POKROKOVÝ EUROOBČAN: CO PŘINESL SRPEN 2019

POKROKOVÝ EUROOBČAN
4. 9. 2019 PravýProstor
Ač to tak zpočátku nevypadalo, i srpen přinesl mnoho událostí, které jsem na svém facebookovém profiluopatřil komentářem, který na všechny události nahlížel optikou evropských hodnot, humanismu a nezpochybnitelné prozápadní orientace.

Pochválil jsem Českou televizi za to, že citlivě upravila rozhlasový záznam o okupaci v roce 1968 a názvy všech zemí kromě Sovětského svazu, předchůdce našeho největšího současného nepřítele, tedy Ruska, vystřihla.

Někteří naši spoluobčané nazývají Českou televizi zkostnatělou organizací. Jsem rád, že mohu všechny vyvést z omylu. Jak je vidět z tohoto případu, Česká televize dokáže využívat moderní technologie, která tato doba nabízí, a použít je tak, aby i staré rozhlasové záznamy měly co říci i dnešním divákům a slučovaly se s naším současným pohledem na svět, který je ovlivněn zejména humanismem, evropskými hodnotami, prozápadním směřováním a odmítáním ruské rozpínavosti a agrese.

Vyzval jsem letecké společnosti k tomu, aby poučily svůj ženský personál o tom, jak se chovat k muslimským pasažérům a jak se před nimi oblékat.

I když se jen těžko dají hledat jakékoli nevýhody multikulturalismu, neznamená to, že fungující multikulturní společnost se vybuduje sama od sebe. Každý z nás musí přiložit ruku k dílu, aby to všechno fungovalo. Letecká společnost Transylvania by například mohla začít tím, že by začala letušky oblékat do oblečení, které nebude provokovat její muslimské pasažéry, a školením pro personál, jehož obsahem by bylo seznámení se zvyky muslimů (zejména nutností se pravidelně 5x denně modlit bez ohledu na místo). Pak by nedocházelo k podobným nedorozuměním, za která nese odpovědnost právě přepravní společnost, která si nedokáže proškolit své zaměstnance.

Podpořil jsem školy, které se zbavují učitelů šířících názory, které jsou v současném pokrokovém školství nežádoucí.

Naše demokracie v České republice je sice ještě mladá a není tak propracovaná jako na vyspělém Západě, ale můžeme být hrdí, že i u nás už fungují mechanismy, které zabraňují tomu, aby ve školství a vůbec ve veřejných funkcích působili nežádoucí lidé s názory, které rozhodně nemůžeme v naší liberální společnosti akceptovat ani tolerovat. Věřím, že postup znojemské školy bude inspirací pro to, aby i další pedagogické ústavy v České republice učinily opatření, aby na nich nepůsobily osoby nabourávající důvěru v náš politický systém.

Byl jsem kritický ke kauze, kdy zpěvák Elton John zaplatil princi Harrymu a jeho ženě Meghan letadlo a navíc i sebou samým stanovenou pokutu za uhlíkovou stopu.

I když patřím k obdivovatelům prince Harryho a jeho ženy Meghan za jejich přístup k ochraně planety (před časem řekli, že chtějí nanejvýš 2 děti, aby planetu moc nezatěžovali), v této kauze jim musím říci jasné NE!! Naše planeta je v akutním ohrožení a do 12 let může nastat definitivní konec. V takové situaci si nelze kupovat tuto formu odpustků, jsme-li odpovědní lidé. Žádné peníze od Eltona Johna nám nevyčistí vzduch od uhlíkové stopy, kterou tam soukromé letadlo zanechalo. „Poděkujme“ tedy Harrymu, Meghan a Eltonu Johnovi za to, že konec naší planety se zase o něco přiblížil…

S radostí jsem přijel rozhodnutí soudu, které přiznalo Dagmar Havlové 4 miliony korun za nactiutrhačný článek.

Chtěl bych pogratulovat paní Havlové k vítěznému soudnímu sporu. U mě je to možná taková nemoc z povolání, ale vždy, když si čtu článek o nějaké zajímavé finanční částce, tak jako člověk angažující se v neziskovém sektoru přemýšlím, jak by se daly takové peníze použít, aby přinesly co nejvíce užitku a aby z nich měla prospěch celá společnost. Tady jsem dlouho přemýšlet nemusel. Za 4 miliony by se dalo umístit do veřejného prostoru hned 16 Laviček Václava Havla.
EDIT: Později mě jeden diskutující upozornil, že v jeho městě stála Lavička Václava Havla 850 000,- Kč, takže by peníze vystačily jen na necelých 5 laviček. Ale i tak si myslím, že by to bylo skvělé použití vysouzených peněz.

Některé možná šokuji, ale bez povšimnutí jsem nemohl ponechat to, že se námi všemi nenáviděný prezident Miloš Zeman konečně rozhodl aspoň jednou řídit podle názorů Václava Havla.

Myslím, že my všichni, co obdivujeme a vzpomínáme na pana prezidenta Václava Havla, jednoho z největších velikánů evropských dějin, bychom měli ocenit současné počínání prezidenta Miloše Zemana. Prezident Havel chtěl v roce 1998 mluvit tehdejšímu premiérovi Zemanovi do personálního složení vlády neboť prezident je za vládu odpovědný. Nechtěl jmenovat do funkce ministra průmyslu a obchodu Miroslava Grégra. Zeman měl tehdy jiný názor. Ten ale naštěstí po letech změnil.
Proto vyzývám všechny, kdo se hlásíte k odkazu pravdy a lásky, kdo se hlásíte k takzvané Pražské kavárně a vůbec k celé té vzdělanější a demokraticky smýšlející části společnosti, abychom výjimečně podpořili Miloše Zemana v jeho současné snaze jednat při současné vládní krizi stejně, jako by jednal Václav Havel.

Podpořil jsem pražského primátora Zdeňka Hřiba, který správně podotkl, že Praha ke svému osvobození Rudou armádu nepotřebovala.

Poslední dobou rozvířil veřejnou debatu výrok Zdeňka Hřiba, primátora Prahy za Piráty, o tom, že Prahu neosvobodila Rudá armáda. Já se ho v tomto případě musím jednoznačně zastat. Ona je totiž otázka, od koho by nás vlastně měla osvobozovat. Naše moderní historie je zatížena komunistickým náhledem na historii a s ním spojeným házením Němců do jednoho pytle. Samozřejmě se nemohu ztotožňovat s mnoha aspekty nacistického režimu, na druhou stranu jsem přesvědčen, že spousta Němců včetně těch, co za války plnili své povinnosti právě v Praze, snila především o sjednocené Evropě bez hranic, míru mezi národy a budování lepší a pokrokovější společnosti napříč celým kontinentem. A my bychom se měli naučit pohlížet na jejich práci pozitivně. Německý vliv mohl sehrát nemalou roli v boji s českou malostí a nacionalismem. Místo toho jsme se tohoto vlivu nechali zbavit a Praha, místo aby rozkvétala jako česko – německé město, se stala nepředstavitelným peklem v područí komunistické totality. Dnešní mladí si ani nedokáží představit, co si museli Pražané po výměně německého vedení za brutální diktát Moskvy zažít.

Vyjádřil jsem se též k tomu, že se Británie konečně odhodlala zakázat dvě reklamy za stereotypní pohled na muže a ženy.

I mě jako muže uráží reklama firmy Mondelez, kde je muž vykreslen jako někdo, kdo má potíže s ohlídáním svého dítěte. Považuji takovou reklamu za útok, který mě zraňuje, ponižuje a snižuje moji důstojnost v očích žen i jiných mužů. Chceme-li vybudovat skutečnou pokrokovou společnost bez předsudků, kde se všichni budeme cítit dobře a nebudeme se bát být přirození a sami sebou, pak se nesmíme při našich zásazích a regulacích nechat ovlivnit tím, že někdo, komu na správném směřování naší společnosti nezáleží, přirovná naše zákazy a příkazy k zákazům a příkazům známým z nedemokratických režimů. On je velký rozdíl v tom, zda prosazujeme věci správné nebo věci nesprávné. A je velký rozdíl v tom, jestli zakazujeme něco, co by zakázáno být mělo, anebo něco, co zatím zakazovat není třeba. Firmy Mondelez i Volkswagen dozajista patří k těm, které se vždy budou snažit ovlivnit myšlení všech lidí správným směrem, a jsem přesvědčen, že si obě dají moc velký pozor na to, aby vše, co v reklamě zobrazují, odpovídalo současným genderovým, humanistickým a multikulturním standardům.

Reagoval jsem i na článek o tom, že na pochodu Prague Pride byl zjištěný zvýšený výskyt nemocí AIDS a syfilis.

Jako každý rok, i letos jsem přišel do průvodu podpořit sexuální menšiny v boji proti útlaku a diskriminaci v naší společnosti. Určitá část českých občanů, obvykle ti z venkova a nižším vzděláním (o pravicových extremistech nemluvě), nám tvrdí, že menšiny zúčastňující se pochodu Prague Pride nemohou pociťovat žádnou diskriminaci ani jiné znevýhodnění oproti většinové populaci. Nejnovější statistika však prokázala opak. Častější výskyt onemocnění typu AIDS, syfilisu či žloutenky je dostatečným důkazem, že homosexuálové, bisexuálové, transsexuálové a další sexuální menšiny jsou vystaveny nejen napadání ze strany konzervativních zpátečníků, ale též silami, které oslabují imunitu proti některým nemocem. Právě proto mají akce jako Prague Pride smysl a právě proto je třeba lidem, pro které je určen, pomáhat a poskytovat jim maximální podporu.

Reagoval jsem i na názor francouzského pseudospisovatele Renauda Camuse, který se vyjádřil ve smyslu, že by bylo lepší, kdyby se do Afriky místo humanitární pomoci poslaly kondomy.

S nechutným xenofobním názorem Renauld Camuse, jenž radí posílat do Afriky kondomy, aby se místní lidé méně reprodukovali, nebudu tentokrát polemizovat tak, jak jste ode mě zvyklí. Samozřejmě by pro mě nebyl problém rozebrat celou záležitost stejně jako obvykle z hlediska morálky, evropských hodnot, antirasismu, antifašismu a s vědomím toho, že šiřitelé právě takových názorů se nemohou v dosaženém vzdělání srovnávat se mnou.

Ale já to neudělám. Mám totiž argument, kterému, ať chce nebo nechce, nemůže oponovat ani ten, komu jsou hodnoty jako humanismus či morálka naprosto cizí. Dnes už díky švédské aktivistce Gretě Thunberg není žádných pochyb o tom, že naše planeta je každým dnem blíže katastrofě a že pokud okamžitě neelimujeme uhlíkovou stopu, kterou zanechává každý z nás, a nepřestaneme používat plasty, do 10 let nebude život na naší planetě možný.

A jedním z výrobků, pro které už není na naší planetě, chceme-li ji zachránit, místo, jsou právě kondomy.

Bývalý proruský prezidentský kandidát Petr Hannig vyzval své přátele na facebooku, aby šli diskutovat na jeho blog. Takto jsem jeho výzvu komentoval:

Marně se Petr Hannig domáhá toho, aby šli lidé diskutovat s jeho odpůrci pod jeho článek na blogu. Díky skvělé práci všech editorů na serveru iDnes a v neposlední řadě též Patrika Bangy (jde o bratra nejpopulárnějšího českého zpěváka Radka Bangy), který je šéfem správců sekce blogů, mají všichni lidé s nežádoucími názory zablokované diskusní účty, takže diskutovat na iDnesu opravdu nemohou. A myslíme, že nám, kteří jsme na rozdíl od nich zastánci liberální demokracie a názorové plurality, jejich příspěvky skutečně nechybí. Jednu výtku bych na adresu iDnesu ale ještě stále měl. Stejným lidem, co jsou eliminováni v diskusích, by mělo být zamezeno i v hodnocení článků (stejně jako anonymním uživatelům), aby se nestávalo, že články nežádoucích autorů mají až třikrát vyšší hodnocení než autoři, které prosazujeme a kterým by podle nás mělo být nasloucháno mnohem více.