen zemědělského výboru Evropského parlamentu Martin Hlaváček (ANO). Reálně podle něj existuje jediná možnost jak to „vypapírovat“ – a tou je audit, který by byl přikládán v příloze k vyúčtování dotací. „Takový audit ale stojí dost peněz. Připadá mi to ze strany Komise jako přihrávka do kapes auditorských firem,“ konstatoval Hlaváček. Podle něj je přitom řeč řádově o stovkách milionů korun jen v ČR.

Náhradnice v zemědělském výboru Evropského parlamentu Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) uvedla, že se špatně vysvětluje voličům, proč by měli zemědělské dotace pobírat nezemědělci. „Nejen u nás, ale i v dalších členských státech byly popsány stovky případů takzvaných čerpačů. Jde o firmy, jejichž hlavní náplní činnosti není chov zemědělských zvířat nebo pěstování zemědělských plodin, ale pobírání dotací. Tomu je třeba nějak zabránit,“ konstatovala Šojdrová. Detaily návrhu Komise, které popsala analýza UZEI, jsou však podle ní nepřijatelné. „Budeme muset ve výboru řešit, jak odlišit čerpače od skutečných zemědělců. Tohle ale není správná cesta,“ konstatovala europoslankyně. Řešení problému jí na místě nabídl bývalý prezident Agrární komory a bývalý senátor Jan Veleba (SPOZ), který přednesl jednoduchou, ale přesnou definici: „Zemědělec je ten, kdo pěstuje zemědělské rostliny a nebo chová zemědělská zvířata,“ navrhl za potlesku přítomných Veleba.

Bývalý ministr zdravotnictví a dnes člen zemědělského výboru Evropského parlamentu Ivan David (SPD) přirovnal všechny ty čachry s koeficienty krácení a různými formami limitů a škrtů k hazardní hře Skořápky. „Celý problém vznikl kvůli tomu, že se Evropská komise rozhodla vzít peníze zemědělcům a dát je na podporu migrace z Afriky a Blízkého východu do EU. V návrhu Víceletého fiskálního rámce je uvedeno, že jen provoz agentur EU pro migraci a azyl má stát ročně 10 miliard eur. Také je tam napsáno, že peníze na jejich činnost se mají převést krácením zemědělských dotací,“ upozornil David. Tento návrh je třeba podle něj odmítnout. „Pak nemusíme brát peníze ani malým farmářům, ani velkým zemědělským podnikům. Ani konvenčním, ani biozemědělcům,“ prohlásil europoslanec. Celá konstrukce předložená Bruselem na něj působí dojmem, že jde opět o hledání způsobů, jak veškeré zemědělské škrty přenést na bedra východoevropských zemí – a zvláště České republiky, jejíchž zemědělců by se reforma dotkla nejvíce z celé EU.