Tři otázky k Sametu (12. díl)

Listopad 1989 v Bratislavě

redakce 

8.11.2019 E-republika
Vzhledem k blížícímu se výročí sametové revoluce jsme se rozhodli položit si v redakci, v okruhu přispěvatelů a čtenářů E-republiky tři otázky.


Dnes odpovídá pan Popelka


1) Jak jste viděl události roku 1989 v tehdejší době?

V Praze jsem v té době pracoval za 12 až 14 500 čistého (tady se pan Popelka jistojistě zmýlil, tak vysoký plat tehdy neměli ani ministři – pozn.red.NR – vd) jako řidič pracující v úkolové mzdě u IPS Praha, bydlící na ubytovně hotelového typu zdarma – Praha Chodov, hotel Arnika. Bylo mi 31 a moc rozumu jsem z toho neměl, ale byl jsem nadšen, a to velmi, že skončí tisk Rudého Práva a nadvláda mnou neoblíbených komunistů. Cinkal jsem klíči pod Melantrichem i na Letné… Jó, kdybych věděl co bude až do současnosti… s přeháněním dnes říkám, že jsem si měl tu ruku cinkající klíči useknout. Do místa mého bydliště jsem si přijel vyzvednout cestovní pas, který po mém útěku na Západ a návratu ležel v trezoru na místně příslušném pasovém oddělení. Mé cinkání mne přišlo draho, IPS zastavilo všechny stavby, nevědělo se kdo a jak je bude dál financovat a můj plat klesl na polovinu, na cca 7500,- a já volil návrat do místa svého trvalého bydliště v pohraničí.

2) Jak tyto události a vše, co bylo jejich důsledkem, hodnotíte dnes?

Dle mého to, co se následně událo a děje dnes, je velmi nepříjemný stav pro naši zemi, naši státnost, historii, národní hodnoty, trpící český jazyk. Chodívám číst např. Leva-net, Ostrov Janiky, Myšlenky o čemkolivAktuální konflikty i jinam, kde jsou kvalitní fundované diskuse. Kdypak bych si pomyslel, že někdy budu číst ruské noviny a vyhledávat je. Příčí se mi šířící se lži o našem osvobození v r. 1945, jsem vděčný Rudé armádě. Není mi lhostejné, že část našeho zlata se už ze staré, proradné Anglie nevrátí, zaúčtovala si jej za odboj čs letců ve 2. světové válce – odporné. Na TV moc nekoukám, otázky Václava Moravce nesleduji, jako i jiné politické diskuse a jsem klidnější. Nemám v oblibě politicky se angažující herce a zpěváky nebo Václava Vydru pohrdající českou spodinou – občany – ofčany, tím co o nich pronesl. Opravdu upřímně se divím politikům, že mohou zaprodávat svou zemi, svůj národ. Závěr: Dnes říkávám opakovaně díky Bohu, že už je mi tolik roků a nemusím žít v tom marastu od mlada. Projížděl jsem pracovně celou Evropou a Asii, včetně Iráku, cca 30 let jako řidič a říkával jsem asi tak od r. 1997, že jsme pro Západ opicemi z Východu.

3) Co byste přál/a České republice a Čechům do dalších 30 let?

Aby do nelehké budoucnosti republika měla takové vedení, aby překonala všechny politické nástrahy, uchovala si svou státnost, zvolila si spolehlivé spojence, vystoupila z NATO a upravila své podmínky a existenci V EU, aby to pro nás bylo i výhodné. Jiným způsobem zdanit předraženou zlodějnu církevní restituce, když zdanění náhrad neprošlo. Přál bych republice, aby nemusela vracet restituci rodu Walderode. Přál bych našim zemím, aby byly milovány a tak i opečovány. Aby naše země měly vládu moudrou.

Zveme všechny čtenáře k účasti na této minianketě. Příspěvky prosím zasílejte na adresu letko@volny.cz

Související články: