 |
| Petr Žantovský |
Petr Žantovský
9.11.2019 ParlamentníListy
Asociace s Václavem Havlem ve vězení naskočila Petru Žantovskému při čtení článku plného sprostoty, jehož autorka se s nebývalou mírou ubohosti navážela do bezpečnostního analytika a publicisty Jana Schneidera. V tomto týdnu překvapilo, že se téměř všechna média jako na povel vydala na stejnou trajektorii a začala dělat píárko generálu Petru Pavlovi, který si brousí zuby na funkci hlavy státu. Útokem na prezidenta Miloše Zemana dal o sobě zase vědět jeden z rodiny Kroupů. Nebyl to ale ani vševěd Daniel, ani nejlépe placený novinář Janek, nýbrž šéf NGO Mikuláš.
Otrlost, drzost, opovážlivost, dovolenost spojená s arogancí, něco, co lze těžko slušně vyjádřit, otvírá pravidelný přehled mediálních zajímavostí. „Ve slušné společnosti se tomu říká chucpe. Jde o nejodpornější věc, kterou jsem tento týden zachytil v českých médiích. Je to článek jakési Johany Hovorkové v jakémsi konspiračním a dezinformačním webu Forum24 s titulkem ‚Kdo je to Zemanem oceněný Jan Schneider? Přítel ruských webů a zastánce Babiše‘. Když jsem to četl, tak jsem si vzpomněl na článek z 23. února 1989 v Rudém právu. Byla to téměř půlstrana věnovaná Václavu Havlovi, který seděl ve vězení, pod titulkem ‚Kdo je Václav Havel‘. Tady je ‚Kdo je Jan Schneider‘. Nemusím tedy vysvětlovat, proč mi tahle asociace naskočila, protože situace se opakují. Tehdy seděl Havel ve vězení a Rudé právo ho ohodnotilo nějakým způsobem, velmi negativně pochopitelně, a on se nemohl bránit,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Možná se dá namítnout, že Jan Schneider nesedí ve vězení. „Doufám, že nemusím předeslat slovo ‚zatím‘. Ale stejně se nemůže bránit, protože jakési dezinformační a konspirační weby typu Forum24 mu slovo nedají. Já jsem to zkusil jednou, když o mně podobné sprostoty napsali. Ovšem mou reakci neuveřejnili, protože tento dezinformační a konspirační server není postaven na diskusi, argumentaci a polemice, ale výhradně na monologu, propagandě a zostuzování ‚třídních nepřátel‘. V daném případě je tím třídním nepřítelem Jan Schneider, kterého považuji – kromě toho, že je to mimořádně kvalitní člověk a odborník – také za svého přítele, a proto se mě to dotklo. Osobně mě urazila ta míra sprostoty, kterou jakási paní, nebo slečna Hovorková, o které jsem v životě neslyšel a doufám, že už ani neuslyším, s apodiktickým odstupem a panovnickým právem na pravdu o něm píše věci, které jsou zcela nepřijatelné, nepřístojné, sprosté a ubohé,“ zlobí se mediální analytik.
Novinářský kandrdas nehorázně urazil dvě osobnosti
Z článku vybírá formulaci „Už dávno přiznaný spojenec všeho, co souvisí s Ruskem, se Státní bezpečností, a zastánce vybraných komunistů Jan Schneider“, která je podle něj klíčová. „Tak už za tohle by si ta osoba Hovorková zasloužila žalobu pro pomluvu. Nevím, jestli se k tomu pan Schneider odhodlá, nebo to nechá být, ale to je jeho věc. Ta osoba Hovorková panu Schneiderovi hlavně zazlívá jeho spolupráci a jeho odborné kontakty s člověkem úplně jiného typu a jiných kvalit. Tím byl Miroslav Polreich, který letos, bohužel, zemřel při autonehodě, když se vracel z nějaké přednášky. Mirek Polreich byl rovněž velice cenný člověk, kterého jsem měl také tu čest zváti svým přítelem. A když taková novinářská nula, takové nic, takový kandrdas jménem Hovorková urazí dva lidi, kteří za svůj život dokázali milionkrát víc, než by dokázala ona, i kdyby měla deset životů, tak to je něco tak nehorázného, že si říkám, k čemu existence takových médií je, když nemají informační a především etickou úroveň,“ zamýšlí se Petr Žantovský.
Připomíná, že autorka článku píše o Miroslavu Polreichovi, že nebyl pouhým spolupracovníkem StB, ale přímo zaměstnancem první správy, a dehonestuje ho spoluprací s touto organizací. „Jsem si jist, že osoba Hovorková to neví, ale kdyby si otevřela pár internetových zdrojů, tak by si to našla velmi snadno a dozvěděla se, že pan Polreich byl jedním z těch, kteří se pokoušeli diplomaticky ve jménu Československé republiky v šedesátých letech urovnat válečný konflikt ve Vietnamu. Byl jedním z těch, kteří urovnávali šestidenní válku v roce 1967. Byl to člověk neuvěřitelně ctěný a vážený diplomaty a všemi možnými potentáty z Východu i ze Západu. Po roce 1969 samozřejmě nemohl dál působit v této pozici. Takže svým způsobem byl, když to řeknu s jistou nadsázkou, ‚zakázaným disidentem‘ podobně jako mnoho jiných – třeba i osobou Hovorková ctěných – lidí, jako Václav Havel,“ upozorňuje mediální odborník.
Žasne nad tím, jak autorka k psaní článku přistoupila. „Osoba Hovorková nemá potřebu si zjišťovat fakta a pravdu. Jí stačí určitý soubor nálepek a označení a má hotovo. Vypracuje obžalobu, vynese rozsudek a sama vykoná na obžalovaném trest. To znamená, že znehodnotí osobu pana Schneidera, pana Polreicha nebo kohokoli jiného na svém dezinformačním a konspiračním serveru. Mě uklidňuje pouze to, že když se dívám na výsledky čtenosti na NetMonitoru, který poskytuje informace o návštěvnosti internetu v České republice, tak tam Forum24 nějak nevídám. Takže předpokládám, že to je takový konspirační a dezinformační samizdat. Tak mu přeji hodně štěstí a pro příště si asi zakážu ho otvírat. Tentokrát mi to však nedalo, když se mi tam otírají o dva přátele, to se mě dotýká osobně. Takže přiznávám, že to je určitá kolize zájmů. Každopádně, pokud bychom si hráli na černá prasátka za nejhorší mediální výkon tohoto týdne, tak je to zcela jistě tento,“ nepochybuje Petr Žantovský.
Další dvě glosy jsou trochu podobného zrna a dokonce z podobného zdroje. „A to z médií pana Křetínského, Info.cz a ProstoruX, obojí jsou zkrácené záznamy rozhovorů. V prvním případě s generálem Petrem Pavlem a ve druhém s šéfem organizace Post Bellum Mikulášem Kroupou. Oba se nějakým způsobem otírají o našeho prezidenta. Začnu tím Pavlem a článkem ‚Kandidatura na prezidenta? Bral bych ji jako službu státu, říká generál Pavel‘. Dnes už je asi i každému malému dítěti jasné, že se celá pražská kavárna zapojila do boje za instalaci pana generála do prezidentské funkce. Je to trošku s podivem, že se to děje teprve rok a půl po zvolení Miloše Zemana do druhého mandátu, tedy tři a půl roku před koncem jeho funkčního období. To mi přijde malinko předčasné. Ale třeba v tom jeho podporovatelé vidí nějaký smysl, nebo si myslí, že tím pana prezidenta otráví a on abdikuje. Ale to ho špatně znají,“ ujišťuje mediální analytik.
Generál má zkušenosti z obou stran, to se hodí v jakékoli trafice
Každopádně nastavení generála Pavla jako optimálního kandidáta nepovažuje za úplně hloupé. „Na rozdíl od pana Drahoše, pana Hilšera nebo pana Horáčka se totiž tenhle člověk aspoň někdy v životě … … … … … … (celý text najdete zde)
