Nezodpovědnost malých národů

Michail Gorbačov a Ronald Reagan podepisují smlouvu INF

Paul Craig Roberts
30.8.2019  ICH, překlad Zvědavec
Poté, co Washington falešně obvinil Rusko z porušení Smlouvy o likvidaci raket kratšího a středního doletu (INF), jednostranně od této smlouvy odstoupil. Tímto způsobem se americký vojensko-bezpečnostní komplex zbavil významné dohody, zmírňující studenou válku, kterou podepsali Ronald Reagan a Michail Gorbačov.


Smlouva INF byla možná nejdůležitější ze všech dohod o kontrole zbraní, které dosáhli američtí prezidenti ve 20. století, a které se nyní ve 21. století zříká americká neokonzervativní vláda. Smlouva odstranila hrozbu ruských raket, namířených na Evropu, a hrozbu amerických raket v Evropě, namířených na Rusko. Důležitost smlouvy spočívá ve snížení možností na rozpoutání neúmyslné jaderné války. Varovné systémy mají celou historii falešných poplachů. Problém amerických raket na hranici Ruska spočívá v tom, že když Moskva zaregistruje falešný poplach, nebude mít žádný čas na úvahy nebo kontakt s Washingtonem. Vzhledem k naprosté nezodpovědnosti amerických vlád od doby Clintonova režimu, kdy se jen zvyšuje napětí s Ruskem, rakety na ruské hranici nenechávají vedení Ruska prakticky jinou volbu, než stisknout tlačítko poté, co zazní poplach.

Nyní je zcela zřejmé, že Washington má v úmyslu nasadit rakety na hranici s Ruskem, a že za tímto jediným účelem odstoupil od Smlouvy INF. Pouhé dva týdny poté, co Washington odstoupil od smlouvy, provedl test rakety, jejíž výzkum a vývoj, nikoli pouze rozmístění, byly podle smlouvy zakázány. Pokud se domníváte, že Washington navrhl a vyrobil novou raketu za dva týdny, tak nemáte dostatek inteligence ani na to, abyste četli tento článek. Zatímco Washington obviňoval Rusko, byl to právě Washington, kdo porušoval smlouvu. Možná, že tento další akt zrady bude pro vedení Ruska poučné v tom, že je hloupé a sebezničující důvěřovat v čemkoli Washingtonu. Každá země si musí nyní uvědomit, že dohody s Washingtonem nemají smysl.

Ruská vláda dozajista chápe, že existují pouze dva důvody, proč Washington rozmisťuje rakety na hranici s Ruskem:

  1. Washingtonu to umožňuje zahájit preventivní jaderný úder, kdy Rusko nebude mít čas na jakoukoliv odezvu,
  2. nebo to Washingtonu umožní vyhrožovat úderem, čímž donutí Rusko, aby se podrobilo Washingtonu. Je zřejmé, že jeden či druhý z těchto důvodů je pro Washington natolik důležitý, že by riskoval i zahájení jaderné války kvůli falešnému poplachu.

Vojenští analytici si mohou říkat, co chtějí, o „racionálních hráčích“, ale pokud démonizovaná a ohrožená země s nepřátelskými raketami na své hranici dostane varování s téměř nulovou dobou odezvy, je nerozum počítat s tím, že jde o falešný poplach.

Smlouva z roku 1988, které se podařilo Reaganovi a Gorbačovovi dosáhnout, tuto hrozbu eliminovala. Jakému účelu slouží obnovení takovéto hrozby? Proč Kongres mlčí? Proč je Evropa potichu? Proč americká a evropská média mlčí? Proč Rumunsko a Polsko povolily Spojeným státům rozmístit americké rakety na svém území, čímž umožnily tuto hrozbu?

Není pochyb o tom, že rumunská a polská vláda dostala velký balík peněz od amerického vojensko-bezpečnostního komplexu, který usiluje o smlouvy v řádu mnoha miliard dolarů na výrobu nových raket. To je ukázka extrémní nezodpovědnosti menších zemí. Bez zkorumpovaných a idiotských vlád Rumunska a Polska by Washington nemohl oživit hrozbu, kterou před 31 lety pohřbili Reagan a Gorbačov.

Dokonce i americký loutkový stát okupovaného Německa odmítl na svém území americké rakety. Avšak dva nevýznamné státy, které nemají pro svět velkou důležitost, vystavují celý svět riziku jaderné války, jen aby pár rumunských a polských politiků shráblo několik milionů dolarů.

Rakety na ruských hranicích, které neumožňují žádnou dobu odezvy, jsou pro Rusko vážný problém. Stále čekám na to, až Moskva veřejně oznámí, že při prvním náznaku odpálení rakety z Rumunska nebo Polska přestanou tyto země okamžitě existovat. To by mohlo přimět obyvatele Rumunska a Polska, aby si uvědomili, do jakého nebezpečí je přivedly jejich zkorumpované vlády.

Proč nejsou provokace Rumunska a Polska dostatečným ospravedlněním pro Rusko, aby preventivně obě země obsadilo? Proč by mělo být považováno okupování těchto dvou zemí Ruskem za více provokativní, než to, že obě země umožnily na svém území rozmístění amerických raket, namířených proti Rusku? Proč je první varianta považována za provokativní, a ta druhá nikoli?

Nikdo by nebyl schopen přijít Rumunsku a Polsku na pomoc, i kdyby se k tomu někdo přikláněl. NATO je pouhý vtip. Aliance by nevydržela ani jeden den v boji s Ruskem. Nebo si někdo myslí, že by Spojené státy byly kvůli Rumunsku a Polsku ochotny spáchat sebevraždu?

Kde jsou rezoluce OSN, odsuzující Rumunsko a Polsko za to, že umožnily na svých hranicích s Ruskem rozmístění amerických raket a vzkřísily tak přízrak jaderné války? Je celý svět tak bezstarostný proto, že nechápe pravděpodobné důsledky tohoto aktu šílenství?

Skutečně se zdá, že lidská inteligence nemá na to, aby splnila požadavky, důležité pro přežití lidstva.

The Irresponsibility of Small Nations vyšel 23. srpna 2019 na ICH. Překlad v ceně 315 Kč Zvědavec.