Konference za všechny prachy: O budoucnosti Evropy může mluvit jen ten, kdo souhlasí s Evropskou komisí

Jana Kunšteková
21. 1. 2020  (původně iPrima)
EU je mistr v překrucování významu slov. Agora bylo ve starořeckých městských státech náměstí nebo místo, kam mohl přijít každý občan a říci své ke správě věcí veřejných. V podání EU je „Agorou“ 200 až 300 pečlivě vyvolených, kteří přijedou na Konferenci o budoucnosti Evropy a řeknou Evropské komisi, že to dělá dobře. Dostanou honorář a tučné diety. A nádavkem i omluvenku pro zaměstnavatele. Unioskeptikům je vstup zakázán.

Záměr takto uspořádat Konferenci o budoucnosti Evropy schválil na návrh Evropské komise minulý týden Evropský parlament. Těžko říci, zda název akce svědčí více o geografické neznalosti tvůrců, nebo jejich přezíravosti a ignorantství. Evropa je kontinent, na jehož území se nachází 52 států. Z toho jen 28 jsou nyní členy EU. Po BREXITu to bude ještě o jednoho méně. Nikdo z unijních funkcionářů nemá žádný mandát k úvahám a řečnění o budoucnosti Švýcarska, Norska nebo i Ruska, které je velmocí s jadernými zbraněmi a stálým členem Rady bezpečnosti OSN s právem veta. Bruselští papaláši by si měli uvědomit, že mohou mluvit maximálně o budoucnosti EU.

Půl miliardy otroků

V antickém Řecku měli na Agoru zapovězen přístup pouze otroci. Respektive mohli tam svému majiteli pomoci odnést věci, ale nesměli mluvit do věcí veřejných. To bylo výsadou občanů. Evropská komise a europoslanci, kteří její návrh schválili, zřejmě půl miliardy obyvatel EU považují za něco jako moderní otroky. Za ty, kteří mají makat, platit daně, z nichž je financována i činnost bruselského aparátu, ale jinak mají „držet hubu a krok“. Jak jinak si vysvětlil kuriózní formu organizace, s jejíž pomocí chce EU s veřejností diskutovat o budoucnosti.

Řízená „demokracie“

Návrh organizace této taškařice je v pravdě bruselský. Dvouletá akce má mít 2 složky. Jednou bude „putovní cirkus“, který bude objíždět vybrané evropské metropole. V nich bude probíhat „diskuse“ občanské veřejnosti se zástupci Evropské komise. Zúčastnit se ovšem nebude moci kdejaký Honza Vopička z Horní Dolní. Dvě stě až tři sta účastníků debaty nazvané Agora má pečlivě vybrat profesionální placená agentura. Vybere je tak, aby složení bylo rovnoměrné z hlediska zastoupení všech pohlaví, ras, národnostních a jiných menšin a náboženství. V neposlední řadě by mělo odrážet i pestrost politických názorů.

Jenže, aby se to eurokratům nevymklo z ruky, a aby jim lidé naštvaní tím, co v Bruselu vymýšlí, nepřišli vynadat, tak účastníky diskuse bude moci navrhovat pouze tzv. Řídící výbor konference. Funkce v něm však byly přiděleny levicovým i pravicovým frakcím zastoupeným v Evropském parlamentu, a to s výjimkou EU-skeptiků. Skupině Identita a demokracie, v níž pracují europoslanci zvolení za SPD, i frakci Evropských konzervativců, v níž působí poslanci zvolení za ODS, nebyla účast v Řídícím výboru umožněna. Nebudou tedy moci navrhovat kandidáty, z nichž profesionální agentura vybere „ty pravé“.
Gustáv Husák by užasl

Podle schváleného zadání se putovní Agory nebudou moci účastnit profesionální politici. Tedy ti, kteří od voličů dostali ve volbách mandát ke správě věcí veřejných. Má jít o laiky. Přístup je ovšem umožněn – a dokonce je podle schválené rezoluce považován za žádoucí – pro aktivisty a zaměstnance think-tanků a nevládních neziskových organizací. Které často žijí právě z dotací a grantů poskytovaných z rozpočtu EU.

Jak asi bude teprve vyhlížet zaměření programové části Konference, kde mají podle schváleného usnesení europarlamentu „občané říci Evropské komisi, co dělá dobře.“ Takovou šarádu si nedovolila uspořádat ani v dobách normalizace bývalá KSČ. Za zveřejnění takto trapného zadání v písemné formě by se zřejmě styděli i Miloš Jakeš s Vasilem Biľakem.

Hodně „zábavy“ za „pakatel“

Druhou složkou Konference má být tzv. Plenární zasedání. To má vyhodnocovat podněty vzešlé z „občanských agor“. Povinně se jej mají účastnit všichni členové Evropské komise a ministři členských států EU. Ti se mohou střídat, ale nesmí se nechat zastoupit náměstky, jak to umožňuje Jednací řád Rady ministrů, kde se hlasuje i o právních předpisech. Žvanírna musí být „reprezentativní“. K účasti má být přizvána i část poslanců Evropského parlamentu. Těch je nyní celkem 751. K tomu si představme oněch 200 až 300 vyvolených občanů.

Ze všeho nejvíc mi navržené složení připomíná středověké koncily katolické církve. Dlouhé nepřetržité řečnění – ovšem jen o tom, co je povoleno. Kdo diskutuje nevhodně nebo o zakázaných věcech – v lepším případě nebude připuštěn. V případě koncilu by byl rovnou upálen jako čeští mistři Jan Hus a Jeroným Pražský.

Konference však má mít – stejně jako koncil – náležitou úroveň z hlediska reprezentace.

Zajímavá otázka je, kolik to celé bude stát. Částku se poslanci báli do rezoluce napsat přímo. Proto je stanoveno, že Komise má z rozpočtu EU uvolnit potřebné zdroje do výše své pravomoci v rámci rozpočtové flexibility. Lidsky řečeno to znamená do 100 milionů eur (2,5 miliardy Kč).

Počítá se i s reklamní kampaní a billboardy, které budou propagovat účast na Agoře, kam se ale běžný smrtelník nemá šanci dostat.