Mafie v ČT, Zaorálkova faleš a Babišova zrada

Takhle jsem jim odpověděl: Nu, což o to, Zaorálek má ve svém tvrzení samozřejmě pravdu. Problém je v tom, co z toho vyvozuje a jakou falešnou hru hraje s televizními poplatníky. On z toho vyvozuje, že sněmovna udělá tytyty, pročež všichni ti redaktoři, kteří celý svůj profesní život namísto novinařiny provozují politický aktivismus, se rázem přemění v poctivé novináře, že vedení České televize, které tenhle nešvar léta letoucí trpí, jej mávnutím čarovného poslaneckého proutku přestane trpět, a že Rada České televize, která namísto toho, aby byla kritickým zástupcem nás televizních poplatníků, po celou dobu svého šafářování vytváří okolo Kavčích hor obranný val, se obratem přemění v odpovědný orgán, jakým má dle zákona být.

Tak teď ještě tu O Červené Karkulce. Ono to ve skutečnosti bude takhle: Zaorálek a spol. udělají tytyty, ale jen proto, aby nevypadali jako úplně pokrytečtí kašpaři, leč zároveň schválí nahromaděné výroční zprávy, a praxe České televize poběží vesele dál úplně stejně, jako běžela dosud.

To je ovšem podvodná politika. Jak od Zaorálka, tak od Babiše. Pokud totiž někdo dělá špatně svoji práci – a realita je taková, že hodně lidí v České televizi, jak mezi redaktory, tak v jejím managementu, i celá Rada České televize svoji práci dělá vskutku mizerně –, tak jedinou správnou reakcí je výroční zprávy neschválit, Radu ČT odvolat, zvolit jinou, která odvolá zoufalého Petra Dvořáka a zvolí jiného generálního ředitele, jenž redaktory, kteří místo novinařiny dělají politiku, i manažery, kteří jim to trpí, vypráská ven a z toho zakletého zámku na Kavčí hoře konečně udělá nestrannou pluralitní televizi.

Tolik moje odpověď. Nádavkem ještě pár slov k Babišovi a jeho kamarile.

To, že pro výroční zprávy ČT 09 zvedli ruce poslanci TOP 09 a dalších spřízněných stran, je v pořádku a není na tom nic divného. ČT 09 je přece jejich hlásnou troubou a zcela jistě se tím zavděčí i svým pseudoliberálním voličům. Proč pseudoliberálním? Protože zcela jednostranné zpravodajství a publicistika České televize se jim líbí, což však se skutečným liberalismem nemá zhola nic společného. Ale mějme pro to pochopení, vždyť političtí aktivisté z Kavčích hor jdou na ruku jejich politickým i jiným zájmům.

S Babišem a jeho ANO je to ale jinak. Babišovi voliči, stejně tak jako jeho spolustraníci, ba dokonce i většina jeho poslanců, je k praxi České televizi, tzn. k jejímu hospodaření i vysílání, kritická. To, že Babiš nakonec zavelel, aby poslanci ANO pro zprávy zvedli ruce, vesměs nechápou, ba dokonce považují to za zradu. Poctivá politika se totiž má dělat jinak. Svádí to navíc k logické úvaze, jaký že to špinavý obchod za tím vším je.

Ale každý je svého štěstí strůjcem. Rozporem mezi slovy a činy to začíná, pochybnými zákulisními dohodami pokračuje a ztrátou voličů končí.